Letohrad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Letohrad
Domy na náměstí
Domy na náměstí
Znak města LetohradVlajka města Letohrad
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecLetohrad
Obec s rozšířenou působnostíŽamberk
(správní obvod)
OkresÚstí nad Orlicí
KrajPardubický
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel6 503 (2023)[1]
Rozloha23,54 km²[2]
Nadmořská výška372 m n. m.
PSČ561 51
Počet domů1 577 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.4
Počet ZSJ6
Kontakt
Adresa městského úřaduVáclavské nám. 10
561 51 Letohrad
e-podatelna@letohrad.eu
StarostaPetr Fiala
Oficiální web: www.letohrad.eu
Letohrad
Letohrad
Další údaje
Kód obce580538
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Letohrad (německy Geiersberg, česky do roku 1950 Kyšperk, poté krátce Orličné) se nachází v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Město čítá přibližně 6 500[1] obyvatel. Historické jádro tvoří městskou památkovou zónu. Město je členem dobrovolného svazku obcí Sdružení obcí Orlicko.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Město leží v podhůří Orlických hor při soutoku Tiché Orlice a Lukavického potoka v okrese Ústí nad Orlicí, asi 7 km jihovýchodně od města Žamberk, se kterým vytváří konurbaci, 13 km jihozápadně od okresního města Ústí nad Orlicí a od krajského města Pardubice 62 km západně. Sousedními obcemi jsou na západě Písečná, na jihozápadě Hnátnice, na severu Lukavice, na severovýchodě Šedivec, na východě Mistrovice, na jihovýchodě Verměřovice a na jihu Dolní Dobrouč.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Název[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1950 mělo město název Kyšperk (německy Geiersberg) podle stejnojmenného hradu Kyšperk, ze kterého jsou dnes patrné jenom zbytky, město bylo na krátkou dobu přejmenováno na Orličné a poté definitivně na Letohrad.[4][5] Název Letohrad je umělý a nemá v historii žádnou oporu. Vznikl po sloučení obcí Kyšperk, Orlice, Kunčice a Červená.

Zámek a městečko Kyšperk, kresba Johanna Venuta z roku 1811

Nejstarší zmínka o hradu je z roku 1308, o městečku 1513. V 17. století za hraběte H. J. Vitanovského z Vlčkovic se město rozrostlo, v letech 1680–1685 byl přestavěn zámek a postaven kostel sv. Václava s honosnou štukovou výzdobou přesahující regionální význam. Hrabě Vitanovský také založil šest cechů, zrušil robotu a založil špitál pro staré a chudé lidi. V 18. století byl na náměstí postaven monumentální morový sloup, v letech 1734–1736 barokní kaple sv. Jana Nepomuckého nad městem. Na konci 18. století kyšperské panství vlastnil šlechtický rod Cavrianiů.

V 19. století vznikal zámecký park s mnoha vzácnými rostlinami (např. kandík psí zub – kvete počátkem dubna). Od první poloviny 19. století se Kyšperku říkalo „sirkařský“. Rozmohla se zde výroba sirek a to ještě o dva roky dříve než v Sušici. Nejstarší písemný doklad o výrobě sirek u nás pochází z Kyšperku už z roku 1838, jde o „Poučení pro výrobce sirek A. Nona z Kyšperka“.[6] Nejstarší doloženou větší výrobnu v Kyšperku provozoval od roku 1842 Josef Šedivý s dělníkem Čadou a po nějakém čase se dokázal dostat na denní produkci až asi 350 bedniček po 50 balíčcích, což představovalo jeden a tři čtvrtě milionu sirek.[6] Roku 1874 přijel do Kyšperka první vlak a následoval vznik dřevařského a textilního průmyslu. Dodnes je důležitou železniční křižovatkou s mezinárodním provozem.

20. století - současnost[editovat | editovat zdroj]

V roce 1950 došlo ke sloučení Kyšperka s okolními obcemi a nově vzniklý celek byl pojmenován Letohrad. V současnosti převažuje elektrotechnický průmysl. Ve 21. století se město bouřlivě rozvíjí, vznikají jak nové obytné čtvrti, tak i průmyslová oblast živě roste. Počet lidí s trvalým pobytem se blíží 6 500.

Vývoj počtu obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]

V roce 1869 měl Letohrad (s přilehlými obcemi) 3461 obyvatel, roku 1900 pak 3683 a roku 1950 to bylo 4092 obyvatel.[7]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Letohradě.
  • Raně barokní zámek z let 1680–1685
  • Přírodně krajinářský park, původně zámecká zahrada, s fontánou, empírovým altánem a umělou jeskyní – grottou
  • Kostel sv. Václava ve stylu italského baroka z roku 1680 s cennými štuky od G. Maderny a rokokovým zařízením z let 1783–1786
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Orlici z roku 1709
  • Barokní domy na náměstí se zachovaným podloubím
  • Sousoší P. Marie na náměstí z let 1718–1721 od sochaře Antonína Appellera z Litomyšli
  • Nový dvůr, bývalý barokní hospodářský dvůr, dnes Muzeum řemesel, jedno z největších ve střední Evropě.
  • Tvrz Orlice – renesanční tvrz
  • Kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1734 na Kopečku nad městem. Kapli nechal postavit Jan Václav Ignác Breda,[8] stavbu řídil Morazzi z Chrudimi, který stavěl i kapli na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, půdorys kaple i ambitů tvoří podle jednoho z atributů sv. Jana pětiúhelník, je tam pět vchodů, pětiboký oltář, pět andělů nad oltářem a další.
  • Hrad Kyšperk stával na hřebeni 300 m od kaple, což ostatně dokládají pozůstatky valů.
  • Městské muzeum – barokní budova z roku 1680, expozice je věnována historii města a sirkařství
  • Hotmarova kaplička z roku 1680, postavena místním rodákem Vilémem Hotmarem
  • Pamětní deska připomínající pobyt profesora Tomáše Garrigua Masaryka ve městě a jeho přednášku o Karlu Havlíčkovi Borovském dne 1. května 1904

