Věci veřejné

Věci veřejné
Zkratka:	VV
Datum založení:	2001
Předseda:	Radek John
Sídlo:	Ohradní 1087 140 00 Praha 4 - Michle
Ideologie:	populismus
Politická pozice:	středo-pravice
Státní příspěvek (mil. Kč):	1,6 (2009)
Evropská strana:	žádná
Politická skupina EP:	žádná
Stranické noviny:	Pražan Věci Veřejné
Počet členů:	cca 800
Barva(y):	azurová
Volební výsledek:	10,88 % (PSP ČR 2010)
Poslanecká sněmovna 2010	24 / 200
Senát	0 / 81
Evropský parlament	0 / 22
Zastupitelstva obcí	332 / 62178
Oficiální web
www.veciverejne.cz

Věci veřejné (zkratka VV) je česká parlamentní politická strana. Deklaruje se jako strana přímé demokracie a vychází ze spolupráce s registrovanými příznivci (tzv. „véčkaři“), prosazuje referenda.

Strana Věci Veřejné úzce spolupracuje s Vydavatelstvím Pražan, které vydává časopisy Pražan a Věci Veřejné.

Historie

Věci veřejné vznikly v roce 2001. V roce 2002 získaly VV jeden mandát v zastupitelstvu MČ Praha 1 a působily v opozici v MČ Praha 1. Svou práci zaměřily na pomoc občanům v každodenním řešení jejich problémů ve styku s radnicí - hluk, sociální a právní problémy, deregulace. Zároveň prostřednictvím svého zvoleného zastupitele předkládaly návrhy usnesení ke zlepšení fungování MČ Praha 1. Jejich aktivity inspirovaly občany z jiných míst, tak vznikly v roce 2005 a 2006 místní buňky Věcí veřejných v Praze 7, Černošicích (ta se v roce 2009 osamostatnila pod názvem Věci černošické) a Kostelci nad Orlicí.

Článek z portálu Novinky.cz, který vyšel 15.2.2012 poukazuje na slábnoucí členskou základnu strany. V roce 2010 zaplatilo členský příspěvek cca 1 700 členů. Po volbách 2010 však prudce vzrostl zájem o členství a čekatelů o něj tak bylo přes 4 000. Nicméně po mnoha nezdarech, korupčních aférách a nepopulárních krocích vedení strany, začátkem roku 2012 zaplatilo členský příspěvek (a stalo se tak opetovně řádnými členy) jen něco přes 800 lidí.

Lidé

Předsednictvo

Přední členové strany zleva: Vít Bárta, Kateřina Klasnová, Lenka Andrýsová, Karolína Peake a Radek John na Národní třídě v Praze při vzpomínce na události 17. listopadu 1989 v roce 2010

• předseda – Radek John
  • 1. místopředsedkyně – Karolína Peake
  • místopředseda – Dagmar Navrátilová
  • místopředsedkyně – Kateřina Klasnová
  • místopředseda – Milan Šťovíček
  • místopředseda – Tomáš Jarolím

Historie předsedů

Jméno	Od	Do
Fredegar Formen	22. červenec 2002	20. leden 2003
Stanislava Moravcová	20. leden 2003	5. březen 2005
Jaroslav Škárka	5. březen 2005	27. červen 2009
Radek John	27. červen 2009

Vláda

• Karolína Peake – místopředsedkyně vlády, předsedkyně Legislativní rady vlády
• Josef Dobeš - ministr školství, mládeže a tělovýchovy
• Pavel Dobeš – ministr dopravy
• Kamil Jankovský - ministr pro místní rozvoj

Dřívější členové vlády

• Radek John - místopředseda vlády pro boj s korupcí (13. červenec 2010 – 20. květen 2011, odvolán po demisi); ministr vnitra (13. červenec 2010 – 21. duben 2011, odvolán na návrh premiéra)
• Vít Bárta - ministr dopravy (13. červenec 2010 – 21. dubna 2011, odvolán po demisi)

Neformální vedení

Za skutečného lídra strany je médii považován Vít Bárta. Bárta se například od počátku účastnil koaličních vyjednávání o vzniku vlády Petra Nečase za stranu Věci veřejné.

