Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl, konkrétní problémy tohoto článku mohou být specifikovány na diskusní stránce.

Znak řádu

Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou (též Křižovníci s červenou hvězdou, Ordo militaris Crucigerorum cum rubea stella, OCr., O. Crucig.) je jediný rytířský řád založený v Českých zemích. Křižovníci sídlili v komendách (komturiích), v jejichž čele stál komtur. Tento řád se vyvinul z laického špitálního bratrstva, založeného sv. Anežkou Českou v roce 1233 při kostele sv. Haštala v Praze. Na řád povýšil bratrstvo papež Řehoř IX. v roce 1237, poté se začal šířit v okolních zemích, zejména do Polska a Maďarska. V současné době významně působí v České republice a Rakousku. Hlavní náplní činnosti řádu bylo zakládání a provozování špitálů a působení v duchovní správě, které v současné době dominuje a řád existuje jako společenství řeholních kanovníků. Velmistr sídlí v Praze, v současnosti tento úřad zastává Jiří Kopejsko, který však od roku 2004 postrádá výkonné pravomoce, které převzal apoštolský delegát Jaroslav Škarvada. Řád velmi utrpěl tvrdým pronásledováním za komunistického režimu, kdy řada jeho členů skončila ve vězení nebo táborech nucených prací při uranových dolech. Mezi lety 1949 a 1989 došlo k poklesu počtu členů řádu z 53 na 13, po sametové revoluci se však začal obnovovat, v roce 2001 měl již členů 21. K vysokému věku některých členů řádu došlo od r. 2001 k úmrtí 4 členů, ostatní čenové opustlili řeholní společenství sami. V současné době má řád 15 členů a 1 novice. (zdroj Catalogus O.Cr. MMIX)

18. prosince 2003^[1] byl jmenován apoštolským delegátem Řádu křižovníků s červenou hvězdou biskup Jaroslav Škarvada.^[2] Z důvodu problémů řádu zjištěných při vizitaci převzal pravomoci velmistra Jiřího Kopejska a dostal za úkol zmapovat situaci a stabilizovat řád.^[3] V listopadu 2007 byl apoštolským delegátem velmistr a generál řádu potvrzen ve funkci na dalších 6 let.^[zdroj?] Vzhledem k tomu, že Řád je papežského práva, může být velmistr buď zvolen členy Řádu, nebo být jmenován Římem. Apoštolský delegát, který je ve funkci velmistra nemůže prodloužit nikomu mandát, neboť na to nemá právo. Neustále se čeká na rozhodnutí Říma ohledně jmenování nového velmistra.^[zdroj?] Apoštolský delegát nezastupuje velmistra, ale vykonává dohhled svatého stolce. Mj. mu byly přiznány i některé pravomoci velmistra. V současné době probíhá vizitace řádu na jmenování nového velmistra se nečeká, řád svého velmistra má. (zdrpj catalogus O.Cr. MMIX)