1950

Seznam historických výročí

2. tisíciletí

Aktuality

◄   19. st. • 20. století • 20. st.
◄◄   ◄   1946 • 1947 • 1948 • 1949 • 1950 • 1951 • 1952 • 1953 • 1954   ►   ►►

1950 (MCML) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

1950
Doprava 1950 v loďstvech 1950 v dopravě 1950 v letectví Kultura 1950 v hudbě Sport 1950 ve sportu

Události

Leden

• 1. leden – V ČSR byla zrušena staletí trvající praxe vedení matrik na farách. Napříště budou o matriky pečovat státní orgány.
• 6. leden – Velká Británie diplomaticky uznala Čínskou lidovou republiku
• 12. leden – V Sovětském svazu byl opět zaveden trest smrti za vlastizradu, špionáž a sabotáž. (Původně byl zrušen v květnu 1947.)
• 21. leden – USA oznámily objevení 93. chemického prvku. Podle místa, kde byl objeven (Berkeley v Kalifornii), byl nazván berkelium
• 23. leden – Izraelský parlament proklamoval Jeruzalém za hlavní město země.
• 24. leden – Indie se podle nové ústavy stává republikou.
• 26. leden – V ČSR začaly Stavby mládeže; první z nich byla stavba hutního kombinátu v Kunčicích u Ostravy.
• 27. leden – V Marseille vrátili neznámí zloději šperky a drahé kameny v hodnotě 150 milionů franků, jež byly ukradeny manželce Agy Chána.
• 31. leden – Prezident USA Harry S. Truman vyzval komisi pro atomovou energii, aby urychlila vývoj vodíkové bomby.

Únor

• 1. únor – Urho Kekkonen byl zvolen finským předsedou vlády.
• 3. únor – V Londýně byl zatčen fyzik německého původu Klaus Fuchs, jenž byl poté odsouzen ke 14 letům vězení. Fuchs musel utéct z nacistického Německa, protože byl členem studentské komunistické organizace. Studia dokončil ve Velké Británii; v letech 1943–1946 spolupracoval v USA na vývoji atomové bomby a poté vedl oddělení teoretické fyziky v jedné z nejdůležitějších britských laboratoří pro jaderný výzkum. Informace o výrobě vodíkové bomby, jež posílal do Moskvy, umožnily Sovětskému svazu vyrovnat americký náskok v této oblasti.
• 6. únor – Americký vysoký komisař pro Německo John McCloy oznámil ve Stuttgartu politický program Spojenců pro Německo.
• 7. únor – USA a Velká Británie uznaly vietnamskou vládu Bao Daie, ač SSSR uznal 31. 1. vládu jeho protivníka Ho Či Mina.
• 8. únor – V NDR vzniklo Ministerstvo státní bezpečnosti, zaměřené na boj proti špionáži, sabotážím a protistátní činnosti – ve skutečnosti hlavní instituce represivního státního aparátu
• 12. únor – Albert Einstein varoval v televizním vystoupení před výrobou vodíkové bomby, kterou požadoval prezident Harry S. Truman
• 14. únor – V Moskvě byla podepsána smlouva o přátelství mezi SSSR a Čínou

Březen

• 1. březen – V ČSR bylo provedeno sčítání lidu. ČSR měla 12 338 450 obyvatel (z toho České země 8 896 133 a Slovensko 3 442 317).
• 1. březen – Klaus Fuchs, usvědčený ze špionáže pro SSSR, byl odsouzen k 14 letům káznice.
• 1. březen – Čankajšek byl opět zvolen prezidentem Tchajwanu.
• 2. březen – v Českých Budějovicích byl ukončen provoz tramvají
• 6. březen – USA a Velká Británie protestovaly proti vykázání Němců z Polska.
• 7. březen – Island byl přijat do Rady Evropy
• 8. březen – Konrad Adenauer navrhl unii Německa a Francie se společným parlamentem
• 12. březen – V Belgii proběhlo referendum za návrat krále Leopolda III. do vlasti. 58 procent občanů se vyslovilo pro jeho návrat.
• 16. březen – Ministerstvo zahraničí ČSR požádalo představitele pražské nunciatury Vatikánu Ottavia de Livu, aby opustil ČSR.
• 20. březen – Římskokatoličtí biskupové a duchovní v ČSR byli donuceni složit tzv. slib věrnosti republice
• 23. březen – Při OSN byla založena Světová meteorologická organizace
• 24. březen – Skupina pilotů ČSA při koordinovaném útěku za železnou oponu unesla tři obsazená letadla do Erdingu u Mnichova v západním Německu; nikdo nebyl zraněn.
• 31. březen – V Praze začal proces s představiteli církevních řádů

Duben

• 1. duben – Stalin oznámil v Moskvě svůj plán, který předpokládal dalekosáhlé přeměny přírodních podmínek Sovětského svazu až k Uralu.
• 2. duben – Na sjezdu v Praze vznikl jednotný Československý svaz žen.
• 4. duben – Vynesením těžkých trestů skončil pražský proces s představiteli církevních řádů.
• 8. duben – Sovětské bojové letadlo sestřelilo nad Baltským mořem neozbrojený hlídkový letoun amerického letectva, jenž údajně porušil sovětský vzdušný prostor. 10 členů posádky zahynulo
• 10. duben – Juan Manuel Fangio na voze Maserati, se stal vítězem Grand Prix Pau
• 10. duben – Reg Parnell na voze Maserati se stal vítězem Richmond Trophy
• 13. duben/14. duben – v Československu proběhla první fáze „akce K“ – likvidace mužských řádů a řeholí
• 16. duben – Juan Manuel Fangio na voze Alfa Romeo se stal vítězem Grand Prix San Rema
• 19. duben – Čs. úřady zakázaly činnost střediska americké informační služby v Praze. (Činnost britského informačního střediska byla zastavena 12. května.)
• 24. duben – Bylo vyhlášeno Jordánské království, jež vzniklo po anexi arabské části Palestiny Zajordánskem
• 25. duben – V ČSR byl odvolán ministr národní obrany Ludvík Svoboda. Místo něj byl jmenován Alexej Čepička.
• 27. duben – Velká Británie uznala diplomaticky Izrael
• 27. duben/28. duben – Proběhla druhá a závěrečná fáze „Akce K“. Drtivá většina řeholníků byla soustředěna do internačních klášterů či táborů nucené práce. Zároveň proběhla „akce P“ – likvidace řeckokatolické církve.
• 30. duben – Georges Grignard na voze Talbot vyhrál Grand Prix Paříže.

Květen

• 1. květen – V Západním Berlíně proběhly demonstrace proti setkání FDJ (Svobodná německá mládež) ve východním Berlíně.
• 5. květen – V ČSR byli ze svých funkcí odvoláni Gustáv Husák (předseda Sboru pověřenců) a Ladislav Novomeský (pověřenec pro školství).
• 8. květen – Generál Čankajšek požádal USA o zbraně pro boj proti Čínské lidové republice.
• 9. květen – Veřejnosti byl představen Schumanův plán.
• 11. květen – V Königswinteru byla založena celoněmecká CDU; prvním předsedou se stal Konrad Adenauer.
• 13. květen – Giuseppe Farina s vozem Alfa Romeo vyhrál Grand Prix Velké Británie.
• 14. květen – V ČSR začala rozsáhlá propagandistická kampaň – podpisová akce k rezoluci sjezdu obránců míru ve Stockholmu. Do konce května podepsalo tzv. Stockholmskou výzvu 9 448 548 občanů ČSR.
• 16. květen – Starosta Berlína Ernst Reuter odmítl podmínky sovětského velitele města pro svobodné volby v celém Berlíně (odchod všech okupačních jednotek a právo veta pro Sovětský svaz ve výboru čtyř velmocí).
• 18. květen – V ČSR byl přijat nový vysokoškolský zákon, jenž zcela likvidoval tradiční akademické svobody.
• 18. květen – V Cáchách byla poprvé udělena cena Karla Velikého za zásluhy o evropskou jednotu. Jejím prvním nositelem se stal Richard Coudenhove-Kalergi.
• 21. květen – Juan Manuel Fangio s vozem Alfa Romeo vyhrál Grand Prix Monaka.
• 30. květen – Johnnie Parsons s vozem Kurtis Kraft vyhrál 500 mil v Indianapolis.
• 31. květen – V Praze začal proces s Miladou Horákovou a spol.

