Páni z Drahotuš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pečeť Bohuše z Drahotuš

Páni z Drahotuš byli významným moravským rodem, který přežil až do první poloviny 17. století.

Rod pocházel z předků Radoslava z Ceblovic, který byl v roce 1227 ve funkci nejvyššího lovčího a jeho syna Crhy, který byl významným pánem a působil jako purkrabí na hradě Děvičky a purkrabí města Olomouce. Crha získal rozlehlé majetky na Drahanské vrchovině s centrem na tvrzi v Jedovnicích. Tento majetek pak získali po jeho smrti v roce 1251 jeho synové Bohuš a Hartman, kteří tuto oblast kolonizovali. Bohušovi daroval v 60. letech 13. století král za věrné služby oblast kolem Lipníka nad Bečvou, kde Bohuš postavil hrad Drahotuše a založil tak moravský rod pánů z Drahotuš.

Bohuš z Drahotuš se však části svého majetku na Drahanské vrchovině nevzdal a rozsáhlý otcův majetek byl rozdělen. Zatímco jeho bratr Hartman postavil hrad Holštejn jako centrum holštejnského panství, on si ponechal východní část s hradem Drahans a se Smilovým hradem, který byl nazván po jeho synovi Smilovi. Drahans, který se uvádí ve Zbraslavské kronice jako Drahuš, se stal roku 1312 jedním z hradů, které obsadil loupežný šlechtic Friduš z Linavy a který byl po tažení krále Jana Lucemburského pobořen. Podle následujících majetkových transakcí je zřejmé, že páni z Drahotuš již tento hrad s městečkem Drahany a okolními vesnicemi po roce 1312 nevlastnili.

Centrem rodu byl hrad Drahotuše, na jehož území vystavěl Friduš z Linavy protiprávně hrad Helfštejn. Dělo se tak zřejmě za tichého souhlasu potomků Bohuše z Drahotuš, protože Fridušovou ženou se patrně stala příslušnice jejich rodu a v roce 1358 se uvádí v listinách Friduš z Drahotuš. Hrad Helfštejn s Lipníkem a s částí drahotušského panství však získali od krále Kravařové, kterým toto zboží zůstalo i přesto, že se o tento rodový majetek ucházel Čeněk z Drahotuš. Zdá se, že se tyto rody dohodly, protože Jan z Kravař roku 1348 prohlásil, že hrad Drahotuše náleží synům Bohuše (II.) z Drahotuš.

Roku 1371 prodali páni z Drahotuš svůj rodový hrad moravskému markraběti Janu Jindřichovi a přestěhovali se na Opavsko, kde získali sídlo v Benešově a hrádek Závada. Mezi významné příslušníky tohoto patřil Jan Šutar z Drahotuš, který se roku 1431 stal nejvyšším komorníkem opavského knížectví a byl velkým obhájcem češtiny. Jindřich z Drahotuš na Benešově v letech 1555-1558 působil ve funkci nejvyššího komorníka krnovského knížectví. Vavřinec z Drahotuš na Benešově zastával v letech 1549-1554 úřad zemského hejtmana opavského knížectví. I další příslušníci rodu působili ve významných funkcích ve Slezsku. Posledním mužským potomkem rodu byl Volf z Drahotuš, kterému byl jako účastníkovi protihabsburského odboje konfiskován majetek.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ervín Černý-Křetínský, Nejstarší historie hradu a městečka Holštejna a panství holštejnského, Holštejn, 1991