Bolatice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bolatice
Kostel sv. Stanislava v Bolaticích

Kostel sv. Stanislava v Bolaticích

znak obce Bolaticevlajka obce Bolaticeznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0805 506214
kraj (NUTS 3): Moravskoslezský (CZ080)
okres (NUTS 4): Opava (CZ0805)
obec s rozšířenou působností: Kravaře
pověřená obec:
historická země: Slezsko
katastrální výměra: 13,2 km²
počet obyvatel: 4 430 (1. 1. 2012[1])
nadmořská výška: 254 m
PSČ: 747 23
zákl. sídelní jednotky: 2
části obce: 2
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Hlučínská /3
74723 Bolatice
starosta / starostka: Mgr. Herbert Pavera
Oficiální web: http://www.bolatice.cz
E-mail: bolatice@bolatice.cz

Bolatice
Red pog.png
Bolatice
Bolatice, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Bolatice leží v okrese Opava, v jižní části Hlučínské pahorkatiny nedaleko hranic s Polskem. Počátkem roku 2012 zde žilo 4 430 obyvatel (v roce 2009 jich bylo 4 341) a katastrální území obce má rozlohu 1320 ha. Obec obklopují ze všech stran výšiny s nadmořskou výškou od 271 m do 304 m. Rozlehlým úrodným polím vytváří na severovýchodě zelenou korunu veliký Chuchelenský les, převážně smrkový a borový, a les Bažantnice.

Obec sama leží v nadmořské výšce asi 260 m na ploše 132 ha. Nejnižší místo v obci je na jihu u bývalé pískovny u soutoku Černého potoka a potoka Opusty - 240 m nad mořem.

Bolatice se staly Vesnicí roku 1999 a 2008 v Moravskoslezském kraji.

Ve vzdálenosti 5 km jihozápadně leží město Kravaře, 10 km jižně město Hlučín, 13 km západně statutární město Opava a 19 km jižně statutární město Ostrava.

Členění obce[editovat | editovat zdroj]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území[editovat | editovat zdroj]

  • Bolatice

Název[editovat | editovat zdroj]

  • Česky Bolatice, německy Bolatitz[2] (dříve Bolatitz über Ratibor), polsky Bolacice.

Název obce Bolatice je možno odvodit jen úvahou od názvu Boleslav - Bolata - Bolek - Bohatí - Bohatice a změnou k na l Bolatice.

České jméno Bolatice pochází z roku 1612, předtím se jmenovala obec Biletice (1592) a ještě dříve Bolatice (1440).

  • Česky Borová (1921-1945 Heneberky), německy Henneberg, polsky Borowa.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci je z roku 1250, v dopise papeže Inocence IV. vyhotoveného 18. prosince 1250. v Lyonu, který území obce odkazuje cisterciáckému klášteru na Velehradě. O obci se zmiňuje v roce 1265 i olomoucký biskup Bruno při placení desátků a smlouvě s opatem velehradským. Správním centrem statků tohoto kláštera na Opavsku byly Stěbořice. Husitství zatřáslo majetkovou držbou velehradských cisterciáků a Bolatice v té době získal Jindřich z Děhylova. Získat zpět Bolatice z držení se klášteru nepodařilo ani od dalšího držitele, Otíka z Rohova, a tak se opat Štěpán r. 1467 rozhodl Bolatice, které nedržel, zastavit přímo synům českého krále Jiřího z Poděbrad, Viktorínovi a Jindřichovi, vévodům opavským. Poděbradové zástavu pak udělili Jindřichovi Donátovi z Velké Polomi.

V Bolaticích v té době bylo již dědičné fojtství se svobodným dvorem a rybníkem, které nepodléhalo zástavnímu držiteli Bolatic, a docházelo proto k velmi vleklým sporům. Bolatické volenství, jak se zmíněnému dvoru s fojtstvím říkalo, náleželo evangelíkům Drahotušům na Dolním Benešově. V r. 1544 získali tito v zástavě i ves Bolatice. Pobělohorské poměry umožnily návrat cisterciáků do Bolatic.

