Trento

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o italském městě. O italském křižníku pojednává článek Trento (1925).
Trident
Trento
Panorama Tridentu
Panorama Tridentu
Trident – znak
znak
Trident – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 190 m n. m.
stát: Itálie Itálie
oblast: Trentino-Alto AdigeJižní Tyrolsko
provincie: Trento
Trento
Red pog.png
Trento
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 157 km²
počet obyvatel: 116.298 (2010)
hustota zalidnění: 47 obyv. / km²
správa
oficiální web: http://www.comune.trento.it
telefonní předvolba: + 461
PSČ: 38100, 38050, 38014, 38060, 38040
Palazzo Pretorio (radnice)

Trident (italsky Trento, latinsky Tridentum) je italské město, hlavní město autonomní oblasti Tridentsko-Horní Adiže a stejnojmenné autonomní provincie v jižním Tyrolsku, nejsevernějším regionu Italské republiky. Město leží při hlavní severojižní komunikaci mezi Bolzanem a Veronou, střed je v údolí řeky Adiže v nadmořské výšce 194 metrů, další čtvrti v horách na svazích Tyrolských Alp. Je sídlem arcibiskupství a univerzity s přibližně 15.000 studenty. Podle hospodářských novin Il Sole 24 Ore bylo roku 2007 vyhlášeno městem s nejzdravějším životním prostředím v Itálii. Od středověku má politické a náboženské styky s českými zeměmi. V letech 1545 - 1563 se zde konal Tridentský koncil.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Údolí Adiže od Tridentu po Bolzano bylo od pravěku nepřetržitě osídleno, přes Brennerský průsmyk a Reschenský průsmyk tvořilo důležitou dopravní spojnici se Záalpím. Oppidum v Tridentu založili Keltové. Jako důležité strategické místo na cestě z Innsbrucku do Verony je dobyli Římané, vybudovali město a pojmenovali je Tridentum podle tří stříbronosných hor. Latinsky tridentum znamená "trojzub", tyto hory se dodnes nazývají Doss Trento, Sant'Agata a San Rocco. Na stěně radnice se dochoval gotický nápis "Montes argentum mihi dant nomenque Tridentum" (Hory mi dávají stříbro i jméno Trident), připisovaný mnichu Fra Bartolommeovi da Trento, který zemřel roku 1251. Z období římské antiky se již dochovala kamenná architektura, vítězná brána císaře Augusta, základové zdivo dómské baziliky a amfiteátru.

Po pádu Západořímské říše roku 476 město trpělo nájezdy germánských kmenů Ostrogótů, Byzantinců, Lombardů a Franků. Panství se stabilizovalo až pod vládou římského císaře otonské dynastie Jindřicha II., který roku 1004 město opevnil a učinil sídlem biskupů (Tridentská biskupská kapitula). Roku 1027 císař Konrád II. Sálský udělil městu pečeť s emblémem, který přetrval jako jeho symbol osm století. Dominantou města je od té doby biskupská katedrála svatého Vigilia. Další monumentální stavbou je biskupský hrad Buonconsiglio, dnes sídlo dvou muzeí. Kolem roku 1200 se Trident stal důležitým centrem dolování stříbra, zejména z hory Monte Calisio (Khalisperg), a kníže biskup Federico Wanga vydal první horní kodex Alpského regionu.

Roku 1407 tridentská šlechta a měšťané revoltovali proti biskupovi Jiřímu z Lichtenštejna, který své panství spravoval v letech 1390–1419 v kulturních a politických stycích s českými zeměmi. Vzbouřence proti církevní správě podpořili také venkované z ostatních částí regionu Trentino, v čele s tyrolským knížetem Fridrichem IV.

Celoevropský historický význam pro dějiny katolické církve má Tridentský koncil, konaný v letech 15451563, který ustanovil náboženská dogmata a předpisy protireformace. Ve dvou desetiletích, kdy koncil trval, se město stalo nejvýznamnějším centrem katolické Evropy a doznalo velkého stavebního rozvoje, zejména chrámové a palácové architektury stylu renesance. Trident se stal sídlem biskupů - duchovních knížat, kteří ve svých rukou soustřeďovali také světskou moc, a patřili mezi hlavní stavebníky města. O mecenát umění se zasloužili především dva kardinálové, Bernardo Clesio a Cristoforo Madruzzo. Asi od roku 1700 bylo centrum města urbanisticky sjednoceno a dobudováno ve stylu baroka.