Politický program

Strana Věci veřejné nechává své členy a registrované příznivce rozhodovat v internetových referendech o různých částech programu. Možnost hlasovat je po registraci možná na webových stránkách www.veciverejne.cz. Zaregistrovaní příznivci strany s právem hlasovat se nazývají Véčkaři. Příklad internetového referenda: na otázku "Podporujete šrotovné ?" odpovědělo ANO 25,04 % Véčkařů, NE 74,96 %. Strana proto bude vystupovat proti zavedení šrotovného.

Strana navrhuje prodloužení ochranné doby autorského díla ze 70 let na 90 let.

Volby

Obecní volby 2006

Ve volbách v roce 2006 v Praze 1 získaly 22% hlasů a staly se druhou nejúspěšnější stranou. Vznikla zde však koalice bez Věcí veřejných mezi ODS a stranami ED, ČSSD. Buňky Věcí veřejných v Černoších a Kostelci získaly v místních zastupitelstvech čtyři, resp. dva mandáty. V roce 2008 vznikla buňka Věcí veřejných také v Praze 5.

Senátní volby 2008

V roce 2008 se Věci veřejné účastnily voleb do Senátu, kde jejich dva kandidáti v pražských okrscích Praha 1 a Praha 5 nebyli zvoleni.

Volby do EP 2009

Věci veřejné ohlásily svou účast v předčasných volbách do Poslanecké sněmovny 9. a 10. října 2009.

V roce 2009 se Věci veřejné zúčastnily voleb do Evropského parlamentu. Lídrem kandidátní listiny byla zastupitelka Prahy 1 ThDr. Kateřina Klasnová. Věci veřejné se se ziskem 2,40 % hlasů umístily na sedmém místě. Nejvíce hlasů získaly v Praze (3,13 %), nejméně v Moravskoslezském kraji (1,51 %).

Parlamentní volby 2010

Pro volby do PSP ČR v roce 2010 museli všichni kandidáti podepsat vázací smlouvu na jejímž základě se vzdali ústavou garantovaného volného mandátu a zavázali se pod hrozbou pokuty sedm milionů Kč hlasovat podle rozhodnutí stranického vedení. Ústavní právník Kysela v rozhovoru označil tyto smlouvy za protiústavní. Strana v nich získala 10,88 % hlasů, což představovalo 24 mandátů v dolní komoře. 5. dubna 2011 byl z poslaneckého klubu i strany vyloučen Jaroslav Škárka, který se stal nezařazeným poslancem, a strana disponuje 23 mandáty.

Financování

• Klub angažovaných podnikatelů
  • Lukáš Semerák, 3,5 milionu korun, předseda představenstva a spolumajitel S.P.I. Holdings
  • Michal Babák, 3,5 milionu korun, majoritní vlastník a jednatel MxB s.r.o., zvolen do sněmovny za VV v Jihomoravském kraji
  • Kamil Jankovský, 3 miliony korun, generální ředitel Phar-service a.s., nezvolen za VV v Praze
  • Vít Bárta, 2 miliony korun, předseda dozorčí rady ABL, a.s. zvolen za VV v Praze

V červnu 2010 oznámil podnikatel Zdeněk Bakala, že během předvolební kampaně věnoval politické straně 6 milionů korun.

Strana byla nepřímo sponzorovaná zadáváním drahé inzerce firmou ABL v časopise "VĚCI VEŘEJNÉ".

Kauzy a kritika

Kritika L. Zaorálka

Lubomír Zaorálek, místopředseda ČSSD, vyzval 3. června 2010 stranu, aby vrátila šest milionů korun, které dostala na volební kampaň od Zdeňka Bakaly nebo aby je předala sdružení nájemníků BYTYOKD.CZ zastupujícího nájemníky usilují o koupi bývalých bytů OKD, jež nyní vlastní společnost RPG Byty ovládaná Bakalou. Podle Zaorálka je absurdní, že strana Bakalu kritizovala, že nájemníky bytů OKD obelhal slibem o umožnění odkoupit za netržní cenu, a zároveň se od něj dává financovat.

Insolvenční řízení

Dne 4. března 2011 se strana na návrh svého věřitele, mediální agentury MÉDEA podnikatele Jaromíra Soukupa, dostala do insolvenčního řízení. To bylo ale následně zastaveno, protože věřitel vzal svůj návrh zpět.

Kauza financování poslanců

V časopise Respekt vyšel 4. dubna 2011 článek, podle něhož výkonný místopředseda strany a poslanec Jaroslav Škárka redaktorům tvrdil, že pravidelně bere od Víta Bárty peníze za loajalitu a mlčení o financování strany. Po jeho uveřejnění Škárka i Bárta zprvu vnitrostranickou korupci popřeli; Škárka ovšem zanedlouho verzi Respektu potvrdil, podal na Víta Bártu trestní oznámení a rozhodl se odejít ze strany. Avšak dříve než tak učinil, byl 5. dubna z poslaneckého klubu a strany vyloučen. Podle Víta Bárty nešlo o peníze za mlčenlivost ve věci financování strany, ale o půjčku, např. na nákup oblečení. Jiní poslanci strany pak potvrdili, že jim neformální lídr strany podobné půjčky také nabízel, a to jako finanční kompenzaci za jimi odhlasované citelné snížení poslaneckých platů.

Poté se kauza rozrostla o další poslance strany, tehdejší předsedkyně poslaneckého klubu Kristýna Kočí podala kvůli podobnému činu na Bártu též trestní oznámení a vyzvala jej k rezignaci na všechny funkce, následně byla 7. dubna vyloučena z poslaneckého klubu i ze strany. Podle ní šlo v jejím případě o půlmilionový úplatek za loajalitu Bártovi, který dala ihned do notářské úschovy, předseda Věcí Veřejných Radek John ale tvrdí, že si tyto peníze půjčila na kabelky a pak z toho udělala úplatek. Poslanec Stanislav Huml z klubu odešel téhož dne sám a prohlásil, že s Věcmi veřejnými již nechce mít nic společného. Klub jej ovšem i tak formálně vyloučil. Výhrady má dále poslankyně Jana Suchá, ta však chce v poslaneckém klubu a ve straně zůstat.

8. dubna na funkci ministra dopravy rezignoval Vít Bárta, se sdělením, že nechce zatěžovat reformní činnost vlády svou kauzou a hodlá všechny nejasnosti okolo financování a další kritiku jasně objasnit. Kandidatury na post předsedy strany se nevzdal. Po večerní trojkoaliční schůzce K9 téhož dne, kterou zástupci Věcí veřejných předčasně opustili, premiér Petr Nečas oznámil, že v pondělí 11. dubna prezidentu republiky navrhne odvolání dvou ministrů za tuto stranu, jmenovitě Radka Johna a Josefa Dobeše a předá demisi ministra Víta Bárty. Tak se také stalo.

Další setrvání na trojkoaličním projektu strana podmínila demisí ministrů Fuksy, Kalouska a Vondry, a to podle principu „presumpce viny,“ který byl podle vyjádření uplatněn na jejich členy kabinetu. 11. dubna nabídl demisi ministr obrany Alexandr Vondra, aby neblokoval vládní změny a umožnil budoucí spolupráci trojkoalice.

19. dubna vzešla z jednání ve formátu K12 koaliční dohoda, podle níž Radek John zůstane vicepremiérem, nově s gescí boje proti korupcí, Josef Dobeš setrvá na postu ministra školství, mládeže a tělovýchovy, novým ministrem dopravy se stane Radek Šmerda a ministrem vnitra pak Jan Kubice. 21. dubna pak prezident republiky jmenoval dva nové ministry.

