Ravenna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ravenna
Piazza del Popolo
Piazza del Popolo
Ravenna – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 4 m n. m.
stát: Itálie Itálie
oblast: Emilia-Romagna
provincie: Ravenna
Ravenna
Red pog.png
Ravenna
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 652 km²
počet obyvatel: 153 338 (2007)
hustota zalidnění: 235 obyv. / km²
správa
oficiální web: http://www.comune.ravenna.it
telefonní předvolba: + 544
PSČ: 48100
Theodorichovo mauzoleum (520)
Sant'Apollinare Nuovo, mozaiky
Mauzoleum Gally Placidie, mozaiky

Ravenna je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie, sídlo arcibiskupa a jedno z historicky nejvýznamnějších míst v Itálii. Leží asi 120 km jižně od Benátek a asi 55 km SZ od Rimini. Dnes je živým turistickým i průmyslovým městem s přístavem (přestože se nachází ve vnitrozemí), s Jaderským mořem je spojeno 10 km dlouhým kanálem Candiano vedoucím do Porto Corsini. V letech 402-476 bylo sídlem posledních římských císařů a řada památek z 5. a 6. století se slavnými mozaikami je na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město vzniklo na ostrůvcích v bažinaté deltě řeky Pád, snad v 6. století př. n. l. za gallských vpádů. Roku 88 př. n. l. dostali obyvatelé Ravenny římské občanství a roku 49 př. n. l. se odsud vypravil Caesar přes řeku Rubicon. V období raného a vrcholného císařství bylo město obklopeno lagunou a mělo až 50 tisíc obyvatel. Počátkem 2. století zde císař Hadrián vybudoval 70 km dlouhý akvadukt a přístav Classis byl druhou nejvýznamnější základnou válečného námořnictva Římské říše (po Misenu).Císař Honorius si je v roce 402 zvolil za své sídlo, protože se zde cítil bezpečněji než v Miláně. Po smrti císaře Constantia III. roku 421 zde vládla jeho nevlastní sestra Galla Placidia, která se o město velmi zasloužila.

Po sesazení posledního západního císaře Romula Augusta roku 476 vládl v Ravenně germánský král Odoaker a východořímský císař Zeno pověřil ostrogótského krále Theodoricha, aby Itálii znovu dobyl. Po dlouhém obléhání Theodorich Ravennu dobyl a velmi zvelebil. Jeho nástupci tam vládli do roku 540, kdy město dobyl východořímský vojevůdce Belisar. Ravenna se později stala centrem byzantského exarchátu. Roku 751 dobyl Ravennu lombardský král Aistulf a od roku 784 patřila Ravenna papežům. V letech 1275–1440 bylo město samostatné a po krátké vládě Benátčanů připadlo roku 1509 opět papežům. V následujících staletích město odvodnilo okolní močály, kde vznikla orná půda. V letech 1796–1814 připadla Ravenna napoleonské „Předalpské republice“ a roku 1861 se stala součástí Itálie.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Hlavními pamětihodnostmi jsou raněkřesťanské kostely a baptisteria s bohatou mozaikovou vzdobou.

  • Chrám San Vitale je osmiboká centrální cihlová stavba s mohutnou kopulí, dokončená roku 548. V době byzantské vlády vyzdobena mozaikami, které jsou pokládány za nejlepší mozaikový soubor mimo území Byzance - dnes dochovány v presbyteriu. Chrám se stal vzorem pro stavbu kaple Karla Velikého v císařské falci v Cáchách.
  • Mauzoleum Gally Placidie, kolem 430, s bohatou mozaikovou výzdobou.
  • Neonovo baptisterium ortodoxních, menší osmiboká stavba z počátku 5. století s mozaikovým stropem (po 450).
  • Baptisterium ariánů, menší osmiboká kaple z konce 5.století.
  • Arcibiskupská kaple San Andreas v prvním patře biskupského paláce - ve tvaru kříže s mozaikovým stropem (kolem roku 500).
  • San Apollinare Nuovo, raně křesťanská trojlodní bazilika bez transeptu, postavená Theodorichem Velikým kolem roku 520 pro ariány. Po obou stranách hlavní lodi nad sloupořadím jsou tři pásy mozaik, zobrazujících výjevy z evangelií, procesní průvode světců a světic, směřujícím k Panně Marii a Ježíši Kristovi na trůnu, přístav a město v Classe i Theodorichův palác.
  • Theodorichovo mausoleum z roku 520 je centrální desetiboká stavba s ochozem a monolitickou střechou z jediného kusu istrijského vápence o průměru 10 m, který váží přes 300 tun.
  • San Apollinare in Classe za městem směrem k přístavu - typická raně křesťanská trojlodní bazilika bez transeptu. Vysvěcena 549, zvonice z konce 10. století. Interiér apsidy je bohatě vyzdoben mozaikami, mozaiková výzdoba na stěnách lodi byla zničena patrně roku 1440.
  • Theodorichův palác - zříceniny u nádraží, známé pod tímto jménem, zřejmě nebyly sídlem ostrogótského krále, ale spíše úřadu byzantského exarchy, strážnicí nebo kostelem.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Ravenna leží asi 10 km od přístavu a asi 30 km od dálnice A14 (E45) RiminiModena. Má železniční spojení do celé Itálie, přímé spoje do Boloňi, Ferrary, Benátek, Verony a Rimini. Nejbližší letiště jsou Forli a Boloňa.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Mezi četnými průmyslovými odvětvími vyniká zejména výroba cementu, zpracování ropy a zemního plynu.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Neonovo baptisterium
San Vitale
San Vitale, vnitřek
Sant´Apollinare nuovo, vnitřek
Kristus jako král (6. stol.)
Mauzoleum Gally Placidie, strop
Sant´Apollinare in Classe
Constantin IV. dává výsady Ravenně

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Ravenna. Sv. 21, str. 331

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

(anglicky)