Bohumil Kvasil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
prof. Ing. Bohumil Kvasil, DrSc.
poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1971 – 1976
poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
1976 – 1981
Ve funkci:
1981 – 1985
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ
Narození14. února 1920
Plaňany
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí30. října 1985 (ve věku 65 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníHřbitov Šárka
Alma materČVUT
Profesepolitik, pedagog a fyzik
OceněníStátní cena Klementa Gottwalda (1971)
Řád práce (1975)
Hrdina socialistické práce (1979)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bohumil Kvasil (14. února 1920 Plaňany – 30. října 1985 Praha[1]) byl český a československý fyzik, vysokoškolský učitel, rektor ČVUT, předseda Československé akademie věd, politik Komunistické strany Československa a poslanec Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizace.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Absolvoval reálné gymnázium a pak v letech 1939–1947 (po přerušení za okupace) vystudoval Vysokou školu strojní a elektrotechnickou ČVUT. Působil pak v letech 1958–1983 jako učitel na této škole, nejprve jako asistent, pak docent (1954), v letech 1954–1955 coby děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT. Po jistou dobu také působil ve Vojenském technickém ústavu ve Kbelích. Od roku 1958 byl profesorem (zpočátku na Fakultě technické a jaderné fyziky Univerzity Karlovy, od roku 1959 začleněno po ČVUT, jejímž byl pak do roku 1960 děkanem). Specializoval se na radioelektroniku, fyzikální elektroniku, vakuovou techniku a zaměřoval se i na problematiku laserového plazmatu a laserové lokace družic. Podílel se na vybudování prvního lineárního urychlovače elektronů v Československu. Podílel se na mezinárodním programu Interkosmos.[2][3]

K roku 1971 a 1976 se profesně uvádí jako rektor ČVUT.[4][5] Tuto funkci zastával v letech 1968–1979, od roku 1962 byl členem-korespondentem a od roku 1973 členem Československé akademie věd. V ČSAV působil v letech 1977–1980 jako její místopředseda a od roku 1981 jako předseda. Kromě toho byl od roku 1982 zahraničním členem Akademie věd Sovětského svazu. Od roku 1979 působil coby ředitel Fyzikálního ústavu ČSAV.[6]

Angažoval se výrazně i politicky. XV. sjezd KSČ ho zvolil za kandidáta Ústředního výboru Komunistické strany Československa. XVI. sjezd KSČ ho zvolil za člena ÚV KSČ. V roce 1971 mu byl udělen titul laureát státní ceny Klementa Gottwalda, v roce 1975 získal Řád práce a roku 1979 titul Hrdina socialistické práce.[6]

