Émile Zola

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Émile Zola

Zola (Cimetière Montmartre)

Émile Zola (2. dubna 1840 Paříž – 29. září 1902 Paříž) byl francouzský spisovatel, představitel naturalismu. Narodil se v rodině italského inženýra, který byl kdysi důstojníkem Napoleonovy armády, a život jej nakonec zavedl do jižní Francie. Zolův otec zde začal pracovat na stavbě zavodňovacího kanálu, který měl svést říční vodu k městečku Aix-en-Provence. Otec však náhle zemřel, a tak na Zolovo vzdělání nezbylo mnoho peněz. V té době se na celý život spřátelil s pozdějším slavným malířem Paulem Cézannem.

Po neúspěšném studiu odešel pracovat do nakladatelství Hachette, kde okolo sebe soustředil skupinu mladých romanopisců – tzv. medanská skupina. Svými pokrokovými názory měl velkou zásluhu na liberalizaci politického života ve Francii.Významně se angažoval zejména v Dreyfusově aféře, kdy otevřeným dopisem prezidentu republiky pod názvem J'accuse („Žaluji“) hájil nevinu kapitána Alfreda Dreyfuse, neprávem odsouzeného za špionáž.

Zemřel údajně nešťastnou náhodou na otravu oxidem uhelnatým poté, co se mu ucpal komín kamen (později se prokázalo záměrné ucpání komínu).

[editovat] Dílo

Zpočátku psal Zola kratší prózy, ještě ovlivněné romantismem, a po šest měsíců řídil literární kroniku Evénement. Zde v ostrých kritikách napadal řadu významných postav tehdejšího literárního světa.

Za první „naturalistický“ román označil Zola již Paní Bovaryovou a za román zásadního významu pak Germinii Lacerteuxovou bratří Goncourtů.

Po třech neúspěšných pokusech se Zola prosadil až v roku 1867 románem

Tereza Raquinová - tragický příběh ženy, která se spojí se svým milencem proti manželovi a neváhá jej zavraždit. Kruté výčitky svědomí a neutěšené prostředí, v němž žijí, jim však učiní život nesnesitelným. Zola v tomto díle definitivně opouští romantismus. Nalezneme zde i všechny prvky jeho naturalistické tvorby, které později sepsal v teoretické práci
Experimentální román

Pravda – umělecké zpracování Dreyfusovy aféry

Románový cyklus s proticírkevním zaměřením:

Lurdy
Řím
Paříž

Povídkový soubor:

Povídky o Ninoně
Nové povídky o Ninoně

Cyklus "Evangelia": tato díla ovlivněna idejemi utopického socialismu

Plodnost
Práce
Pravda
Spravedlnost (nedokončeno)

Zola je také autorem sborníků kritických statí o divadle a literatuře:

Naturalismus a divadlo
Naši dramatičtí autoři
Republika a literatura

[editovat] Rougon-Macquartové – cyklus 20 románů

Podtitul "přírodopisná a sociální studie jedné rodiny za druhého císařství". Autor tímto cyklem vytvořil jakousi obdobu Balzacovy Lidské komedie druhé poloviny 19. století. Uvádí zde vůbec poprvé jako hlavní postavy obyčejné dělníky a lidi z periférie. Potomci rodiny se stávají dělníky, horníky, kněžími, vědci, zemědělci, vojáky, podnikateli, spekulanty, živnostníky, prostitutkami i politiky, jejich prostřednictvím autor bez příkras dokumentuje dobu a společnost. Určujícím znakem celého cyklu jsou přechody jednotlivých postav více díly, ve kterých se postupně vyvíjejí (viz. rodokmen rodiny v externích odkazech).

Štěstí Rougonů (La Fortune des Rougon, 1871), 1. román z cyklu Rougon-Macquartové, obsahuje autorův úvod k celému cyklu
Štvanice\Kořist (La Curée, 1871–72)
Břicho Paříže (Le Ventre de Paris, 1873), román z prostředí pařížské tržnice
Dobytí Plassansu (La Conquête de Plassans, 1874)
Hřích abbého Moureta\Poklesek abbého Moureta (La Faute de l'Abbé Mouret, 1875)
Jeho veličenstvo Eugène Rougon\Jeho excelence Eugene Rougon (Son Excellence Eugène Rougon, 1876)
Zabiják (L'Assommoir, 1877)
Lístek lásky (Une Page d'amour, 1878)
Nana (Nana, 1880)
Pod pokličkou\U rodinného krbu (Pot-Bouille, 1882) (na internetu téměř všude chybně uváděno pod názvem "Kořist", což je román "La Curée")
U štěstí dam (Au Bonheur des Dames, 1883)
Život a milování\Radost ze života (La Joie de vivre, 1884)
Germinal (Germinal, 1885), román z prostředí horníků zobrazující vyhrocený konflikt mezi dělníky a majiteli dolů
Mistrovské dílo\Dílo (L'Œuvre, 1886)
Země (La Terre, 1887)
Růžové poupě\Sen (Le Rêve, 1888)
Lidská bestie\Člověk bestie (La Bête humaine, 1890), naturalistický román z železničního prostředí
Peníze (L'Argent, 1891)
Rozvrat (La Débâcle, 1892)
Doktor Pascal (Le Docteur Pascal, 1893), poslední román z cyklu Rougon-Macquartové