Železniční trať Choceň–Litomyšl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Choceň - Litomyšl
018 mapa.png
Číslo 018
Provozovatel dráhy SŽDC
Délka 23,7 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída C3 (Vysoké Mýto - Litomyšl C2)
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Maximální sklon 15 ‰
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 60 km/h

OpenStreetMap mapová data
Průběh trati

Legenda

0,000 Choceň
trať do Týniště nad Orlicí
trať do Prahy
2,616 Dvořisko
4,849 Slatina u Vysokého Mýta
Loučná
7,809 Vysoké Mýto
8,660 Vysoké Mýto město
11,985 Džbánov
14,304 Hrušová
15,241 Cerekvice nad Loučnou
Loučná
16,380 Cerekvice nad Loučnou zastávka
18,801 Řídký
19,742 Tržek
21,383 Litomyšl-Nedošín
Loučná
22,542 Litomyšl zastávka
23,744 Litomyšl

Železniční trať Choceň – Litomyšl (číslo 018) je jednokolejná regionální trať z Chocně přes Vysoké Mýto do Litomyšle.

Historie[editovat | editovat zdroj]

List povolení Františka Josefa Prvního ze dne 21.srpna 1881 daný ku stavbě a užívání místních železnic (kromě jiných) z Chocně do Litomyšlpropůjčoval koncesi priv. rakouské železnici státní. Společnost jest povinna stavbu železnic do konce roku 1882 dokonati, obecnou jízdu po nich zavésti a po všechen čas koncese nepřerušeně po nich jezditi.[1]

Dráhu vlastnila ‘’Rakouská společnost státní dráhy‘‘ od října 1882 až do svého zestátnění 1.1.1908.

V roce 1958 bylo provedena změna zaústění koleje do nádraží Choceň.

Po roce 2000[editovat | editovat zdroj]

Mezi Vysokým Mýtem a Litomyšlí vede v souběhu se silnicí I/35, což v kombinaci s nižší rychlostí vedlo ke snahám o zastavení osobní dopravy.

Po roce 2000 přibývaly spoje v kratším úseku Choceň – Vysoké Mýto, litomyšlský úsek stagnoval; po roce 2010 objednával Pardubický kraj přes 20 párů spojů do Vysokého Mýta, současné však v rámci tzv. optimalizace dopravy prosazoval zastavení osobní dopravy do Litomyšle. Proti tomu se zvedly občanské protesty, zejména petice organizovaná stranou Věci veřejné.[2] Na dalších jednáních zástupci kraje záměr zmírnili a prosadili mezi Vysokým Mýtem a Litomyšlí omezení z deseti párů vlaků na pět (zbytek nahrazen autobusy) a petice označili za „zbytečné“.[3]

Stanice na trati[editovat | editovat zdroj]

V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provotu tyto stanice:

Slatina-Strakov, Vysoké Mýto, Vysoké Mýto zast., Džbánov, Česká Hrušová, Cerekvice-Č. Hruš., Cerekvice, Řídky, Tržek, Nedošín, Litomyšl.

Provoz na trati[editovat | editovat zdroj]

Dopravní zatížení tratě v pracovních dnech
období jízdního řádu číslo tratě a celkový rozsah tratě počet vlaků (v části tratě)
1900 9 Choceň – Litomyšl 4 Os
1921 léto 14 Choceň – Litomyšl 5 Os + 1 Sm
1928/29 zima 4 Choceň – Litomyšl 5 Os + 4 N Choceň – Vysoké Mýto,
5 Os + 2 N Vysoké Mýto - Litomyšl
1937/38 zima 15 Choceň – Litomyšl 11 Os
1944/45 501d Choceň – Litomyšl 8 Os
1945/46 1k Choceň – Litomyšl 9 Os
1959/60 1k Choceň – Litomyšl 11 Os
1988/89 016 Choceň – Litomyšl 10 Os Choceň – Vysoké Mýto,
7 Os Vysoké Mýto - Litomyšl
2002/03 018 Choceň – Litomyšl 15 Os Choceň – Vysoké Mýto,
11 Os Vysoké Mýto - Litomyšl
2013/14 018 Choceň – Litomyšl 22 Os Choceň – Vysoké Mýto,
7 Os Vysoké Mýto - Litomyšl
Vysvětlivky

Sm – smíšený vlak, N – nákladní vlak s přepravou osob, Os – osobní vlak

Navazující tratě[editovat | editovat zdroj]

V Chocni navazují tratě:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. List povolení č.107/1881 Sb. ze dne 21.srpna 1881
  2. Názory čtenářů na rušení vlakových spojů Svitavský deník, 1. 4. 2011.
  3. Petice za železnici byly zbytečné, vzkázal kraj Orlický deník, 19. 5. 2011.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]