Naučná stezka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zastávka naučné stezky Povodím Botiče v Praze

Naučná stezka (zkratka: NS) je druh venkovní značené turistické trasy, seznamující návštěvníky s přírodovědnými či kulturními zajímavostmi okolí. Od běžné turistické trasy se zpravidla odlišuje sérií informačních tabulí, rozmístěných na jednotlivých zastaveních po délce trasy naučné stezky. Základním typem je naučná stezka pro pěší, ale existují i cyklistické, vodácké, pro běžkové lyžaře a další.

Stezky obecně[editovat | editovat zdroj]

Naučné stezky nejčastěji čítají kolem 10 až 15 zastavení a jejich délka dosahuje několika kilometrů. Jsou ale i stezky dlouhé jen několik set metrů či 15 a více kilometrů.

Většina stezek je vybavena rozměrnými informačními tabulemi, na nichž bývá uvedeno pořadové číslo zastávky, popis zajímavostí daného místa, často i s ilustracemi, někdy také mapka průběhu stezky s vyznačením dalších zastávek. Výstavba a údržba takových tabulí není levnou záležitostí, náklady na zřízení běžné naučné stezky dosahují stovek tisíc a více. Velký problém tu představuje vandalismus a mnozí zřizovatelé nepočítají ani s omezením životnosti vlivem přírodních vlivů. Z toho důvodu jsou popisy k některým naučným stezkám šířeny také jako brožury či, v novější době, zveřejňovány na Internetu.

Naučné stezky jsou nejčastěji zřizovány v přírodním prostředí, kde seznamují návštěvníky s fungováním krajiny, výskytem vzácných či zajímavých druhů rostlin a živočichů, pozoruhodnými geologickými jevy apod. Jsou však i naučné stezky, přibližující zajímavosti kulturní lidové stavby, archeologická naleziště, technické památky či historická města. Naučné stezky, které se ve svém průběhu místo celkového seznámení s krajinou zaměřují jen na jeden určitý jev (například stará důlní díla či rybníkářství), lze označit jako tematické naučné stezky.

Naučné stezky v Česku[editovat | editovat zdroj]

Značka naučné stezky
Značka naučné stezky se směrovou šipkou. Praha, Troja.

Za první naučnou stezku na území Československa byla dlouho označovaná naučná stezka Medník, od železniční zastávky Petrov a Posázavské stezky na vrch Medník. Autorem jejích textů byli Jan Čeřovský a Miloš Homoláč, naučné tabule se věnovaly nejen floře a fauně rezervace Medník, ale i řece Sázavě a geologické stavbě říčního kaňonu či trati Posázavského pacifiku. Byla zřízena po vzoru „některých evropských států“ Státní ochranou přírody k jarním „dnům ochrany přírody“ 1965 a zpočátku byla míněna „spíše jako určitý pokus“. Byla značena zeleným kruhem s bílým středem (odbočení bílou šipkou se zeleným orámováním), roku 1980 byla rekonstruována a přeznačena standardními značkami naučné stezky a pak ještě jednou rekonstruována roku 2009.[1][2][3]

Dnes již víme, že nejstarší naučná stezka vznikla jinde, byla to v roce 1941 Köglerova naučná stezka vybudovaná v severní části Lužických hor, u Krásné Lípy. Byla obnovena a je funkční dodnes.[4]

Symbolem, používaným v České republice k vyznačení průběhu naučné stezky, je šikmý zelený pruh ve čtvercovém bílém poli. U informačních tabulí je značka doplněna oranžovým číslem stanoviště. Pro značení se používají podobné zásady jako pro pásové turistické značení v Česku a na Slovensku, ale protože naučné stezky jsou zřizovány nejrůznějšími subjekty, způsob značení a kvalita údržby mnohdy z těchto standardů v praxi vybočují.

Protože jen menší část ze stezek je zřizována ve spolupráci s Klubem českých turistů a protože budování naučných stezek není v Česku nijak centrálně řízeno ani povinně evidováno, lze jejich počet jen odhadovat. Karel Drábek v roce 2005 odhadoval jejich počet na 400[5], mnohé z nich však mají značení a panely v neudržovaném a nepoužitelném stavu.

Česká spořitelna vydala v roce 1982 brožurku Učebny pod širým nebem - Stručný průvodce po naučných stezkách státní ochrany přírody v ČSR. Bylo v ní stručně zpracováno 60 naučných stezek.

Přehled českých naučných stezek byl na serveru Ministerstva životního prostředí. Naučné stezky byly v seznamu členěny abecedně, podle okresů, podle uživatelů (pro pěší, pro děti, pro lyžaře, pro cyklisty, pro tělesně postižené, pro vodáky) i podle naučného obsahu (botanika, zoologie, zemědělství a chovatelství, lesnictví, rybníkářství a rybářství, ekologie, archeologie, historie, etnografie, geologie, mineralogie, hornictví a těžba surovin, technika).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Naučná stezka Medník (původní verze, 1965), stezky.info, 28. 2. 2010
  2. Za nejstarší naučnou stezkou, Listy hlavního města Prahy, str. 10, autor (jj)
  3. Radka Páleníková (Alík.cz): Na Medníku právě kvete vzácný kandík. Posázavím po nejstarší stezce u nás, iDnes.cz, 4. 4. 2010
  4. HOLEČEK, Milan. Lužické hory. Praha 1 : Olympia, 2004. ISBN 80-7033-832-6. Kapitola Naučné stezky, s. 58.  
  5. Karel Drábek: Naučné stezky a trasy Praha a Středočeský kraj, Dokořán 2005, ISBN 80-7363-044-3, str. 11

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu