Ravenna
| Ravenna |
|
|---|---|
 Piazza del Popolo |
|
| poloha | |
| souřadnice: | |
| nadmořská výška: | 4 m n. m. |
| stát: |  Itálie |
| oblast: | Emilia-Romagna |
| provincie: | Ravenna |
 Ravenna
|
|
| rozloha a obyvatelstvo | |
| rozloha: | 652 km² |
| počet obyvatel: | 153 338 (2007) |
| hustota zalidnění: | 235 obyv. / km² |
| správa | |
| oficiální web: | www.comune.ravenna.it |
| telefonní předvolba: | + 544 |
| PSČ: | 48100 |
Ravenna je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie, sídlo arcibiskupa a jedno z historicky nejvýznamnějších míst v Itálii. Leží asi 120 km jižně od Benátek a asi 55 km SZ od Rimini. Dnes je živým turistickým i průmyslovým městem s přístavem (přestože se nachází ve vnitrozemí), s Jaderským mořem je spojeno 10 km dlouhým kanálem Candiano vedoucím do Porto Corsini. V letch 402-476 bylo sídlem posledních římských císařů a řada památek z 5. a 6. století se slavnými mozaikami je na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Obsah |
[editovat] Historie
Město vzniklo na ostrůvcích v bažinaté deltě řeky Pád, snad v 6. století př. n. l. za gallských vpádů. Roku 88 př. n. l. dostali obyvatelé Ravenny římské občanství a roku 49 př. n. l. se odsud vypravil César přes řeku Rubicon. V období raného a vrcholného císařství bylo město obklopeno lagunou a mělo až 50 tisíc obyvatel. Počátkem 2. století zde císař Hadrián vybudoval 70 km dlouhý akvadukt a přístav Classis byl druhou nejvýznamnější základnou válečného námořnictva Římské říše (po Misenu).Císař Honorius si je v roce 402 zvolil za své sídlo, protože se zde cítil bezpečněji než v Miláně. Po smrti císaře Constantia III. roku 421 zde vládla jeho nevlastní sestra Galla Placidia, která se o město velmi zasloužila.
Po sesazení posledního západního císaře Romula Augusta roku 476 vládl v Ravenně germánský král Odoaker a východořímský císař Zeno pověřil ostrogótského krále Theodoricha, aby Itálii znovu dobyl. Po dlouhém obléhání Theodorich Ravennu dobyl a velmi zvelebil. Jeho nástupci tam vládli do roku 540, kdy město dobyl východořímský vojevůdce Belisar. Exarchát byzantského císaře vyvrátil lombardský král Aistulf roku 751 a od roku 784 patřila Ravenna papežům. V letech 1275-1440 bylo město samostatné a po krátké vládě Benátčanů připadlo roku 1509 opět papežům. V následujících staletích město odvodnilo okolní močály, kde vznikla orná půda. V letech 1796-1814 připadla Ravenna napoleonské „Předalpské republice“ a roku 1861 se stala součástí Itálie.
[editovat] Pamětihodnosti
Ravenna, 6. stol.
Hlavní turisické poklady jsou stavby z pozdní antiky se slavnými mozaikami.
- Neonovo baptisterium, osmiboká stavba s mozaikovým stropem, dokončená kolem roku 500.
- Mauzoleum Gally Placidie, kolem 430, s bohatou mozaikovou výzdobou.
- Ariánské baptisterium, menší osmiboká stavba z doby kolem roku 500, s mozaikovým stropem.
- Arcibiskupská kaple ve tvaru kříže v prvním patře paláce s mozaikovým stropem z doby kolem roku 500.
- Bazilika San Apollinare Nuovo, postavená Theodorichem Velikým kolem roku 520, je trojlodní stavba s dřevěným stropem a štíhlými mramorovými sloupy. Po obou stranách hlavní lodi jsou pásy mozaik s výjevy z evangelí, postavami světců a panovníka.
- Mauzoleum Theodorichovo z roku 520 je osmiboká stavba s ochozem a kamennou kopulí z jediného kusu istrijského vápence o průměru 10 m, který váží přes 300 tun.
- Kostel San Vitale, osmiboká cihlová stavba s lucernou uprostřed a bohatým mozaikovým stropem, dokončená roku 548. Pokládá se za nejlepší soubor byzantských mozaik mimo Byzanci. Kostel byl vzorem pro císařský kostel Karla Velikého v Cáchách.
- San Apollinare in Classe za městem směrem k přístavu, trojlodní basilika z roku 549 se zvonicí z 9. století. Uvnitř je v apsidě bohatá mozaiková výzdoba, mozaiky na bočních stěnách byly zničeny patrně roku 1440.
[editovat] Doprava
Ravenna leží asi 10 km od přístavu a asi 30 km od dálnice A14 (E45) Rimini – Modena. Má železniční spojení do celé Itálie, přímé spoje do Boloňi, Ferrary, Benátek, Verony a Rimini. Nejbližší letiště jsou Forli a Boloňa.
[editovat] Průmysl
Mezi četnými průmyslovými odvětvími vyniká zejména výroba cementu, zpracování ropy a zemního plynu.
[editovat] Vývoj počtu obyvatel
Počet obyvatel 
[editovat] Osobnosti města
- Marobud (* 35 př. n. l./30 př. n. l. - 37), markomanský král a první historicky doložený panovník vládnoucí na českém území
- Petr Chrysolog (kolem 380 – 451), arcibiskup, světec a učitel církve
- Valentinianus III. (* 419 - † 455), západořímský císař
- Svatý Romuald (* okolo 951 - † 1027), světec
- Petr Damián (* asi 1006 - † 1072), myslitel, mnich a světec
- Dante Alighieri (1265 – 1321), básník, zemřel zde
- Francesco Ingoli (1578 - 1649), kněz, církevním právníkem a astronom
[editovat] Partnerská města
Dubrovnik, Chorvatsko
Chartres, Francie
Chichester, Spojené království
Posadas, Argentina
Speyer, Německo
Szekszárd, Maďarsko
Tønsberg, Norsko
[editovat] Fotogalerie
|
|
|
|
|
|
|
|
[editovat] Odkazy
[editovat] Literatura
- Ottův slovník naučný, heslo Ravenna. Sv. 21, str. 331
[editovat] Reference
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
- Turismus a kultura (italsky) (anglicky)
(anglicky)
- Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.
|
|||||
