Sudice (okres Opava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci v okrese Opava. Další významy jsou uvedeny na stránce Sudice.
Sudice
Letecký pohled
Letecký pohled
Znak obce SudiceVlajka obce Sudice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKravaře
Obec s rozšířenou působnostíKravaře
(správní obvod)
OkresOpava
KrajMoravskoslezský
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel630 (2023)[1]
Rozloha9,42 km²[2]
Katastrální územíSudice
Nadmořská výška244 m n. m.
PSČ747 25
Počet domů182 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduNáměstí P. Arnošta Jureczky 13
747 25 Sudice
starosta@obecsudice.cz
StarostaPetr Halfar
Oficiální web: obecsudice.cz
Sudice
Sudice
Další údaje
Kód obce510378
Kód části obce158755
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Sudice (německy Zauditz,[4] polsky Sudzice) se nachází v okrese OpavaMoravskoslezském kraji. Žije zde 630[1] obyvatel.

Ve vzdálenosti 12 km jižně leží město Kravaře, 16 km jihozápadně statutární město Opava, 18 km jižně město Hlučín a 25 km jihovýchodně město Ostrava. Poblíž obce se nachází státní hranice s Polskem.

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno vsi (v nejstarší podobě Sudici) bylo pravděpodobně odvozeno od osobního jména Sud(a), což byla domácká podoba některého jména obsahujícího Sud- (např. Sudomír, Sudslav, Sudivoj). Význam místního jména tak byl "Sudovi lidé". Německé jméno se vyvinulo z českého.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Informační tabule v obci

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1327. Do roku 1742 náležela obec ke Krnovskému knížectví. Po první světové válce připadla shodou náhod nově vzniklému Československu, protože se nacházela jižně od vytyčené hraniční linie mezi městy Kietrz a Bohumín. Stala se tak příhraniční obcí, přestože měla četné styky s okolními obcemi.

Pomník Československých tankistů

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel sv. Jana Křtitele – postaven v letech 1904–1906, výstavbu inicioval známý kněz p. Arnošt Jureczka, stavbu vedl známý stavebník kostelů i jinde ve Slezsku Josef Seifried původem z Kravař, jde o monumentální pseudogotickou stavba z červených cihel s farou a komplexem tří hospodářských budov, kostel je pozměněnou zmenšeninou dómu v Kolíně nad Rýnem, vnitřní vybavení včetně obrazů je dílem Jana Bochenka, rodáka z Hlučína – kulturní památkou se celý areál stal v roce 1990.

Kostel se stal kulisou v pohádce režiséra Karla Janáka - Princezna a půl království, kde představoval zámecký kostel v Egonově království, kde se konala svatba princezny Kateřiny Adriany, Markety Elišky a krále Egona.

  • Evangelický kostel a pravoslavný chrám sv. Václava – postaven v roce 1909, původně šlo o hřbitovní kostelík pro obyvatele Sudic, a také pro obyvatele původně většinově evangelických obcí Sciborzic Wielkich a Rozumic, po válce využíván také pravoslavnou církví, dnes kostel využívají obě církve k bohoslužbám
  • Pomník Československých tankistů a zároveň nazývaný také Památník na počest osvobození Sudic sovětskou armádou
  • Pomník padlým německým vojákům v 1. a 2. světové válce

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 838. 
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 516, 517.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]