Rychnov nad Kněžnou

Rychnov nad Kněžnou
	Budova radnice na Starém náměstí
	znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0524 576069
kraj (NUTS 3):	Královéhradecký (CZ052)
okres (NUTS 4):	Rychnov nad Kněžnou (CZ0524)
obec s rozšířenou působností:	Rychnov nad Kněžnou
	pověřená obec:
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	34,95 km²
počet obyvatel:	11 823 (28. 8. 2006)
zeměpisná šířka:	50° 09′ 47″ s. š.
zeměpisná délka:	16° 16′ 28″ v. d.
nadmořská výška:	320 m
PSČ:	516 01 až 517 01
zákl. sídelní jednotky:	19
části obce:	8
katastrální území:	7
adresa městského úřadu:	Městský úřad Rychnov nad Kněžnou; Svatohavelská 105; 51601 Rychnov nad Kněžnou
starosta / starostka:	Jiří Rokl
	Oficiální web: http://www.rychnov-city.cz; E-mail: e-podatelna@rychnov-city.cz
	Zdroje k infoboxu a částem obce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Rychnov nad Kněžnou (něm. Reichenau an der Knieschna) je okresní město v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Město leží v Orlické tabuli na řece Kněžné. Město má 11 823 obyvatel a rozlohu 3495 ha.

[editovat] Části města

Rychnov nad Kněžnou

Historické jádro města je městskou památkovou zónou

[editovat] Historie

[editovat] Středověk

Město bylo vytvořeno v průběhu kolonizace podhůří Orlických hor, když pruh země v okolí Rychnova táhnoucí se směrem do hor obdržel od Přemysla Otakara II. Heřman z Drnholce (jeho otec Vilém z Drnholce byl ve službách Přemysla Otakara II. a držel Ústí nad Orlicí). Heřman držel také úřad podkomořího (1261–1266). První písemná zmínka o Rychnově nad Kněžnou se právě vztahuje k osobě Heřmana z Drnholce, který figuruje jako svědek na listině Přemysla Otakara II. vydané 1.2.1258 ve Vídni (Hermannus de Richenawe).^[1] Heřman si postavil dřevěný hrad a bylo obydleno podhradí a úrodná niva u řeky.
Rychnovem procházela i jedna z významných stezek, po níž proudili do města obchodníci (právo trhu je písemně doloženo až později).
S městečkem byl založen i kostel sv. Havla, původně vystavěn v románském slohu; oltář byl vysvěcen roku 1313. Prvním jménem známým farářem byl Dominik, jenž byl po své smrti nahrazen Kunratem, synem měšťana Hanuše z Rychnova.

Rychnovské panství pak až do počátku 15. století bez problémů drželi potomci Heřmana z Rychnova. Páni z Rychnova patřili mezi významné české rody. Nezletilým synům Jetřicha (†1400) byl poručníkem Boček z Kunštátu a z Poděbrad. Dva z nich, Jan a Hynek, se za husitských válek přidali na stranu táborskou, takže král Zikmund považoval rychnovské panství za odumřelé léno a svěřil ho Půtovi z Častolovic. Potomci Jana z Rychnova (†1433) však panství udrželi a v jejich rukou zůstalo až do konce století. V Rychnově pak vládl Jan mladší (1440−1471) a po něm jeho synové Albrecht a Heřman a synovci Jindřich a Heřman.
Roku 1488 obdržel Rychnov od Vladislava II. právo na městský znak (Na červeném štítě leží jelen, desaterák, s hlavou otočenou vlevo, v přirozených barvách, na něm sedí panna v modrých šatech podávající jelenu pravou rukou dvojité zelené lekno.) a na dva výroční trhy; měšťanům bylo navíc dovoleno pečetit zeleným voskem.
Albrecht a Heřman byli posledními majiteli Rychnova z rodu Rychnovských, neboť Albrecht prodal město roku 1497 Vilémovi z Pernštejna, jenž vytvořil ve východních Čechách rozsáhlé dominium. Ten měl sídlo na Pardubicích a Rychnovu vládl až do své smrti roku 1521, kdy české majetky zdědil jeho syn Vojtěch z Pernštejna (viz Pernštejnové). Vilém daroval městu roku 1498 pastvinu Láň; roku 1503 zrušil ve městě panský dvůr a rozprodal ho.

