Benešovci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Benešovici)
Skočit na: Navigace, Hledání
Erb pánů Benešovců - zavinuté střely

Benešovci, Benešovici či Benešovicové byli český šlechtický rod. V erbu měli bílou zavinutou střelu na červeném podkladu. V starší literatuře se uvádí, že pocházeli z Benešova a že jejich zakladatelem byl Beneš, jeden z vojáků, kteří bojovali v bitvě o Milán roku 1158.[1] Podle soudobých pramenů se však žádný takový Beneš tažení nezúčastnil a jedná se jen o historickou "novinářskou kachnu".[1] Starší literaturu provází množství nepřesností týkajících se rodokmenu, jednotlivých osob rodu i jejich příbuzenských vazeb.

Původ rodu[editovat | editovat zdroj]

Původ rodu Benešoviců je nejasný a není zřejmé, kde má rod své kořeny. Část historiků se domnívá, že se jedná o pány, jejichž prapředek pocházel z polského rodu Odrowąż (Odřivous),[1] který měl stejný erb zavinulé střely. První zmínky o příslušnících rodu pocházejí z Moravy a zejména z Opavska (náležící do povodí řeky Odry). Středověký letopisec Beneš Minorita uvádí, že pražský probošt Tobiáš soustředil ostatky svých předků v Benešově, kde je pohřbil uprostřed chóru. Zdá se, že Benešovicové pocházejí pravděpodobně z Dolního Benešova na Opavsku[1] odkud byly ostatky jejich významných rodových příslušníků převezeny do Benešova, který byl založen později a který se stal reprezentativním sídlem v dosahu hlavního, královského města Prahy.

Biskup Tobiáš z Bechyně (freska v kostele sv. Bartoloměje v pražských Kyjích)

Nejstarším známým příslušníkem rodu, po kterém došlo k jeho pojmenování, je Beneš z Benešova, který se uvádí v letech 12191222. Ten měl šest synů, z nichž nejstarší byl Vok z Benešova, který se uvádí v letech 12191250 jak na moravských, tak na českých listinách. Pohyboval se v družině moravského markraběte Přemysla a zastával úřad moravského podkomořího. Další dva bratři Robert a Tobiáš se dali na duchovní dráhu. O Matouši, zakladateli rodu pánů z Dubé, existuje pouze jedna písemná zmínka z roku 1233, kdy vystupuje jako Matouš, syn Benešův. Další Benešův syn Ondřej vystupuje v listinách vedle svého staršího bratra Voka. Drslav se uvádí jak na českých, tak na moravských listinách.

Nejstarší Benešův syn Vok z Benešova měl pravděpodobně osm synů. Nejstarším byl Beneš ze Cvilína, dalším byl Tobiáš z Bechyně (z Benešova), pozdější pražský biskup. Dalšími bratry byli Robert, který předčasně zemřel a Ondřej, zakladatel rodu z Tvorkova. O dalších Vokových synech nepanuje mezi historiky shoda, někteří se domnívají, že jde o jiné příslušníky rodu (např. o bratrance).[1] Je bezpečně prokázáno, že Vok z Kravař a Benešova (zakladatel větve z Kravař), Zbyslav (zakladatel větve ze Štráleka) a Jan (zakladatel větve z Bučovic) byli bratři.[1] Jako nejpravděpodobnější se jeví možnost, že i oni byli syny Voka z Benešova. Historické prameny o těchto třech Benešovcích jsou však skoupé.

Stejně jako ve 13. století, tak i v pozdějším období dochází k rozrodu Benešovců, kteří se rozdělili na pány z Dubé, z Kravař, z Bechyně, z Benešova, z Dědic, z Tvorkova, ze Cvilína, z Doubravice, z Bránice, z Bohuslavic, Sedlnické z Choltic a další.

Rodokmen[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f Tomáš Baletka, Páni z Kravař

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BALETKA, Tomáš. Páni z Kravař : z Moravy až na konec světa. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 488 s. ISBN 80-7106-682-6.  
  • DVORSKÝ, František. O starožitném panském rodě Benešoviců. Čásť I, O Benešovicích - vyjímaje rod pánů z Kravař. Brno : Musejní spolek, 1907. 132 s.