Dolní Benešov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dolní Benešov
Vypuštěný rybník Nezmar

Vypuštěný rybník Nezmar

znak obce Dolní Benešovvlajka obce Dolní Benešovznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0805 506702
kraj (NUTS 3): Moravskoslezský (CZ080)
okres (NUTS 4): Opava (CZ0805)
obec s rozšířenou působností: Hlučín
pověřená obec:
historická země: Slezsko
katastrální výměra: 14,8 km²
počet obyvatel: 4167 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 231 m
PSČ: 747 22
zákl. sídelní jednotky: 3
části obce: 2
katastrální území: 2
adresa městského úřadu: Hájecká /65
74722 Dolní Benešov
starosta / starostka: Martin Štefek
Oficiální web: http://www.dolnibenesov.cz
E-mail: mesto@dolnibenesov.cz

Dolní    Benešov
Red pog.png
Dolní    
Benešov
Dolní    
Benešov, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce
Nádraží

Dolní Benešov je malé město ležící v údolí na levém břehu řeky Opavy na Hlučínsku, nedaleko hranic s Polskem. Město se skládá ze dvou částí - Dolního Benešova a Zábřehu. V minulosti byla řeka Opava využívána k budování mlýnů a ke zpracování dřeva.

V katastru města se nachází celá řada vodních ploch, především největší rybník v okrese Opava - Nezmar, bezprostředně navazující na obytnou zástavbu na jižní straně města, dále pak štěrkovna, soustava pěti rybíků na severovýchodě a několik menších rybníků

Dolní Benešov má přibližně 4 200 obyvatel. Výměra města činí 14,8 km², z toho 4,7 km² zaujímá část Zábřeh.

Nejstarší zástavbu tvoří domy na náměstí Cypriana Lelka, Náměstí Svobody a v přilehlém okolí. Bytová zástavba se nachází především na západním okraji města a okolo ulice Nádražní, zbylou část města zabírají především rodinné domy. Průmysl je soustředěn zejména v severovýchodní části města, služby pak v okolí obou náměstí a na Opavské ulici.

Název[editovat | editovat zdroj]

  • Česky Dolní Benešov (dříve Benešov u Hlučína), německy Beneschau[2] (dříve Beneschau über Ratibor, Markt Beneschau), polsky Beneszów Dolny.
  • Česky Zábřeh (1869-1880 Zabrzeg, 1890-1910 Zabrzeh), německy Oppau (dříve Zabrzeg), polsky Zabrzeg.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o Dolním Benešovu je z roku 1312, kdy na území obce bylo panské sídlo rodu Benešoviců. Status města byl Dolnímu Benešovu udělen v roce 1493, poté jej získal zpět od 1. února 1996[3].

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Dolní Benešov se nachází v provincii Středoevropské nížiny (tvořené Hercynským systémem), v subprovincii Středopolská nížina. Přesněji bývá udávána poloha Dolního Benešova v oblasti Slezská nížina, celku Opavská pahorkatina a v podcelku Poopavská nížina (z nepatrné části také Hlučínská pahorkatina). Dolní Benešov je tvořen mírně zvlněnou pahorkatinou ovlivněnou činností ledovce a řeky Opavy.

Členění obce[editovat | editovat zdroj]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

  • Dolní Benešov
  • Zábřeh

Katastrální území[editovat | editovat zdroj]

  • Dolní Benešov
  • Zábřeh u Hlučína

Průmysl a zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Průmysl v Dolním Benešově zastupují především strojírenské podniky ARMATURY Group[4] a.s. [ http://www.armaturygroup.cz] s výrobou průmyslových armatur, MSA a. s. (Moravskoslezská Armaturka, http://www.msa.cz) s výrobou čerpadel a armatur a společností koncernu Strabag v areálu bývalé Štěrkovny (KAMENOLOMY ČR s.r.o, FRISCHBETON s.r.o.) zabývající se prodejem šterků, písků, kameniva a výrobou betonu. Dále je zde zastoupen potravinářský průmysl, zejména v části Zábřeh (výroba uzenin), ale i v samotném Dolním Benešově (pekařství). Mimo to je zde celá řada menších podniků, sídlících především v areálu společnosti MSA v severovýchodní části města.

Hlavními pěstovanými plodinami jsou obilniny, cukrová řepa, hrách, mák, řepka olejka atd.