V létech 1674-1694 působil v obci frýdecký rodák, Kristián Bohumír Hirschmenzel, jeden z českých význačných barokních spisovatelů a známý polyhistor cisterciáckého řádu velehradského, jako administrátor statku a fary Bolatice.

Roku 1682 navštívil Bolatice polský král Jan Sobieský s vojskem, když táhl na pomoc Vídni obležené Turky. Kostel postavený v Bolaticích r. 1703 byl zasvěcen sv. Stanislavu, polskému patronovi, právě na paměť této události. Pro důstojné bydlení proboštů vystavěli cisterciáci v Bolaticích v letech 1724-1748 raně barokní zámek s kamenným portálem. V tomto období postavili také barokní kapli P. Marie a posléze menší barokní kapli sv. Jana Nepomuckého. V roce 1721 měli cisterciáci v Bolaticích 9 zahrad, krčmu a dvůr, žilo zde 25 sedláků, 26 zahradníků, 6 domkařů a 10 podruhů.

Po prohrané válce Marie Terezie připadlo Hlučínsko 11. června 1742 Prusku. Po zrušení velehradského kláštera prodal pruský stát Bolatice 9. listopadu 1784 bratrům baronům Eugenovi a Aloisovi Hennům z Henneberku za 41 000 tolarů. Noví majitelé 3. června 1786 založili osadu Heneberky, která byla v r. 1893 připojena k Bolaticím a od r. 1949 se nazývá Borová. V roce 1822 prodali bratři Hennové Bolatice knížeti Edvardovi Lichnovskému za 83 054 tolarů, který ji připojil k fidelkomisnímu panství v Chuchelné. V roce 1830 bylo v obci 122 domů, 1 zámek a 1200 obyvatel, škola s jedním učitelem a kostel. Osada Heneberky čítala 256 obyvatel. V roce 1837 se v obci postavila nová škola.

V roce 1848 zrušením roboty se lid stal svobodným a volným a začíná odcházet na práce do Horního Slezska, Německa a Ostravy. Toto období je charakterizováno neúrodou, velkou bídou a přírodními pohromami (hlavně požáry).

V roce 1870 jsou odváděni občané do prusko-francouzské války. V roce 1873 byla zahájena stavba silnice z Bolatic do Chuchelné. I když obec ležela v Prusku, české vyučování se zde udrželo ve škole do roku 1872. Od 1. října 1874 byl v obci zaveden sňatek církevní i občanský. V roce 1890 měla obec 2 074 obyvatel. Pro povznesení moravského lidu v Prusku založilo katolické duchovenstvo v roce 1895 "Katolické noviny". V roce 1895 byl v bolatickém lese zavražděn učitel Oskar Kuroň a byla také zahájena výstavba železnice Opava-Chuchelná-Ratiboř. V roce 1897 začala výstavba druhé školy v obci. Roku 1901 byla v lesíku Křeménky postavena hájenka, která měla sloužit císaři Vilému II. k odpočinku a svačině. Rok 1907 byl spojen s výstavbou vodovodu na osadě Heneberky. Dne 7. května 1911 byl položen základní kámen nového kostela, který byl vysvěcen 24. listopadu 1912. Stavba se prováděla podle projektu kravařského stavitele Seyfrieda. Období do 1. světové války bylo období rozmachu a rozvoje. Válka však přinesla lidem utrpení, řada z nich ve válce zemřela. Po válce se Hlučínsko stává územím nikoho, teprve po vojenském obsazení dne 4. února 1920 z rozhodnutí Versailleské smlouvy je rozhodnuto - Bolatice se vrací do ČSR. Dvacátá léta nebyla příliš dobrá pro rozvoj obce, ten přišel až na začátku 30. let, i když Bolatice byly poškozovány častými povodněmi. V roce 1932 bylo započato s elektrifikací obce i Heneberků, v roce 1933 došlo k vydláždění a kanalizaci Padol.

