George Orwell

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
George Orwell
George Orwell
George Orwell
Narození 25. června 1903
Motihari, Britská Indie
Úmrtí 21. ledna 1950 (ve věku 46 let)
Londýn, Spojené království
Pseudonym George Orwell
Povolání spisovatel, novinář
Národnost Angličan
Vzdělání Eton College
Žánr Antiutopie, satira
Témata Antifašismus, anti-stalinismus, demokratický socialismus, literární kritika
Významná díla Farma zvířat,
1984
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

George Orwell (vlastím jménem Eric Arthur Blair, 25. června 1903 Motihari, Bengálsko – 21. ledna 1950 Londýn) byl britský novinář, esejista a spisovatel demokratické levicové orientace. Světovou popularitu si získaly jeho alegorické antiutopické romány Farma zvířat a 1984, popisující nehumánnost totalitních ideologií.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

George Orwell se narodil v Indii, jež byla tehdy součástí britského impéria a jeho otec Richard Walmesley Blair zde pracoval jako úředník. Když bylo Orwellovi kolem jednoho roku, odvezla ho jeho matka Ida Mabel Blairová do Anglie. Otce viděl až za několik let. Měl dvě sestry, starší Majorie a mladší Avril. Vyrůstal v Oxfordshiru a podle místní říčky Orwell si později dal svůj pseudonym. Svou rodinu později popsal jako „nižší vyšší střední třídu“.

Vystudoval soukromou střední školu a prestižní Eton College. Jelikož mu rodiče nemohli platit studium na universitě, začal v roce 1922 pracovat pro Indickou imperiální policii v tehdejší Britské Indii (v Barmě). Zde jsou počátky jeho nenávisti k imperialismu a také se zde začal klonit k levicové politice. Své zážitky popsal ve své prvotině, románu Barmské dny (anglicky Burmese Days), vydané v roce 1934.

V roce 1927 se Orwell vrátil zpět do Anglie, začal psát eseje a pracovat jako novinář. Nějakou dobu žil „na ulici“ jako tulák a pohyboval se mezi spodinou. Své zážitky zúročil například v knize Na dně v Paříži a Londýně (anglicky Down and Out in Paris and London) vydané v roce 1933. Politické události v Evropě se ho silně osobně dotýkaly, a tak se stal socialistou, antifašistou a kritikem všech nedemokratických politických tendencí.

Po roce 1936 se jako dobrovolník zapojil do španělské občanské války, kde bojoval v jednotkách milicí POUM (Dělnické strany marxistického sjednocení). Zážitky ze svého působení ve španělské občanské válce popsal v knize Hold Katalánsku, v které líčí i své těžké zranění z 20. května 1937, kdy byl zasažen do krku fašistickým odstřelovačem. V roce 1938 žil půl roku v Maroku.

Do roku 1940 psal recenze na knihy pro Nový anglický týdeník. Druhé světové války se neúčastnil kvůli vleklé tuberkulóze. V roce 1940 zahájil práci pro BBC a svými komentáři pilně přispíval do novin a časopisů. Toto zaměstnání opustil v roce 1943.

Těsně před svou smrtí roku 1950 napsal svůj nejznámější román 1984. Zemřel na tuberkulózu ve věku 46 let.

Ačkoliv psal knihy o diktaturách komunistického typu, sám se cítil být socialistou, což dokazuje jeho citát: „Každou řádku, kterou jsem od roku 1936 napsal a která stojí za zmínku, jsem přímo či nepřímo psal proti totalitarismu a pro demokratický socialismus, jak jej chápu.“

Jeho náboženské názory jsou složitým problémem. Byl členem anglikánské církve a pravidelně se zúčastňoval jejích bohoslužeb. Obě jeho svatby i pohřeb byly na jeho přání vedeny anglikánským knězem.[1] Ve svém literárním díle (zejm. v románu Farářova dcera) však církev i náboženství jako takové spíše kritizoval z pozic levicového ateismu. Orwellův životopisec Stephen Ingle k tomu napsal, že "spisovatel George Orwell se holedbal svým ateismem, zatímco člověk Eric Blair si uchoval hluboce zakořeněnou zbožnost."[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jeho knihy a eseje se netýkají jen politiky, ale komentují život své doby a zabývají se sociálními tématy. Všeobecně je považován za jednoho z nejlepších anglických esejistů.

V komunistickém Československu byl na seznamu zakázaných autorů, jeho knihy nemohly oficiálně vycházet. V roce 1985 vyšla jen kritická stostránková brožura Josefa Skály Postřehy a fikce George Orwella. Jeho knihy v češtině tou dobou vycházely v exilových nakladatelstvích.

Romány[editovat | editovat zdroj]

Výbory z esejů v češtině[editovat | editovat zdroj]

Významné eseje[editovat | editovat zdroj]

(do seznamu nejsou zahrnuty Orwellovy drobnější eseje, sloupky a fejetony)

