Kenotaf

Symbolický hrob Milady Horákové na vyšehradském hřbitově („…popravena a nepohřbena“)

Kenotaf nebo v latinském pravopisu cenotaf (gr. κενοτάφιον – kenotaphion, od κενός – „prázdný“ a τάφος – „hrob“) je symbolický náhrobek či hrobka, vlastně typ památníku, zřizované ve starověkém Egyptě, Řecku a Římě, a v novověké epoše v Indii, ale i jinde.

Antika

Ve starém Řecku a Římě se zřizovaly dva druhy kenotafů:

• tumulus inanis (lat. – prázdný hrob) – symbolický hrob ve vlasti pro uctívání zemřelého nebo padlého v zahraničí, jehož tělo nebylo repatriováno.
• tumulus honorarius (lat. – čestný hrob) – zřizovaný k uctění hrdinů, např. v místě jejich smrti, kde tělo nezůstalo nebo se nenašlo.

Později

Ve středověku a novověku se zřizovaly kenotafy svatých a významných historických postav, např. sv. Vojtěcha v podobě tomby v katedrále v Hnězdně položené vedle relikviáře.

V anglosaských zemích jsou kenotafy symbolické hroby neznámého vojína např. v Londýně, Belfastu nebo v Aucklandu.

Kenotaf je centrálním bodem Voortrekker Monumentu (Památníku průkopníků) v Pretorii v Jihoafrické republice. Za kenotaf je také považovaný Pomník Bitvy národů v Lipsku.

Dále se někdy na rodinných náhrobcích uvádějí symbolicky jako pochovaní ti, kteří nemohli být pohřbeni v rodinném hrobu, např. zemřelí nebo zavraždění v koncentračních táborech.

Příklady kenotafů

Své kenotafy mají mj.:

• Michal Anděl Buonarroti v Římě (skutečná hrobka ve Florencii),
• Dante Alighieri ve Florencii (pravá hrobka se nachází v Raveně),
• Jan Pavel II. v Panteonu velkých Poláků v chrámu Boží prozřetelnosti ve Varšavě (pohřben je v kapli sv. Sebastiána v bazilice sv. Petra ve Vatikánu),
• Lech Kaczyński na Hřbitově v Powązkách ve Varšavě (pohřben byl u hrobek polských králů v bazilice sv. Stanislava a sv. Václava na Wawelu v Krakově).

České kenotafy

• Josef Čapek a Milada Horáková mají symbolické hroby (kenotafy) v Praze na Vyšehradském hřbitově.
• sv. Jan Nepomucký má hned dva kenotafy na Pražském hradě
  • u chrámu sv. Víta mezi III. nádvořím Pražského hradu a náměstím U sv. Jiří, který je dílem J. F. Platzera z roku 1763
  • stříbrné mauzoleum Jana Nepomuckého z roku 1736 na jižní straně chóru Svatovítské katedrály.

Odkaz

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kenotaf na polské Wikipedii.