Opava (řeka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Opava
Řeka Opava pod Hájem ve Slezsku
Řeka Opava pod Hájem ve Slezsku
Základní informace
Délka toku 110,7 km
Plocha povodí 2089,0 km²
Průměrný průtok Děhylov 17,6 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 2-02-01-001
Zdrojnice
Bílá, Střední a Černá Opava
ve Vrbně pod Pradědem
50°7′32,5″ s. š., 17°22′46,7″ v. d.
529 m n. m.
Ústí
do Odry
49°50′ s. š., 18°13′16,6″ v. d.
207 m n. m.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Moravskoslezský kraj - Opava, Ostrava), PolskoPolsko Polsko (Opolské vojvodství)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Baltské moře, Odra

Opava (lidově Opavice, Černá Opavice, Opa, německy Oppa, polsky Opawa) je levostranný přítok řeky Odry, který protéká v okresech Bruntál, Opava a Ostrava-město v Moravskoslezském kraji. Řeka vzniká soutokem Zlaté a Černé Opavy ve Vrbně pod Pradědem. Zlatá Opava vzniká na území města Vrbno pod Pradědem soutokem Bílé a Střední Opavy. Černá Opava pramení při severozápadních svazích Orlíku a Střední Opava pramení na severovýchodních svazích Pradědu. Bílá Opava pramení na jihovýchodních svazích Pradědu. Délka toku činí 110,7 km.[1] Plocha povodí měří 2089,0 km².[2] Od ústí Opavice až do Opavy-Vávrovic tvoří státní hranici s Polskem (Opolské vojvodství) v délce cca 25 km. Největším přítokem je řeka Moravice.

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Z Vrbna pod Pradědem teče řeka k jihovýchodu korytem, které po povodni roku 1997 dostalo přírodě blízký ráz - je tvořeno četnými meandry, štěrkovými terasami a ostrůvky. V Nových Heřminovech se obrací k severovýchodu, kterýžto směr si udržuje až ke Krnovu. Celý úsek od Vrbna až do Krnova má horský charakter, řeka teče hlubokým údolím, ve kterém vytváří četné peřeje. Pod Krnovem se údolí otevírá a řeka již teče nížinou (206,6 m n. m. ústí Opavy do okresu Opava mezi k. ú. Úvalno a k. ú. Skrochovice) zhruba jihovýchodním směrem až k ústí do Odry v Ostravě-Svinově (nadmořská výška 205 m n. m.). Mezi Opavou a Ostravou řeka vytváří několik meadrovitých úseků se štěrkovými lavicemi, vysokými hlinitými břehy s hnízdy břehulí, vyskytuje se i volavka šedivá a ledňáček říční. Časté padlé stromy, slepá ramena. Mezi Jilešovicemi a Děhylovem byla řeka zkrácena regulacemi o 2,5 km v souvislosti s těžbou štěrkopísku - jejímž důsledkem je vznik tzv. Hlučínského jezera. Řeka se tak dnes městu Hlučín úplně vyhýbá. Mezi Opavou a Kravařemi je část vody odváděna Mlýnskou strouhou, mezi Hájem ve Slezsku a Dolním Benešovem napájí levostranná ramena Opavy spolu s říčkou Štěpánkou dolnobenešovské rybníky. Ústí do Odry v Ostravě v nadmořské výšce 205 m.[3]

Města[editovat | editovat zdroj]

Největším městem na řece Opavě je Ostrava. Od svého počátku řeka protéká městy: Vrbno pod Pradědem, Krnov, Opava, Kravaře, Dolní Benešov, Hlučín a Ostrava.

Větší přítoky[editovat | editovat zdroj]

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Protože odvodňuje nejvyšší polohy Jeseníků, mívá Opava dostatek vody téměř po celý rok. Nejvyšších průtoků dosahuje koncem jara a nejnižších koncem léta. Průměrný průtok u obce Děhylov na 7,4 říčním kilometru činí 17,6 m³/s. Povodně v roce 1997 na mnoha místech změnily průběh toku řeky a některé úseky byly ponechány v přírodě blízkém stavu.

Hlásné profily:[5]

místo říční km velikost povodí průměrný průtok stoletá voda
Karlovice 107,60 151,37 km² 2,51 m³/s 160 m³/s
Krnov 72,60 370,68 km² 4,33 m³/s 225 m³/s
Opava 37,60 929,69 km² 7,59 m³/s 388 m³/s
Děhylov 7,40 2038,80 km² 17,6 m³/s 576 m³/s

Využití[editovat | editovat zdroj]

Vodáctví[editovat | editovat zdroj]

Řeka patří mezi vodácky využívané toky. Úsek Vrbno-Krnov dosahuje obtížnosti WWI-WWII, pod Krnovem již jen ZWC-WWI-.

Vodní díla[editovat | editovat zdroj]

V oblasti Nových Heřminov se uvažuje o stavbě přehradní nádrže, která by měla zmírnit průběh povodní. O výstavbě přehrady rozhodla vláda 21. dubna 2008. Kvůli ní má být zaplavena část Nových Heřminov. Postižené domy mají být vyvlastněny. V obci proto platí dlouhodobá stavební uzávěra.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Základní charakteristiky toku Opava a jeho povodí [online]. [cit. 2010-02-07]. Dostupné online.  
  2. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2010-02-07]. Dostupné online.  
  3. Atlas životního prostředí Moravskoslezského kraje. URL: http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/assets/temata/publikace/atlas-zivotniho-prostredi-moravskoslezskeho-kraje.pdf
  4. Mapy Krnova byly s chybami, URL: http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/mapy-krnova-byly-s-chybami-20081024.html
  5. Hlásné profily [online]. [cit. 2010-02-07]. Dostupné online.  
  6. Petr Broulík: Doufám, že umřu, než mi zaplaví dům, MF Dnes, 22. 4. 2008, str. A2

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Geografický místopisný slovník světa. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0445-9.
  • Kilometráž českých a moravských řek. Zlín: SHOCart, 1998. ISBN 80-7224-065-X.
  • ŠEFČÍK, Ondřej: Odra a Opava (ze slezské hydronymie), in: HANZAL, Jiří - ŠEFČÍK, Ondřej, Sršatý Prajz. Erich Šefčík (1945-2004). Praha 2004, s. 217-223

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]