Alois Jirásek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Alois Jirásek
Příbuzenstvo
pravnuk

Alois Jirásek (23. srpna 1851 Hronov – 12. března 1930 Praha) byl český prozaik a dramatik, autor řady historických románů a představitel realismu. Byl několikrát navržen na Nobelovu cenu za literaturu.[1]

Obsah

[editovat] Život

Rodný dům v Hronově

Alois Jirásek se narodil ve východočeském Hronově u Náchoda. Pocházel ze starého selského rodu. Jeho otcem byl Josef Jirásek (1822-1901), původně rolník a poté pekař, matkou Vincencie Jirásková, rozená Prouzová (1821-1887). Před Aloisem Jiráskem se jeho rodičům narodily děti: Helena, Josef, Emílie; po něm Rudolf, Žofie, Božena, Adolf a Antonín. Navštěvoval německé piaristické gymnázium v Broumově (1863-67), české gymnázium v Hradci Králové (1867-71) a na pražské univerzitě vystudoval historii (1871-74). Čtrnáct let žil v Litomyšli a působil tam jako gymnaziální profesor dějepisu a zeměpisu.

Roku 1888 přesídlil do Prahy, kde bydlel na dnešním Jiráskově náměstí, nejdéle (od roku 1903 do smrti) v ulici Resslova č. 1, a pokračoval v pedagogické práci i v literární činnosti. Obnovil osobní styky s Mikolášem Alešem, s nímž sdílel obdobné umělecké představy a plány, a se spisovateli lumírovského kruhu (J. V. Sládkem, Jaroslavem Vrchlickým a Josefem Thomayerem), navázal přátelství se Zikmundem Wintrem a K. V. Raisem, trvalé kontakty měl také s mladší generací (J. S. Macharem, Jaroslavem Kvapilem a Zdeňkem Nejedlým). Od roku 1909 byl v penzi a věnoval se výhradně literatuře. Z Prahy často zajížděl do rodného Hronova, ale též podnikal studijní cesty do míst, kam umisťoval děj svých děl.

Ve shodě s charakterem svého celoživotního díla jako jeden z prvních podepsal v květnu 1917 Manifest českých spisovatelů, významné prohlášení podporující politické úsilí o státní samostatnost českého národa.

V nově vzniklé Československé republice se stal senátorem za národně demokratickou stranu. V této funkci setrval až do své nemoci, která mu také znemožnila psát. V letech 1918, 1919, 1921 a 1930 byl navržen na Nobelovu cenu za literaturu.[1]

Zemřel v Praze 12. 3. 1930, ale pohřben byl v rodném Hronově.

[editovat] Dílo

Reliéf Aloise Jiráska v Olomouci

Literární dráhu Jirásek zahájil veršovanou tvorbou v národním a vlasteneckém duchu. Svoje prózy pak zaměřoval na realitu soudobého venkova. Začínal v 70. letech 19. století, přímo za časů ruchovců, literárně činný byl však ještě ve 20. letech 20. století.

Jeho prvním větším literárním pokusem byla rozsáhlejší historická povídka Skaláci (1874). Posledním dílem se stal nedokončený román Husitský král.

Více než 50 let psal povídky (Povídka z hor, 1878, Z bouřlivých dob, Rozmanitá próza).

Rozpětí Jiráskova historického záběru je obdivuhodně široké. Zahrnuje období bájné, předdějinné (Staré pověsti české, které pro svou veršovanost úspěšně vstoupily do četby pro děti a mládež). Podobně šťastný osud měly méně rozsáhlé balady, idyly a romance, vyhledávané dodavateli, ilustrátory a potom i filmovými tvůrci (Filosofská historie. 1878, Maryla, 1887, Zahořanský hon, 1889, Balada z rokoka, 1905).

První cyklus doby pobělohorské v jednosvazkových příběhů komponovaných v duchu novel (Skaláci, 1875, Skály, 1887, Poklad, 1885, Na dvoře vévodském, 1881). Napsal dobrodružný román V cizích službách (1885) a povahopisný obraz Psohlavci. Hlavní postavy reprezentují časové myšlenky, postavy epizodické utvářejí místní prostředí v jeho všednodennosti.

Druhý cyklus obrazů z českých dějin má ráz románových epopejí a kronik. Obsáhly proměny Čech od počátků husitství po jeho konec (v rozsáhlých románech Mezi proudy I–III, 1891, Proti všem, 1894, Bratrstvo I–III, 1900–1909), tlak rekatolizace (Temno, 1915), vzestup Čech od sklonku 18. století po 1848 (F. L. Věk I–V, 1890–1907, U nás I–IV, 1897–1904). Husitský král I–II, 1920–1930, o panování Jiřího z Poděbrad zůstal nedokončen.

Úspěšné divadelní hry ze současné vesnice přispívaly k prosazování realismu na jevišti (Vojnarka, 1891, Otec, 1895). Hry historické (Emigrant, 1898, tzv. trilogie tří Janů: Jan Žižka, 1903, Jan Roháč, 1904 a Jan Hus, 1911). Trvalou součástí repertoáru domácích divadel se stala pohádkově laděná hra Lucerna, 1905.

Jirásek se účastnil redigování časopisu Zvon.

