Odra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Odra
Řeka protékající Ostravou-Koblovem
Řeka protékající Ostravou-Koblovem
Základní informace
Délka toku 854 km
Plocha povodí 118 861 km²
Průměrný průtok 535 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 2-01-01-001
Pramen
Oderské vrchy
49°36′48,3″ s. š., 17°31′12,5″ v. d.
634 m n. m.
Ústí
do Štětínského zálivu
0 m n. m.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Olomoucký kraj, Moravskoslezský kraj), PolskoPolsko Polsko (Slezské, Opolské, Dolnoslezské, Lubušské, Západopomořanské vojvodství), NěmeckoNěmecko Německo (Braniborsko, Meklenbursko-Přední Pomořansko)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Baltské moře, Povodí Odry (Česko 6 %, Polsko 89 %, Německo 5 %)
Oder.png
Povodí řeky na mapě

Odra (německy Oder, slezsky Uodra, polsky Odra, dolnolužickosrbsky Wodra, latinsky ve starověku Viadua, Viadrus, latinsky ve středověku Odera, Oddera) je řeka ve Střední Evropě. Pramení v Česku a teče přes západní Polsko, dále vytváří severní 187 km dlouhou hranici mezi Polskem a Německem. Ve Štětínské deltě severně od polského Štětína se řeka ve třech ramenech (Dziwna, Svina a Peene) vlévá do Baltského moře. Je 854 km dlouhá řeka, z toho 112 km v Česku, 742 km v Polsku (včetně 187 km jako hraniční řeka mezi Německem a Polskem) a je druhou nejdelší řekou v Polsku. Odvádí vodu ze 118 861 km², z toho 106 056 v Polsku (89 %), 7217 v Česku (6 %) a 5587 v Německu (5 %).

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Odra mezi Kienitz a Zollbrücke v Německu.

Pramení pod Fidlovým kopcem v Oderských vrších na Moravě (Olomoucký kraj), v Česku protéká českou částí Slezska (Moravskoslezský kraj); v Polsku Slezským vojvodstvím, Opolským vojvodstvím, Dolnoslezským vojvodstvím, Lubušským vojvodstvím a Západopomořanským vojvodstvím; a v Německu Braniborskem a Meklenburskem-Předním Pomořanskem.

Poté, co opustí hory, protéká převážně v široké terasovité dolině, která se rozšiřuje z 2 až 3 km na 10 až 20 km. Tato dolina vznikla díky odtoku vody z ledovců po poslední době ledové. Pod ústím Lužické Nisy dosahuje šířky 200 m. Je mohutným tokem, jehož břehy jsou chráněny protipovodňovými valy.

Ve vzdálenosti 84 km od ústí se dělí na dvě ramena. Největší větve ústí do Štětínské delty. Štětínská delta je ohraničena na severu ostrovy Usedom (západně) a Wolin (východně). Mezi těmito dvěma ostrovy je pouze úzký kanál (Svina), který ústí do Pomořanského zálivu, který je částí Baltského moře.

Shrnutí[editovat | editovat zdroj]

Odra je řeka ve Střední Evropě. Pramení v Oderských vrších na Moravě a teče přes západní Polsko, dále vytváří severní 187 km dlouhou hranici mezi Polskem a Německem. Ve Štětínské deltě severně od polského Štětína se řeka ve třech ramenech (Dziwna, Svina a Peene) vlévá do Baltského moře. Je 854 km dlouhá řeka, z toho 112 km v Česku, 742 km v Polsku a je druhou nejdelší řekou v Polsku.

Města[editovat | editovat zdroj]

Odra a Štětín, Polsko

Největším městem na Odře je Vratislav.

Větší přítoky[editovat | editovat zdroj]

Celkově největším přítokem Odry je řeka Warta, která přitéká zprava u Kostřína. V místě soutoku je delší než samotná Odra.