V důsledku Mnichovské dohody z září 1938 připadlo Hlučínsko německé Třetí říši. Po připojení k Německu byli občané prohlášeni za Němce a muži museli nastoupit do německé armády. Řada z nich se již z války nevrátila domů. Těžké boje v závěru 2. světové války, při nichž byla obec osvobozena 17. dubna 1945, připomínají pomníky padlých ruských a českých vojáků. Po roce 1945 se obec vrátila již natrvalo do území ČSR. Rány po válečné tragédii se dlouho zacelovaly. Zaměstnanosti v obci velmi pomohlo založení podniku Juta (Konopa, dnes Lanex), který začal výrobu lan a dalších výrobků. V roce 1962 byla otevřena nová budova školy pro 500 žáků, s jejíž rekonstrukcí se započalo na konci roku 2008.

Koncem 60. let byla v obci vybudována nová kanalizace, která zatrubnila potok procházející středem obce. V 70. letech a 80. letech dochází v obci k velkému stavebnímu rozkvětu, je rozšířen podnik Juta, je postavena budova mateřské školy, obchodní dům, koupaliště, nová budova obecního úřadu, pošta atd. Koncem 80. let začala rekonstrukce kulturního domu. V 70. letech se vybudovaly i suché retenční hráze, které mají obec chránit před povodněmi. V 80. letech se začal budovat v obci vodovod, začátkem 90. let pak plynovod, který byl dostavěn v roce 1996.

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Turistické zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel sv. Stanislava postavený v Bolaticích roku 1703 byl zasvěcen sv. Stanislavu, polskému patronovi, právě na paměť této události. V roce 1992 byla znovu opravena a natřena fasáda kostela a v letech 1999 - 2001 prošly generální opravou obě věže i střecha kostela. Od roku 2003 má kostel nově provedenou úpravu liturgického prostoru a také nový oltář.
  • Barokní zámek byl postaven v letech 1724-1748 s raně barokním kamenným portálem. V současné době je zámek po celkové rekonstrukci a stal se sídlem obecního úřadu.
  • Bolatický skanzen lidových tradic byl vybudován v Bolaticích díky finanční podpoře EU z programu Sapard. V rámci tohoto projektu se vybudoval nejen skanzen, ale také cyklostezka do Bělé, opravily se pomníky a kapličky v Bělé, v Píšti, Hlučíně, Darkovicích, Hati a do obcí mikroregionu (17) byly instalovány lavičky a informační mapy. Skanzen má za úkol zachytit život našich předků před padesáti a více lety, má se stát místem, kde lidé přijdou zavzpomínat na své mládí a kde se mladší generace seznámí s životem a prací našich předků. Skanzen bude i místem, kde se budou konat kulturně - společenské akce. Ve skanzenu můžete zhlédnout život na vesnici před desítkami let stará kuchyně, ložnice, prádelna, místnost služky, stáj pro koně, chlév pro krávy, srubek (špýchar), stodola vybavená starými stroji. Velmi zajímavou expozicí jsou i další dvě místnosti vybavené různými domácími potřebami a nářadím. Každoročně zde obec pořádá několik kulturních akcí, kupříkladu Velikonoce na dědině, Stavění májky, Vesnická zabíjačka, Živý Betlém.
  • Naučná stezka byla vybudována v roce 2000, začíná i končí v osadě Borová (část obce Bolatice) a tvoří okruh v Chuchelenském lese. Trasa je dlouhá celkem 6 km a je vybavena informačními tabulemi s popisem zvířat a rostlin, je značena ukazateli směru, značením kilometrů a cca 30 tabulkami s názvy stromů. Podél trasy byla pro odpočinek vybudována odpočívadla. Obcí prochází také síť cyklostezek spojující různá zajímavá místa na Hlučínsku.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

V obci proběhne každý rok celá řada bohatých kulturních akcí, snažících se hlavně o zachování lidových tradic a zpestření života nejen svých obyvatel. Začátku roku patří plesová sezona. K tomuto účelu je hojně využíván prostor místního kulturního domu. V něm se odehrávají i další akce, jako například Vítání jara, Vítání občánků, oslavy Dne matek, HLUKFEST (přehlídka rockových kapel), Výstava zahrádkářů a kutilů, Výstava podnikatelů a řemeslníků, divadelní vystoupení, koncerty aj. Součástí kulturního domu je kinosál, ve kterém se každoročně pořádaji filmové festivaly, které během roku doplňují cestopisné přednášky a další akce.

