Údolní niva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Niva (někdy též údolní niva) je část údolí, která je zaplavována, ovlivňována a formována |velkými vodami. Z geomorfologického hlediska se jedná o ploché říční dno, které je tvořeno říčními nánosy. V nivě řeka přirozeně meandruje, pokud není zregulována.

Nivou je každé dno říčního údolí, bez ohledu na to, jakým povrchem je pokryta (zástavba, lesy, orná půda).

[editovat] Výskyt

Niva je v ČR i v zahraničí velmi běžná a vyskytuje se u většiny řek (například Odra, Orlice).

[editovat] Funkce

Údolní nivy jsou zásobárnou podzemní vody pro obce a města v širokém okolí. V dobách s nízkými srážkami navíc dodávají vodu do samotných řek.
V nivách se nacházejí nejkvalitnější půdy s nejvyšší produkcí biomasy – nivní louky a lesy, po uvážlivém usměrnění vodního režimu také pole či sady.
V přírodním či alespoň polopřírodním stavu obsahují cenné biotopy: lužní lesy, květnaté louky, mokřady, přirozená koryta

[editovat] Ohrožení a důsledky

Údolní nivy jsou ohroženy zástavbou (obydlí, komunikační tahy), rozsáhlou přeměnou na ornou půdu a masivní stavbou hrází. V souvislosti s tím stoupají při povodních majetkové škody. Při regulacích (rovnání koryta) se zvyšuje rychlost řeky, a tak jsou povodně ničivější.