Kempten (Allgäu)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kempten
Radnice, klášter a kostel Sv. Vavřince (Lorenz)
Radnice, klášter a kostel Sv. Vavřince (Lorenz)
Kempten – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 674 m n. m.
stát: Německo Německo
spolková země: Bavorsko Bavorsko
vládní obvod: Švábsko
okres: městský okres
Kempten
Red pog.png
Kempten
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 63,29 km²
počet obyvatel: 64 625 (31. 12. 2012)
správa
starosta: Thomas Kiechle
oficiální web: http://www.kempten.de
adresa obecního úřadu: Rathausplatz 29

87435 Kempten

PSČ: 87435, 87437, 87439
označení vozidel: KE

Kempten je starobylé město v Bavorsku, centrum historického region Allgäu. Leží v údolí řeky Iller, je to druhé nejvýše položené německé město nad 50 000 obyvatel. Území města se skládá z historických čtvrtí Kempten, Sankt Lorenz, Sankt Mang a více než 150 připojených osad.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Antika[editovat | editovat zdroj]

Kempten se počítá mezi nejstarší německá města. Sice chybí archeologické doklady předřímského osídlení, avšak název Kambodunon / Cambodunum je keltského původu. Záhy po římském ovládnutí severního alpského podhůří (kolem roku 15 př. n. l.) zde město prokazatelně existovalo, je zmíněno například ve IV. knize Strabónovy geografie. Je možné, že v 1. století bylo Cambodunum centrem provincie Raetie, předtím, než tuto funkci převzal nověji založený Augsburg. Město zažilo rozkvět ve 2. století, avšak poté přišel úpadek.

Středověk[editovat | editovat zdroj]

Od roku 740 zde působili mniši ze Sankt Gallen, roku 774 vzniklo samostatné opatství. Klášter postupně ovládl celé okolí, roku 1213 udělil císař Fridrich II. jeho opatům v léno celé kemptenské hrabství. Samotné město však bylo v roce 1289 na základě privilegia Rudolfa I. z poddanství kláštera vyňato a stalo se říšským městem. Kolem kláštera pak vzniklo nové město, poddané klášteru. Rozdělení města mezi měšťany a klášter vedlo k častým sporům, které se někdy projevovaly i jako násilné konflikty.

Novověk[editovat | editovat zdroj]

V roce 1525 při selské válce byl kemptenský klášter zcela vypleněn jeho vlastními poddanými. Této situace využili kemptenští měšťané a město odkoupilo od opata všechna zbylá práva nad městem za 32 000 zlatých. Město se také přiklonilo k reformaci, ovšem klášteru poddaná část města zůstala nadále katolická.

Za třicetileté války byly obě části města těžce zpustošeny vojsky, přidala se také morová epidemie, takže počet obyvatel poklesl ze 6 000 na 900. Poválečné obnova byla vzhledem k rivalitě obou částí velmi pomalá.

Za napoleonských válek, roku 1802, byl Kempten začleněn do Bavorska a obě části administrativně sjednoceny, sjednocení po stránce společenské a stavební však trvalo dlouhou dobu. Industrializace začala v Kemptenu nejprve textilním, papírenským a potravinářským průmyslem. Ve zdejší sirkárně bylo v roce 1898 zaznamenáno první průmyslové užití dieselového motoru na světě.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]