Karel Purkyně
| otec | Jan Evangelista Purkyně |
|---|---|
| bratr | Emanuel Purkyně |
| děd | Karl Asmund Rudolphi |
| strýc | Josef Jindřich Purkyně |
| syn | Cyril Purkyně |
| zeť | Rudolf Pokorný |
Karel Purkyně (15. března 1834 Vratislav, nyní Polsko – 5. dubna 1868 Praha) byl český malíř, významný portrétista. Jedná se o syna významného českého přírodovědce i malíře Jana Evangelisty Purkyně.
Obsah |
Život[editovat]
Mládí prožil ve Vratislavi, kde také studoval. Po ukončení studií ve Vratislavi, Praze a Mnichově odjel roku 1856 do Paříže. Dojmy z ročního pobytu v Paříži vyjádřil v několika drobných olejomalbách. Do zahraničí, hlavně Německa, cestoval vícekrát. Je považován za jednoho z nejnadanějších českých realistických malířů[zdroj?], avšak za svého života se uznání nedočkal. Teprve moderní umělci 20. století ocenili Purkyněho jako největšího českého malíře 19. století. Finančně ho musel podporovat po celý život jeho otec.
Oženil se 7. února 1860 v Praze, vzal si Marii Wiedermannovou[1] a měli spolu tři děti, Jana, Cyrila a Rozálku. Když předčasně ve svých 34 letech zemřel, péče o děti i mladou manželku zůstala na jeho otci.
Karel měl staršího bratra, přírodovědce Emanuela Purkyně.
Dílo[editovat]
Výtvarné práce[editovat]
Mezi jeho díla patří například portrét Podobizna kováře Jecha nebo zátiší Sova sněžná. Barvu nanášel v silné pastě, kterou modeloval špachtlí, nožem, kresbu vyrýval rukojetí štětce.
Kritik a organizátor[editovat]
Purkyně byl činný v letech 1862 až 1866 také jako umělecký kritik. Snažil se o prosazení pravdy v umění proti lži a konvenci, zabýval se problematikou uměleckého školství a výtvarné výchovy. Byl jedním (spolu se svým otcem) ze zakladatelů spolku Umělecká beseda roku 1863, pracoval na slavnosti k 300 letům Shakespeara v Praze, spoluorganizoval výstavu Vesny v Kutné Hoře roku 1867, psal hodně do Kritické přílohy k Národním listům.[1]
Odkazy[editovat]
Reference[editovat]
- ↑ a b VOLAVKA, Vojtěch. Karel Purkyně. Praha : Melantrich, SVU Mánes, 1942. Kapitola Purkyně doma, s. 70.