Červen

• 3. červen – Louis Lachenal a Maurice Herzog se stali prvními horolezci, kterým se podařilo stanout na vrcholu vyšším než 8000 m.n.m. Konkrétně na Annapurně
• 4. červen – Giuseppe Farina s vozem Alfa Romeo vyhrál Grand Prix Švýcarska.
• 15. červen – Bob Gérard s vozem ERA vyhrál British Empire Trophy.
• 18. červen – Juan Manuel Fangio s vozem Alfa Romeo vyhrál Grand Prix Belgie.
• 27. červen – popravena Milada Horáková

Červenec

• 2. červenec – Juan Manuel Fangio s vozem Alfa Romeo vyhrál Grand Prix Francie.
• 9. červenec – Peter Whitehead s vozem Ferrari vyhrál Jersey Road Race.
• 9. červenec – Giuseppe Farina s vozem Alfa Romeo vyhrál Grand Prix Bari.
• 16. červenec – Raymond Sommer s vozem Talbot vyhrál Grand Prix Albi.
• 23. červenec – Louis Rosier s vozem Talbot vyhrál Grand Prix Nizozemí.
• 23. červenec – Juan Manuel Fangio s vozem Alfa Romeo vyhrál Grand Prix Národů.

Srpen

• 7. srpen – David Hampshire s vozem Maserati vyhrál Nottingham Trophy.
• 12. srpen
  • Pius XII. vydal encykliku Humani generis
  • Peter Whitehead s vozem Ferrari vyhrál Ulster Trophy.
• 15. srpen – Juan Manuel Fangio s vozem Alfa Romeo vyhrál Grand Prix Pescara.
• 26. srpen – Giuseppe Farina s vozem Alfa Romeo vyhrál BRDC International Trophy.

Září

• 3. září – Giuseppe Farina s vozem Alfa Romeo vyhrál Grand Prix Itálie a stal se mistrem světa.
• 30. září – Reg Parnell s vozem BRM vyhrál Goodwood Trophy.

Říjen

• 21. říjen – Čínská anexe Tibetu
• 27. říjen – Petr Cibulka pětinásobný vězeň komunismu, aktivista charty 77, člen výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, šéfredaktor necenzurovaných novin(rudé krávo), vydavatel seznamů StB, politik, novinář, předseda politické strany Volte Pravý Blok(www.cibulka.net)
• 29. říjen – Alberto Ascari s vozem Ferrari vyhrál Grand Prix Penya Rhin.

Prosinec

• 2. prosinec – Poprvé vydána sbírka Já, robot od Isaaca Asimova vydavatelstvím Gnome Press.

Vědy a umění

• 1. března – v Filadelfii proběhla světová premiéra opery Konzul.
• 28. července – Kevin Budden odchytil živého taipana velkého.
• Byl objeven chemický prvek kalifornium.

Nobelova cena

• za fyziku – Cecil Frank Powell
• za chemii – Otto Paul Hermann Diels, Kurt Alder
• za medicínu – Edward Calvin Kendall, Tadeus Reichstein, Philip Showalter Hench – za výzkumy hormonů kůry nadledvin.
• za literaturu – Earl Russell
• za mír – Ralph Bunche – za služby při řešení palestinského konfliktu.

