Ilustrace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ilustrace postavy, v tomto případě ilustrace ilustrace

Ilustrace je výtvarný doprovod příběhu, nejčastěji knihy nebo časopisu, který má osvětlit a vysvětlit jejich text, učinit jej srozumitelným pro negramotné a pro čtenáře srozumitelnějším (lat. lustrare osvětlit, it. illustrare vysvětlit), nebo také výtvarně oživit.

Techniky[editovat | editovat zdroj]

Ilustrace mívá většinou podobu kresby, méně malby (bez kontur), ale velmi časté jsou také rytiny, ve starší a vědecké ilustraci mědirytiny, ocelorytiny, dřevoryty a lepty, případně koláže či reprodukce z animovaného filmu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky ilustrace sahají do starověku a vážou se k monumentální nástěnné malbě v Egyptě a v Řecku. Ve středověku obrázková bible (lat. Biblia pauperum) vyprávěla negramotným příběhy namísto textů.

Rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Podle účelu dělíme ilustraci na uměleckou, satirickou, dětskou, instruktážní a vědeckou. Podle užití v médiích dělíme ilustraci na tištěnou (knižní, časopiseckou), a demonstrační (příležitostně promítanou).

Zakladatelé světové ilustrace[editovat | editovat zdroj]

Zakladatelé české ilustrace[editovat | editovat zdroj]

Čeští ilustrátoři 20.-21.století[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Baleka:Czech Caricaturists and Illustrators. Tokio 1961
  • Luboš Hlaváček: Současná kresba. Praha Odeun 1979
  • Luboš Hlaváček: Současná grafika I., II. Praha 1978
  • František Horák, Česká kniha v minulosti a její výzdoba. Praha 1948
  • Antonín Matějček: Ilustrace. Praha 1937
  • Jaroslav Pešina: Moderní česká grafika. Praha 1940
  • Sylva Petrová: Mladá grafika. Praha Odeon 1980
  • Blanka Stehlíková: Naši ilustrátoři pohádek. Praha 1970

časopisy: Zlatý Máj, Knižní kulturaČeští ilustrátoři