Letohrad
Letohrad | |
---|---|
Domy na náměstí | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Letohrad |
Obec s rozšířenou působností | Žamberk (správní obvod) |
Okres | Ústí nad Orlicí |
Kraj | Pardubický |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°2′9″ s. š., 16°29′56″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 6 503 (2023)[1] |
Rozloha | 23,54 km²[2] |
Nadmořská výška | 372 m n. m. |
PSČ | 561 51 |
Počet domů | 1 577 (2021)[3] |
Počet částí obce | 4 |
Počet k. ú. | 4 |
Počet ZSJ | 6 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Václavské nám. 10 561 51 Letohrad e-podatelna@letohrad.eu |
Starosta | Petr Fiala |
Oficiální web: www | |
Letohrad | |
Další údaje | |
Kód obce | 580538 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Město Letohrad (německy Geiersberg, česky do roku 1950 Kyšperk, poté krátce Orličné) se nachází v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Město čítá přibližně 6 500[1] obyvatel. Historické jádro tvoří městskou památkovou zónu. Město je členem dobrovolného svazku obcí Sdružení obcí Orlicko.
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Město leží v podhůří Orlických hor při soutoku Tiché Orlice a Lukavického potoka v okrese Ústí nad Orlicí, asi 7 km jihovýchodně od města Žamberk, se kterým vytváří konurbaci, 13 km jihozápadně od okresního města Ústí nad Orlicí a od krajského města Pardubice 62 km západně. Sousedními obcemi jsou na západě Písečná, na jihozápadě Hnátnice, na severu Lukavice, na severovýchodě Šedivec, na východě Mistrovice, na jihovýchodě Verměřovice a na jihu Dolní Dobrouč.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Název[editovat | editovat zdroj]
Do roku 1950 mělo město název Kyšperk (německy Geiersberg) podle stejnojmenného hradu Kyšperk, ze kterého jsou dnes patrné jenom zbytky, město bylo na krátkou dobu přejmenováno na Orličné a poté definitivně na Letohrad.[4][5] Název Letohrad je umělý a nemá v historii žádnou oporu. Vznikl po sloučení obcí Kyšperk, Orlice, Kunčice a Červená.
Nejstarší zmínka o hradu je z roku 1308, o městečku 1513. V 17. století za hraběte H. J. Vitanovského z Vlčkovic se město rozrostlo, v letech 1680–1685 byl přestavěn zámek a postaven kostel sv. Václava s honosnou štukovou výzdobou přesahující regionální význam. Hrabě Vitanovský také založil šest cechů, zrušil robotu a založil špitál pro staré a chudé lidi. V 18. století byl na náměstí postaven monumentální morový sloup, v letech 1734–1736 barokní kaple sv. Jana Nepomuckého nad městem. Na konci 18. století kyšperské panství vlastnil šlechtický rod Cavrianiů.
V 19. století vznikal zámecký park s mnoha vzácnými rostlinami (např. kandík psí zub – kvete počátkem dubna). Od první poloviny 19. století se Kyšperku říkalo „sirkařský“. Rozmohla se zde výroba sirek a to ještě o dva roky dříve než v Sušici. Nejstarší písemný doklad o výrobě sirek u nás pochází z Kyšperku už z roku 1838, jde o „Poučení pro výrobce sirek A. Nona z Kyšperka“.[6] Nejstarší doloženou větší výrobnu v Kyšperku provozoval od roku 1842 Josef Šedivý s dělníkem Čadou a po nějakém čase se dokázal dostat na denní produkci až asi 350 bedniček po 50 balíčcích, což představovalo jeden a tři čtvrtě milionu sirek.[6] Roku 1874 přijel do Kyšperka první vlak a následoval vznik dřevařského a textilního průmyslu. Dodnes je důležitou železniční křižovatkou s mezinárodním provozem.
