Řeka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Řeka protékající údolím
Další významy jsou uvedeny v článku Řeka (rozcestník).

Řeka je přirozený vodní tok. Ve srovnání s potokem má obvykle větší průtok, délku nebo rozlohu povodí.

Průběh řeky[editovat | editovat zdroj]

Tok řeky můžeme rozdělit do tří částí:

  • horní tok, s převahou eroze, charakteristické je říční údolí ve tvaru "V" s minimem usazenin
  • střední tok, kde se projevuje eroze i sedimentace, říční údolí je plošší a s již významným podílem usazenin. Koryto toku má tvar písmena "U".
  • dolní tok s převahou sedimentace – údolí je velice ploché, díky masivní sedimentaci vznikají rozsáhlé říční nivy.

Související pojmy[editovat | editovat zdroj]

Kromě řek stáletekoucích rozeznáváme i řeky občasně tekoucí. Menší vodní toky se nazývají bystřina, potok a říčka. Řeka, která je alespoň 500 km dlouhá a její povodí má rozlohu alespoň 100.000 km2, se označuje jako veletok.

Řeky mohou vést část svého toku i podzemím. Místo, kde vodní tok mizí pod povrchem země (časté v krasových oblastech s rozsáhlým výskytem jeskyní), se nazývá ponor, místo opětovného vynoření řeky se označuje za vyvěračku, podzemní části řeky se říká punkva.

Voda tekoucí ve vodních tocích pochází z tajícího sněhu, dešťových srážek a z vody, která vsákla do Země a na povrch znovu vyvěrá v místě nazývaném pramen. Některé řeky pramen nemají a začínají v jezerech, bažinách nebo tajícím ledovci.

Místo, na kterém se řeka vlévá do moře nebo jezera, se nazývá ústí. Řeka se často před ústím dělí na několik větví. Území ohraničené těmito větvemi a vodní plochou, do níž se řeka vlévá, se nazývá delta, protože při pohledu shora má obvykle přibližně trojúhelníkový tvar jako řecké písmeno delta (Δ). Větvení řeky, vytváření říčních ramen se označuje jako divočení řeky.[1] Pokud se řeka rozdělí na dva toky nastálo, nazývá se to bifurkace (geografie). Místo, na kterém se dvě řeky (resp. vodní toky) setkávají, se označuje za soutok. Pokračování toku za soutokem dvou řek se obvykle pojmenovává po delší nebo větší z řek, někdy se však může zcela přejmenovat, původní toky se pak označují jako zdrojnice; tímto způsobem vzniká například Amazonka. V některých případech může tok za soutokem nést jméno kratší a menší řeky, jako v případě Labe po soutoku s Vltavou. U menší řeky, respektive řeky, která prohrála svůj "souboj" o jméno další části toku, lze v tomto případě rovněž mluvit o ústí.

Říční kategorie[editovat | editovat zdroj]

Řeky jsou rozděleny podle ústí do následujících kategorií:

  • řeka I. kategorie je řeka, která ústí přímo do moře (v ČR jsou takovéto řeky jen dvě – Labe a Odra)
  • řeka II. kategorie je řeka, která ústí do řeky I. kategorie (v ČR např. Vltava, Morava, Ostravice)
  • řeka III. kategorie je řeka, která ústí do řeky II. kategorie (v ČR např. Sázava, Dyje)
  • řeka IV. kategorie je řeka, která ústí do řeky III. kategorie (v ČR např. Svratka, Úslava)
  • pátá kategorie se už nezavádí, i když i takové řeky existují.

Statistické údaje běžně uváděné u řek[editovat | editovat zdroj]

  • délka toku (od pramene k ústí)
  • průměrný nebo okamžitý průtok
  • plocha povodí.

Největší řeky světa[editovat | editovat zdroj]

podle průtoku[editovat | editovat zdroj]

V této tabulce je uvedeno 5 největších řek světa podle průměrného průtoku.

Název Kontinent průtok (m3/s)
Amazonka Amerika 219 000
Kongo Afrika 41 800
společné ústí řek Meghna, Ganga a Brahmaputra Asie 39 300
Orinoco Jižní Amerika 33 000
Jang-c’-ťiang Asie 31 900

podle velikosti povodí[editovat | editovat zdroj]

V této tabulce je uvedeno 6 největších řek světa podle velikosti povodí.

Název Kontinent povodí (km2)
Amazonka Jižní Amerika 6 915 000
Kongo Afrika 3 680 000
Nil Afrika 3 400 000
Paraná Jižní Amerika 3 100 000
Ob Asie 2 990 000
Mississippi Severní Amerika 2 980 000

podle délky[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam nejdelších řek.

V této tabulce je uvedeno 10 největších řek světa podle jejich délky. Pokud je nějaký přítok řeky delší než samotná řeka od místa ústí tohoto přítoku, je počítána délka přítoku.

Název Kontinent Délka (km)
Amazonka Amerika 6762
Nil Afrika 6690
Jang-c’-ťiang Asie 6380
Mississippi - Missouri Amerika 6275
Žlutá řeka Asie 5464
Jenisej - Angara - Selenga Asie 5539
Ob - Irtyš Asie 5410
Kongo Afrika 4700
Amur Asie 4444
Lena Asie 4400

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KÖSSL, Roman; CHÁBERA, Stanislav. Základy fyzické geografie : přehled hydrogeografie. České Budějovice : Jihočeská univerzita, 1999. ISBN 80-7040-348-9. S. 65.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]