Narození

Česko

• 26. ledna – Jiří Lábus, český herec a komik
• 18. února – Jaroslav Radvanovský, český hokejový brankář
• 31. března – Jiří Josek, český bohemista, překladatel, redaktor, nakladatel a divadelní režisér
• 13. dubna – Jiří Crha, český hokejový brankář
• 15. dubna – Karel Kroupa, český fotbalista
• 3. června – Jiří Panocha, český houslista, zakladatel Panochova kvarteta
• 7. června – Ivo Železný, český spisovatel, nakladatel, překladatel ze švédštiny a finštiny a editor
• 10. června – Kateřina Charvátová, český historička a archeoložka
• 17. června – Vladimír Dolejš, český publicista
• 3. července – Jan Zajíc, student († 25. února 1969)
• 14. srpna – Věra Řeháčková, česká spisovatelka
• 17. srpna – Jana Čižmářová, moravská archeoložka
• 24. října – Miroslav Sládek, český politik
• 17. prosince – Josef Hron, český fotbalista a trenér

Svět

• 16. ledna – Debbie Allen, americká herečka, tanečnice a choreografka
• 18. ledna – Gilles Villeneuve, kanadský automobilový závodník
• 18. ledna – Gianfranco Brancatelli, italský automobilový závodník
• 21. ledna – Billy Ocean, muzikant a zpěvák z Trinidad a Tobago
• 23. ledna – Richard Dean Anderson, americký herec, který se proslavil jako MacGyver a později jako Jack O'Neill v seriálu Hvězdná brána
• 25. ledna – Katherine Terrell Švejnarová, americká profesorka ekonomie, manželka Jana Švejnara († 29. prosince 2009)
• 29. ledna – Jody Scheckter, jihoafrický automobilový závodník, mistr světa F-1 1979
• 2. února – Barbara Sukowa, německá herečka
• 3. února – Morgan Fairchild, americká herečka
• 6. února – Natalie Coleová, americká zpěvačka
• 6. února – René Fasel, prezident Mezinárodní hokejové federace od r. 1994
• 10. února – Mark Spitz, americký plavec, 7 x olympijský vítěz 1972
• 11. února – Earnest Jim Istook, americký politik
• 11. února – Johanna E. Beerens, americká herečka
• 12. února – Michael Ironside, kanadský herec
• 13. února – Peter Gabriel, britský hudebník
• 13. února – Peter Hain, britský politik
• 18. února – John Hughes, americký filmový režisér, scenárista, producent a herec († 6. srpna 2009)
• 22. února – Julius Erving, americký basketbalista
• 22. února – Julie Walters, britská herečka
• 22. února – Miou-Miou, francouzská herečka
• 25. února – Neil Jordan, irský režisér
• 2. března – Karen Carpenter, americká zpěvačka, zemřela v roce 1983 ve věku 32 let na mentální anorexii.
• 5. března – Willy Matheisl, německý fotograf
• 9. března – Danny Sullivan, americký automobilový závodník, pilot F1
• 13. března – William Hall Macy, americký herec
• 18. března – Larry Perkins, australský automobilový závodník
• 21. března – Józef Augustyn, polský jezuita, psycholog a spisovatel
• 1. dubna – Loris Kessel, švýcarský automobilový závodník
• 4. dubna – Christine Lahti, americká herečka
• 9. dubna – Ivan Romančik, slovenský herec
• 10. dubna – George Kenneth Griffey sr, hráč basseballu
• 12. dubna – Flavio Briatore, italský manager
• 21. dubna – Karol Duchoň, slovenský zpěvák {† 5. listopadu 1985)
• 22. dubna – Peter Frampton, britský hudebník
• 5. května – Stevie Wonder, americký zpěvák
• 6. května – Jeffery Deaver, americký spisovatel
• 9. června – Trevor Bolder, britský baskytarista, člen skupiny Uriah Heep († 21. května 2013)
• 9. července – Adriano Panatta, italský tenista
• 23. července – Miomir Mugoša, černohorský lékař a politik
• 3. srpna – John Landis, americký režisér
• 15. srpna – Tommy Aldridge, americký zpěvák
• 14. září – Masami Kuwashima, japonský automobilový závodník
• 2. října – Antonio Di Pietro, italský politik
• 25. října – Chris Norman, britský zpěvák
• 29. října – Rino Gaetano, italský zpěvák
• 25. listopadu – Giorgio Faletti, italský herec a spisovatel
• 25. prosince – Bartholomew Ulufa'alu, premiér Šalomounových ostrovů 1997–2000 († 25. května 2007)
• 30. prosince – Roman Moravec, bývalý československý atlet (výškař) slovenské národnosti († 4. listopadu 2009)

