Hadriánova vila

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kanopos
Pohled na Serapeium přes Kanopos

Hadrianova vila je velkolepá císařská rezidence rozkládající se na areálu o rozloze asi 120 hektarů zhruba 5 km západně od města Tivoli (Itálie). Hadrianova vila je na Seznamu světového dědictví UNESCO od roku 1999.

Vila byla postavena za vlády císaře Publia Aelia Hadriana v letech 118133 n. l. přibližně 30 km jihovýchodně od Říma, nedaleko řeky Anio. Tivoli (starověký Tibur) bylo v té době oblíbené letovisko bohatých Římanů (Catullus, Horatius, Augustus, Maecenas).

Stavba byla inspirována slavnými stavbami starého Řecka a Egypta.

Výzdoba[editovat | editovat zdroj]

Výzdobu tvoří většinou repliky slavných řeckých či egyptských děl. Celkem se se zde nachází asi 500 soch, fontány, vodotrysky, jemné mozaiky, fresky: geometrické motivy, lovecké aj. výjevy. Stropy mají většinou klenby podepírané ozdobnými sloupy různých stylů.

Stavby[editovat | editovat zdroj]

Venušin chrám[editovat | editovat zdroj]

Je vystavěn na kruhovém půdorysu, obklopeném polokruhovým sloupovím. Je kopií Knidského chrámu v Delfách. Uprostřed je socha bohyně Afrodity (kopie Afrodíté Knidské od Práxitele).

Síň s dórskými sloupy[editovat | editovat zdroj]

Chodba 32×23 m s dórskými sloupy a obdélníkovým vchodem, střední část chodby měla i druhé patro se širokými okny.

Císařský palác[editovat | editovat zdroj]

Obsahuje malou knihovnu (s výklenky pro papyry) a letní jídelnu (triclinium). Jádrem stavby je obdélníkový dvůr obklopený sloupovím, lemovaný sérií pokojů.

Triclinium[editovat | editovat zdroj]

Letní jídelna spojená s hospitalií dvěma schodišti, na jeho jižní straně je Cryptoporticus (podzemní chodba), kde jsou fresky.

Hospitalia[editovat | editovat zdroj]

Dvě skupiny pěti místností s výklenky pro postele (jako kabiny), byly používány jako ložnice pro praetoriánské stráže (hlídaly vchod do vily). Zachovaly se mozaikové podlahy s geometrickými a rostlinnými motivy a latríny.

Praetorium[editovat | editovat zdroj]

Rozsáhlé místnosti pro personál, sklad (tabernae) a kasárna.

Kasárna vigiles[editovat | editovat zdroj]

Čtvercová stavba vydlážděná cihlami, dobře se zachoval vnitřní dvůr a galerie s dřevěnými schody, latríny, klenby, budova má dvě patra. Žili tu sluhové, otroci, hasiči.

Zlaté náměstí[editovat | editovat zdroj]

Náměstí lemované velkým peristylem (sloupořadí), zdobeno květinovými záhony a fontánami. Bylo používáno pro slavnostní příležitosti. Na severní straně je vestibul osmiúhelníkového půdorysu (střecha-členitá kopule), na jižní straně je půlkruhová jídelna. Chodníky mají opus sectile (geometrické tvary – čtverce, trojúhelníky, kosočtverce; mramor, slonovina). Stěny byly až do stropu obložené mramorem (někde jsou viditelné lovecké scény).

Řecké divadlo[editovat | editovat zdroj]

Klasické řecké divadlo s kruhovým hledištěm (cavea) a obdélníkovým jevištěm.

Poikilé a Sto komor[editovat | editovat zdroj]

Tvoří je velká obdélníková kolonáda (232x97m) s bazénem uprostřed, lemovaná sloupovím. Jde o kopii slavné athénské kolonády „Stoa Poikile“. Vedla k němu umělá promenáda zastíněná slaměnou střechou (procházky v jakémkoli období), ta spočívala na obrovské konstrukci Sto komor (100 camerelle). Sto komor nemělo žádné přímé spojení s Poikilé, byli tam ubytováni otroci, vojáci a sluhové.

Vodní divadlo[editovat | editovat zdroj]

Kruhová zeď (odděluje stavbu od ostatních částí vily) se sloupořadím uvnitř. Kanál ohraničující malý ostrůvek, na který vedly 2 mosty. Na ostrůvku byla malá vilka s atriem uprostřed (fontána, malé lázně,latrína). Jde o místo, kam se Hadrianus rád uchyloval ke studiu a relaxaci.

Dvůr knihovny[editovat | editovat zdroj]

Na severní straně jsou knihovny spojené Vestibulem, nejstarší část komplexu.

Řecká knihovna[editovat | editovat zdroj]

Dvě čtvercové místnosti s obdélníkovými výklenky, klenby. Měla horní podlaží s vyhřívacím systémem.

Latinská knihovna[editovat | editovat zdroj]

Dvě místnosti: čtvercová s výklenky na 3 zdech, klenba; vestibul.

Velké lázně[editovat | editovat zdroj]

Pánské lázně: laconicum (potní lázeň), caldarium ( nádrž s horkou vodou), tepidarium (vlažná voda), frigidarium (studená voda).

Malé lázně[editovat | editovat zdroj]

Pravděpodobně pro ženy, obsahují osmiúhelníkovou místnost s otvorem v kopuli a jsou bohatě zdobené mramorem a opus sectile.

Rybník[editovat | editovat zdroj]

Nádrž s výklenky pro sochy, obklopená peristylem.

Kanópos[editovat | editovat zdroj]

Jeden z nejproslulejších architektonických komplexů celého starověkého světa. Zabírá dlouhé úzké údolí a sestává z průplavu obklopeného kolonádou s kopiemi slavných řeckých soch. V Kanópu se utopil Hadriánův oblíbenec Antinoos, proto se zde nacházejí nejkrásnější sochy tohoto mladíka.

Serapidův chrám[editovat | editovat zdroj]

Kopie slavného Serapidova chrámu v Alexandrii. Má dva vodovody na zásobování fontán u Kanópu.

Budova se třemi exedrami[editovat | editovat zdroj]

(exedra = půlkruhový výklenek). Jde o tři půlkruhové dvory se sloupovím a vodotrysky vyzdobené mramorovými reliéfy.

Nympheum[editovat | editovat zdroj]

Pravděpodobně velké letní triclinium se zahradou. Vyzdobeno vodotrysky a nádobami s květinami.

Vestibul[editovat | editovat zdroj]

Stavba mezi malými a velkými lázněmi, byla zde tělocvična, lararium, dvory se sloupovými, obklopené ložnicemi. Odtud byl přístup k dalším stavbám.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Anna Maria Liberati, Fabio Bourbon: Starověký Řím; Rebo productions, Praha 1996,
  • VAVŘÍN, Pavel. Hadriánova villa v Tivoli. Historický obzor, 2007, 18 (7/8), s. 146-151. ISSN 1210-6097.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu