Rychnov nad Kněžnou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rychnov nad Kněžnou
Letecký pohled na Rychnov nad Kněžnou

Letecký pohled na Rychnov nad Kněžnou

znak obce Rychnov nad Kněžnouvlajka obce Rychnov nad Kněžnouznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0524 576069
kraj (NUTS 3): Královéhradecký (CZ052)
okres (NUTS 4): Rychnov nad Kněžnou (CZ0524)
obec s rozšířenou působností: Rychnov nad Kněžnou
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 34,95 km²
počet obyvatel: 11 247 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 320 m
PSČ: 516 01 až 517 01
zákl. sídelní jednotky: 19
části obce: 8
katastrální území: 7
adresa městského úřadu: Městský úřad Rychnov nad Kněžnou
Havlíčkova 136
51601 Rychnov nad Kněžnou
starosta / starostka: Ing. Jan Skořepa /ODS/
Oficiální web: http://www.rychnov-city.cz
E-mail: e-podatelna@rychnov-city.cz

Rychnov nad Kněžnou
Red pog.png
Rychnov nad Kněžnou
Zdroje k infoboxu a částem obce

Rychnov nad Kněžnou (něm. Reichenau an der Knieschna) je okresní město v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Město leží v Orlické tabuli na řece Kněžné. Město má přes 11 tisíc obyvatel a rozlohu 3 495 ha. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město bylo založeno v průběhu kolonizace podhůří Orlických hor, když pruh země v okolí Rychnova táhnoucí se směrem do hor obdržel od Přemysla Otakara II. Heřman z Drnholce (jeho otec Vilém z Drnholce byl ve službách Přemysla Otakara II. a držel Ústí nad Orlicí). Heřman držel také úřad podkomořího (1261–1266). První písemná zmínka o Rychnově nad Kněžnou se právě vztahuje k osobě Heřmana z Drnholce, který figuruje jako svědek na listině Přemysla Otakara II. vydané 1. února 1258 ve Vídni (Hermannus de Richenawe).[2] Heřman si postavil dřevěný hrad a bylo obydleno podhradí a úrodná niva u řeky.
Rychnovem procházela i jedna z významných stezek, po níž proudili do města obchodníci (právo trhu je písemně doloženo až později).
S městečkem byl založen i kostel sv. Havla, původně vystavěn v románském slohu; oltář byl vysvěcen roku 1313. Prvním jménem známým farářem byl Dominik, jenž byl po své smrti nahrazen Kunratem, synem měšťana Hanuše z Rychnova.

