Rychnov nad Kněžnou
| Rychnov nad Kněžnou | |
|---|---|
Letecký pohled na Rychnov nad Kněžnou |
|
|
|
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0524 576069 |
| kraj (NUTS 3): | Královéhradecký (CZ052) |
| okres (NUTS 4): | Rychnov nad Kněžnou (CZ0524) |
| obec s rozšířenou působností: | Rychnov nad Kněžnou |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 34,95 km² |
| počet obyvatel: | 11 325 (1. 1. 2012[1]) |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 9′ 47″ s. š., 16° 16′ 28″ v. d. |
| nadmořská výška: | 320 m |
| PSČ: | 516 01 až 517 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | 19 |
| části obce: | 8 |
| katastrální území: | 7 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Rychnov nad Kněžnou Havlíčkova 136 51601 Rychnov nad Kněžnou |
| starosta / starostka: | Ing. Jan Skořepa /ODS/ |
| Oficiální web: http://www.rychnov-city.cz E-mail: e-podatelna@rychnov-city.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Rychnov nad Kněžnou (něm. Reichenau an der Knieschna) je okresní město v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Město leží v Orlické tabuli na řece Kněžné. Město má přes 11 tisíc obyvatel a rozlohu 3 495 ha. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
Obsah |
Historie [editovat]
Město bylo založeno v průběhu kolonizace podhůří Orlických hor, když pruh země v okolí Rychnova táhnoucí se směrem do hor obdržel od Přemysla Otakara II. Heřman z Drnholce (jeho otec Vilém z Drnholce byl ve službách Přemysla Otakara II. a držel Ústí nad Orlicí). Heřman držel také úřad podkomořího (1261–1266). První písemná zmínka o Rychnově nad Kněžnou se právě vztahuje k osobě Heřmana z Drnholce, který figuruje jako svědek na listině Přemysla Otakara II. vydané 1. února 1258 ve Vídni (Hermannus de Richenawe).[2] Heřman si postavil dřevěný hrad a bylo obydleno podhradí a úrodná niva u řeky.
Rychnovem procházela i jedna z významných stezek, po níž proudili do města obchodníci (právo trhu je písemně doloženo až později).
S městečkem byl založen i kostel sv. Havla, původně vystavěn v románském slohu; oltář byl vysvěcen roku 1313. Prvním jménem známým farářem byl Dominik, jenž byl po své smrti nahrazen Kunratem, synem měšťana Hanuše z Rychnova.
Rychnovské panství pak až do počátku 15. století bez problémů drželi potomci Heřmana z Rychnova. Páni z Rychnova patřili mezi významné české rody. Nezletilým synům Jetřicha († 1400) byl poručníkem Boček z Kunštátu a Poděbrad. Dva z nich, Jan a Hynek, se za husitských válek přidali na stranu táborskou, takže král Zikmund považoval rychnovské panství za odumřelé léno a svěřil ho Půtovi z Častolovic. Potomci Jana z Rychnova († 1433) však panství udrželi a v jejich rukou zůstalo až do konce století. V Rychnově pak vládl Jan mladší (1440−1471) a po něm jeho synové Albrecht a Heřman a synovci Jindřich a Heřman.
Roku 1488 obdržel Rychnov od Vladislava II. právo na městský znak (Na červeném štítě leží jelen, desaterák, s hlavou otočenou vlevo, v přirozených barvách, na něm sedí panna v modrých šatech podávající jelenu pravou rukou dvojité zelené lekno.) a na dva výroční trhy; měšťanům bylo navíc dovoleno pečetit zeleným voskem.
Albrecht a Heřman byli posledními majiteli Rychnova z rodu Rychnovských, neboť Albrecht prodal město roku 1497 Vilémovi z Pernštejna, jenž vytvořil ve východních Čechách rozsáhlé dominium. Rychnov tehdy zaznamenal růst a stavební rozvoj. Vilém z Pernštejna daroval městu roku 1498 pastvinu Láň; roku 1503 zrušil ve městě panský dvůr a rozprodal ho. Vilémobvo sídlo bylo v Pardubicích. Rychnovu vládl až do své smrti roku 1521, kdy české majetky zdědil jeho syn Vojtěch z Pernštejna (viz Pernštejnové). Poté se město dostalo do držení Trčků z Lípy. Město Rychnov bylo poddanské. Jeho vztah a závislost na své vrchnosti byl tehdy zřejmý. Snaha města o získání práv královských měst byla úspěšná až v roce 1561, kdy císař Ferdinand I. udělil městu právo volby obecních starších, pomocného samosprávného sboru. Burian Trčka z Lípy byl dobrý hospodář, předvídavý v hospodářském podnikání a tolerantní ve věcech víry. V roce 1577 vymohl na Rudolfu II. třetí výroční trh. V roce 1587 prodal Burian Trčka z Lípy Rychnov nad Kněžnou bohatému radnímu Starého Města pražského Kryštofu Betenglovi z Neuenperka, který teprve nedávno získal erb. Betenglové byli patricijská rodina, pocházející ze Švýcarska, která zbohatla obchodem a na finančních transakcích. Hlásili se k podobojí a někteří členové rodiny i k českým bratrům. Kryštof Betengl starší dokonce vystavěl pro české bratry kostel. Od roku 1582 vlastnili Betenglové i panství Borohrádek, se kterým nově přikoupené panství Rychnov na dlouhá léta spojili. Pro Rychnov nad Kněžnou objednali jeden z nejtěžších zvonů pojmenovaný jménem Kryštof. Ulit byl v Moravské Třebové. Betenglové se starali o školu, o řemesla, o špitál apod. Poslední člen rodu, Kryštof mladší, podporoval velmi vydatně stavovský odboj a panství mu bylo proto konfiskováno.
Pamětihodnosti [editovat]
- Související informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Rychnově nad Kněžnou.
- Raně barokní zámek byl budován od roku 1676 Františkem Karlem Libštejnským z Kolovrat a následně i jeho synem Norbertem Leopoldem a vnukem Františkem Karlem II. Dokončen byl až v průběhu 18. století. Kolem roku 1722 stavbu patrně vedl i známý italský architekt Giovanni Santini. V 18. století byla v zámku založena rozsáhlá obrazárna obsahující nejen rodovou galerii Kolovratů, ale i zakoupené obrazy domácích a světových autorů a další díla postupně přesunutá z jiných kolovratských zámků. Až do současnosti jsou zde k vidění např. obrazy Karla Škréty či Hanse von Aachena. Po roce 1989 byl dříve znárodněný zámek restituován rodu Kolovratů Krakovských Libštejnských.
- Zámecký kostel Nejsvětější Trojice
- Postaven Kryštofem Betengelem v letech 1594-1602, po požáru přestavěn r. 1714 podle Santiniho návrhu
- Zvon Kryštof (s průměrem 2m, výškou 1,47m a hmotností 760kg třetí největší v Čechách)
- Socha Panny Marie Immaculaty
- Původně vystavěn v románském slohu, oltář vysvěcen roku 1313; existují starší názory, že byl založen již roku 1083, ovšem ty jsou s největší pravděpodobností mylné, neboť toto datum nekoresponduje s obydlováním této oblasti.
- Hřbitovní kaple Proměnění Páně
- Židovský hřbitov
- Socha Dobrého pastýře, nad Dubinkou
- Socha Krista Trpitele, nad židovským hřbitovem
- Socha svatého Antonína Paduánského
- Socha svatého Marka na křižovatce ulic Smetanova a Masarykova
- Synagoga
- Nová synagoga byla vybudována v roce 1782 poté, co požár v roce 1779 zničil původní synagogu z poloviny 17. století. Později prošla dvěma stavebními úpravami a bohoslužby se v ní konaly až do 2. světové války. V průběhu německé okupace českých zemí byla synagoga zpustošena, v době komunistického režimu tam národní podnik Benzina skladoval a prodával topný plyn. V 90. letech 20. století byla synagoga opravena a bylo do ní umístěno Židovské muzeum Podorlicka a Památník Karla Poláčka.
