Magdalena Dobromila Rettigová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Magdalena Dobromila Rettigová
Portrét M. D. Rettigové od J. Vilímka
Portrét M. D. Rettigové od J. Vilímka
Rodné jméno Magdalena Dobromila Artmannová
Narození 31. ledna 1785
Všeradice
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 5. srpna 1845 (ve věku 60 let)
Litomyšl
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Národnost česká
Povolání spisovatelka, autorka kuchařek, básní, divadelních her, próz
Manžel Jan Alois Sudiprav Rettig
Významná díla Domácí kuchařka
Některá data se získávají z datové položky.
Příbuzenstvo
manžel Jan Alois Sudiprav Rettig

Magdalena Dobromila Rettigová, dívčím jménem Artmannová, (31. ledna 1785 Všeradice[1]5. srpna 1845 Litomyšl) byla českou buditelkou a spisovatelkou, autorkou kuchařek, básní, divadelních her a krátkých próz. Dodnes je známa především jako autorka knihy Domácí kuchařka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Dětství[editovat | editovat zdroj]

Její dětství nebylo příliš šťastné, poznamenalo je především úmrtí otce, Františka Artmanna (+1792), purkrabího na panství Všeradice u Hořovic, a smrt sourozenců. Po smrti její poslední sestry se matka s malou Magdalénou odstěhovala nejprve do Plzně. Magdaléna odmala projevovala vysokou inteligenci a zájem o učení. Rodinný přítel Eugenikus Frank, vychovatel v rodině hraběte Kaunice, vedl Magdalénu k četbě a katolické víře, psal pro ni modlitební knížky. Matka ji sama také vyučovala německy, teprve v 10 letech ji poslala do školy. Další stěhování čekalo Magdalénu k tetě do Prahy. Zde se musela již od starat o domácnost a pomáhat matce vydělávat na živobytí.

Sňatek[editovat | editovat zdroj]

Do svých 18 let Magdaléna žila v německojazyčném prostředí a neuměla česky. Díky seznámení a manželství s českým buditelem a spisovatelem Janem Aloisem Sudipravem Rettigem, se z ní po sňatku z roku 1808 stala vlastenecky orientovaná buditelka. J. A. S. Rettig zastával jako právník funkci radního v několika městech, zejména ve východních Čechách. Rettigová s ním tak pobývala v Přelouči, Ústí nad Orlicí, Rychnově nad Kněžnou a posledních 11 let v Litomyšli.

Rettig, který poznal schopnosti své ženy, neomezoval ji, ale naopak její první české verše cizeloval, přivedl jí na pomoc zkušené rádce a příležitostně je uveřejňoval se svými básněmi. Jeví se jako moderní muž, uznalý k ženské osobnosti a jejím vlohám. Měl porozumění pro svou pracovitou a aktivní manželku jako málokterý muž té doby.

Činnost[editovat | editovat zdroj]

Rettigová se po osobní smutné zkušenosti rozhodla věnovat zejména výchově a výuce dívek. Ve svých kurzech je učila hospodaření, vaření, domácím pracím a české literatuře. Půjčovala dívkám české knihy a předčítala jim z nich. Angažovala se ale i jinak, vedla svůj společenský salón (kafíčkovou společnost), v Ústí nad Orlicí měla na starosti českou knihovnu, v Litomyšli prosadila vyčištění studánky a stavbu altánu. Pořádala literární posezení, na nichž se recitovaly české básně. Stála u všech významných kulturních akcí svého okolí a referovala o nich jako dopisovatelka časopisu Květy. Osobně se stýkala s vlastenci, s Františkem Palackým, s Josefem Jungmannem, Pavlem Josefem Šafaříkem a dalšími. S mnoha vlastenci vedla korespondenci. Výhradním vydavatelem jejích děl a jejím přítelem byl Jan Hostivít František Pospíšil, královéhradecký knihtiskař a nakladatel.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

První literární pokusy M. D. Rettigové byly v němčině, podobně jako u jejích vrstevníků. Jako spisovatelka byla velmi plodná, napsala několik desítek drobnějších i rozsáhlejších děl. Pod vlivem svého muže a přátel se odhodlala psát a publikovat česky. Nejprve uveřejňovala drobné prozaické i veršované práce v časopisech Dobroslav, Čechoslav, Poutník slovanský, v almanašchu Milozor a alamanachu Milina. Postupně vydala několik knih povídek pro mládež, které byly určeny především dospívajícím dívkám, byla výbornou vypravěčkou a může být pokládána za zakladatelku české červené knihovny.

Později se věnovala výhradně literatuře prakticky zaměřené. Její tvorba nikdy nedosahovala vysokých uměleckých kvalit. Největší význam má Rettigová šířením národního vědomí a osvěty v ženském měšťanském prostředí, a především díky své Domácí kuchařce, kterou nejenže rozšířila znalectví české kuchyně a sbírku kuchařských receptů, ale přispěla i k rozšíření českého jazyka v měšťanském a lidovém prostředí.

Z díla Rettigové je dodnes nejznámější Domácí kuchařka vydaná poprvé roku 1826 a dále v mnoha vydáních více než sto let.

Knihy[editovat | editovat zdroj]

  • Sbírka rozličných myšlenek – upistografie – veršovaná blahopřání, naivní poezie, připomínající lidovou tvořivost
  • Chudobičky – milostné povídky a dramatické hříčky pro učenou společnost
  • Kafíčko – jak připravit kávu a zákusky včetně rad společenské konverzace
  • Bílá růže – žertovné dvouaktové drama Dostupné online
  • Mařenčin košíček - příběhy s ponaučením pro dívky
  • Domácí kuchařka – beletristicky psaná, základní myšlenkou je nejen rozmanitost, vzhled a chuť jídla, ale také činorodý přístup ženy k domácím pracím

Památky a umění[editovat | editovat zdroj]

  • Alois Jirásek: Magdalena Dobromila Rettigová, veselohra o třech jednáních; dnes málo známá, ve své době oblíbená životopisná divadelní hra, kromě jiného se zmiňuje uvedená kuchařská kniha.
  • Pamětní síň M. D. Rettigové je v muzeu v Litomyšli
  • Portrétní busta M. D. Rettigové (kolem 1860) je vystavena rovněž v muzeu v Litomyšli
  • Jednotlivé památky vlastní muzeum v Ústí nad Orlicí
  • Portrétní kresba (akvarel) a vyšívaný gratulační lístek jsou ve sbírce Národního muzea v Praze
  • Literární pozůstalost spravuje Památník národního písemnictví v Praze

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Olga Votočková-Lauermannová, Magdalena Dobromila Rettigová. 1940
  • Jaroslav Valenta, Josef Johanides, Magdalena Dobromila Rettigová. Rychnov nad Kněžnou 1995
  • Magdalena Dobromila Rettigová, sborník z odborného semináře; Alexandr Stich et alii. Rychnov nad Kněžnou 1996
  • Jana Candráková: Magdalena Dobromila Rettigová. Ústí nad Orlicí 2005
  • Eva Uhrová: České ženy známé a neznámé, Praha 2008

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]