Autonomie biskupského města a biskupství skončili roku 1796 obsazením města vojskem Napoleona Bonaparta, který město roku 1806 připojil k Italskému království pod vládou svého bratra Josefa Bonaparta. Většina území byla roku 1815 anektována Rakouskou monarchií, pozdějším Rakouskem-Uherskem. Trident se stal sídlem místodržitelství pro Vlašské Tyrolsko („Il Trentino“). V 19. století začal rozvoj technických úprav krajiny, především přeložením toku řeky Adiže v roce 1858 a roku 1859 stavbou brennerské železnice pod nejvýše položeným průsmykem v Alpách. Městská architektura se proměnila novostavbami mnohopatrových správních budov a hotelů.

Po ztrátách Lombardie a Benátska s přilehlými pevnostmi čtyř měst (Mantova, Peschiera, Verona a Legnano), zůstala jižní hranice Rakouska-Uherska nechráněná. Proto v obavě z italského vojenského vpádu začala počátkem 70. let 19. století výstavba tridentské městské pevnosti.

Za první světové války v letech 1915 až 1918 byla (pevnost Trident s opevňovacím systémem fortifikací, střílen, podzemních chodeb a skladů využita naposledy. Po skončení války připadlo město, stejně jako celý region, na základě dohod ze Saint-Germain Italskému království. Roku 1943 Benito Mussolini obsadil provincie Tridentsko, Jižní Tyrolsko a Belluno a připojil je k fašistické republice. Počátkem května 1945 se Trident stal místem tuhých bojů s Němci, tzv. Operace Alpenvorland. Ještě 2. května 1945, v den kapitulace wehrmachtu v severní Itálii, Trident zažil silné bombardování.

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • katedrála (dóm) svatého Vigilia, trojlodní románská bazilika s osmibokou kupolí nad křížením, v interiéru dochováno římské zdivo (krypta, sloupy) a části dvojího románského schodiště na ochoz; několikrát byla místem jednání tridentského koncilu.
  • Neptunova kašna - s bronzovou renesanční sochou, na Dómském náměstí
  • Biskupský hrad Castello del Buonconsiglio, gotická stavba z kamenného kvádříkového zdiva s válcovou obytnou věží Tore d'Aquila, v níž dal kníže biskup Jiří z Lichtensteina vymalovat cyklus fresek Dvanáct měsíců. Dnes zde sídlí muzeum.
  • kostel Santa Maria Maggiore (Panny Marie Sněžné), kolem roku 1520 vystavěl architekt Antonio Medaglia; sídlo přípravné kongregace tridentského koncilu
  • kostel sv. Petra a Pavla, románská stavba ze 12. století na místě římského amfiteátru a kaple, neogotická fasáda z let 1848-1850
  • kostel sv. Apolináře, románsko-gotická stavba na úpatí kopce Doss Trento
  • kostel sv. Vavřince, barokní stavba s románskou apsidou ze 12. století
  • kostel sv. Františka Xaverského, vrcholně barokní jezuitský chrám na via R. Belenzani; navrhl jezuitský architekt Andrea Pozzo roku 1711
  • strážní Zelená věž Torre Verde na řece Adiži; biskupské vězení, v němž byli vězni ponořováni do vody
  • Palazzo delle Albere, renesanční vila rodiny Madruzzo z doby kolem roku 1550, dnes sídlo Muzea moderního umění
  • Palazzo Pretorio, románský palác z 12. století vedle dómu, se zvonicí Torre Civica ze 13. století, původně hlavní rezidence tridentského biskupa, nyní sídlo sbírky barokního chrámového malířství a sochařství
  • Palazzo Salvadori, renesanční palác z roku 1515
  • Palazzo Geremia, renesanční stavba s pozdně gotickým interiérem a malbami z konce 15. století
  • Palazzo Lodron, palác vystavěný pro účastníky Tridentského koncilu, s bohatou renesanční freskovou výzdobou
  • domy a paláce podél Via Prepositura
  • budova parního mlýna, technická památka z konce 19. století

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]