20. století - současnost[editovat | editovat zdroj]
V roce 1950 došlo ke sloučení Kyšperka s okolními obcemi a nově vzniklý celek byl pojmenován Letohrad. V současnosti převažuje elektrotechnický průmysl. Ve 21. století se město bouřlivě rozvíjí, vznikají jak nové obytné čtvrti, tak i průmyslová oblast živě roste. Počet lidí s trvalým pobytem se blíží 6 500.
Vývoj počtu obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]
V roce 1869 měl Letohrad (s přilehlými obcemi) 3461 obyvatel, roku 1900 pak 3683 a roku 1950 to bylo 4092 obyvatel.[7]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Raně barokní zámek z let 1680–1685
- Přírodně krajinářský park, původně zámecká zahrada, s fontánou, empírovým altánem a umělou jeskyní – grottou
- Kostel sv. Václava ve stylu italského baroka z roku 1680 s cennými štuky od G. Maderny a rokokovým zařízením z let 1783–1786
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Orlici z roku 1709
- Barokní domy na náměstí se zachovaným podloubím
- Sousoší P. Marie na náměstí z let 1718–1721 od sochaře Antonína Appellera z Litomyšli
- Nový dvůr, bývalý barokní hospodářský dvůr, dnes Muzeum řemesel, jedno z největších ve střední Evropě.
- Tvrz Orlice – renesanční tvrz
- Kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1734 na Kopečku nad městem. Kapli nechal postavit Jan Václav Ignác Breda,[8] stavbu řídil Morazzi z Chrudimi, který stavěl i kapli na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, půdorys kaple i ambitů tvoří podle jednoho z atributů sv. Jana pětiúhelník, je tam pět vchodů, pětiboký oltář, pět andělů nad oltářem a další.
- Hrad Kyšperk stával na hřebeni 300 m od kaple, což ostatně dokládají pozůstatky valů.
- Městské muzeum – barokní budova z roku 1680, expozice je věnována historii města a sirkařství
- Hotmarova kaplička z roku 1680, postavena místním rodákem Vilémem Hotmarem
- Pamětní deska připomínající pobyt profesora Tomáše Garrigua Masaryka ve městě a jeho přednášku o Karlu Havlíčkovi Borovském dne 1. května 1904
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- František Vladislav Hek (1769–1847), národní buditel (byl inspirací pro postavu F. L. Věka ve stejnojmenném románu Aloise Jiráska) zde strávil sklonek života a byl tu pochován
- Dominik Umlauf (1792–1872), malíř, řezbář; žil a zemřel v Letohradu
- Ignác (Hynek) Umlauf (1821–1851), malíř
- Jan Umlauf (1825–1916), malíř (bratr Ignáce), jeho obrazy zdobí více než 100 kostelů v okolí Kyšperka, na Ústecku a Lanškrounsku, na Moravě i ve vzdálenějších krajích Čech; žil tu většinu života a je tu pochován
- Alfons Mucha (1860–1939), malíř, prodléval v Kyšperku o prázdninách 1934 a 1935 a v budově Masarykovy školy práce, nynější průmyslové školy, maloval pro pražský Hlahol obraz „Píseň“ a obrázek „Bol dívky“ do městské kroniky
- Peter Jilemnický (1901–1949), národní umělec, spisovatel (později se identifikující se Slovenskem a jeho kulturou) se narodil v budově dnešního Městského muzea, na kterém má svou pamětní desku
- Josef Korbel (1909–1977), československý diplomat a americký pedagog židovského původu
- Václav Vacek (* 1946), dlouholetý letohradský farář, před r. 1989 činný v církevním disentu
- Václav Faltus (* 1956), imitátor a dabér
- Václav Moravec (* 1974), moderátor; zde prožil dětství
- Ondřej Moravec (* 1984), sportovec, biatlonista, několikanásobný olympijský medailista
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Letohrad je regionální železniční uzel na kterém leží stejnojmenná stanice. Vede tudy elektrifikovaná železniční trať Ústí nad Orlicí – Letohrad – Lichkov, kde se větví ve směru do Polska a do Dolní Lipky. Druhou tratí je trať do Týniště n. O. a Hradce Králové. Nejfrekventovanější je trať do okresního Ústí n. O., kde jsou přípoje na dálkové vlaky; v tomto úseku není dopravce České dráhy, ale Leo Express.
