Miloš Forman

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Miloš Forman

Miloš Forman na Mezinárodním filmovém festivalu (KVIFF) v Karlových Varech (2009)
Rodné jméno Jan Tomáš Forman
Narození 18. únor 1932 (81 let)
Československo Čáslav, Československo
Aktivní roky 1963–současnost
Manžel/ka Jana Brejchová (1958-1962)
Věra Křesadlová (1964-1999)
Martina Zbořilová (1999-)
Český lev
Dlouholetý umělecký přínos českému filmu
1997
Oscar
Nejlepší režie
1975 - Přelet nad kukaččím hnízdem
1984 - Amadeus
Zlatý glóbus
Nejlepší režie
1976 - Přelet nad kukaččím hnízdem
1985 - Amadeus
1997 - Lid versus Larry Flynt
Cena BAFTA
Nejlepší režie
1976 - Přelet nad kukaččím hnízdem
César
Nejlepší zahraniční film
1985 - Amadeus
Příbuzenstvo
1. manželka Jana Brejchová
2. manželka Věra Křesadlová
3. manželka Martina Zbořilová
syn Petr Forman
syn Matěj Forman
syn Andy Forman
syn Jim Forman

Miloš Forman, původně Jan Tomáš Forman, (* 18. února 1932, Čáslav) je režisér, scenárista a herec českého původu, žijící ve Spojených státech amerických. Je držitelem dvou Oscarů za nejlepší režii, tří Zlatých glóbů a ceny BAFTA ve stejné kategorii.

Obsah

Příbuzenstvo [editovat]

Jeho první manželkou (v letech 1958–1962) byla Jana Brejchová. Jeho synové z druhého manželství s Věrou Křesadlovou jsou dvojčata, divadelníci Petr a Matěj Formanovi. Potřetí se oženil s výrazně mladší Martinou Zbořilovou, která o jejich seznámení vydala knihu. Mají spolu další syny, dvojčata Andyho a Jima Formanovy.

Jeho polovičním bratrem je matematik Joseph Kohn žijící v USA.

Život [editovat]

Mládí [editovat]

Narodil se v protestantské rodině Anně Formanové (rozené Švábové) provozující hotel u Máchova jezera a Rudolfovi Formanovi, který působil jako středoškolský učitel. Jeho pravým otcem však byl známý pražský architekt židovského původu Otto Kohn[1]. O svém pravém otci se však Miloš Forman dozvěděl až po válce. Mládí prožil jednak v rodné Čáslavi a střídavě i v penzionu Rut ve Starých Splavech. Hotel i s penzionem fungoval jen v létě, na zimu se rodina vracela do Čáslavi. [2]

Jako velmi mladý osiřel poté, co jeho rodiče byli zatčeni; otec pro své členství v odbojové skupině, matka pro pouhé falešné udání ve spojitosti s protinacistickými letáky. Než zatkli matku, odstěhovala se s dětmi do Starých Splavů, kde byl nucen chodit do německé školy (jiná tu nebyla). Neuměl německy a spolužáci mu to dávali natolik znát, že se s matkou raději vrátil do Čáslavi.[2] Oba rodiče byli po několik roků vězněni a se svou matkou se setkal pouze jednou krátce v Pečkově paláci v Praze. Oba rodiče později zahynuli v koncentračních táborech Auschwitz-Birkenau a Buchenwald.[3] Vyrůstal u příbuzných[4] a v poděbradské internátní škole krále Jiřího, kde jeho spolužáky byli mj. Václav Havel, bratři Mašínové a Zbyněk Janata. Po válce se osiřelí chlapci (Miloš a jeho o 12 let starší bratr Pavel) do penzionu Rut vrátili, začali jej opravovat, po znárodnění v roce 1948 o něj přišli. On sám měl možnost bydlet v jedné z jeho místností, ale když roku 1953 dosáhl plnoletosti, musel se odstěhovat.

Formanovi penzion ve Starých Splavech získali zpět v roce 1991 v restituci.[2]

Studium [editovat]

Vystudoval scénáristiku na pražské Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění (FAMU), již během studií působil jako pomocný režisér a asistent Alfrédu Radokovi. V Československu do roku 1968 společně s Miroslavem Ondříčkem natočil několik úspěšných snímků vyznačujících se sžíravým, až černohumorným pohledem na společnost. Černý Petr získal k překvapení svého tvůrce hlavní cenu na Mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu (za Formanem tehdy zůstali režiséři zvučných jmen, Michelangelo Antonioni a Jean-Luc Godard), film Hoří, má panenko byl dokonce nominován na Oscara.

Amerika [editovat]

Za normalizace legálně odešel do USA, aby pokračoval ve své filmové tvorbě. Mohl tedy na svých filmech spolupracovat s českými filmaři, mj. kameramanem Miroslavem Ondříčkem a Amadea natočit v Praze a okolí.

Silně „formanovský“ první americký film Taking Off („remake“ Konkursu) – aplikující jeho obvyklý, na české diváky orientovaný přístup na americké prostředí v doznívající éře hippies – byl oceněn první cenou poroty na festivalu v Cannes, ale komerčně neuspěl.

Významného úspěchu u diváků dosáhl brzy, po třech letech, v roce 1974 svým dalším filmem, adaptací románu Kena Keseyho Přelet nad kukaččím hnízdem. Tento film americká Akademie filmových umění a věd ocenila pěti Oscary, včetně ceny za režii a nejlepší film. I jeho další filmy byly úspěšné, některé z nich více u kritiky než divácky (např. Valmont). Film Amadeus získal dalších osm Oscarů včetně obou hlavních kategorií.

Je považován za jednoho z nejvýznamnějších českých – a významných amerických a světových – filmových režisérů, úspěšných jak u diváků, tak kritiků po celém světě.

31. ledna 2007 byl v Praze ve Slovanském domě slavnostně uveden v české premiéře jeho nejnovější snímek Goyovy přízraky za účasti Natalie Portmanové a Javiera Bardema, kteří ve filmu ztvárnili dvě ze tří hlavních rolí.

V dubnu 2007 mělo v Národním divadle premiéru nové nastudování jazzové opery Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra Dobře placená procházka, které spolurežíroval se svým synem Petrem Formanem.

Filmografie [editovat]

Režie [editovat]

Herec [editovat]

Odkazy [editovat]

Reference [editovat]

  1. ↑ http://kultura.idnes.cz/tajemstvi-rezisera-milose-formana-dt0-/filmvideo.asp?c=A020214_162858_filmvideo_kne
  2. ↑ a b c MAUSEROVÁ, Renata; RICHTRMOC, Vladimír. Doksy a Máchův kraj. Dobřichovice : Kava-Pech, 2003. ISBN 80-85853-604. Kapitola Miloš Forman, s. 79.  
  3. ↑ National Public Radio: Milos Forman, Orphan, Immigrant and Oscar Winner
  4. ↑ TUČKOVÁ Táňa a spol. Jsem Osamělé dospívání. Týdeník Květy. prosinec 2007, roč. XVII, čís. 51, s. 62.  

Literatura [editovat]

Miloš Forma a Jan Novák: Co já vám? aneb Co mám dělat, když je to pravda?, Autobiografie Miloše Formana, bookman, Praha 2007, ISBN 978-80-903455-7-7

Externí odkazy [editovat]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Miloš Forman
logo Wikicitátů
Projekt Wikicitáty má sbírku citátů na téma
Nuvola apps bookcase.svg
Seznam děl
v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je
Miloš Forman
Cena Akademie za nejlepší režii

Warren Beatty (1981) • Richard Attenborough (1982) • James L. Brooks (1983) • Miloš Forman (1984) • Sydney Pollack (1985) • Oliver Stone (1986) • Bernardo Bertolucci (1987) • Barry Levinson (1988) • Oliver Stone (1989) • Kevin Costner (1990) • Jonathan Demme (1991) • Clint Eastwood (1992) • Steven Spielberg (1993) • Robert Zemeckis (1994) • Mel Gibson (1995) • Anthony Minghella (1996) • James Cameron (1997) • Steven Spielberg (1998) • Sam Mendes (1999) • Steven Soderbergh (2000)
(1928–1940) • (1941–1960) • (1961–1980) • (1981–2000) • (2001–současnost)
Cena Akademie za nejlepší režii

Jerome Robbins a Robert Wise (1961) • David Lean (1962) • Tony Richardson (1963) • George Cukor (1964) • Robert Wise (1965) • Fred Zinnemann (1966) • Mike Nichols (1967) • Carol Reed (1968) • John Schlesinger (1969) • Franklin J. Schaffner (1970) • William Friedkin (1971) • Bob Fosse (1972) • George Roy Hill (1973) • Francis Ford Coppola (1974) • Miloš Forman (1975) • John G. Avildsen (1976) • Woody Allen (1977) • Michael Cimino (1978) • Robert Benton (1979) • Robert Redford (1980)
(1928–1940) • (1941–1960) • (1961–1980) • (1981–2000) • (2001–současnost)
Český lev za dlouholetý umělecký přínos českému filmu
František Vláčil (1993) • Jan Švankmajer (1994) • Karel Kachyňa (1995) • Jiří Menzel (1996) • Miloš Forman (1997) • Jiří Krejčík (1998) • Miroslav Ondříček (1999) • Věra Chytilová (2000) • Otakar Vávra (2001) • Juraj Jakubisko (2002) • Theodor Pištěk (2003) • Stella Zázvorková (2004) • Jan Němec (2005) • Ivan Passer (2006) • Vojtěch Jasný (2007) • Juraj Herz (2008) • Jana Brejchová (2009) • Zdeněk Svěrák (2010) • Josef Somr (2011) • Karel Černý (2012)
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Miloš_Forman&oldid=10299023“