Rychnovské panství pak až do počátku 15. století bez problémů drželi potomci Heřmana z Rychnova. Páni z Rychnova patřili mezi významné české rody. Nezletilým synům Jetřicha († 1400) byl poručníkem Boček z Kunštátu a Poděbrad. Dva z nich, Jan a Hynek, se za husitských válek přidali na stranu táborskou, takže král Zikmund považoval rychnovské panství za odumřelé léno a svěřil ho Půtovi z Častolovic. Potomci Jana z Rychnova († 1433) však panství udrželi a v jejich rukou zůstalo až do konce století. V Rychnově pak vládl Jan mladší (1440−1471) a po něm jeho synové Albrecht a Heřman a synovci Jindřich a Heřman.
Roku 1488 obdržel Rychnov od Vladislava II. právo na městský znak (Na červeném štítě leží jelen, desaterák, s hlavou otočenou vlevo, v přirozených barvách, na něm sedí panna v modrých šatech podávající jelenu pravou rukou dvojité zelené lekno.) a na dva výroční trhy; měšťanům bylo navíc dovoleno pečetit zeleným voskem.
Albrecht a Heřman byli posledními majiteli Rychnova z rodu Rychnovských, neboť Albrecht prodal město roku 1497 Vilémovi z Pernštejna, jenž vytvořil ve východních Čechách rozsáhlé dominium. Rychnov tehdy zaznamenal růst a stavební rozvoj. Vilém z Pernštejna daroval městu roku 1498 pastvinu Láň; roku 1503 zrušil ve městě panský dvůr a rozprodal ho. Vilémovo sídlo bylo v Pardubicích. Rychnovu vládl až do své smrti roku 1521, kdy české majetky zdědil jeho syn Vojtěch z Pernštejna (viz Pernštejnové). Poté se město dostalo do držení Trčků z Lípy. Město Rychnov bylo poddanské. Jeho vztah a závislost na své vrchnosti byl tehdy zřejmý. Snaha města o získání práv královských měst byla úspěšná až v roce 1561, kdy císař Ferdinand I. udělil městu právo volby obecních starších, pomocného samosprávného sboru. Burian Trčka z Lípy byl dobrý hospodář, předvídavý v hospodářském podnikání a tolerantní ve věcech víry. V roce 1577 vymohl na Rudolfu II. třetí výroční trh. V roce 1587 prodal Burian Trčka z Lípy Rychnov nad Kněžnou bohatému radnímu Starého Města pražského Kryštofu Betenglovi z Neuenperka, který teprve nedávno získal erb. Betenglové byli patricijská rodina, pocházející ze Švýcarska, která zbohatla obchodem a na finančních transakcích. Hlásili se k podobojí a někteří členové rodiny i k českým bratrům. Kryštof Betengl starší dokonce vystavěl pro české bratry kostel. Od roku 1582 vlastnili Betenglové i panství Borohrádek, se kterým nově přikoupené panství Rychnov na dlouhá léta spojili. Pro Rychnov nad Kněžnou objednali jeden z nejtěžších zvonů pojmenovaný jménem Kryštof. Ulit byl v Moravské Třebové. Betenglové se starali o školu, o řemesla, o špitál apod. Poslední člen rodu, Kryštof mladší, podporoval velmi vydatně stavovský odboj a panství mu bylo proto konfiskováno.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Rychnově nad Kněžnou.
Raně barokní zámek byl budován od roku 1676 Františkem Karlem Libštejnským z Kolovrat a následně i jeho synem Norbertem Leopoldem a vnukem Františkem Karlem II. Dokončen byl až v průběhu 18. století. Kolem roku 1722 stavbu patrně vedl i známý italský architekt Giovanni Santini. V 18. století byla v zámku založena rozsáhlá obrazárna obsahující nejen rodovou galerii Kolovratů, ale i zakoupené obrazy domácích a světových autorů a další díla postupně přesunutá z jiných kolovratských zámků. Až do současnosti jsou zde k vidění např. obrazy Karla Škréty či Hanse von Aachena. Po roce 1989 byl dříve znárodněný zámek restituován rodu Kolovratů Krakovských Libštejnských.
Postaven Kryštofem Betengelem v letech 1594-1602, po požáru přestavěn r. 1714 podle Santiniho návrhu
  • Zvon Kryštof (s průměrem 2m, výškou 1,47m a hmotností 760kg třetí největší v Čechách)
  • Socha Panny Marie Immaculaty
Synagoga s Památníkem Karla Poláčka
Původně vystavěn v románském slohu, oltář vysvěcen roku 1313; existují starší názory, že byl založen již roku 1083, ovšem ty jsou s největší pravděpodobností mylné, neboť toto datum nekoresponduje s obydlováním této oblasti.
  • Hřbitovní kaple Proměnění Páně
  • Židovský hřbitov
  • Socha Dobrého pastýře, nad Dubinkou
  • Socha Krista Trpitele, nad židovským hřbitovem
  • Socha svatého Antonína Paduánského
  • Socha svatého Marka na křižovatce ulic Smetanova a Masarykova
  • Synagoga
Nová synagoga byla vybudována v roce 1782 poté, co požár v roce 1779 zničil původní synagogu z poloviny 17. století. Později prošla dvěma stavebními úpravami a bohoslužby se v ní konaly až do 2. světové války. V průběhu německé okupace českých zemí byla synagoga zpustošena, v době komunistického režimu tam národní podnik Benzina skladoval a prodával topný plyn. V 90. letech 20. století byla synagoga opravena a bylo do ní umístěno Židovské muzeum Podorlicka a Památník Karla Poláčka.
Budova radnice na Starém náměstí
  • Sousoší svatého Floriána, svatého Jana Nepomuckého a krucifix na Starém náměstí
  • Sousoší svatého Jana a svatého Pavla u Javornické silnice
  • Sousoší svatého Josefa na Poláčkově náměstí
  • Sousoší Zasnoubení Panny Marie v parčíku
  • Radnice na Starém náměstí
  • Rodný dům F. M. Pelcla
  • Pomník F. M. Pelcla
  • Soukenická strouha - napájecí vodní kanál
  • Pivovar - Podorlická sodovkárna
  • Sousoší mariánského obrazu, před pivovarem
  • Smírčí kříže (v blízkém okolí)
  • Babyka U Babky, památný strom

Muzea a galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou - Jiráskova 2, některé expozice jsou na zámku
  • Památník Karla Poláčka - Palackého ulice 608
  • Památník F. M. Pelcla - Pelclovo nábřeží 458

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2012
Počet obyvatel 11 831 11 790 11 695 11 640 11 672 11 325

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Části města[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Rychnov nad Kněžnou ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 30. 4. 2013. Dostupné online.  
  2. RBM II, s. 70, č. 176. V souvislosti s jeho jménem existují i další formy jména města: Richnow, Richenowe, Richenove. Srov. RBM II, ad indicem.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • 1258-1958 Rychnov nad Kněžnou. Hradec Králové, b.d.
  • Juza, Josef – Strážnická, Alena – Šrom, Jindřich: Historie města Rychnova nad Kněžnou v datech. Rychnov nad Kněžnou 1988.
  • Kouřil, Tomáš - Svoboda, Antonín: Dějiny Rychnova nad Kněžnou. Rychnov nad Kněžnou 1924.
  • Petráš, Oldřich: Rychnov nad Kněžnou 1258-1958. Hradec Králové 1958.
  • Sedláček, August: Rychnov nad Kněžnou. Praha 1871.
  • Sedláček, August: Hrady. sv. 2, s. 181–187.
  • Svoboda, Antonín, ed.: Rychnovsko a Kostelecko. Vlastivědný sborník z prací učitelstva obou okresů. Rychnov nad Kněžnou, b.d.
  • časopis Orlické hory a Podorlicko