Josef Hrdlička

Mons. Josef Hrdlička
Jeho Excelence; Mons. Josef Hrdlička
	Titulární biskup thunudrumský; Emeritní pomocný biskup olomoucký
Církev	římskokatolická
Provincie	moravská
Metropole	Olomouc
Arcidiecéze	olomoucká
Jmenování	17. března 1990
Emeritura	1. února 2017
Předchůdce	Jérôme-Théodore Lingenheim
Heslo	„Vos dixi amicos“ ; „Nazval jsem vás přáteli“
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	1. července 1972 ; světitel Štěpán Trochta
Biskupské svěcení	7. dubna 1990 ; světitel František Vaňák ; 1. spolusvětitel Vojtěch Cikrle ; 2. spolusvětitel Karel Otčenášek
Osobní údaje
Země	Česko
Datum narození	19. ledna 1942 (82 let)
Místo narození	Velké Opatovice, Protektorát Čechy a Morava
Národnost	česká
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Hrdlička (* 19. ledna 1942 Velké Opatovice) je český katolický duchovní, básník, překladatel a hudební textař, titulární biskup thunudrumský a v letech 1990–2017 pomocný biskup olomoucký.

Dne 19. ledna 2017 dosáhl 75 let a v souladu s kanonickým právem podal rezignaci na svůj úřad, kterou papež František přijal k 1. únoru 2017.^[1] Od tohoto data je emeritním pomocným biskupem olomouckým. V letech 1990–2017 byl děkanem olomoucké metropolitní kapituly.

Jeho biskupským heslem je Vos dixi amicos („Nazval jsem vás přáteli“).

Život[editovat | editovat zdroj]

Po vystudování gymnázia v Jevíčku pracoval jako pomocný dělník (Moravské šamotové a lupkové závody) ve Velkých Opatovicích, jelikož kvůli svému náboženskému přesvědčení nemohl nastoupit na vysokou školu. Teprve roku 1967 se dostal na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích.

Na kněze byl vysvěcen roku 1972 a následující roky působil např. v Ostravě, Hoštejně, či Hynčině na Šumpersku. Dne 7. dubna 1990 přijal biskupské svěcení. Výsledkem jeho spolupráce s hudebním skladatelem Zdeňkem Pololáníkem je několik mešních písní z roku 1986, na nichž se Hrdlička podílel jako textař.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Vlastní knihy[editovat | editovat zdroj]

Stručná homiletika (Matice cyrilometodějská 1991, ISBN 80-7266-094-2)
Strmou cestou (Karmelitánské nakladatelství 1997, ISBN 80-7192-207-2) – biblické podněty k rozjímání při cestách přírodou
Novéna k služebníku božímu P. Antonínu Šuránkovi (Karmelitánské nakladatelství 2001, ISBN 80-7192-648-5)
Pane, Ty máš slova věčného života (Matice cyrilometodějská 2002, ISBN 80-7266-094-2) – krátké homilie pro feriální dny v mezidobí
Pane, ty víš všechno (Matice cyrilometodějská 2004, ISBN 80-7266-166-3) – náměty pro krátké homilie ve všední dny v době postní a velikonoční
Probuď se, citero a harfo (Karmelitánské nakladatelství 2006, ISBN 80-7195-087-4) – úvahy a meditace nad žalmy
Silná jako smrt je láska (Karmelitánské nakladatelství 2008, ISBN 978-80-7195-295-4)

Překlady a výbory poesie[editovat | editovat zdroj]

Denní modlitba církve (Zvon 1993, ISBN 80-7113-072-9) – výběr hymnů a básnických modliteb přeložených z různých jazyků
Démant a slza (Karmelitánské nakladatelství, 1. vydání 1999, ISBN 80-7192-343-5; 2. vydání 2007, ISBN 80-7266-186-8) – výběr a překlad anglické duchovní poesie, podle časopisu Te Deum jde o jeden z nejpozoruhodnějších překladů posledních let^[2]
Svíce uvnitř (Refugium Velehrad-Roma 2002, ISBN 80-86045-79-X) – výbor z básní Gerarda Manleyho Hopkinse
Celá krásná (Matice cyrilometodějská 2004, ISBN 80-7266-186-8) – antologie evropské mariánské poesie
Souzvuk barev (Matice cyrilometodějská 2004, ISBN 80-7266-190-6) – výbor a překlad básní G. K. Chestertona
Hořící dítě a jiné básně (Refugium Velehrad-Roma 2008, ISBN 978-80-7412-010-7) – výbor a překlad z díla Roberta Southwella
Život Mariin (Karmelitánské nakladatelství 2009, ISBN 978-80-7195-309-8) – překlad básnické sbírky R. M. Rilkeho, spolupřekládal Vratislav Slezák
Jsem výšleh z ohně k ohni (Refugium Velehrad-Roma 2016, ISBN 978-80-7412-229-3 – rozšířený výbor z básní Gerarda Manleyho Hopkinse

