Invalidovna (Praha)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Invalidovna je rozsáhlý barokní objekt v Praze 8-Karlíně postavený podle vzoru pařížské Invalidovny v letech 1731-1737 pro ubytování válečných invalidů. Realizovaná je pouhá 1/9 původního projektu. Invalidovna je dnes využívána jako sídlo Vojenského ústředního archivu. Je dlouhodobě ve špatném technickém stavu, který dále zhoršila povodeň z roku 2002.
Obsah |
[editovat] Historie Špitálského pole a Invalidovny
Budova byla postavena na podnět císaře Karla VI. z prostředků nadace hraběte Petra Strozziho na pozemcích řádu křížovníků s červenou hvězdou. Půdorysné dispozice vytvořil vídeňský architekt Josef Emanuel Fischer z Erlachu, samotný projekt je dílem Kiliána Ignáce Dientzenhofera.
Základní kámen byl položen za účasti císaře Karla VI. 15. srpna 1732 (v té době však byla budova již rok rozestavěna). Projekt původně počítal s ubytováním pro 4000 invalidů s rodinami. Do smrti císaře Karla VI. v roce 1740 byla realizována pouhá 1/9 původního projektu.
Invalidovna byla na základě přání jejího zakladatele provozována pražským arcibiskupstvím. V roce 1814 formálně přešla do správy nově vzniklého Všeobecného invalidního fondu. V 80. letech 19. století byla Strozziho nadace obnovena a začal nový rozmach budovy. Vedle řady dispozičních změn se pozornost nadace soustředila na terénní úpravy a sochařskou výzdobu. V nikách vestibulu byly umístěny plastiky generálů Gallase a Bianchiniho od sochaře Tomáše Seidana. V parku před hlavním průčelím byl vztyčen pomník ženistům, kteří položili život při záchraně civilního obyvatelstva při povodni v roce 1890. O osm let později zde byla odhalena busta Petra Strozziho vytesaná Mořicem Černilem.
Po první světové válce zde sídlila Družina československých válečných poškozenců. V roce 1919 s ohledem na pokles počtu invalidů byly do Invalidovny přestěhovány některé exponáty Vojenského muzea. Po roce 1920 došlo na základě projektu architektů Josefa Vejrycha a Viktora Beneše k rozsáhlé přestavbě, během které mj. došlo k elektrifikaci budovy.
[editovat] Zajímavosti z historie
Na jaře roku 1775 došlo na okolních pozemcích nazývaných Špitálské pole ke srážce účastníků selské bouře s vojskem. Vůdce povstání, Miran z Přezletic, byl 29. března 1775 u Invalidovny oběšen.
Před hlavním vchodem u ulice Sokolovská stojí pomník připomínající tragédii z roku 1890. Píše se zde: Na památku zákopníků bývalého rak.-uh. 3. pol. praporu dne 3. září 1890 při vykonávání služby své ve vlnách rozvodněné Vltavy zahynulých.
Mezi roky 1918-1927 zde vytvořil své rané dílo významný český fotograf - představitel meziválečné avantgardy Josef Sudek. V Invalidovně pobýval řadu let poté, co v první světové válce přišel o ruku.
Režisér Miloš Forman zde natáčel některé scény ze svého světoznámého oscarového filmu Amadeus.
[editovat] Budoucnost
Ministerstvo obrany perspektivně uvažuje o prodeji budovy invalidovny. Předběžný zájem již projevila Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, která by do invalidovny chtěla přesunout část svých výukových prostor, kterých má nyní nedostatek.[1] Plán má podporu Úřadu městské části Praha 8.[2]
[editovat] Reference
 |
Související články obsahuje Portál Praha |
- ↑ Invalidovna, nové sídlo FF? (FFakt, 15. října 2007)
- ↑ Praha 8 podporuje záměr FF UK na využití Invalidovny
[editovat] Externí odkaz
- Podrobnosti o karlínské Invalidovně na webu Úřadu městské části Praha 8
- Karlínská Invalidovna na www.ikarlin.cz
- Podrobnosti k Invalidovně na stránce Reflex.cz
[editovat] Fotogalerie
 Invalidovna z východní strany |
 Invalidovna z východní strany |
 Vchod do Invalidovny |
 Strozziho pomník před Invalidovnou |
 Pomník utonulým vojákům před budovou pražské invalidovny |
 Pomník utonulým vojákům před budovou pražské invalidovny - detail |