Úmrtí

Česko

• 10. ledna – Jaroslav Kvapil, režisér, dramatik, básník a překladatel (* 25. září 1868)
• 25. února – Josef Toufar, farář, viz Číhošťský zázrak (* 14. července 1902)
• 27. dubna – Karel Koželuh, fotbalista, hokejista a tenista (* 7. března 1895)
• 7. května – Jan Nepomuk Wünsch, český hudební skladatel (* 12. května 1855)
• 24. května – Alois Jiránek, hudební skladatel, pedagog a výtvarník (* 5. září 1858)
• 27. června – Milada Horáková, politička (popravena) (* 25. prosince 1901)
• 15. září – Vojtěch Říhovský, hudební skladatel (* 21. dubna 1871)

Svět

• 1. ledna – John Rabe, německý manažér a humanitární pracovník viz: Nankingský masakr (* 23. listopadu 1882)
• 8. ledna – Joseph Schumpeter, americký ekonom původem z Rakouska (* 8. února 1883)
• 21. ledna – George Orwell, britský spisovatel (* 25. ledna 1903)
• 6. března – Albert Lebrun, bývalý francouzský prezident (* 29. srpna 1871)
• 12. března – Heinrich Mann, německý spisovatel (* 27. března 1871)
• 30. března – Léon Blum, bývalý francouzský předseda vlády a vůdčí osobnost Lidové fronty (* 9. dubna 1872)
• 3. dubna – Kurt Weill, německý hudební skladatel, mj. autor Žebrácké opery (* 2, března 1900)
• 4. dubna – Adam Rainer (* 1899)
• 8. dubna – Václav Fomič Nižinskij, ruský tanečník (* 28. února 1889)
• 29. června – Joe Fry, anglický automobilový závodník (* 26. října 1915)
• 29. července – Kevin Budden, australský lovec hadů (zemřel na uštknutí taipanem velkým) (* 1930)
• 27. srpna – Cesare Pavese, italský spisovatel (* 1908)
• 10. září – Raymond Sommer, francouzský automobilový závodník (* 31. srpna 1906)
• 2. listopadu – George Bernard Shaw, anglický dramatik (* 26. červenec 1856

Domácí demografický vývoj

Demografický vývoj v Česku

1950
Střední stav obyvatel	8 925 122
Narození	191 655
Zemřelí	103 203
Přirozený přírůstek	85 138
Přírůstek stěhováním	16 784
Celkový přírůstek	101 922

Hlavy států

Evropa:

• Československo – prezident Klement Gottwald
• Vatikán – papež Pius XII.
• Litevská SSR – Antanas Sniečkus
• Sovětský svaz
  • předseda prezídia Nejvyššího sovětu Nikolaj Michajlovič Švernik
  • (de facto) generální tajemník KSSS Josif Vissarionovič Stalin

• USA – prezident Harry Truman

Asie:

• Japonsko – Císař Šówa
• Čína – předseda ČLR Mao Ce-tung