Jiří Šlitr
| Jiří Šlitr | |
 Ilustrovaný portrét Jiřího Šlitra |
|
| Základní informace | |
|---|---|
| Narození | 15. únor 1924 Zálesní Lhota Československo |
| Úmrtí | 26. prosinec 1969 Praha Československo |
| Povolání | hudební skladatel, klavírista, zpěvák, herec, malíř |
| Příbuzná témata |
Jiří Suchý, Semafor |
| Významný nástroj | |
| klavír | |
JUDr. Jiří Šlitr (15. února 1924 Zálesní Lhota u Jilemnice – 26. prosince 1969 Praha) byl český hudební skladatel, instrumentalista (virtuózní klavírista), zpěvák, herec a výtvarník. Významně ovlivnil českou populární hudbu; na jeho scénickou hudební tvorbu navázala řada autorů studiových scén.
Obsah |
Životopis [editovat]
Studoval na Gymnáziu v Jilemnici a později přestoupil na Gymnázium F. M. Pelcla v Rychnově nad Kněžnou, kde maturoval v roce 1943. Spoluzaložil Rychnovský dixieland, hrající v Praze pod názvem Czechoslovak Dixieland Jazz Band, hrával s Akord clubem, kde se seznámil s Jiřím Suchým; nejvýznamnější je však jeho působení v divadle Semafor. Byl vystudovaný právník (Právnická fakulta UK v Praze, 1945 – 1949, titul JUDr. [1]), svému právnickému povolání se však nikdy nevěnoval, snad ale proto se mu také občas hezky přezdívalo Doktor klavír (odtud pak patrně pochází i název Dr. Matrace). Byl i velmi dobrý kreslíř a grafik.
V letech 1949 – 1951 absolvoval povinnou vojenskou službu v Milovicích. Poslední rok vojenské služby pracoval jako výtvarník Ústředního domu armády [1].
V roce 1957 jej Miroslav Horníček seznámil s Jiřím Suchým [1]. Spolu s Jiřím Suchým pak vytvořil tvůrčí a hereckou dvojici, která svými písničkami a hrami významně ovlivnila hudbu a divadlo 60. let 20. století a zahájila éru divadel malých scén.
Po studiu práv se vedle výtvarné činnosti věnoval hudbě. Skládal písně, vystupoval v kabaretech, jako pianista působil v Laterně magice (na Expu 1958). V roce 1959 založil společně s Jiřím Suchým divadlo Semafor, pro které skládal písně, scénickou hudbu (Člověk z půdy, Zuzana je sama doma, Šest žen Jindřicha VIII.) i muzikál (Dobře placená procházka). Úspěšně využíval svou schopnost komediální stylizace herce–amatéra (Jonáš a tingltangl, Ďábel z Vinohrad aj.). Autorsky a herecky se podílel na filmech (Bylo nás deset, Kdyby tisíc klarinetů, Zločin v šantánu). Z hudebních nahrávek vyniká album Jonáš a dr. Matrace.
Byl známým milovníkem mladých slečen, s kterými se brzy rozcházel. Poslední z nich zemřela spolu s ním 26. prosince 1969 otravou svítiplynem. Dodnes není jasné, zda šlo o nešťastnou náhodu nebo o vraždu a sebevraždu. Je pochován na Vinohradském hřbitově v Praze.
| „ | A já sám mám od něho obrázek, který jsem dostal poštou loni k vánocům. Bylo to den po tom, kdy jsem se dozvěděl, že Šlitr umřel. Otevíral jsem vánoční poštu a mezi ní jsem našel od Šlitra obrázek takového vousatého pána v buřince, vousy mu jdou až na podlahu, sedí na kanapíčku, a pod tím bylo napsáno a stále je napsáno: Všecko nejlepší, pane Wérich (s dlouhým é). Šlitr. A tu už byl...to už tady nebyl, když jsem tohle otvíral. Bylo mně moc smutno, protože jsem byl na Šlitra fanda, když hrál, tak jsem se mu vždycky smál, tomu jeho nehybnému obličeji. | “ |
| — Jan Werich [2] | ||
Seznam písňové tvorby (výběr) [editovat]
- poz. - píseň - interpret - (hudba/text) - rok
- Babetta - - (t:Jiří Suchý)
- Bíle mně matička oblékala - - (t:Jiří Suchý)
- Blues na cestu poslední - - (t:Jiří Suchý)
- Blues pro tebe - - (t:Jiří Suchý)
- Co jsem měl dnes k obědu - - (t:Jiří Suchý)
- Honky tonky blues - - (t:Jiří Suchý)
- Já nemám ráda muže - - (t:Jiří Suchý)
- Jó, to jsem ještě žil - - (t:Jiří Suchý)
- Kapitáne, kam s tou lodí - - (t:Jiří Suchý)
- Láska se nevyhne králi - - (t:Jiří Suchý)
- Klokočí - - (t:Jiří Suchý)
- Kočka na okně - - (t:Jiří Suchý)
- Krajina posedlá tmou - - (t:Jiří Suchý)
- Léta dozrávaní - - (t:Jiří Suchý)
- Malé kotě - - (t:Jiří Suchý)
- Plná hrst - zpěv: Pavel Sedláček, Pavlína Filipovská, Hana Hegerová a Jana Malknechtová (t:Jiří Suchý)
- Proč se lidi nemaj rádi - (t:Jiří Suchý)
- Spodek, filek, král a eso - twist - zpěv: Milan Drobný, Jiří Jelínek, Pavel Sedláček, Karel Gott, Pavlína Filipovská, Hana Hegerová a Jana Malknechtová - (t:Jiří Suchý)
- Včera neděle byla - - (t:Jiří Suchý)
Výstavy kreseb a obrazů (výběr) [editovat]
- 1957 Praha (první samostatná výstava)
- 1958 Brusel, Belgie
- 1959, 1961, 1964 Praha
- 1966 Wiesbaden a Dortmund, Německo
- 1966 New York, USA
- 1967 Houston a Hollywood, USA
- 1968 putovní výstava po Československu (společná výstava s Jiřím Suchým)
- 1969 Praha
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b c Jiří Suchý: Jiří Šlitr, Supraphon, Praha–Bratislava, 1970, str. 105
- ↑ Jan Werich: Měli jsme ho rádi, In: Jiří Suchý: Jiří Šlitr, Supraphon, Praha–Bratislava, 1970, str. 55-6
Literatura [editovat]
- Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945 – 1955, Academia, Praha, 2007, str. 394, 450, ISBN 978-80-200-1502-0
- Miloš Smetana: Jan Tříska, nakl. XYZ, Praha, 2004, str. 32, 171, ISBN 80-903399-5-6
- Jiří Suchý: Jiří Šlitr, Supraphon, Praha–Bratislava, 1970
- Alan Levy: Pražské peřeje, Primus, Praha, 1991 (zápisky z Levyho pobytu v Praze v letech 1967–1970)
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. s. 278–279.
Externí odkazy [editovat]
- Vše o divadle Semafor
- Jiří Šlitr v Česko-Slovenské filmové databázi
- Jiří Šlitr na Kinoboxu.cz
- (anglicky) Jiří Šlitr v Internet Movie Database
