1920
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Seznam historických výročí | Aktuality
2. tisíciletí
◄ | 19. st. | 20. století | 21. st.
◄◄ | ◄ | 1916 | 1917 | 1918 | 1919 | 1920 | 1921 | 1922 | 1923 | 1924 | ► | ►►
Obsah |
1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
[editovat] Události
| 1920 |
|---|
Československo
- 10. ledna - Hlučínsko se stává součástí Československa
- 29. února byla schválena ústava
- 7. června byla podepsána Brněnská smlouva o ochraně menšin
- 27. května - Druhá volba T.G. Masaryka prezidentem republiky
- 28. července - konference ve Spa rozhodla o rozdělení Těšínska mezi Československo a Polsko a definitivně stanovila hranice rozděleného území.
- 31. července - zákonem 450/1920 Sb. připojuje Československo Valticko, Dyjský trojúhelník a část Vitorazska
- 8. září - vláda Vlastimila Tusara podává kvůli rozkolu v sociálně demokratické straně demisi. Je nahrazena 15. září úřednickou vládou Jana Černého.
- 21. září - poté, co sociálně demokratická levice prohrála spor o vydávání listu Právo lidu, vyšlo první číslo novin Rudé Právo.
- 25. září - XIII. sjezd Československé sociálně demokratické strany dělnické, svolaný levicí, se sešel v Praze za účasti 69 % delegátů. Vyvrcholení rozkolu ve straně.
- 14. - prosince - generální stávka vyhlášena sociálně demokratickou levicí dopadla nezdarem. Nepokoje byly potlačeny armádou, četnictvem, ale i Sokoly a Orly.
- první sloka Nad Tatrou sa blýska se stala součástí československé hymny
- vznikla Církev československá husitská
- návrat Československé legie z Ruska
Svět
- 10. ledna - v Londýně se poprvé sešla Společnost národů
- 2. února - Tartskou dohodou byla stvrzena mírová smlouva a stanoveny hranice mezi Estonskem a Ruskem
- 24. února vznik NSDAP
- 16. května - Jana z Arku byla prohlášena za svatou
- 4. června Trianonská smlouva, spojenci podepsali mírovou smlouvu s Maďarskem
- 27. července na základě dohody velvyslanců ve Spa získalo Polsko východní oblasti Těšínska.
- 10. srpna Smlouva ze Sèvres, spojenci podepsali mírovou smlouvu s Tureckem
- 16. prosince - Ničivé zemětřesení v Kan-su v Číně, zničeno přes 128 000 domů, ve kterých nalezlo smrt kolem 180 000 lidí
- založena MPL (Maltese Labour Party)
- zákon o Velkém Berlíně (poslední velké rozšíření území města)
- vznikl polonezávislý stát Střední Litva
- konal se 2. kongres Komunistické internacionály
- polsko-bolševická válka
- otevřeno metro v Madridu
- část Arménie byla připojena k Sovětskému svazu a zbytek zůstal součástí Turecka
- sovětský Ázerbájdžán s připojením Náhorního Karabachu
- rozdělení Ulsteru
- Tirana se stala hlavním městem Albánie, do té doby jím bylo město Drač
- Turecko odmítlo mírové dohody
- v Bonnu založena firma Haribo
- Ženy ve Spojených státech získávají volební právo
- konalo se 1. Skauské Světové Jamboree v Anglii v Olympia Hall v Londýně
- Velká Británie vydává svůj první Zákon o nebezpečných drogách
[editovat] Vědy a umění
- vznikla loutka Spejbl
- vznikl Svaz moderní kultury Devětsil
- Stefan Banach definoval prostor, který dnes nazýváme Banachův
- První pokusné vysílání rozhlasu v Anglii ze stanice Chelmsford.
[editovat] Nobelova cena
- za literaturu: Knut Hamsun (Norsko)
- za medicínu: August Krogh - za výzkum výměny plynů při dýchání a výzkum fyziologie kapilár
- za fyziku: Charles E. Guillaume - objev anomálií při práci s ocelí a zpřesněním měření
- za chemii: Walter H. Nernst - zakladatel fyzikální chemie
- za mír: Léon Bourgeois
[editovat] Narození
Československo
- 8. ledna – Kamil Linhart, český malíř († 19. června 2006)
- 3. února – Zdeněk Sýkora, český malíř († 12. července 2011)
- 15. března – Bohumil Kudrna, český kanoista († 11. února 1991)
- 21. března – Eva Seemannová, česká překladatelka do esperanta († 21. ledna 1999)
- 22. března – Ludvík Kundera, spisovatel, bratranec Milana Kundery († 17. srpna 2010)
- 13. dubna – Karel Otčenášek, 23. biskup královéhradecký († 23. května 2011)
- 20. května – Vilém Flusser, český filozof († 27. listopadu 1991)
- 18. června – Karel Risinger, český hudební skladatel a muzikolog († 11 srpna 2008)
- 16. července – Ivo Jirásek, český hudební skladatel († 8. ledna 2004)
- 24. července – Josef Hiršal, básník a překladatel († 15. září 2003)
- 15. srpna – Ctirad John, český imunolog a mikrobiolog
- 8. září – Václav Pavel Borovička, český spisovatel a televizní scenárista († 15. června 2004)
- 23. září – Jiří Jaroch, český hudební skladatel († 30. prosince 1986)
- 17. října – Rudolf Hrušínský, český herec († 13. dubna 1994)
- 21. října – Josef Lesák, český politik a studentský vůdce v roce 1948 († 28. července 2009)
- 5. listopadu – Václav Lohniský, český divadelní režisér a filmový herec († 18. února 1980)
- 10. listopadu - Aleš Černý, moravský akademický malíř († 29. března 1984)
- 19. listopadu – Zdeněk Dítě, český herec († 11. prosince 2001)
- 15. prosince – Vlastimil Brodský, český herec († 20. dubna 2002)
- 24. prosince – Jiří Hanzelka, český cestovatel († 15. února 2003)
- 27. prosince – Jiří Sovák, český herec († 6. září 2000)
Svět
- 2. ledna – Isaac Asimov, americký spisovatel a biochemik († 6. dubna 1992)
- 9. ledna – Joao Cabral de Melo Neto, brazilský básník, diplomat († 1999)
- 14. ledna - Jean Dutourd, francouzský novinář, kritik a prozaik († 2011)
- 20. ledna – Federico Fellini, italský filmový režisér a scenárista ( † 31. října 1993)
- 10. března – Boris Vian, francouzský spisovatel a hudebník († 23. června 1959)
- 4. dubna – Éric Rohmer, francouzský filmový kritik, scenárista a režisér († 11. ledna 2010)
- 5. dubna – Arthur Hailey, americký spisovatel († 24. listopadu 2004)
- 7. dubna – Ravi Shankar, indický hráč na sitar
- 21. dubna Hans Henning Ørberg, dánský didaktik a pedagog († 17. února 2010)
- 8. května – Paul Marx, americký katolický kněz, benediktinský mnich a spisovatel († 20. března 2010)
- 9. května – William Tenn, americký spisovatel sci-fi († 7. února 2010)
- 13. května Eduard V. Tvarožek, slovenský esperantista († 1999)
- 18. května – Jan Pavel II., 264. papež (2. dubna 2005)
- 21. června – Isaac Stern, houslový virtuóz († 22. září 2001)
- 10. července – Owen Chamberlain, americký fyzik († 28. února 2006)
- 22. srpna – Ray Bradbury, americký spisovatel
- 14. září – Mario Benedetti, uruguayský novinář a spisovatel († 17. května 2009)
- 8. října – Frank Herbert, americký spisovatel († 11. února 1986)
- 13. října – Albert Hague, německý skladatel († 12. listopadu 2001)
- 17. října – Miguel Delibes, španělský spisovatel († 12. března 2010)
- 31. října – Dick Francis, anglický žokej a spisovatel detektivních románů († 14. února 2010)
- 9. prosince – Doug Serrurier, jihoafrický automobilový závodník († 2006)
- 10. prosince – Reginald Rose, americký scenárista a spisovatel († 19. dubna 2002)
- 29. prosince – Viveca Lindfors, švédská herečka († 25. října 1995)
[editovat] Úmrtí
Československo
- 1. ledna – Růžena Svobodová, česká spisovatelka (* 10. červenec 1868)
- 10. února – Josef Antonín Hůlka, biskup českobudějovický (* 10. února 1851)
- 15. března Edmund Reitter, německý entomolog, vydavatel a obchodník (*22. října 1845)
- 31. května – Eduard Vojan, český herec (* 5. květen 1853)
- 1. července – Ferdinand Velc, český malíř, fotograf a etnograf (* 27. července 1864)
- 7. prosince – Štěpán Doubek, český hudební skladatel a pedagog (* 15. září 1872)
Svět
- 1. února – Vladimir Puriškevič, ruský antisemitský politik (* 12. srpna 1870)
- 1. března – Josef Trumpeldor, sionista a židovský veterán rusko-japonské války (* 1. prosince 1880)
- 3. dubna – Hector Hodler, švýcarský esperantista (* 1. října 1887)
- 11. července – Evženie z Montija, manželka francouzského císaře Napoleona III. (* 1826)
- 10. srpna – Adam Politzer, rakouský lékař (* 1. října 1835)
- 24. září – Carl Peter Fabergé, ruský zlatník (* 30. května 1846)
[editovat] Hlava státu
- Austrálie - předseda vlády William M. Hughes
- Československo – Tomáš Garrigue Masaryk
- Francie - Georges Clemenceau (od roku 1917), vystřídal Alexandre Millerand a Georges Leygues
- Kanada - předseda vlády Robert L. Bordon (od roku 1911), vystřídal Arthur Meighen
- Německo - Hermann Müller, vystřídal Konstantin Fehrenbach
- USA - Woodrow Wilson
