Litomyšl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Litomyšl
Náměstí v Litomyšli

Náměstí v Litomyšli

znak obce Litomyšlvlajka obce Litomyšlznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0533 578347
kraj (NUTS 3): Pardubický (CZ053)
okres (NUTS 4): Svitavy (CZ0533)
obec s rozšířenou působností: Litomyšl
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 33,45 km²
počet obyvatel: 10 178 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 330 m
PSČ: 030 92 až 570 01
zákl. sídelní jednotky: 22
části obce: 10
katastrální území: 8
adresa městského úřadu: Bří Šťastných 1000
Litomyšl-Město
570 01 Litomyšl
starosta / starostka: Michal Kortyš
Oficiální web: http://www.litomysl.cz
E-mail: mesto@litomysl.cz

Litomyšl
Red pog.png
Litomyšl
Litomyšl, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce
Zámek od JZ
Podloubí na náměstí
Dům U rytířů
Kostel Povýšení sv. Kříže
Kaple u kostela Povýšení sv. Kříže
Piaristický kostel Nalezení sv. Kříže
Kostel Rozeslání sv. Apoštolů

Litomyšl (něm. Leitomischl) je město na samém východě Čech v Pardubickém kraji, 18 km severozápadně od Svitav. Má přes 10 tisíc obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o Litomyšli se vztahuje k roku 981 v Kosmově kronice české (Lutomisl), která ale vyšla až ve 12. století. Tehdy na litomyšlském návrší stával strážní hrad střežící panství Slavníkovců a nedaleko procházející obchodní cestu evropského významu – tzv. Trstěnickou stezku. Po vyvraždění Slavníkovců roku 995 přešlo území do rukou Přemyslovců.

Olomoucký biskup Jindřich Zdík pozval do Litomyšle v polovině 12. století řád premonstrátů a založil roku 1145 premonstrátský klášter Olivetská hora (lat. Mons oliveti). Premonstráti dosáhli vysoké úrovně hospodářské a kulturní, a tak byla Litomyšl povýšena roku 1259 na město.

Díky úspěšné premonstrátské kolonizaci a umístění Litomyšle mezi Prahou a Olomoucí založil Karel IV. v roce 1344 biskupství litomyšlské. V postavení litomyšlských biskupů působili např.: Jan ze Středy, Albrecht ze Šternberka a Jan Železný.

Husité město napadli ve dvou vlnách v letech 1421 a 1425. Město velice poškodili také kvůli účinkování Jana Železného na Kostnickém koncilu. Král Zikmund svěřil panství Kostkům z Postupic. Kostkové na svém panství podporovali Jednotu bratrskou a i přistěhovalectví. Za jejich vlády vznikla v Litomyšli celá nová čtvrť Nové Město, dokonce s vlastním ohrazením, náměstím a radnicí. Kostkům z Postupic však bylo panství za účast ve stavovském odboji roku 1547 zabaveno.

Dalšími majiteli se stali Pernštejnové. Vratislav II. z Pernštejna působil jako nejvyšší kancléř království a byl prvním Čechem, který se stal nositelem Řádu zlatého rouna. Nechal postavit litomyšlský zámek, jehož stavitelem byl hlavně Giovanni Battista Aostalli.

Roku 1649 prodali Pernštejnové panství Trauttmansdorffům. Prostřednictvím sňatku se dostalo do vlastnictví Valdštejn-Vartemberkům a posledními majiteli byli po roce 1855 Thurn-Taxisové.

V 19. století město ztrácelo na významu, zejména z důvodu vedení významných železničních tratí mimo město. Známým zůstávalo litomyšlské piaristické gymnázium. Ve městě v té době pobývala řada významných osobností, např. Alois Jirásek nebo Božena Němcová.

Ve 20. století se město nejprve rozrostlo o vilové čtvrtě (Husova čtvrť), v 70. a 80. letech také o sídliště na jižním okraji města. Významným zaměstnavatelem se stala společnost Vertex. Město bylo rozděleno průtahem silnice I/35. Na přelomu století se město stalo známým podporou výstavby moderní architektury (zejména obytný komplex Za nemocnicí, rekonstrukce zámeckého pivovaru, atd.)

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Litomyšli.

Pro svůj půvab a množství pamětihodností se Litomyšl stala známým turistickým cílem.

