Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Znak řádu
Areál kláštera křižovníků v Praze na Starém Městě u Křižovnické ulice a Křižovnického náměstí, pohled z Malé Strany

Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou (též Křižovníci s červenou hvězdou, Ordo militaris Crucigerorum cum rubea stella, O.Cr., O.Crucig.) je jediný církevní rytířský řád, založený v Českých zemích, a jediný mužský řád založený ženou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Wenzel Friedrich Hlava, probošt křižovníků, rok 1807

Křižovníci sídlili v komendách (komturiích), v jejichž čele stál komtur. Tento řád se vyvinul z laického špitálního bratrstva, založeného sv. Anežkou Českou v roce 1233 při kostele sv. Haštala v Praze na Starém Městě. Na řád povýšil bratrstvo papež Řehoř IX. v roce 1237, poté se začal šířit v okolních zemích, zejména do Slezska (Vratislav), Polska a do Uher. Hlavní náplní činnosti řádu bylo zakládání a provozování špitálů a působení v duchovní správě.

Znak Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou na kostele sv. Jakuba Většího v Popovicích u Benešova. 1729-1795 řádu panství Popovice patřilo a kostel byl rozšířen.

V letech 1561–1694 byla funkce velmistra řádu úzce spjata s funkcí pražského arcibiskupa, po část této doby tato funkce pražskému arcibiskupovi připadla automaticky a řád byl hlavním zdrojem financování arcibiskupství. Jednou z významných osob řádu byl jeho velmistr Arnošt Vojtěch z Harrachu, který vedl rekatolizaci v Čechách po porážce českého stavovského povstání a působil jako důležitý rádce Habsburků. Osobně se stavěl proti násilné rekatolizaci a vyhánění nekatolíků z Čech, ovšem podřídil se rozhodnutí královského dvora.

Řád byl donátorem 18. kaple Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi. Kaple byly stavěny v letech 1674 - 1690, v horním rohu výklenku bylo jméno stavebníka a jeho erb.

Řád velmi utrpěl tvrdým pronásledováním za komunistického režimu, kdy řada jeho členů skončila ve vězení nebo táborech nucených prací při uranových dolech. Mezi lety 1949 a 1989 došlo k poklesu počtu členů řádu z 53 na 13, po sametové revoluci se však začal obnovovat, v roce 2001 měl již členů 21. Kvůli vysokému věku od roku 2001 zemřeli 4 členové, jiní opustili řeholní společenství sami. V roce 2009 měl řád 15 profesů a 1 novice.[1]

Dne 18. prosince 2003[2] byl jmenován apoštolským delegátem Řádu křižovníků s červenou hvězdou biskup Jaroslav Škarvada.[3] Z důvodu problémů řádu zjištěných při vizitaci převzal pravomoci velmistra Jiřího Kopejska a dostal za úkol zmapovat situaci a stabilizovat řád.[4] V listopadu 2007 byl apoštolským delegátem velmistr a generál řádu potvrzen ve funkci na dalších 6 let.

Dne 20. června 2011 byl z rozhodnutí Kongregace pro řeholní společnosti a instituty zasvěceného života jmenován novým velmistrem s mandátem na 6 let P. PharmDr. Josef Šedivý, O.Cr., který předtím působil jako farář ve Věteřově u Kyjova.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Křižovnický dvůr v Hloubětíně
Portál fary v Řevnicích se znakem křižovníků a sochou Dobrého Pastýře

V současné době řád působí v Česku a Rakousku a v jeho činnosti dominuje působení v duchovní správě. Řád existuje jako společenství řeholních kanovníků. Velmistr sídlí v Praze klášteře křížovníků u staroměstské paty Karlova mostu.

Konkrétně řád působí v následujících místech:[5]

Česko
Rakousko

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. podle Catalogus O.Cr. MMIX
  2. 25 let od biskupského svěcení Mons. Škarvady, 29. 12. 2007, tiskové oddělení Arcibiskupství pražského
  3. Osobnosti řádu – křižovníci s červenou hvězdou, členové řádu
  4. Biskup Škarvada delegátem křižovníků. Velmistr řádu Jiří Kopejsko zůstává bez pravomocí., Katolický týdeník č. 2/2004
  5. Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou: Místa působení řádu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kniha památní na sedmisetleté založení českých křižovníků s červenou hvězdou : 1233 - 1933. Praha : Křižovníci s červenou hvězdou, 1933. Kniha o dějinách řádu vydaná k sedmisetletému výročí založení řádu Křižovníků s červenou hvězdou a jeho významu pro český národ. Publikace podrobně seznamuje s dějinami řádu od počátku do 30. let 20. století.. Dostupné online.  
  • BĚLOHLÁVEK, Václav; HRADEC, Josef. Dějiny českých křižovníků s červenou hvězdou. Praha : Řád českých křižovníků, 1930. (233, 202 s.)  
  • STEHLÍKOVÁ, Dana. Pokladnice Řádu křižovníků s červenou hvězdou.. Praha : Rytířský řád křiižovníků s červenou hvězdou, 1994. 25 s.  
  • BUBEN, Milan. Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou,. Praha : [s.n.], 1996.  
  • POLEHLA, Petr; KUBÍN, Petr, a kol. Církev, žena a společnost ve středověku. Sv. Anežka Česká a její doba. Ústí nad Labem : Oftis, 2010. 216 s. ISBN 978-80-7405-082-4.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]