Orlice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o řece ve východních Čechách. Další významy jsou uvedeny v článku Orlice (rozcestník).
Orlice
Orlice ústící do Labe
Orlice ústící do Labe
Základní informace
Délka toku 32,7 km
Plocha povodí 2036,2 km²
Průměrný průtok 21,8 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 1-02-03-001
Zdrojnice
Divoká Orlice, Tichá Orlice
(u Albrechtic nad Orlicí)
50°8′4,2″ s. š., 16°4′8,1″ v. d.
247 m n. m.
Ústí
do Labe v Hradci Králové
50°12′11,6″ s. š., 15°49′29,7″ v. d.
227 m n. m.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Královéhradecký kraj - Týniště nad Orlicí, Třebechovice pod Orebem, Hradec Králové)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe

Orlice (německy Adler, polsky Orlica) je řeka ve východních Čechách. Její celková délka činí 32,7 km (od soutoku Divoké a Tiché Orlice), celková plocha povodí měří 2036,2 km², z toho na území ČR připadá 1959,1 km². Vzniká soutokem dvou zdrojnicDivoké Orlice dlouhé 99,3 km (na území ČR) a Tiché Orlice dlouhé 107,5 km.

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Řeka získává jméno Orlice od soutoku Divoké a Tiché Orlice mezi Žďárem nad Orlicí, Světlou a Albrechticemi nad Orlicí. Protéká obcemi Týniště nad Orlicí, Petrovice, Štěnkov, Třebechovice pod Orebem, Nepasice, Blešno a Svinary. V Hradci Králové se z levé strany vlévá do řeky Labe. Tok řeky Orlice charakterizují četné meandry a slepá ramena. Jde o jeden z mála zachovalých a minimálně narušených vodních toků v České republice.

Větší přítoky[editovat | editovat zdroj]

Jejím přítokem je z pravé strany řeka Dědina, z levé strany pouze potoky, z nichž největší jsou Stříbrný a Bělečský.

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Orlice u Třebechovic pod Orebem

Ve svém ústí má průměrný průtok 21,8 m³/s.

Průměrné dlouhodobé měsíční průtoky Orlice (m³/s) v Týništi nad Orlicí:[1]

Průměrné měsíční průtoky Orlice (m³/s) v Týništi nad Orlicí v roce 2010:[1]

Hlásný profil:

místo říční km plocha povodí průměrný průtok stoletá voda
Týniště nad Orlicí 30,90 1554,14 km² 19,20 m³/s 516 m³/s

Využití[editovat | editovat zdroj]

V minulosti byla na Divoké i Tiché Orlici provozována voroplavba. Tok řeky tvoří základ rozsáhlého přírodního parku Orlice, jehož součástí je i řada chráněných území a přírodních rezervací. Řeka je vhodná pro vodní turistiku, protože je sjízdná v celé své délce od Albrechtic nad Orlicí až po soutok s Labem. V celé své délce 33 km má pouze 3 jezy, které je nutno přenést, proto tato klidně meandrující řeka je poměrně nenáročná a vhodná i pro začátečníky.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Petr Rybář, Přírodou od Krkonoš po Vysočinu. Hradec Králové: Kruh, 1989. ISBN 80-7031-024-3

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Povodí Labe – Zpráva o hodnocení množství povrchových vod – tabulky 01 [online]. [cit. 2012-02-23]. Dostupné online.  
  2. Vodácký průvodce - Řeka Orlice [online]. raft.cz, [cit. 2010-10-19]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]