Mnoho kulturních akcí probíhá také v Bolatickém skanzenu lidových tradic. Tomuto místu odpovídají témata jednotlivých akcí- jde hlavně o lidové tradiční oslavy a výročí důležitých historických mezníků obce.

Rekreační a sportovní areály[editovat | editovat zdroj]

  • Koupaliště je sportovně-rekreační areál jehož součástí je: veliký bazén 30x25 m, bazén pro neplavce 15x25 m, dětské brouzdaliště 5x10 m, noční koupání, v provozu rychlá občerstvení, beach volejbal, volejbal, nohejbal, ruské kuželky, kriket, petanque, stolní tenis, badminton, soft tenis, půjčovna kol. Dále je součástí koupaliště i sauna, Fitnescentrum, restaurace a bankéřka.
  • Hřiště fotbalového klubu se skládá ze dvou fotbalových hřišť, antukového hřiště na volejbal a tenis, asfaltové plochy na basketbal, dětského hřiště a restaurace.
  • Ostatní hřiště se na území obce nacházejí v hojném počtu. V obci je 6 dětských hřišť a několik dalších asfaltových a travnatých ploch určených ke hrám a zábavě.
  • Víceúčelová sportovní hala ZŠ byla postavena v roce 2006 za přispění Ministerstva financí ČR a od té doby se stala sportovním centrem několika sportovních klubů a zájmových sdružení nejen z Bolatic. V areálu základní školy je k dispozici také travnaté hřiště na minikopanou a antukové hřiště.

Současnost obce[editovat | editovat zdroj]

  • Průmysl a průmyslová zóna

Největším podnikem v obci je Lanex[1] Bolatice, zabývající se především výrobou velkoobjemových vaků a lan, zaměstnával v roce 2007 asi 678 zaměstnanců (z toho asi 508 přímo v obci, cca 170 ve Vítkově. Lanex má své další pobočky v Polsku a na Slovensku. 80% produkce Lanexu se vyváží do celého světa. Dalším významným podnikem je Opavice a.s. Bolatice, který se zabývá rostlinnou a živočišnou výrobou a u kterého pracuje asi 60 lidí. V průmyslové zóně - Bolatice u hřiště zkolaudovali svá nová sídla společnosti podnikající ve stavebnictví, provaznictví, truhlářství, obrábění kovů, výrobou dveřních systémů, kachlových kamen apod.

Spolky v obci[editovat | editovat zdroj]

  • Sbor dobrovolných hasičů Bolatice má již téměř stoletou tradici a celou tuto dobu se podílel na zajišťování požární ochrany a pomoci při zdolávání mimořádných událostí na území obce i mimo její katastrální území, je pořadatelem mnoha kulturních a společenských akcí. Sbor pracuje s nejmodernější technikou a nejen to způsobilo, že v hasičském sportu jsou jejich největšími úspěchy výhry Moravskoslezského poháru ve čtyřech letech po sobě (2004-2007).
  • Fotbalový klub Bolatice má historii sahající do roku 1926, o vznik se nejvíce zasloužil učitel Miloslav Remeš díky němuž organizace vznikla. Klub má v současné době necelých 300 členů, dvě družstva v dospělé kategorii a tři mládežnická družstva.
  • Stolně tenisový klub Bolatice byl založen 27. 5. 1979 a při svém založení byl součástí tělesné jednoty a v roce 1995 vznikl odloučením samostatný klub pod názvem TTC - Bolatice. V této době má oddíl mnoho členů a hraje se čtyřmi družstvy, které slaví úspěchy v Krajské soutěži a Okresním přeboru. Činnost oddílu je plně závislá na podpoře Obce Bolatice.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 801.  
  3. http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/posledni-potlesk-pro-divadelnika-pavla-navrata.html Poslední potlesk pro divadelníka Pavla Návrata
  4. http://www.pametnaroda.cz/witness/index/id/635/#cs_635 „S aprílem jsem přijel do Bolatic - domů po třinácti letech.“ Pavel Návrat
  5. http://hlucinsko.pise.cz/11882-august-scholtis.html August Scholtis
  6. http://opavsky.denik.cz/zpravy_region/bolatice-a-slany-po-sedesati-letech-opet-spolu.html Bolatice a Slaný: po šedesáti letech opět spolu
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu