Choceň

Choceň
Tyršovo náměstí v Chocni
znakvlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0534 580350
kraj (NUTS 3):	Pardubický (CZ053)
okres (NUTS 4):	Ústí nad Orlicí (CZ0534)
obec s rozšířenou působností:	Vysoké Mýto
pověřená obec:	Choceň
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	21,70 km²
počet obyvatel:	8 836 (1. 1. 2012)
zeměpisné souřadnice:	49° 59′ 59″ s. š., 16° 13′ 2″ v. d.
nadmořská výška:	290 m
PSČ:	565 01
zákl. sídelní jednotky:	7
části obce:	7
katastrální území:	4
adresa městského úřadu:	Jungmannova 301 565 15 Choceň
starosta / starostka:	Miroslav Kučera
Ofic. web MÚ: http://www.chocen-mesto.cz E-mail: info@chocen-mesto.cz
Choceň
Zdroje k infoboxu a částem obce

Město Choceň (německy Chotzen) se nalézá asi 10 km západně od okresního města Ústí nad Orlicí na obou březích Tiché Orlice. Město se skládá ze sedmi částí - Choceň, Březenice, Dvořisko, Hemže a Podrážek, exklávu tvoří katastrální území Plchůvky s místními částmi Plchůvky a Nová Ves. V celém městě je registrováno 1 972 domů, z toho v samotné Chocni 1 732. Město je významný železniční uzel.

Historie města

První zmínka o městě pochází z roku 1227, kdy v dědictví dostávají území Hocen (dnešní Choceň) bratři Sezim a Malota. Město ležící na obou březích řeky Tiché Orlice, obklopeno kopci a lesy prakticky nelákalo k expanzi. V roce 1292 vlastní tehdejší trhové městečko Choceň král Václav II. Počátkem 14. století jej získává Mikuláš z Potštejna a zakládá zde hrad, bohužel později rozbořený vojskem kralevice Karla, který se od roku 1339 stává jeho majitelem.

Roku 1437 se stává majetkem pánů z Kunštátu, Poděbrad a pánů ze Žampachu. Roku 1509 se stává majetkem pánů z Pernštejna. V této době prochází velkým rozkvětem, který byl však roku 1539 utlumen velikým požárem. Nový rozmach nastává až za majitele Zikmunda ze Šelmberka, který nechává v roce 1562 na břehu řeky vystavět zámek s rozsáhlým dvorem a Chocni vymáhá výsadu dvou ročních trhů (1558), výsadu cechu řeznického (1571) a krejčovského (1576) a později ševcovského (1585) a roku 1581 obec osvobozuje od všech panských platů a povoluje právo várečné. V roce 1564 byla také vybudována radnice, v níž byly uloženy nově zřízené knihy trhové, sirotčí, svatební a soudní. Od roku 1581 je město opět v rukou Pernštejnů. Za dalšího majitele Hertvíka Zejdlice ze Šenfeldu zničil další požár roku 1602 téměř celé město. Dřevěná stavení byla však znovu obnovena a zámek přestavěn. V roce 1619 jsou uděleny výsady cechu tkalcovského Hertvíkovým synem Rudolfem Zejdlicem. Ten byl na zámku údajně otráven a za účast ve stavovském odboji mu bylo panství zabráno a prodáno Albrechtu z Valdštejna, dále rozprodáno a novým majitelem se v roce 1623 stává Vincenc Mušinger z Grumperdorfu a poté Zikmund Kurz ze Senftenau. V té době dolehl na městečko pobělohorský útisk, kontribuce a berně se zvyšují, jsou zrušena někdejší privilegia. Nastává všeobecný úpadek živností a řemesel, zákaz vaření piva, přicházejí nové robotní povinnosti, vzrůstá tlak katolické církve a s ní spojené soudní represálie. Za vlády Trauttmannsdorfů od roku 1686 nastává další nárůst feudálního útlaku.