↑ RBM II, s. 70, č. 176. V souvislosti s jeho jménem existují i další formy jména města: Richnow, Richenowe, Richenove. Srov. RBM II, ad indicem.

[editovat] Pamětihodnosti

Zámek Rychnov nad Kněžnou

Raně barokní zámek byl budován od roku 1676 Františkem Karlem Libštejnským z Kolovrat a následně i jeho synem Norbertem Leopoldem a vnukem Františkem Karlem II. Dokončen byl až v průběhu 18. století. Kolem roku 1722 stavbu patrně vedl i známý italský architekt Giovanni Santini. V 18. století byla v zámku založena rozsáhlá obrazárna obsahující nejen rodovou galerii Kolovratů, ale i zakoupené obrazy domácích a světových autorů a další díla postupně přesunutá z jiných kolovratských zámků. Až do současnosti jsou zde k vidění např. obrazy Karla Škréty či Hanse von Aachena. Po roce 1989 byl dříve znárodněný zámek restituován rodu Kolovratů Krakovských Libštejnských.

Socha Panny Marie Immaculaty
Kostel svatého Havla

Původně vystavěn v románském slohu, oltář vysvěcen roku 1313; exitují starší názory, že byl založen již roku 1083, ovšem ty jsou s největší pravděpodobností mylné, neboť toto datum nekoresponduje s obydlováním této oblasti.

Hřbitovní kaple Proměnění Páně
Židovský hřbitov
Socha Dobrého pastýře, nad Dubinkou
Socha Krista Trpitele, nad židovským hřbitovem
Socha svatého Antonína Paduánského
Socha svatého Marka na křižovatce ulic Smetanova a Masarykova
Synagoga

Nová synagoga byla vybudována v roce 1782 poté, co požár v roce 1779 zničil původní synagogu z poloviny 17. století. Později prošla dvěma stavebními úpravami a bohoslužby se v ní konaly až do 2. světové války. V průběhu německé okupace českých zemí byla synagoga zpustošena, v době komunistického režimu tam národní podnik Benzina skladoval a prodával topný plyn. V 90. letech 20. století byla synagoga opravena a bylo do ní umístěno Židovské muzeum Podorlicka a Památník Karla Poláčka.

Sousoší svatého Floriána, svatého Jana Nepomuckého a krucifix na Starém náměstí
Sousoší svatého Jana a svatého Pavla u Javornické silnice
Sousoší svatého Josefa na Poláčkově náměstí
Sousoší Zasnoubení Panny Marie v parčíku
Radnice na Starém náměstí
Rodný dům F. M. Pelcla
Pomník F. M. Pelcla
Soukenická strouha - napájecí vodní kanál
Pivovar - Podorlická sodovkárna
Sousoší mariánského obrazu, před pivovarem
Smírčí kříže (v blízkém okolí)

[editovat] Osobnosti

František Martin Pelcl, (1734–1801) spisovatel, historik a filolog
Karel Poláček (1892–1944), spisovatel a novinář
Jiří Šlitr (1924-1969), herec, dramatik spoluzakladatel Semaforu
Rudolf Rokl (1941–1997), klavírista a hudební skladatel.
Karel Sýs, (1946) český básník, spisovatel a novinář

[editovat] Muzea a Galerie

Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou - Jiráskova 2, některé expozice jsou na zámku
Památník Karla Poláčka - Palackého ulice 608
Památník F.M.Pelcla - Pelclovo nábřezí 458

[editovat] Partnerská města

Oudewater, Holandsko

[editovat] Literatura

1258-1958 Rychnov nad Kněžnou. Hradec Králové, b.d.
Juza, Josef – Strážnická, Alena – Šrom, Jindřich: Historie města Rychnova nad Kněžnou v datech. Rychnov nad Kněžnou 1988.
Kouřil, Tomáš - Svoboda, Antonín: Dějiny Rychnova nad Kněžnou. Rychnov nad Kněžnou 1924.
Petráš, Oldřich: Rychnov nad Kněžnou 1258-1958. Hradec Králové 1958.
Sedláček, August: Rychnov nad Kněžnou. Praha 1871.
Sedláček, August: Hrady. sv. 2, s. 181–187.
Svoboda, Antonín, ed.: Rychnovsko a Kostelecko. Vlastivědný sborník z prací učitelstva obou okresů. Rychnov nad Kněžnou, b.d.