Litomyšl
| Litomyšl | |
|---|---|
Náměstí v Litomyšli |
|
|
|
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0533 578347 |
| kraj (NUTS 3): | Pardubický (CZ053) |
| okres (NUTS 4): | Svitavy (CZ0533) |
| obec s rozšířenou působností: | Litomyšl |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 33,45 km² |
| počet obyvatel: | 10 185 (1. 1. 2012[1]) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 52′ 12″ s. š., 16° 18′ 46″ v. d. |
| nadmořská výška: | 330 m |
| PSČ: | 030 92 až 570 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | 22 |
| části obce: | 10 |
| katastrální území: | 8 |
| adresa městského úřadu: | Bří Šťastných 1000 Litomyšl-Město 570 01 Litomyšl |
| starosta / starostka: | Michal Kortyš |
| Oficiální web: http://www.litomysl.cz E-mail: mesto@litomysl.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Litomyšl (něm. Leitomischl) je město na samém východě Čech v Pardubickém kraji, 18 km severozápadně od Svitav. Má přes 10 tisíc obyvatel.
Obsah |
Historie [editovat]
První zmínka o Litomyšli se vztahuje k roku 981 v Kosmově kronice české, která ale vyšla až ve 12. století. Tehdy na litomyšlském návrší stával strážní hrad střežící panství Slavníkovců a nedaleko procházející obchodní cestu evropského významu – tzv. Trstěnickou stezku. Po vyvraždění Slavníkovců roku 995 přešlo území do rukou Přemyslovců.
Olomoucký biskup Jindřich Zdík pozval do Litomyšle v polovině 12. století řád premonstrátů a založil roku 1145 premonstrátský klášter Olivetská hora (lat. Mons oliveti). Premonstráti dosáhli vysoké úrovně hospodářské a kulturní, a tak byla Litomyšl povýšena roku 1259 na město.
Díky úspěšné premonstrátské kolonizaci a umístění Litomyšle mezi Prahou a Olomoucí založil Karel IV. v roce 1344 biskupství litomyšlské. V postavení litomyšlských biskupů působili např.: Jan ze Středy, Albrecht ze Šternberka a Jan Železný.
Husité město napadli ve dvou vlnách v letech 1421 a 1425. Město velice poškodili také kvůli účinkování Jana Železného na Kostnickém koncilu. Král Zikmund svěřil panství Kostkům z Postupic. Kostkové na svém panství podporovali Jednotu bratrskou a i přistěhovalectví. Za jejich vlády vznikla v Litomyšli celá nová čtvrť Nové Město, dokonce s vlastním ohrazením, náměstím a radnicí. Kostkům z Postupic však bylo panství za účast ve stavovském odboji roku 1547 zabaveno.
Dalšími majiteli se stali Pernštejnové. Vratislav II. z Pernštejna působil jako nejvyšší kancléř království a byl prvním Čechem, který se stal nositelem Řádu zlatého rouna. Nechal postavit litomyšlský zámek, jehož stavitelem byl hlavně Giovanni Battista Aostalli.
Roku 1649 prodali Pernštejnové panství Trauttmansdorffům. Prostřednictvím sňatku se dostalo do vlastnictví Valdštejn-Vartemberkům a posledními majiteli byli po roce 1855 Thurn-Taxisové.
V 19. století město ztrácelo na významu, zejména z důvodu vedení významných železničních tratí mimo město. Známým zůstávalo litomyšlské piaristické gymnázium. Ve městě v té době pobývala řada významných osobností, např. Alois Jirásek nebo Božena Němcová.
Ve 20. století se město nejprve rozrostlo o vilové čtvrtě (Husova čtvrť), v 70. a 80. letech také o sídliště na jižním okraji města. Významným zaměstnavatelem se stala společnost Vertex. Město bylo rozděleno průtahem silnice I/35. Na přelomu století se město stalo známým podporou výstavby moderní architektury (zejména obytný komplex Za nemocnicí, rekonstrukce zámeckého pivovaru, atd.)
Pamětihodnosti [editovat]
- Související informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Litomyšli.
