Karl Asmund Rudolphi
| Karl Asmund Rudolphi | |
 Karl Asmund Rudolphi |
|
| Narozen | 14. července 1771 Stockholm, Švédsko |
|---|---|
| Zemřel | 29. listopadu 1823 Berlín, Německo |
| Pobyt | Švédsko, Německo |
| Národnost | němec |
| Původ | švéd |
| Alma mater | Vysoká škola ve Greifswaldu |
| Pracoviště | Berlínská universita |
| Obor | botanik, zoolog, anatom |
| Známý díky | parazitologie |
| zeť | Jan Evangelista Purkyně |
|---|---|
| vnuk | Emanuel Purkyně |
| vnuk | Karel Purkyně |
| pravnuk | Cyril Purkyně |
Karl Asmund Rudolphi (14. července 1771 Stockholm – 29. listopadu 1823 Berlín) byl německý anatom, botanik, zoolog švédského původu.
Obsah |
Životopis [editovat]
Karl Asmund Rudolphi se narodil jako mladší ze dvou synů německých rodičů usazeným ve Švédsku. Jeho otec John Rudolphi, narozený v Magdeburgu, působil v německém lyceu ve Stockholmu. Po smrti otce v roce 1778 se s matkou přestěhovali do Stralsundu, jeho starší bratr se po odjezdu do Indie stal nezvěstným.
Roku 1790 odešel studovat medicínu na vysokou školu do starobylého Greifswaldu, který od roku 1631 až do roku 1815 patřil Švédsku. Při studiu se současně zabýval i botanikou a entomologií. V roce 1793 dosáhl magisterského titulu pojednáním Observationes circa vermes intestinales. Roku 1795 habilitoval dílem De ventriculis cerebri. Svůj vědecký obzor si rozšiřoval hojným cestováním, pobýval na univerzitách v Německu v Jeně, v Rakousku ve Vídni, v Holandsku, Francii a ve Švýcarsku. Roku 1797 byl jmenován mimořádným a roku 1808 řádným profesorem, vše na vysoké škole v Greifswaldu.
Do nově založené Berlínské university (nyní Humboldtova univerzita) nastoupil v roce 1810 jako profesor anatomie a současně se stal ředitelem tamního Anatomického ústavu. V této pozici působil plných 22 let. Dvě období byl i rektorem univerzity a založil v Berlíně zoologické muzeum, předchůdce Muzea přírodní historie.
V roce 1916 se stal profesorem na „Königlichem medizinisch-chirurigischem Friedrich-Wilhelmsinstitut“ a „Militärakademie“ v Berlíně, roku 1817 obdržel hodnost Královského rady. V roce 1816 byl zvolen zahraničním členem Královské švédské akademie věd.
Zemřel ve svých 63 létech na vodnatelnost.
Dílo [editovat]
Svou vědeckou činnost zaměřoval širokým směrem, zabýval se anatomií nervů, studoval růst semenných rostlin, zabýval se všeobecnými vlastnostmi buněk. Je jeden z prvních zastánců názoru, že houby i rostliny se skládají z buněk. Vypracoval prvé teorie pohybu končetin a svalů hrtanu, popsal strukturu velrybích kostí, vypracoval studie o průduších v buňkách rostlin. Největší zásluhy si však získal svým studiem parazitologie, nauky o cizopasných červech.
Jeho první velká publikace byla studie parazitických červů Enterozoorum sive vermium intestinalium historia naturalis. Je to první publikace popisující hlístice. Jeho druhá významná práce je Synopsis cui accedunt mantissima duplex et indices locupletissima, což bylo prvé detailní zpracování životních cyklů hlístic parazitujících lidi, jako je škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides). V roce 1821 vydal Grundriss der Physiologie, ve kterém vyjádřil názor, že i lidé by měli být jako ostatní živočichové rozdělení do druhů. Tato práce je považována za předchůdce „vědeckého“ zdůvodnění rasismu v pozdějším nacistickém období.
Mezi jeho další významná díla patří
- Beobachtungen über die Eingeweidewürmer, dostupné na http://edocs.ub.uni-frankfurt.de/volltexte/2008/9950 - švabach
- Neue Beobachtungen über die Eingeweidewürmer, dostupné na http://edocs.ub.uni-frankfurt.de/volltexte/2008/9946 - švabach
- Synopsis cui accedunt mantissima duplex et indices locupletissima, (Amsterdam 1808-10)
- Anatomie der Pflanzen, (Berlin 1807)
- Beiträge zur Anthropologie und allgemeinen Naturgeschichte, (Berlin 1812)
Věnoval se také zatřiďování jednotlivých taxonů rostlin a živočichů. Jsou po něm pojmenováni někteří živočichové, např. korýš Rudolphia z čeledě Paraleptamphopidae.[1] nebo brouk Rudolpia z čeledě mandelinkovití.[2]
Byl velice aktivní sběratel mincí a medailí, napsal i básnickou sbírku. Přestože sám byl chirurg a anatom, odmítal vivisekci. Vyškolil několik svých pokračovatelů, mezi nejznámější patří Johannes Peter Müller, německý fyziolog, anatom a ichtyolog.
Vztah k Čechám [editovat]
Karl Asmund Rudolphi byl tchánem a zastáncem významného českého přírodovědce Jana Evangelisty Purkyně (který měl jeho dceru Julii) a dědečkem českého realistického malíře a portrétisty Karla Purkyně. [3][4]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ www.mapress.com
- ↑ www.biologie.uni-ulm.de
- ↑ www.ujep.cz
- ↑ www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz
- ↑ BRUMMITT, Richard Kenneth; POWELL, C. E.. Authors of Plant Names. Kew : Royal Botanical Gardens, 1992. Mezinárodní rejstřík jmen rostlin je zapracován do seznamu botaniků a mykologů dle zkratek. Dostupné online. ISBN 1-84246-085-4. (anglicky)