  • A Hanging (1931, překládáno Poprava či Poprava oběšením, vyšlo v obou českých výborech) - črta, líčící popravu indického vězně, které se Orwell zúčastnil v Indii jako člen ostrahy
  • Shooting an Elephant (1936, překládáno Střílení na slona, vyšlo ve sbírce Uvnitř velryby a jiné eseje) - autobiografická esej, popisující Orwellovy zkušenosti z dob jeho práce v koloniální policii
  • Charles Dickens (1939, vyšlo v obou českých výborech, titul nepřekládán) - poměrně kritický rozbor díla Charlese Dickense
  • Boys' Weeklies (1940, překládáno Týdeníky pro kluky, vyšlo ve výboru Uvnitř velryby a jiné eseje) - literární rozbor „školních povídek“ v chlapeckých časopisech Orwellovy doby
  • Inside the Whale (1940, překládáno Uvnitř velryby či V břiše velryby, vyšlo ve sbírce Uvnitř velryby a jiné eseje a také samostatně) - velmi různorodá literárně kritická esej, věnovaná především moderní anglické literatuře
  • Wells, Hitler and the World State (1941, překládáno Wells, Hitler a Světový stát, česky ve sbírce Uvnitř velryby a jiné eseje) - kritika Wellsových utopických vizí
  • The Art of Donald McGill (1941, překládáno Umění Donalda McGilla, vyšlo v obou českých výborech) - literární rozbor dobových pohlednic s kreslenými vtipy
  • Looking Back on the Spanish War (1943, překládáno jako Ohlédnutí za španělskou válkou, vyšlo ve výboru Uvnitř velryby a jiné eseje) - politický rozbor španělské občanské války, jakýsi esejistický dodatek k románu Hold Katalánsku
  • W. B. Yeats (1943, vyšlo ve výboru Uvnitř velryby a jiné eseje, titul nebyl přeložen) - vlastně recenze na biografii Williama Butlera Yeatse
  • Benefit of Clergy: Some notes on Salvador Dali (1944, v obou českých výborech pod názvy Výsada kléru a Výsada kněžstva) - recenze a reakce na Dalího autobiografii, ústící do úvahy o tom, zda může být někomu odpouštěna zvrhlost, pokud je spojena s mimořádným talentem
  • Arthur Koestler (1944, vyšlo ve výboru Uvnitř velryby a jiné eseje bez přeložení názvu)
  • Notes on Nationalism (1945, česky pod názvem Poznámky o nacionalismu ve výboru Uvnitř velryby a jiné eseje) - klasifikace a kritika nacionalistické politiky
  • How the Poor Die (1946, česky pod názvem Jak umírají chudí v obou výborech) - autobiografická črta, popisující Orwellův pobyt v chudinské nemocnici v Paříži
  • Politics vs. Literature: An Examination of Gulliver's Travels (1946, česky pod názvem Politika versus literatura ve výboru Uvnitř velryby a jiné eseje) - rozbor Gulliverových cest Jonathana Swifta
  • Politics and the English Language (1946, česky pod názvem Politika a anglický jazyk ve výboru Uvnitř velryby a jiné eseje) - esej o anglické stylistice, kritizuje klišé v mluvě anglických politiků
  • Second Thoughts on James Burnham (1946, česky nejspíš Další názory na Jamese Burnhama, nicméně v češtině nevyšlo)
  • Decline of the English Murder (1946, česky pod názvem Úpadek anglické vraždy v obou výborech) - fejeton, zabývající se ideální vraždou z hlediska čtenářů novin
  • Some Thoughts on the Common Toad (1946, česky pod názvem Zamyšlení nad žábou obecnou ve výboru Uvnitř velryby a jiné eseje) - esej o zapomínaných symbolech jara, jako hlavní z nich je uvedena žába obecná
  • A Good Word for the Vicar of Bray (1946, česky pod názvem Přímluva za vikáře z Bray ve výboru Uvnitř velryby a jiné eseje) - esej o záslužnosti sázení stromů
  • In Defence of P. G. Wodehouse (1946)
  • Why I Write (1946, česky pod názvem Proč píšu v obou výborech) - esej o důvodech, proč se spisovatelé rozhodují psát
  • The Prevention of Literature (1946, česky pod názvem Zakazování literatury ve výboru Uvnitř velryby a jiné eseje) - esej, vyjadřující Orwellovy názory na cenzuru
  • Such, Such Were the Joys (1946, česky pod názvem Takové to byly radosti ve výboru Uvnitř velryby a jiné eseje) - delší autobiografická črta, zabývající se autorovým studiem na soukromé škole St Cyprian a popisující jeho otřesné zkušenosti s dobovým vzdělávacím systémem
  • Lear, Tolstoy and the Fool (1947, česky pod názvem Lear, Tolstoj a šašek ve výboru Uvnitř velryby a jiné eseje) - polemika s Tolstým ohledně Shakespeara
  • Reflections on Gandhi (1949, česky pod názvem Úvahy o Gándhím) - esej o úloze Gándhího v indickém boji za nezávislost

Výroky[editovat | editovat zdroj]

Dokud nebudou lidé uvědomělí, nebudou se bouřit, a dokud se nevzbouří, nemohou se stát uvědomělými.
Vrcholem veškerého kacířství je zdravý rozum.
Člověk je jediný tvor, který konzumuje, aniž by produkoval.
Jestliže svoboda slova vůbec něco znamená, potom je to právo říkat lidem to, co nechtějí slyšet.
Přináležitost někoho k menšině, i kdyby byla jednoosobová, nečiní z nikoho šílence.
Říkat pravdu v čase všeobecného klamu je revoluční čin.
Každá revoluce končí tehdy, když se nová prasata dostanou ke korytům.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku George Orwell na anglické Wikipedii.

  1. Bowker, Gordon, 1934-. George Orwell. Gordon Bowker ; [Z anglického originálu přeložil Miroslav Drozd]. Vyd. 1. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2006. 485 s. ISBN 80-7106-809-8.
  2. Ingle, Stephen (2006). The social and political thought of George Orwell: a reassessment. Abingdon, England: Routledge. p. 17. ISBN 0-415-35735-7.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]