[editovat] Próza

[editovat] Nejstarší období

[editovat] Husitství

V cizích službách

[editovat] Doba pobělohorská

  • Temno – doba největšího útlaku českého národa, duchovní život ovládla katolická církev, Jezuitský řád; nekatolíci se tajně scházejí, čtou bibli a jiné zakázané knihy, za což jsou pronásledováni jezuity. Hl. dějová linie sleduje osudy příslušníků rodiny myslivce Tomáše Machovce, postižené a rozbité vizitací jezuitských páterů. Za první světové války se stalo nejoblíbenější českou knihou, neboť připomínalo pomíjivost moci, založené na násilí
  • Psohlavci – román ze 17. století; Chodové pod vedením Jana Koziny usilují o obnovení chodských výsad, odboj je potlačen a Jan Sladký – Kozina – popraven
  • Skaláci – o selské vzpouře roku 1775 na Náchodsku
  • Skály - z prvního desetiletí třicetileté války. Líčí osudy evangelické rodiny Křineckých z Ronova, vystěhované do oblasti Adršpachu, prolíná se tu i příběh dr. Voborského, potomka roku 1621 popraveného V. Kochana z Prachové; dále útisk poddaného lidu, který vyvrcholí neúspěšným povstáním, vedeným čáslavským knězem M. Ulickým.

[editovat] Obrození

[editovat] Divadelní hry

[editovat] Historická dramata

Tzv. trilogie tří Janů:

Další historické hry:

  • Kolébka – veselohra, odehrává se v době Václava IV.
  • M. D. Rettigová – veselohra věnovaná památce vlastenecké autorky a kuchařky
  • Gero – tragédie, hledá příčiny záhuby polabských Slovanů

[editovat] Ostatní divadelní hry

  • Lucerna - pohádkové drama spojující svět reálných a pohádkových postav
  • Vojnarka - tragédie staré lásky, která zůstala nenaplněna
  • Otec - venkovské drama o lidské závisti a chamtivosti
  • Samota
  • Zkouška
  • Emigrant

[editovat] Celková charakteristika díla

Ve svých žánrově rozmanitých dílech podává tak podstatný průřez téměř celými českými dějinami, ovšem s důrazem na úseky, které Jirásek chápal jako podstatné pro poznání minulosti důležité k porozumění současnosti. Tyto široké obrazy se zajímají o rozrůzněnost hromadných hnutí i o morální příčiny jejich rozpadu. V žádném případě ovšem nelze Jiráskovo podání historie chápat jako historicky věrné. V rámci dobových potřeb a chápání je v Jiráskově díle na mnoha místech historie aktualizována, idealizována a líčena v opravené či změněné podobě.

Jirásek líčí historii polarizovaně, především v dobově příznačném napětí češství a němectví, které často chápe jako svár pravdy a lži, poctivosti a podvodu, dobrého a špatného charakteru, ale také bohatství a chudoby, pýchy a pokory, nezájmu a obětavosti.

Vedle líčení převratných historických scén věnuje pozornost také častému líčení krajiny, osobních pocitů a prožitků hrdiny či přímo o zachycení domácí, především venkovské idyly.

Jirásek byl i dramatik. Napsal 12 her, jejichž premiéry byly většinou uváděny v Národním divadle. V hlavních rolích Jiráskových dramat rád vystupoval Eduard Vojan. Některé z jeho her jsou v repertoáru českých divadel dodnes.

Jiráskovy historické romány a povídky byly vesměs vnímány na pozadí soudobého boje o národní i státní samostatnost. Jirásek se stal nejpopulárnějším českým autorem historické beletrie.

Málokterý český spisovatel se setkal s tak nekritickým obdivem a zároveň i s tak pohrdlivým odsouzením jako Alois Jirásek. Nejvíce mu bývá vyčítána rozvláčnost a idealizování historie. Jeho dílo ale bylo podloženo studiem pramenů, ačkoli si z nich autor vybíral především ta fakta, která zapadala do jeho vlastenecky výchovných záměrů. Nelze mu také upřít, že obzvláště v těžkých dobách obou světových válek měly Jiráskovy romány velký význam pro povzbuzení českého národa.

[editovat] Literatura

  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H-J. Praha : Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8.

[editovat] Související články

[editovat] Zdroje

  1. ↑ a b Josef B. Michl, Laureatus Laureata, ARCA JiMfa, Třebíč, 1995, str. 372-382

[editovat] Externí odkazy

Další informace o tématu na projektech Wikimedia:

multimediální obsah na Commons
původní text na Wikizdrojích.
citáty na Wikicitátech.
Nuvola apps bookcase.svg
Seznam děl
v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je
Alois Jirásek

[editovat] Díla online

  • JIRÁSEK, Alois. Jan Hus : historická hra o pěti jednáních. Praha : Otto, 1911. Knižní vydání Jiráskovy historické hry o 5 jednáních, která se odehrává v Jirchářích a v bytě Mistra Jana Husa roku 1410.. Dostupné online.
  • JIRÁSEK, Alois. Otec : drama o třech jednáních. Praha : Otto, 1895. Drama o 3 dějstvích se odehrává ve východních Čechách na konci 19. stol. a bylo poprvé uvedeno v ND 27. listopadu 1894.. Dostupné online.
  • JIRÁSEK, Alois. Vojnarka : drama o čtyřech jednáních. Praha : Otto, 1906. Drama o 4 jednáních se odehrává v roce 1860 ve východních Čechách poblíž hranic s Moravou. Realistické drama, jehož hlavní postavou je selka Madlena Vojnarová, která se vzepře tvrdým venkovským zvykům a usiluje o naplnění vlastního života.. Dostupné online.
  • JIRÁSEK, Alois. Divadelní hry. Praha : Otto, 1898. 25. svazek Sebraných spisů Aloise Jiráska obsahuje jeho divadelní hry Emigrant, Otec, Zkouška, Kolébka a Vojnarka.. Dostupné online.
  • JIRÁSEK, Alois. Staré pověsti české. Ilustrace Mikoláš Aleš. Praha : Cesty, 1999. Dostupné online.
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Alois_Jir%C3%A1sek“