Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou
Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou (též Křižovníci s červenou hvězdou, Ordo militaris Crucigerorum cum rubea stella, OCr, OCrucig) je jediný církevní rytířský řád, založený v Českých zemích, a jediný mužský řád založený ženou.
Obsah |
Historie [editovat]
Křižovníci sídlili v komendách (komturiích), v jejichž čele stál komtur. Tento řád se vyvinul z laického špitálního bratrstva, založeného sv. Anežkou Českou v roce 1233 při kostele sv. Haštala v Praze na Starém Městě. Na řád povýšil bratrstvo papež Řehoř IX. v roce 1237, poté se začal šířit v okolních zemích, zejména do Slezska (Vratislav), Polska a do Uher. V současné době významně působí v Česku a Rakousku. Hlavní náplní činnosti řádu bylo zakládání a provozování špitálů a působení v duchovní správě, které v současné době dominuje a řád existuje jako společenství řeholních kanovníků. Velmistr sídlí v Praze. Řád velmi utrpěl tvrdým pronásledováním za komunistického režimu, kdy řada jeho členů skončila ve vězení nebo táborech nucených prací při uranových dolech. Mezi lety 1949 a 1989 došlo k poklesu počtu členů řádu z 53 na 13, po sametové revoluci se však začal obnovovat, v roce 2001 měl již členů 21. Kvůli vysokému věku od roku 2001 zemřeli 4 členové, jiní opustili řeholní společenství sami. V roce 2009 měl řád 15 profesů a 1 novice.[1]
18. prosince 2003[2] byl jmenován apoštolským delegátem Řádu křižovníků s červenou hvězdou biskup Jaroslav Škarvada.[3] Z důvodu problémů řádu zjištěných při vizitaci převzal pravomoci velmistra Jiřího Kopejska a dostal za úkol zmapovat situaci a stabilizovat řád.[4] V listopadu 2007 byl apoštolským delegátem velmistr a generál řádu potvrzen ve funkci na dalších 6 let. Dne 20. června 2011 byl z rozhodnutí Kongregace pro řeholní společnosti a instituty zasvěceného života jmenován novým velmistrem s mandátem na 6 let P. PharmDr. Josef Šedivý, O.Cr., který předtím působil jako farář ve Věteřově u Kyjova.
-
Řádový plášť
-
Řádový oděv
Místa působení křižovníků [editovat]
- Praha - farnost při kostele sv. Františka z Assisi (sídlo řádu), kostel sv. Jiří v Hloubětíně, kostel sv. Petra na Poříčí
- Tursko
- Unhošť
- Starý Knín
- Živohošť
- Borotice
- Chlum Svaté Maří
- Františkovy Lázně
- Karlovy Vary
- Římov
- Litoměřice
- Tachov
- Hradiště sv. Hypolita u Znojma
- Mašovice
- Popice
- Věteřov
- Vídeň
- Dobřichovice
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ podle Catalogus O.Cr. MMIX
- ↑ 25 let od biskupského svěcení Mons. Škarvady, 29. 12. 2007, tiskové oddělení Arcibiskupství pražského
- ↑ Osobnosti řádu – křižovníci s červenou hvězdou, členové řádu
- ↑ Biskup Škarvada delegátem křižovníků. Velmistr řádu Jiří Kopejsko zůstává bez pravomocí., Katolický týdeník č. 2/2004
Literatura [editovat]
- Kniha památní na sedmisetleté založení českých křižovníků s červenou hvězdou : 1233 - 1933. Praha : Křižovníci s červenou hvězdou, 1933. Kniha o dějinách řádu vydaná k sedmisetletému výročí založení řádu Křižovníků s červenou hvězdou a jeho významu pro český národ. Publikace podrobně seznamuje s dějinami řádu od počátku do 30. let 20. století.. Dostupné online.
- BĚLOHLÁVEK, Václav; HRADEC, Josef. Dějiny českých křižovníků s červenou hvězdou. Praha : Řád českých křižovníků, 1930. (233, 202 s.)
- STEHLÍKOVÁ, Dana. Pokladnice Řádu křižovníků s červenou hvězdou.. Praha : Rytířský řád křiižovníků s červenou hvězdou, 1994. 25 s.
- BUBEN, Milan. Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou,. Praha : [s.n.], 1996.
- POLEHLA, Petr; KUBÍN, Petr, a kol. Církev, žena a společnost ve středověku. Sv. Anežka Česká a její doba. Ústí nad Labem : Oftis, 2010. 216 s. ISBN 978-80-7405-082-4.