Dolní Benešov je tradiční rybníkářskou oblastí. Rybářství Hodonín, s.r.o., středisko v Dolním Benešově hospodaří na 130 hektarech vlastních i pronajatých rybníků a zásobuje z velké části Moravskoslezský kraj, zejména v předvánočním období.

Nezaměstnanost[editovat | editovat zdroj]

Nezaměstnanost v Dolním Benešově činí 7 %.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dolním Benešovem prochází silnice I/56 spojující Ostravu s Opavou. Autobusová doprava umožňuje spojení s většinou okolních obcí. Na území města se nachází také železniční stanice Dolní Benešov a zastávka Dolní Benešov - Zábřeh (obě na trati 317 Opava východ - Hlučín). Do stanice Dolní Benešov ústí vlečka MSA. V části Zábřeh se nachází sportovní letiště využívané Slezským aeroklubem Zábřeh (LKZA http://www.lkza.cz/).

Kultura, školství a zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]

V Dolním Benešově je jeden z největších kulturních domů na Opavsku. Je zřízen jako příspěvková organizace města, jejíž součástí je i městská knihovna. Nachází se zde kostel sv. Martina.

Původní dvě základní školy v Dolním Benešově (ZŠ Dolní Benešov a ZŠ Zábřeh) jsou dnes sloučeny do jediné příspěvkové organizace, výuka však probíhá ve třech objektech - v Opavské ulici, v Nádražní ulici a v části Zábřeh. Také mateřská škola využívá v současné době dvou pracovišť (Osada míru a Zábřeh), třetí pobočka sídlící v dolnobenešovském zámku byla zrušena.

Panorama města Dolní Benešov přes rybník Nezmar

Základní umělecká škola (pobočka ZUŠ Hlučín) sídlí v kulturním domě. V minulosti se na území města nacházelo také střední odborné učiliště, které však bylo na konci devadesátých let zrušeno.

Co se zdravotnictví týče, je většina soukromých praxí soustředěna v budově zdravotního střediska v části Na Březích, několik ordinací se nachází také v areálu MSA. Na území města jsou také dvě lékárny a pobočka České průmyslové zdravotní pojišťovny.

V části Zábřeh se nachází jedno ze čtyř stanovišť rychlé záchranné služby v okrese Opava.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Své místo zde má především fotbalový klub (FC MSA Dolní Benešov), využívající hřiště na Osadě míru a v části Zábřeh. Organizace TJ MSA Dolní Benešov pak zahrnuje celou řadu sportovních oddílů (volejbal, tenis, šachy, stolní tenis,jachting) využívajících především sportovní haly a přilehlého areálu na Osadě míru. Mimo to má Dolní Benešov jako jedno z mála měst i lyžařský oddíl - SKI MSA Dolní Benešov, využívající vlastní lyžařský areál ve Starých Hamrech v Beskydech. Mezi další významné sportovní kluby zde patří Rybářský Klub Kamenec (sportovní rybolov).

Městský úřad[editovat | editovat zdroj]

Městský úřad v Dolním Benešově kromě základní působnosti svěřené mu zákonem o obcích plní funkci stavebního úřadu a matričního úřadu, kterou vykonává i pro území obcí Bohuslavice a Závada.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Zámek Dolní Benešov
  • Kostel sv. Martina
  • Kaple sv. Kříže
  • Socha P. Marie Immaculaty

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

  • Cyprián Lelek[5] (1812-1883) - moravský kněz, pedagog a slezský buditel
  • Vilém Balarin (11.3.1894 - 1978) - moderní malíř
  • Beneš z Drahotuš (zemřel 1569) - komorník knížectví krnovského a statečný obhájce češtiny i zemských práv
  • Ernst Dubový (1891-1945) - autor četných teologických spisů.
  • Heinrich Dominik (1882-1974) - autor německy psaných divadelních her
  • Evžen Hadamczik (1939-1984) - fotbalový trenér.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 30. 4. 2013. Dostupné online.  
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 810.  
  3. Souhrnná historie změn 1996-2012a prohlížeče ÚIR-ZSJ
  4. ARMATURY Group v Rusku [online]. [cit. 2013-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. http://www.opava-city.cz/scripts/detail.php?id=2473 Cyprián Lelek