Areál renesančního zámku z let 1568–1581 je zapsán v seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, pro svůj půvab se Litomyšl stala známým turistickým cílem. V městě je i mnoho jiných pamětihodností:
- Dům U rytířů
- Lidový dům
- Piaristický klášter
- Smetanův dům
- Kostel Nalezení svatého Kříže, na Olivetské hoře
- Kostel Povýšení svatého Kříže, na Šantově náměstí
- Kostel Rozeslání Apoštolů, na Toulovcově náměstí
- Nový kostel – modlitebna Církve bratrské
- Kaple Nejsvětější Trojice, ulice Komenského
- Hřbitov s kaplí svaté Anny, pomníky rodičů Braunerových, Magdaleny Dobromily Rettigové, A. V. Šmilovského, hrobka rodiny Fünfkirchenové
- Městské opevnění
- Socha Panny Marie, ulice Tyršova
- Socha sv. Floriána, ulice Rektora Stříteského
- Sochy Minervy, Marty, Apollona, Ceres, Plutona a Diany, zámecký francouzský park
- Socha sv. Prokopa, silnice na Českou Třebovou, ulice J. K. Jeřábka
- Socha svatého Václava
- Socha Aloise Jiráska, u zámku
- Socha Zdeňka Nejedlého, u 1. základní školy
- Sousoší Nejsvětější Trojice, u hřbitova
- Mariánské sousoší na Smetanově náměstí
- Pomník Bedřicha Smetany a pomník Jana Amose Komenského na Smetanově náměstí
- Pomník obětem 1. a 2. světové války
- Pomník protifašistického odboje
- Piaristická kolej a piaristické gymnázium
- Univerzita, pedagogická fakulta, Smetanovo náměstí 22
- Proboštství, Šantovo náměstí 183
- Vodní mlýn konšelský, Mařákova 283
- Zemědělský dvůr Hraběnčin, Partyzánská 322
- Kaplička svatého Antonína v Nedošínském háji
Muzea a galerie [editovat]
- Muzeum antického sochařství a architektury – Jiráskova 133
- Městská galerie Litomyšl – Smetanovo náměstí, dům U rytířů 110
- Regionální muzeum v Litomyšli [1] – Jiráskova 9
- Rodný byt Bedřicha Smetany – Jiráskova 9
- Portmoneum - Museum Josefa Váchala – T. Novákové 75
- Institut restaurování a konzervačních technik Litomyšl, o.p.s. – Jiráskova 3
- Muzeum v Červené věži [2]
Doprava [editovat]
Litomyšl leží na silnici I/35 mezi Hradcem Králové a Svitavami, po níž jezdí četné autobusové linky včetně dálkových. Časté autobusové spojení je také s Českou Třebovou, kde zastavují dálkové vlaky.
Železniční doprava má menší význam; končí zde železniční trať Choceň - Litomyšl, na níž měla být v roce 2011 rozhodnutím kraje zastavena osobní doprava; po protestech veřejnosti má být pouze zredukována.[2]
Služby [editovat]
Kulturní a sportovní vyžití poskytují občanům města příspěvkové organizace, mezi něž patří Regionální muzeum, Městská knihovna, nebo Smetanův dům. Pro děti jsou organizovány programy v místním Domu dětí a mládeže.
Části města [editovat]
Pověsti [editovat]
Kaple sv. Jiří u Litomyšle byla na konci 17. století velmi poškozena, a proto se místní lidé rozhodli prodat její zvon do Lochovic. Avšak paní z Lochovic prohrála zvon v kartách s krumlovskými, a tak zvon skončil v Českém Krumlově.
Okolí [editovat]
- k zajímavým místům nedalekého okolí patří Nedošínský háj, známý díky novele Aloise Jiráska
- asi 20 km od města se nachází pískovcové skalní město Toulovcovy maštale
Osobnosti [editovat]
- František August Brauner (1810–1880), právník a politik
- Bedřich Smetana (1824–1884), hudební skladatel
- Julius Mařák (1832–1899), akademický malíř
- Karel Zahradník (1848-1916), matematik
- Ladislav Prokop Procházka (1872–1955), český lékař, politik, hudební skladatel a spisovatel
- Zdeněk Kopal (1914–1993), český astronom, astrofyzik
Partnerská města [editovat]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.
- ↑ Petice za železnici byly zbytečné, vzkázal kraj Svitavský deník, 19. 5. 2011.
Literatura [editovat]
- ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
| Město Litomyšl |
|---|
|
Kornice | Lány | Litomyšl-Město | Nedošín | Nová Ves u Litomyšle | Pazucha | Pohodlí | Suchá | Zahájí | Záhradí |