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Svatý otec přijal rezignaci biskupa Hrdličky [online]. cirkev.cz [cit. 2017-02-01]. Dostupné online.
↑ viz -mb-: Démant a slza in Te Deum 1/2009, str. 64

Literatura[editovat | editovat zdroj]

HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. S. 55.
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 515–516.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Hrdlička na Wikimedia Commons
Osoba Josef Hrdlička ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Hrdlička
Katolická církev v ČR, biskup Josef Hrdlička
Josef Hrdlička na stránkách Centra dějin české teologie KTF UK Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
Rozhovor v Katolickém týdeníku 51/2013

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Svatý otec přijal rezignaci biskupa Hrdličky [online]. cirkev.cz [cit. 2017-02-01]. Dostupné online.

[2] viz -mb-: Démant a slza in Te Deum 1/2009, str. 64

[1]

[2]

Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů

BISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ		Znak olomouckého arcibiskupství

Olomoučtí biskupové (1063–1776)	1063–1085 Jan I. • 1088–1091 Vezel • 1091–1096 Ondřej • 1096–1099 Jindřich (?) • 1097/1099–1104 Petr I. • 1104–1126 Jan II. • 1126–1150 Jindřich Zdík • 1151–1157 Jan III. • 1157–1172 Jan IV. z Litomyšle • 1172–1182 Dětleb • 1182–1184 Pelhřim • 1184–1194 Kaim • 1194–1199 Engelbert • 1199–1201 Jan V. Bavor • 1201–1240 Robert Angličan • 1241–1245 Vilém • 1241–1245 Konrád z Friedberka • 1245–1281 Bruno ze Schauenburku • 1281–1302 Dětřich • 1302–1311 Jan VI. z Valdštejna • 1311–1316 Petr II. Andělův de Ponte Corvo • 1316–1326 Konrád I. Bavor • 1326–1333 Jindřich Berka z Dubé • 1334–1351 Jan VII. Volek • 1351–1364 Jan Očko z Vlašimi • 1364–1380 Jan IX. ze Středy • 1381–1387 Petr III. Jelito • 1387 Jan X. • 1388–1397 Mikuláš z Riesenburka • 1398–1403 Jan XI. Mráz • 1403–1408 Lacek z Kravař • 1409–1412 Konrád II. z Vechty • 1412–1416 Václav Králík z Buřenic • 1416–1430 Jan XII. Železný • 1416–1418 (Aleš z Březí) • 1430–1434 Kuneš ze Zvole • 1434–1450 Pavel z Miličína • 1450–1454 Jan XIII. • 1454–1457 Bohuslav ze Zvole • 1457–1482 Tas z Boskovic • 1483/1484–1490 Jan Filipec • 1487–1489 Jan XIV. Vitéz • 1489–1493 Ardicino della Porta ml. • 1493–1497 Jan XV. Borgia • 1497–1540 St. I. Thurzo • 1540–1541 Bern. Zoubek ze Zdětína • 1541–1553 Jan XVI. Dubravius • 1553–1565 Marek Khuen z Olomouce • 1565–1572 Vilém Prusinovský z Víckova • 1572–1574 Jan XVII. Grodecký • 1574–1575 Tomáš Albín z Helfenburka • 1576–1578 Jan XVIII. Mezoun z Telče • 1579–1599 St. II. Pavlovský • 1599–1636 František z Ditrichštejna • 1636–1637 Jan XIX. Arnošt z Plattenštejna • 1638–1662 Leopold I. Vilém (za něho administrovali: 1638 Ondřej Orlík, 1638–1640 Kašpar Karas, 1640–1642 Jan Kašpar Stredele, 1643–1646 Kašpar Karas, 1642–1650 Roderich Santhiller, 1650–1653 Jak. Merkurián, 1654–1664 Fr. Eliáš Kastelle) • 1663–1664 Karel I. Josef • 1664–1695 Karel II. z Lichtenst.-Castelcorna • 1695–1711 Karel III. Lotrin. • 1711–1738 Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu • 1738–1745 Jak. Arn. z Lichtenst.-Castelcorna • 1745–1758 Ferd. Jul. Troyer z Troyersteinu • 1758–1760 Leopold II. Fridrich z Egkhu • 1761–1776 Max. z Hamiltonu

Pomocní biskupové olomoučtí (1304–1777)	1304–1324 Martin z Brna • 1347 Dětřich z Portic • 1442–1482 Vilém z Kolína • 1482–1501 Ondřej Wismann • 1498 Konrád Altheimer z Vaserburgu • 1509–1529 Martin Göschl • 1547–1549 Martin Přemyslovic • 1551–1561 Václav • 1603–1607 Melchior Pyrnesius z Pyrnu • 1608–1617 Jan Křtitel Civalli • 1618–1628 Hynek Jindřich Novohradský z Kolovrat • 1629–1632 Caesar Nardus z Montopole • 1630–1639 Filip Fridrich Breuner • 1637–1642 Jan Kašpar Stredele z Montani a Bergenu • 1640–1646 Kašpar Karas z Rhomsteinu • 1639–1650 Zikmund Miutini ze Spillimbergu • 1652–1665 Jan Gobbar • 1665–1668 Bernard Bredimus (nepotvrzen Římem) • 1668–1669 Ondřej Dirre • 1670–1695 Jan Jos. Breuner • 1690–1692 Fr. Ant. von Losenstein (koadjutor) • 1696–1702 Ferd. Schröffel ze Schröffenheimu • 1703–1727 Fr. Julián von Braida • 1729–1748 Otto Honorius z Egkhu • 1749–1771 Jan Karel Leopold von Scherffenberg • 1771–1776 Jan Václav Xaver Frey von Freyenfels • 1775–1777 Matyáš Fr. Chorinský z Ledské

ARCIBISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ

Olomoučtí arcibiskupové (od r. 1777)	1. 1777–1811 Antonín Theodor z Colloredo-Waldsee • 2. 1811–1819 Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu • 3. 1819–1831 Rudolf Jan • 4. 1832–1836 Ferdinand Maria Chotek • 5. 1836–1853 Maxmilián Josef Sommerau-Beckh • 6. 1853–1892 Bedřich z Fürstenberka • 7. 1893–1904 Theodor Kohn • 8. 1904–1915 František Saleský Bauer • 9. 1916–1920 Lev Skrbenský z Hříště • 10. 1921–1923 Antonín Cyril Stojan • 11. 1923–1947 Leopold Prečan • 12. 1948–1961 Josef Karel Matocha • 1973–1987 ap. admin. Josef Vrana • 13. 1989–1991 František Vaňák • 14. 1992–2022 Jan Graubner • 15. od 2024 Josef Nuzík

Pomocní biskupové olomoučtí (od r. 1779)	1779–1800 Karel Godefried z Rosenthalu • 1801–1812 Alois Jos. Krakovský z Kolovrat • 1817–1830 Ferdinand Maria Chotek • 1832–1868 Rudolf von Thyssebaert • 1831 Fr. Ant. Gindl • 1837–1838 Alois Jos. Schrenk • 1839–1841 Ant. Arnošt Schaffgotsche • do 1851 Ignaz Feigerle • 1880–1895 Gustav de Belrupt-Tyssac • 1904-1905 Jan Weinlich • 1904–1925 Karel Wisnar • 1906–1912 Vilém Blažek • 1922–1944 Jos. Schinzel • 1927–1938 Jan Stavěl • 1941–1969 St. Zela • 1943–1947 Jos. Martin Nathan • 1949–1965 Fr. Tomášek • 1990–1992 Jan Graubner • 1990–2017 Jos. Hrdlička • 2017–2024 Jos. Nuzík • od 2017 Ant. Basler

^Pozn. kurz. = pomocný biskup, administrátor a ostatní; tuč. kurz. = arcibiskup; tuč. = kardinál