Perugia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Perugia
Perugia
Perugia
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 493 m n. m.
stát: Itálie Itálie
Oblast: Umbrie
Provincie: Perugia
Perugia
Red pog.png
Perugia
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 449 km²
počet obyvatel: 165 207 (2009)
hustota zalidnění: 368 obyv. / km²
správa
oficiální web: perugia.it http://www.commune perugia.it
telefonní předvolba: 75
PSČ: 06100
označení vozidel: PG

Perugia [vysl. perúdža] je hlavní město oblasti Umbrie a provincie Perugia v Itálii, asi 20 km Z od Assisi a asi 120 km JV od Florencie. Malebné historické město leží na výrazném vrchu uprostřed zelené krajiny. Je zde sídlo biskupství, dvou univerzit a dalších škol.

Perugia je významné historické a umělecké centrum. Nedaleko odtud se narodil známý malíř Pietro Vannucci, jemuž se přezdívalo Perugino. Vyzdobil mimo jiné zdejší Sala del Cambio nádhernou sérií fresek. Osm jeho obrazů lze též obdivovat v Umbrijské národní galerii. Perugino byl učitelem vynikajícího renesančního umělce Raffaela, který v Perugii namaloval pět obrazů a jednu fresku. Ve městě žil i další známý malíř Pinturicchio a významný architekt Galeazzo Alessi.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Perugia (lat. Perusia) byla jedním ze dvanácti nejmocnějších etruských měst, byla dobyta Římany za samnitských válek kolem roku 300 př. n. l. a podporovala Řím za punských válek. Roku 41 př. n. l. se sem utekl Lucius Antonius a Octavianus město dobyl a vypálil až po dlouhém obléhání. Po roce 251 se město stalo římskou kolonií. Roku 547 je dobyl a vypálil Totila, hlavní obránce města, biskup Herculaneus byl sťat a je uctíván jako patron města.
V 9. století město připadlo papežům, ale od 11. století bylo nezávislé a válčilo s mnoha sousedními městy. Roku 1186 uznal budoucí císař Jindřich VI. městskou samosprávu a papež Inocenc II. ji potvrdil. Ve 13. století zde pobývali papežové, když v Římě vypukly nějaké bouře a přes různé konflikty bylo město spíš na papežské straně (Guelfové). Také v 15. století město sužovaly boje mezi dvěma místními rody, který skončil roku 1500 masakrem. Město ovládal kondotiér Gian Paolo Baglioni, který střídavě bojoval za různé strany, až byl roku 1520 v Římě popraven. Roku 1540 město dobyl a vyplundroval Pier Luigi Farnese a nad městem byla vybudována pevnost Rocca Paolina, nazvaná podle papeže Pavla III. Roku 1797 město dobyli Francouzi a zřídili zde republiku. Roku 1849 město dobyli Rakušané a povstání roku 1859 potlačilo papežské vojsko. Roku 1860 se Perugie stala součástí Italského království.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Katedrála sv. Vavřice a Herculana, trojlodní halová stavba z let 1345-1490, ozdobnou boční fasádou obrácená na hlavní náměstí, stojí na místě starší stavby z 10. století.
  • Renesanční Loggia di Braccio z roku 1423 před katedrálou na náměstí.
  • Fontana Maggiore z let 1277-1278 od Nicolo a Giovanni Pisana.
  • Palazzo dei Priori, mohutná radnice z let 1297-1437, jedna z největších budov v Itálii s bohatou fasádou naproti katedrále, kde je také Umbrijská národní galerie.
  • Etruský oblouk (Porta Augusta) s římskými prvky.
  • Ipogeo dei Volumni, etruský komorový hrob.
  • Basilika San Domenico z let 1394-1458 s cennou renesanční výzdobou.
  • Starokřestanský centrální kostel Sant´Angelo (kolem roku 500) s antickými sloupy uvnitř.
  • Templářský kostel San Bevignate (kolem 1250) s dobovými freskami.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Perugie leží u dálnice A1 ŘímMiláno, asi hodinu jízdy z Florencie a 2,5 hodiny z Říma, odkud je pravidelné autobusové spojení. Nádraží leží v údolí a je s historickým městem spojeno minimetrem (městskou lanovkou). Z historického města je vyloučena automobilová doprava.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Bagnaia, Bosco, Capanne, Castel del Piano, Cenerente, Città della Domenica, Civitella Benazzone, Colle Umberto I, Collestrada, Colombella, Ellera, Ferro di Cavallo, Fontignano, Fratticiola Selvatica, La Bruna, La Cinella, Lacugnano, Migiana di Monte Tezio, Monte Corneo, Monte Petriolo, Montebello, Mugnano, Olmo, Parlesca, Pianello, Piccione, Pila, Pilonico Materno, Poggio della Pietra, Poggio delle Corti, Ponte Felcino, Ponte Pattoli, Ponte Rio, Ponte San Giovanni, Ponte Valleceppi, Prepo, Pretola, Ramazzano, Rancolfo, Ripa, Sant'Andrea delle Fratte, Sant'Egidio, Sant'Enea, San Fortunato della Collina, San Giovanni del Pantano, Santa Lucia, San Marco, Santa Maria Rossa, San Martino in Campo, San Martino in Colle, San Sisto, Solfagnano, Villa Pitignano

Sousední obce[editovat | editovat zdroj]

Assisi, Bastia Umbra, Corciano, Deruta, Gubbio, Magione, Marsciano, Panicale, Piegaro, Torgiano, Umbertide, Valfabbrica

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Perugia. Sv. 19, str. 573

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Perugia ve Wikimedia Commons


Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku německé Wikipedie.