Město leží mimo hlavní silniční tahy (nejbližší je silnice I/11 asi 4 km). Autobusová doprava má význam pro dopravu do blízkého okolí, zejména do Žamberka, dále do Klášterce n. O. a dalších okolních obcí.
Místní části[editovat | editovat zdroj]
(údaje ze sčítání lidu 2001)
- Letohrad (749 domů, 3 934 obyvatel)
- Červená (64 domů, 214 obyvatel)
- Orlice (276 domů, 1 112 obyvatel)
- Kunčice (255 domů, 1 023 obyvatel)
Celkem šlo o 1 344 domů s 6 283 obyvateli.
Školy[editovat | editovat zdroj]
Mateřské školy[editovat | editovat zdroj]
- MŠ Taušlova, Letohrad
- MŠ U Dvora, Letohrad
- Mateřská škola SKiPi, Letohrad
Základní školy[editovat | editovat zdroj]
- ZŠ Komenského, Letohrad
- ZŠ U Dvora, Letohrad
Střední školy, učiliště[editovat | editovat zdroj]
- Průmyslová střední škola v Letohradě
- SOU Letohrad
- Letohradské soukromé gymnázium o.p.s.
Základní umělecké školy[editovat | editovat zdroj]
- Pěvecké hlasové studio Pavlíny Kalousové Hockové, Letohrad
- Umělecká škola Petra Oravce (OR Drums), Letohrad
- Základní umělecká škola Alfonse Muchy, Letohrad
Sport[editovat | editovat zdroj]
- Klub biatlonu OEZ Letohrad
- Fotbalový klub FK Letohrad
- Tenisový klub Letohrad
- Hokejbal - SK Hokejbal Letohrad
- Taneční studio Ká, Letohrad
- Florbalový klub - FBC Letohrad
- SDH Letohrad-Kunčice
- SDH Letohrad-Orlice
- SDH Letohrad-Město
- SDH Letohrad-Červená
- KARATE TEAM KCK
- RLC Barbarians Letohrad
Kultura, zábava[editovat | editovat zdroj]
- Městské muzeum, Letohrad
- Zámek Letohrad
- Muzeum řemesel Letohrad
- Taneční klub Kongo, Letohrad
- Funpark + restaurace SKiPi, Letohrad
- Lezecká stěna SKiPi, Letohrad
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
- Daruvar, Chorvatsko
- Hausen am Albis, Švýcarsko
- Niemcza, Polsko
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Zámek
-
Václavské náměstí s morovým sloupem
-
Městské domy na náměstí
-
Kašna na náměstí
-
Kostel sv. Václava
-
Muzeum Letohrad
-
Kaple sv. Jana Nepomuckého
-
Hotmarova kaple Matky Boží
-
Pohled na město
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ http://www.mojeorlickehory.cz/kalendar-akci/900_210781_historie-posty-kysperk-orlicne-letohrad/
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
- ↑ a b HOFMANN, Jaroslav. Vy neznáte Kyšperk?. Země světa. 3.9.2020, roč. 19, čís. 9, s. 57–61. Dostupné online.
- ↑ Retrospektivní lexikon obcí I/1. Praha 1978, str. 670.
- ↑ Umělecké památky Čech II. Praha 1978, str. 224n.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SEKOTOVÁ, Věra, MACKOVÁ, Marie: Kyšperk; Ústí nad Orlicí, 2000; 104 s. ISBN 80-86042-28-6
- M. Machek, Letohrad a okolí. Letohrad 1999
- Ottův slovník naučný, heslo Kyšperk. Sv. 15, str. 507
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Galerie Letohrad na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Letohrad na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Kyšperk v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Letohrad v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Městské muzeum Letohrad
- Muzeum řemesel Letohrad
- statistické údaje města Letohrad