Ve volbách roku 1971 zasedl do Sněmovny lidu (volební obvod č. 10 – Dejvice-Bubeneč, hl. město Praha). Ve volbách roku 1976 přešel do Sněmovny národů (obvod Praha 8). Mandát obhájil ve volbách roku 1981 (obvod Praha 8). Ve Federálním shromáždění setrval do své smrti roku 1985.[7][8][9][10] Kromě poslanecké funkce zastával i post člena předsednictva Ústředního výboru Národní fronty ČSSR.[6] Po jistou dobu působil na postu náměstka ministra školství a kultury.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Bohumil Kvasil [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ Bohumil Kvasil [online]. fsid.cvut.cz [cit. 2012-04-12]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. ↑ a b Akademik Bohumil Kvasil. Rudé právo. Listopad 1985, roč. 66., čís. 258, s. 1–2. Dostupné online. 
  4. ↑ Poslanci Federálního shromáždění. Rudé právo. Prosinec 1971, roč. 52., čís. 284, s. 3. Dostupné online. 
  5. ↑ Translations on Eastern Europe, 1976 [online]. dtic.mil [cit. 2012-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-08. (anglicky) 
  6. ↑ a b c Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 – 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-04-12]. Dostupné online. 
  7. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-12]. Dostupné online. 
  8. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-12]. Dostupné online. 
  9. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-12]. Dostupné online. 
  10. ↑ Příloha k usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění č. 93/1971 Sb. [online]. mvcr.cz [cit. 2012-04-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Rektoři ČVUT
Karel Kořistka 1864–1865 • Karel Balling 1865–1866 • Karel Kořistka 1866–1867 • Jan Krejčí 1867–1868 • Gustav Schmidt 1868–1869 • Čeněk Hausmann 1869–1870 • František Tilšer 1870–1871 • Jan Krejčí 1871–1872 • Václav Zenger 1872–1873 • Josef Niklas 1873–1874 • Jan Tille 1874–1875 • Gabriel Blažek 1875–1876 • František Štolba 1876–1877 • Jan Krejčí 1877–1878 • August Salaba 1878–1879 • Josef Šolín 1879–1880 • Čeněk Hausmann 1880–1881 • Gabriel Blažek 1881–1882 • František Štolba 1882–1883 • August Salaba 1883–1884 • Eduard Weyr 1884–1885 • Karel Preis 1885–1886 • Otakar Feistmantel 1886–1887 • František Müller 1887–1888 • Jiří Pacold 1888–1889 • Josef Šolín 1889–1890 • Eduard Weyr 1890–1891 • Jan Baptista Lambl 1891–1892 • Kristian Petrlík 1892–1893 • Antonín Vávra 1893–1894 • Antonín Bělohoubek 1894–1895 • Karel Vosyka 1895–1896 • František Müller 1896–1897 • Albert Vojtěch Velflík 1897–1898 • Alfred Slavík 1898–1899 • Albert Vojtěch Velflík 1899–1900 • Jan Vladimír Hráský 1900–1901 • Gabriel Blažek 1901–1902 • Jan Koula 1902–1903 • Alfred Slavík 1903–1904 • Kristian Petrlík 1904–1905 • Josef Šolín 1905–1906 • Albert Vojtěch Velflík 1906–1907 • František Novotný 1907–1908 • Josef Bertl 1908–1909 • Bedřich Procházka 1909–1910 • František Hasa 1910–1911 • Julius Stoklasa 1911–1912 • Karel Novák 1912–1913 • Theodor Kašpárek 1913–1914 • Antonín Klír 1914–1915 • Josef Jedlička 1915–1916 • Karel Špaček 1916–1917 • Václav Felix 1917–1918 • Alois Velich 1918–1919 • František Wald 1919–1920 • Jan Kolář 1920–1921 • Emil Votoček 1921–1922 • Jan Zvoníček 1922–1923 • Zdeněk Bažant 1923–1924 Vladislav Brdlík 1924–1925 • Rudolf Kříženecký 1925–1926 • Josef Petřík 1926–1927 • Josef Hanuš 1927–1928 • Emil Navrátil 1928–1928 • František Klokner 1928–1929 • Josef Pazourek 1929–1930 • Viktor Felber 1930–1931 • Josef Anderle 1931–1932 • Rudolf Kukač 1932–1933 • Jaroslav Milbauer 1933–1934 • Břetislav Tolman 1934–1935 • Jindřich Svoboda 1935–1936 • Jaroslav Hýbl 1936–1937 • Gustav Švamberg 1937–1938 • Vojtěch Kaisler 1938–1939 • Antonín Engel 1939–1940 • české vysoké školy uzavřeny 1940–1945 • Antonín Engel 1945–1945 • František Kadeřávek 1945–1945 • Zdeněk Bažant 1945–1946 • Otakar Quadrat 1946–1947 • Josef Ryšavý 1947–1948 • Jan Košťál 1948–1949 • Oldřich Starý 1949–1950 • Vilibald Bezdíček 1950–1952 • Josef Trnka 1952–1955 • Theodor Ježdík 1955–1960 • František Brabec 1960–1962 • Josef Kožoušek 1962–1968 • Bohumil Kvasil 1968–1979 • Jiří Klíma 1979–1990 • Stanislav Hanzl 1990–1996 • Antonín Pokorný (pověřený) 1996–1997 • Petr Zuna 1997–2000 • Jiří Witzany 2000–2006 • Václav Havlíček 2006–2014 • Petr Konvalinka 2014–2018 • Vojtěch Petráček 2018–
České vysoké učení technické v Praze
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bohumil_Kvasil&oldid=22052946“