Ke změně k lepšímu dochází až s příchodem Kinských. V roce 1709 převzal zbědované panství hrabě Norbert Oktavián Kinský, který dává městečku dva nové trhy „výroční“ a „týdenní“. Městu je přidělena nová pečeť, která nahrazuje tehdejší starobylou a slavnou pečeť husitskou. V roce vzniká komplex architektonicky velmi cenných barokních staveb fary (1731), nového kostela (1732), kde je také obnovený literátský kůr, budovy špitálu (1750) a zvonice. Dřevěná socha sv. Floriána je v baroku nahrazena mohutným kamenným morovým sloupem. Vynikající tradici tu vždy měla řemeslná výroba. K dávné výrobě pivovarské, vinařské, mlynářské, nožířské a tkalcovské přibývají v 18. století cechy zámečnický, kovářský, truhlářský, hrnčířský, bednářský, provaznický, pekařský a perníkářský. V blízkosti staré brusírny vzniká u náhonu i papírna, která pracuje až do roku 1857.

V první polovině 19. století nastává významný hospodářský rozvoj v důsledku vynikajícího hospodaření velkostatku Kinských a výstavby železničních tratí Praha - Olomouc (1845), Choceň - Broumov (1875) a Choceň - Litomyšl (1882). Tím se Choceň stala důležitou železniční křižovatkou.

Zámek dal přestavět v roce 1829 kníže Rudolf Kinský (+1836) do dnešní podoby, a v letech 1849-50 dala kněžna - vdova Vilemína Kinská přistavět i pseudogotickou kapli Nanebevzetí Panny Marie. Kinští založili a vedou v Chocni přádelnu lnu, rozvíjí se místní strojírenský průmysl a k postupnému zdokonalování zemědělské výroby vede dobré hospodaření choceňského velkostatku Kinských.

Na počátku 20. století měla Choceň téměř 5500 obyvatel a řadu průmyslových podniků, a to např. přádelnu, tkalcovnu, výrobnu uzenářských nástrojů, továrnu na hasičské stříkačky. Dnes tu také najdete mnoho významných podniků - např. Choceňskou mlékárnu, ale především veliké sportovní zázemí.

Město se opravdu v tomto směru o své obyvatele dobře stará. Má zimní stadión, koupaliště, fotbalový stadión, baseballové hřiště, tenisové kurty, v jedné z tělocvičen horolezeckou stěnu aj.

Doprava

Ve městě je od roku 1845 důležitá stanice na trati Praha - Česká Třebová (1. železniční koridor). Stanice byla na počátku 21. století rekonstruována a v roce 2010 si vysloužila titul „Nejkrásnější nádraží“. V Chocni zastavují rychlíky spojující Prahu s Brnem a střední Moravou.

Do stanice je zaústěna také hlavní trať do Hradce Králové a místní dráha do Litomyšle.

Autobusová doprava má menší význam; několik linek jezdí například do Sloupnice, která leží mimo železnici. Choceň leží mimo hlavní silniční tahy, nejbližší je ve Vysokém Mýtě silnice I/35.

Ochrana přírody

Na území města se nalézá vícero chráněných území a památných stromů:

• Přírodní rezervace Peliny
• Přírodní památka Hemže-Mýtkov
• Přírodní památka Vstavačová louka
• Borovice lesní u Trojhránku ( 50° 0′ 4″ s. š., 16° 11′ 36″ v. d.)
• Čertův dub ( 50° 0′ 31″ s. š., 16° 10′ 32″ v. d.)
• Lípa srdčitá v zatáčce u hřbitova ( 50° 0′ 11″ s. š., 16° 13′ 44″ v. d.)
• Lipová alej do Hemže ( 50° 0′ 13″ s. š., 16° 13′ 41″ v. d. až 50° 0′ 37″ s. š., 16° 14′ 46″ v. d.)
• Lipová alej od zámku na Chlum ( 49° 59′ 57″ s. š., 16° 13′ 33″ v. d. až 49° 59′ 10″ s. š., 16° 13′ 29″ v. d.)

Osobnosti

• Tomáš Norbert Koutník, český kantor, varhaník a hudební skladatel (1698–1775)
• Václav Tomáš Matějka, český skladatel a kytarista (1773–1830)
• Ervín Špindler, český politik, novinář a překladatel (1843–1918)
• Karel Driml, český lékař, popularizátor vědy, autor loutkových her (1891–1929)
• Adolf Schneeberger, český fotograf (1897–1977)
• Ladislav Brom, český herec, filmový režisér a producent (1908–1969)

• 

  kostel Svatého Františka Serafínského

• 

  u kostela

• 

  Morový sloup

• 

  Tyršovo náměstí

Externí odkazy

• fotogalerie z města Chocně
• fotogalerie z Chocně
• fotografie z Chocně z roku 1938 a 1939
• Virtualní prohlídka