- Sousoší svatého Floriána, svatého Jana Nepomuckého a krucifix na Starém náměstí
- Sousoší svatého Jana a svatého Pavla u Javornické silnice
- Sousoší svatého Josefa na Poláčkově náměstí
- Sousoší Zasnoubení Panny Marie v parčíku
- Radnice na Starém náměstí
- Rodný dům F. M. Pelcla
- Pomník F. M. Pelcla
- Soukenická strouha - napájecí vodní kanál
- Pivovar - Podorlická sodovkárna
- Sousoší mariánského obrazu, před pivovarem
- Smírčí kříže (v blízkém okolí)
- Babyka U Babky, památný strom
Muzea a galerie [editovat]
- Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou - Jiráskova 2, některé expozice jsou na zámku
- Památník Karla Poláčka - Palackého ulice 608
- Památník F. M. Pelcla - Pelclovo nábřeží 458
Demografie [editovat]
| Rok | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2012 |
| Počet obyvatel | 11 831 | 11 790 | 11 695 | 11 640 | 11 672 | 11 325 |
Doprava [editovat]
- Železniční trať Častolovice - Solnice se stanicí Rychnov nad Kněžnou a zastávkou Rychnov nad Kněžnou zastávka
- Silnice I/14
- Městská autobusová doprava v Rychnově nad Kněžnou a Vamberku
Části města [editovat]
- Rychnov nad Kněžnou
- Dlouhá Ves
- Jámy
- Lipovka
- Litohrady
- Lokot
- Panská Habrová
- Roveň
Osobnosti [editovat]
- František Martin Pelcl (1734–1801), spisovatel, historik a filolog
- Hugo Toman (1838–1898), právník a historik
- Patrik Blažek (1851–1905), český novinář, voják, spisovatel a nakladatel
- Arnošt Praus (1873–1907), český varhaník a hudební skladatel
- Miroslav Krejčí (1891–1964), český hudební skladatel a pedagog
- Karel Poláček (1892–1944), spisovatel a novinář
- Bohuslav Tvrdý (1897–1946), český dirigent a hudební skladatel
- Jiří Šlitr (1924-1969), herec, dramatik spoluzakladatel Semaforu
- Rudolf Rokl (1941–1997), klavírista a hudební skladatel.
- Karel Sýs (* 1946), básník, spisovatel a novinář
- Zbyněk Matějů (* 1958), český hudební skladatel
- Roman Šebrle (* 1974), atlet, (student rychnovského gymnázia F. M. Pelcla)
Partnerská města [editovat]
Fotogalerie [editovat]
-
Zámek
-
Zámek na letecké fotografii
-
Staré náměstí
-
Letecký pohled
-
Střed města z letadla
-
Dlouhá Ves a Roveň
Reference [editovat]
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.
- ↑ RBM II, s. 70, č. 176. V souvislosti s jeho jménem existují i další formy jména města: Richnow, Richenowe, Richenove. Srov. RBM II, ad indicem.
Literatura [editovat]
- 1258-1958 Rychnov nad Kněžnou. Hradec Králové, b.d.
- Juza, Josef – Strážnická, Alena – Šrom, Jindřich: Historie města Rychnova nad Kněžnou v datech. Rychnov nad Kněžnou 1988.
- Kouřil, Tomáš - Svoboda, Antonín: Dějiny Rychnova nad Kněžnou. Rychnov nad Kněžnou 1924.
- Petráš, Oldřich: Rychnov nad Kněžnou 1258-1958. Hradec Králové 1958.
- Sedláček, August: Rychnov nad Kněžnou. Praha 1871.
- Sedláček, August: Hrady. sv. 2, s. 181–187.
- Svoboda, Antonín, ed.: Rychnovsko a Kostelecko. Vlastivědný sborník z prací učitelstva obou okresů. Rychnov nad Kněžnou, b.d.
- časopis Orlické hory a Podorlicko
| Město Rychnov nad Kněžnou |
|---|
|
Dlouhá Ves | Jámy | Lipovka | Litohrady | Lokot | Panská Habrová | Roveň | Rychnov nad Kněžnou |