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • František Vladislav Hek (1769–1847), národní buditel (byl inspirací pro postavu F. L. Věka ve stejnojmenném románu Aloise Jiráska) zde strávil sklonek života a byl tu pochován
  • Dominik Umlauf (1792–1872), malíř, řezbář; žil a zemřel v Letohradu
  • Ignác (Hynek) Umlauf (1821–1851), malíř
  • Jan Umlauf (1825–1916), malíř (bratr Ignáce), jeho obrazy zdobí více než 100 kostelů v okolí Kyšperka, na Ústecku a Lanškrounsku, na Moravě i ve vzdálenějších krajích Čech; žil tu většinu života a je tu pochován
  • Alfons Mucha (1860–1939), malíř, prodléval v Kyšperku o prázdninách 1934 a 1935 a v budově Masarykovy školy práce, nynější průmyslové školy, maloval pro pražský Hlahol obraz „Píseň“ a obrázek „Bol dívky“ do městské kroniky
  • Peter Jilemnický (1901–1949), národní umělec, spisovatel (později se identifikující se Slovenskem a jeho kulturou) se narodil v budově dnešního Městského muzea, na kterém má svou pamětní desku
  • Josef Korbel (1909–1977), československý diplomat a americký pedagog židovského původu
  • Václav Vacek (* 1946), dlouholetý letohradský farář, před r. 1989 činný v církevním disentu
  • Václav Faltus (* 1956), imitátor a dabér
  • Václav Moravec (* 1974), moderátor; zde prožil dětství
  • Ondřej Moravec (* 1984), sportovec, biatlonista, několikanásobný olympijský medailista

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Letohrad je regionální železniční uzel na kterém leží stejnojmenná stanice. Vede tudy elektrifikovaná železniční trať Ústí nad Orlicí – Letohrad – Lichkov, kde se větví ve směru do Polska a do Dolní Lipky. Druhou tratí je trať do Týniště n. O. a Hradce Králové. Nejfrekventovanější je trať do okresního Ústí n. O., kde jsou přípoje na dálkové vlaky; v tomto úseku není dopravce České dráhy, ale Leo Express.

Město leží mimo hlavní silniční tahy (nejbližší je silnice I/11 asi 4 km). Autobusová doprava má význam pro dopravu do blízkého okolí, zejména do Žamberka, dále do Klášterce n. O. a dalších okolních obcí.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

(údaje ze sčítání lidu 2001)

  • Letohrad (749 domů, 3 934 obyvatel)
  • Červená (64 domů, 214 obyvatel)
  • Orlice (276 domů, 1 112 obyvatel)
  • Kunčice (255 domů, 1 023 obyvatel)

Celkem šlo o 1 344 domů s 6 283 obyvateli.

Školy[editovat | editovat zdroj]

Mateřské školy[editovat | editovat zdroj]

  • MŠ Taušlova, Letohrad
  • MŠ U Dvora, Letohrad
  • Mateřská škola SKiPi, Letohrad

Základní školy[editovat | editovat zdroj]

  • ZŠ Komenského, Letohrad
  • ZŠ U Dvora, Letohrad

Střední školy, učiliště[editovat | editovat zdroj]

  • Průmyslová střední škola v Letohradě
  • SOU Letohrad
  • Letohradské soukromé gymnázium o.p.s.

Základní umělecké školy[editovat | editovat zdroj]

  • Pěvecké hlasové studio Pavlíny Kalousové Hockové, Letohrad
  • Umělecká škola Petra Oravce (OR Drums), Letohrad
  • Základní umělecká škola Alfonse Muchy, Letohrad

Sport[editovat | editovat zdroj]

  • Klub biatlonu OEZ Letohrad
  • Fotbalový klub FK Letohrad
  • Tenisový klub Letohrad
  • Hokejbal - SK Hokejbal Letohrad
  • Taneční studio Ká, Letohrad
  • Florbalový klub - FBC Letohrad
  • SDH Letohrad-Kunčice
  • SDH Letohrad-Orlice
  • SDH Letohrad-Město
  • SDH Letohrad-Červená
  • KARATE TEAM KCK
  • RLC Barbarians Letohrad

Kultura, zábava[editovat | editovat zdroj]

  • Městské muzeum, Letohrad
  • Zámek Letohrad
  • Muzeum řemesel Letohrad
  • Taneční klub Kongo, Letohrad
  • Funpark + restaurace SKiPi, Letohrad
  • Lezecká stěna SKiPi, Letohrad

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. http://www.mojeorlickehory.cz/kalendar-akci/900_210781_historie-posty-kysperk-orlicne-letohrad/
  5. Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
  6. a b HOFMANN, Jaroslav. Vy neznáte Kyšperk?. Země světa. 3.9.2020, roč. 19, čís. 9, s. 57–61. Dostupné online. 
  7. Retrospektivní lexikon obcí I/1. Praha 1978, str. 670.
  8. Umělecké památky Čech II. Praha 1978, str. 224n.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SEKOTOVÁ, Věra, MACKOVÁ, Marie: Kyšperk; Ústí nad Orlicí, 2000; 104 s. ISBN 80-86042-28-6
  • M. Machek, Letohrad a okolí. Letohrad 1999
  • Ottův slovník naučný, heslo Kyšperk. Sv. 15, str. 507

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]