Slatina (okres Ústí nad Orlicí)
| Slatina | |
|---|---|
Kostel sv. Petra a Pavla |
|
|
|
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0521 580945 |
| kraj (NUTS 3): | Pardubický (CZ052) |
| okres (NUTS 4): | Ústí nad Orlicí (CZ0521) |
| obec s rozšířenou působností: | Vysoké Mýto |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 4,29 km² |
| počet obyvatel: | 406 (2005) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 58′ 58″ s. š., 16° 9′ 48″ v. d. |
| nadmořská výška: | 260 m |
| PSČ: | 566 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Obecní úřad Slatina 566 01 Vysoké Mýto |
| starosta / starostka: | Věra Zelinková |
| Oficiální web: http://www.ou-slatina.cz E-mail: slatina.ou@worldonline.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Obec Slatina se nacházi v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji, zhruba 3 km severmě od Vysokého Mýta.
Slatina u Vysokého Mýta je také název katastrálního území o rozloze 4,29 km2.[1]
Obsah |
Poloha [editovat]
Slatina se rozkládá v severní části Svitavské pahorkatiny, v ploché krajině při potoce Slatinka, drobném pravém přítoku řeky Loučné. Nejvyšší bod obce představuje na jejím jižním pomezí Bučkův kopec, 315 metrů nad mořem, a nejnižším bodem je na severozápadě vyústění Slatinského potoka do řeky Loučné, 257 m n. m. Celá obec zabírá 429 ha plochy, z níž většinu tvoří zemědělská půda.
Doprava [editovat]
Na jižní straně obce prochází regionální železniční trať Choceň - Litomyšl se zastávkou Slatina u Vysokého Mýta. Severním směrem je asi 1,5 m vzdálená vlaková zastávka Sruby na páteřní celostátní trati Praha - Česká Třebová. Obcí prochází i autobusová doprava z Vysokého Mýta do Chocně a zpět. V obci není obchod, ale díky těmto spojům má Slatina vynikající dopravní obslužnost mimo jiné i do pověřené obce III stupně, Vysokého Mýta.
Historie obce [editovat]
Nejstarší stopy lidského osídlení jsou na území Slatiny doloženy několika archeologickými nálezy. První písemné prameny z 12. století dokládají, že v těsném sousedství končila oblast držená klášterem premonstrátů z Litomyšle. Slatina leží na jedné z cest pronikání osadníků od Loučné k Tiché Orlici na Choceňsko. Prvním historicky doloženým majitelem Slatiny byl v roce 1363 kanovník litomyšlské biskupské kapituly Jan z Duban. V dalších stoletích Slatina často měnila své majitele. Podrobnější popis Slatiny pochází z r. 1610, je obsažen ve smlouvě o rozdělení majetku Hertvíka Zejdlice. Roku 1849 byla obci přiznána samostatnost, o jejím hospodaření se mnoho zpráv nedochovalo. Rok 1989 přinesl Slatině ztrátu postavení samostatné obce a byla připojena s dalšími vesnicemi k Vysokému Mýtu. O rok později však získala obec svou samostatnost zpět. V r. 2004 obecní úřad Slatina vydal knihu s názvem Slatina, kde se o historii obce lze dočíst více. Ve stejném roce byl také parlamentní heraldickou komisí schválen obecní znak a prapor.
Současnost [editovat]
V obci je vybudován vodovod, plynovod i kanalizační síť svedená do čistírny odpadních vod.
Ve Slatině se nachází Hostinec u Stratílků se sálem pro 150 lidí, kde se každoročně konají tradiční plesy a dětské maškarní karnevaly, které pořádají „Slatinské maminy“.
Spolky [editovat]
V obci působí 3 spolky:
- Hasičský sbor: který byl založen 1. října 1886 – hasiči pořádají tradiční plesy, účastní se soutěží a pomáhají při různých preventivních kontrolách, povodních, kulturních akcích atd.
- Český svaz chovatelů: založen v roce 1983 – chovatelé pořádají každoročně velmi úspěšné místní i okresní výstavy drobného hospodářského zvířectva, které navštíví v průměru 1200 návštěvníků. Na těchto výstavách probíhají jako doprovodný program výstavy modelů a výstavy historických stabilních motorů a techniky.
- Myslivecký spolek: který ve Slatině působí od roku 1945, se v roce 1980 sloučil a přejmenoval na Myslivecké sdružení Krylov – mimo svých mysliveckých povinností pořádají závody ve střeleckém parkuru a při té příležitosti i velmi oblíbené zvěřinové hody.
Pamětihodnosti [editovat]
- Kostel sv. Petra a Pavla, zdaleka viditelná dominanta obce. Jeho historie a první písemná zpráva sahá až do roku 1349. V kostele se slouží mše svaté a nyní[kdy?] zde proběhl 1. Svatováclavský koncert, na kterém zazpívala sopranistka Jana Heryánová.
- Dub letní, památný strom jižně od obce, na severním úbočí Bučkova kopce ( 49° 58′ 15″ s. š., 16° 10′ 4″ v. d.)
Reference [editovat]
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2012-05-07]. Dostupné online.