Přítoky Odry na území Česka[editovat | editovat zdroj]

Soutok Odry s Opavou
Olše ústící do Odry
Soutok Odry s Lužickou Nisou

Přítoky Odry na území Polska a Německa[editovat | editovat zdroj]

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšších průtoků dosahuje Odra na jaře především v březnu a v dubnu. V létě její hladina klesá, ale pokles je střídán občasnými vzestupy v důsledku dešťů. V zimě průtok řeky začíná souvisle stoupat. V silných zimách řeka zamrzá.

Průměrný průtok Odry na dolním toku u vsi Gozdowice, která se nachází zhruba 30 km pod soutokem s Wartou, činí 547 m³/s.[4] Vzestupy hladiny na horním toku činí 6 až 7 m a na středním 4 až 5 m. K velkým povodním na Odře dle kronik města Vratislavi došlo v letech 1348, 1464, 1564 a v roce 1903. Dosud největší povodeň nastala v červenci 1997, kdy protékalo Vratislaví 3600 m³/s.[5]

Průměrné měsíční průtoky Odry (m³/s) ve stanici Gozdowice:[4] (období 1900–1994)

Vodní režim Odry na území České republiky[editovat | editovat zdroj]

Průměrný dlouhodobý průtok Odry v místě, kde opouští území České republiky činí 49 m³/s. Pod soutokem s řekou Olší činí průměrný průtok téměř 63 m³/s.[6] Většina toků v této části povodí, kromě horské části povodí řeky Olše, patří do horské-sněhové oblasti. Maxim dosahují od března do května. Minimální průtoky mají v zimních měsících. Horská část povodí Olše patří do horské-sněhovodešťové oblasti s maximálními průtoky od května do července.[7]

Průměrné měsíční průtoky Odry (m³/s) v Bohumíně v roce 2010:[8]

Hlásné profily na území České republiky:[9]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Odry 82,10 411,77 km² 3,6 m³/s 199 m³/s
Svinov 19,10 1614,52 km² 13,7 m³/s 571 m³/s
Bohumín 3,30 4665,47 km² 48,2 m³/s 1810 m³/s

Využití[editovat | editovat zdroj]

Západní rameno delty je využívané pro vodní dopravu, která je možná až k ústí Opavy a pro velké lodě k městu Koźle. Je regulovaná jezy. Pomocí plavebních kanálů je spojena s řekami Havola, Spréva, Visla a Kłodnica.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zbytky mostu zničeného v roce 1945 na polské straně u Eisenhüttenstadtu

Za 2. světové války představovala důležitou a silnou obranou linii německé armády. Sovětská armáda v průběhu Viselsko-oderské operace v roce 1945 obsadila 1. ukrajinským frontem horní tok řeky. Zároveň 1. běloruský front obsadil několik předmostí na západním břehu (např. Kostřínské předmostí). To umožnilo zahájení Berlínské operace.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 813) [online]. [cit. 2014-02-15]. Dostupné online.  
  2. a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 814) [online]. [cit. 2014-02-15]. Dostupné online.  
  3. Český název viz Ottův slovník naučný, str. 640, přítoky Odry
  4. a b Hlásný profil stanice Gozdowice [online]. [cit. 2011-11-10]. Dostupné online.  
  5. OderRegio [online]. [cit. 2011-11-10]. Dostupné online.  
  6. Povodí Odry – Hydrologické poměry [online]. [cit. 2011-11-10]. Dostupné online.  
  7. Hydrologický režim [online]. [cit. 2011-11-10]. Dostupné online.  
  8. Povodí Odry – Zpráva o hodnocení množství povrchových vod za rok 2010 [online]. [cit. 2011-11-10]. Dostupné online.  
  9. Hlásné profily [online]. [cit. 2011-11-10]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • (rusky) V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Одра“.
  • ŠEFČÍK, Ondřej: Odra a Opava (ze slezské hydronymie), in: HANZAL, Jiří - ŠEFČÍK, Ondřej, Sršatý Prajz. Erich Šefčík (1945–2004). Praha 2004, s. 217-223

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Oder River ve Wikimedia Commons