Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Znak řádu
Areál kláštera křižovníků v Praze na Starém Městě u Křižovnické ulice a Křižovnického náměstí, pohled z Malé Strany

Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou (též Křižovníci s červenou hvězdou, Ordo militaris Crucigerorum cum rubea stella, O.Cr., O.Crucig.) je jediný církevní rytířský řád, založený v Českých zemích, a jediný mužský řád založený ženou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Wenzel Friedrich Hlava, probošt křižovníků, rok 1807

Křižovníci sídlili v komendách (komturiích), v jejichž čele stál komtur. Tento řád se vyvinul z laického špitálního bratrstva, založeného sv. Anežkou Českou v roce 1233 při kostele sv. Haštala v Praze na Starém Městě. Na řád povýšil bratrstvo papež Řehoř IX. v roce 1237, poté se začal šířit v okolních zemích, zejména do Slezska (Vratislav), Polska a do Uher. Hlavní náplní činnosti řádu bylo zakládání a provozování špitálů a působení v duchovní správě.

V letech 1561–1694 byla funkce velmistra řádu úzce spjata s funkcí pražského arcibiskupa, po část této doby tato funkce pražskému arcibiskupovi připadla automaticky a řád byl hlavním zdrojem financování arcibiskupství. Jednou z významných osob řádu byl jeho velmistr Arnošt Vojtěch z Harrachu, který vedl rekatolizaci v Čechách po porážce českého stavovského povstání a působil jako důležitý rádce Habsburků. Osobně se stavěl proti násilné rekatolizaci a vyhánění nekatolíků z Čech, ovšem podřídil se rozhodnutí královského dvora.

Řád velmi utrpěl tvrdým pronásledováním za komunistického režimu, kdy řada jeho členů skončila ve vězení nebo táborech nucených prací při uranových dolech. Mezi lety 1949 a 1989 došlo k poklesu počtu členů řádu z 53 na 13, po sametové revoluci se však začal obnovovat, v roce 2001 měl již členů 21. Kvůli vysokému věku od roku 2001 zemřeli 4 členové, jiní opustili řeholní společenství sami. V roce 2009 měl řád 15 profesů a 1 novice.[1]

Dne 18. prosince 2003[2] byl jmenován apoštolským delegátem Řádu křižovníků s červenou hvězdou biskup Jaroslav Škarvada.[3] Z důvodu problémů řádu zjištěných při vizitaci převzal pravomoci velmistra Jiřího Kopejska a dostal za úkol zmapovat situaci a stabilizovat řád.[4] V listopadu 2007 byl apoštolským delegátem velmistr a generál řádu potvrzen ve funkci na dalších 6 let.

Dne 20. června 2011 byl z rozhodnutí Kongregace pro řeholní společnosti a instituty zasvěceného života jmenován novým velmistrem s mandátem na 6 let P. PharmDr. Josef Šedivý, O.Cr., který předtím působil jako farář ve Věteřově u Kyjova.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Křižovnický dvůr v Hloubětíně
Portál fary v Řevnicích se znakem křižovníků a sochou Dobrého Pastýře

V současné době řád působí v Česku a Rakousku a v jeho činnosti dominuje působení v duchovní správě. Řád existuje jako společenství řeholních kanovníků. Velmistr sídlí v Praze klášteře křížovníků u staroměstské paty Karlova mostu.

Konkrétně řád působí v následujících místech:[5]

Česko
Rakousko

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. podle Catalogus O.Cr. MMIX
  2. 25 let od biskupského svěcení Mons. Škarvady, 29. 12. 2007, tiskové oddělení Arcibiskupství pražského
  3. Osobnosti řádu – křižovníci s červenou hvězdou, členové řádu
  4. Biskup Škarvada delegátem křižovníků. Velmistr řádu Jiří Kopejsko zůstává bez pravomocí., Katolický týdeník č. 2/2004
  5. Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou: Místa působení řádu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kniha památní na sedmisetleté založení českých křižovníků s červenou hvězdou : 1233 - 1933. Praha : Křižovníci s červenou hvězdou, 1933. Kniha o dějinách řádu vydaná k sedmisetletému výročí založení řádu Křižovníků s červenou hvězdou a jeho významu pro český národ. Publikace podrobně seznamuje s dějinami řádu od počátku do 30. let 20. století.. Dostupné online.  
  • BĚLOHLÁVEK, Václav; HRADEC, Josef. Dějiny českých křižovníků s červenou hvězdou. Praha : Řád českých křižovníků, 1930. (233, 202 s.)  
  • STEHLÍKOVÁ, Dana. Pokladnice Řádu křižovníků s červenou hvězdou.. Praha : Rytířský řád křiižovníků s červenou hvězdou, 1994. 25 s.  
  • BUBEN, Milan. Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou,. Praha : [s.n.], 1996.  
  • POLEHLA, Petr; KUBÍN, Petr, a kol. Církev, žena a společnost ve středověku. Sv. Anežka Česká a její doba. Ústí nad Labem : Oftis, 2010. 216 s. ISBN 978-80-7405-082-4.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]