  • Renesanční zámek z let 15681581 s arkádami, barokním divadlem, parkem a pivovarem je zapsán v seznamu světového kulturního dědictví UNESCO
  • Smetanovo náměstí s úplně zachovaným podloubím po obou stranách a množstvím historických domů
    • Stará radnice z roku 1418 a později přestavěná, s věží
    • Dům U rytířů (čp. 110) s bohatě zdobenou kamennou fasádou a podloubím, dílo mistra Blažka z doby kolem 1550
  • Bývalý Pernštejnský dvůr, barokní stavba na severním konci historického města
  • Smetanův dům, novorenesanční stavba z roku 1905 s divadelním sálem, severně od Smetanova náměstí
  • Proboštský Kostel Povýšení svatého Kříže na Šantově náměstí, původně součást augustiniánského kláštera. Gotická trojlodní stavba, založená 1356, v barokní době přestavěná.
    • Na jižní straně k němu přiléhá gotická kaple sv. Josefa a gotická kapitulní síň (dnes sakristie).
    • Barokní proboštství z let 1758-1763, Šantovo náměstí 183
  • Bývalý piaristický kostel Nalezení svatého Kříže, naproti zámku. Jednolodní barokní stavba a příčnou lodí a bočními kaplemi z let 1716-1730, podle plánů G. B. Aliprandiho.
    • Bývalá piaristická kolej a gymnázium z téže doby
  • Kostel Rozeslání sv. apoštolů na Toulovcově náměstí, jednolodní gotická stavba z konce 14. století
  • Nový kostel – modlitebna Církve bratrské
  • Kaple Nejsvětější Trojice, ulice Komenského, čtvercová stavba z roku 1696
  • Hřbitovní kostel svaté Anny z let 1670-1672
  • Mariánský sloup na Smetanově náměstí z roku 1716
  • Socha sv. Prokopa z roku 1764, silnice na Českou Třebovou, ulice J. K. Jeřábka
  • Socha svatého Václava z roku 1765, naproti Pernštejnskému dvoru
  • Socha sv. Floriána z roku 1767, ulice Rektora Stříteského
  • Sousoší Nejsvětější Trojice od J. Dvořáka z roku 1824, u hřbitova
  • Pomník Bedřicha Smetany od J. Štursy z roku 1924 a pomník Jana Amose Komenského na Smetanově náměstí
  • Sochy Minervy, Marty, Apollona, Ceres, Plutona a Diany, zámecký francouzský park
  • Socha Aloise Jiráska od V. Makovského z roku 1959, u zámku[3]
  • Socha Zdeňka Nejedlého, u 1. základní školy
  • Pomník obětem 1. a 2. světové války
  • Pomník protifašistického odboje
  • Univerzita, pedagogická fakulta, Smetanovo náměstí 22
  • Vodní mlýn konšelský, Mařákova 283
  • Zemědělský dvůr Hraběnčin, Partyzánská 322
  • Kaplička svatého Antonína v Nedošínském háji
  • Židovský hřbitov

Muzea a galerie[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Litomyšl leží na silnici I/35 mezi Hradcem Králové a Svitavami, po níž jezdí četné autobusové linky včetně dálkových. Časté autobusové spojení je také s Českou Třebovou, kde zastavují dálkové vlaky.

Železniční doprava má menší význam; končí zde železniční trať Choceň - Litomyšl, na níž měla být v roce 2011 rozhodnutím kraje zastavena osobní doprava; po protestech veřejnosti má být pouze zredukována.[4]

Služby[editovat | editovat zdroj]

Kulturní a sportovní vyžití poskytují občanům města příspěvkové organizace, mezi něž patří Regionální muzeum, Městská knihovna, nebo Smetanův dům. Pro děti jsou organizovány programy v místním Domu dětí a mládeže.

Členení města[editovat | editovat zdroj]

  • k. ú. Litomyšl: Litomyšl-Město a Zahájí. Část Zahájí rozděluje část Litomyšl-Město na severní straně na dva díly.
  • k. ú. Záhraď: Záhradí a Suchá na východní straně od centra
  • Pazucha (též katastrální území) leží východně od Suché
  • Nedošín (též katastrální území) leží severozápadně od centra
  • Kornice (též katastrální území) leží severoseverozápadně od centra
  • Lány (katastráln území Lány u Litomyšle) leží severně od centra a od Zahájí

Exklávu Litomyšle na jižní straně, oddělenou od hlavní části města územím obcí Benátky a Osík, tvoří dvojice místních částí:

Exkláva je od hranice hlavní části města vzdálena asi 0,3 km.

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Kaple sv. Jiří u Litomyšle byla na konci 17. století velmi poškozena, a proto se místní lidé rozhodli prodat její zvon do Lochovic. Avšak paní z Lochovic prohrála zvon v kartách s krumlovskými, a tak zvon skončil v Českém Krumlově.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Poutní soše Panny Marie Litomyšlské z kostela svatého Kříže byla zasvěcena 22. kaple Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi, která byla založena v letech 1674 – 1690. Donátorem této kaple byl Jan Bedřich z Trauttmansdorffu, nejvyšší komorník.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 30. 4. 2013. Dostupné online.  
  2. E. Poche, Umělecké památky Čech II., str. 292-299.
  3. E. Poche, Umělecké památky Čech II., str. 299n.
  4. Petice za železnici byly zbytečné, vzkázal kraj Svitavský deník, 19. 5. 2011.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný. Heslo Litomyšl. Sv. 16, str. 174.
  • Poche, E. a kol. Umělecké památky Čech II. Praha: 1977.
  • Šorm, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Podobné názvy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]