Financování strany

V souvislosti s finanční aférou strany probíhající na jaře roku 2011 zjistil časopis Respekt, že obnos 6 milionů Kč, jež Michal Babák daroval Věcem veřejným si, dle jeho vlastního tvrzení, za tímto účelem vypůjčil od společnosti WCM CZ (v níž figuruje coby jednatel), a splácí jí je z výtěžku prodeje akcií společnosti, na jejíž jméno si údajně nevzpomněl. Možnost, že by v této kauze figuroval pouze jako prostředník někoho, kdo si přeje zůstat veřejnosti neznám, Babák popřel. V přiznání majetku a příjmů při vstupu do Sněmovny Babák přiznal pouze měsíční příjem ve výši 200 000 Kč, vlastnictví tří nemovitostí (zatížených hypotékou) a automobilu, nikoliv akcií v hodnotě 30 – 40 milionů. Za prodej svých podílů ve společnostech MB consulting a Dark dog získal v letech 2006 a 2007 50 000 resp. 40 000 Kč. Předseda strany, Radek John, dne 13. dubna prohlásil že materiály k Babákovu financování má strana v tašce, ale odmítl je ukázat. Dne 16. dubna 2011 prohlásil Babák ve vyjádření deníku Právo, že 650 000 Kč poskytl Věcem veřejným ze svých soukromých prostředků, 2,5 milionu si vypůjčil z vlastní firmy MxB a 3,5 milionu od firmy WCM CZ; a své dluhy chce splatit prodejem 15 % akcií na majitele společnosti Bene Factum, který má být uskutečněn v letošním roce. Vlastnictví těchto akcií Babák při vstupu do Sněmovny nepřiznal, dle svého prohlášení dílem protože v té době neznal jejich přesnou aktuální hodnotu, dílem protože nechtěl, aby jeho majetkové poměry byly známy v místě jeho bydliště. Podle veřejně dostupných údajů však po 50 % společnosti Bene Factum patří Miloši Havránkovi a Petru Šrámkovi.

Poslanec Babák existenci svého podílu ve společnosti Bene factum nedoložil, s odvoláním na obchodní tajemství, s tím, že jeho tvrzení bude v budoucnu potvrzeno tiskovým prohlášením společnosti Bene factum. Smlouvy dokládající že si na sponzoring strany vypůjčil od společností WCM CZ a MxB jsou podepsány pouze Babákem (který je jednatelem první a spoluvlastníkem druhé z nich), takže nelze zcela vyloučit možnost že smlouvy vznikly až dodatečně, a Babák odmítl zpřístupnit zástupcům tisku účetní knihy, v nichž by měla být data zaznamenána, s poukazem na obchodní tajemství. Existenci půjček dokládá výpisy ze svého bankovního účtu, a existenci 3,5 milionové půjčky od společnosti WCM CZ potvrzuje i minoritní vlastník WCM CZ Josef Liška. Odhadovaný výnos (35 milionů Kč) z prodeje svého podílu ve společnosti Bene factum vysvětluje poslanec Babák jejím obratem v posledních letech, podle poslední dostupné účetní uzávěrky z roku 2009 však byla účetní hodnota celé společnosti 1,363 milionu Kč, a společnost vykazuje mírnou ztrátu. Převody peněžních sum na Babákův účet, které zčásti probíhaly v hotovosti, vzbudily podezření banky, která své pochybnosti o původu peněz oznámila Finančně analytickému útvaru ministerstva financí, který v květnu 2011 zahájil prověřování transakcí.

V souvislosti s aférou financování poslanců strany bylo také zjištěno, že příspěvky Lukáše Vícha, který dle vlastního prohlášení daroval straně 27 000 Kč, nejsou uvedeny v oficiálních výročních zprávách strany, což potvrzuje netransparentnost jejího financování.

Dne 17. dubna 2011 bylo také týdeníkem Respekt zjištěno, že na některých smlouvách s finančními přispěvateli strany pro rok 2010 byl podpis tehdejšího prvního místopředsedy strany J. Škárky zfalšován, což bylo doloženo odborným grafologickým posudkem. Věci veřejné se k této záležitosti odmítly vyjádřit, s odkazem na odpovědnost Škárky (začátkem dubna ze strany vyloučeného protože obvinil Víta Bártu z uplácení za mlčení o financování strany), který ještě coby místopředseda správnost dokumentace souhrnně stvrdil svým podpisem ve výroční zprávě VV.

Dne 22. dubna vyšlo najevo, že v seznamu sponzorů, jenž je povinnou součástí výroční zprávy stran, nejsou uvedeny dary v řádu desetitisíců korun od Vratislava Vařejky, bývalého asistenta poslance VV Otto Chaloupky.

Plán z roku 2008

Související informace naleznete v článku ABL#Strategie 2009-2014.

V pátek dne 8. dubna 2011 uveřejnila Mladá fronta DNES dokument pocházející z října roku 2008, v němž jeho údajný původce Vít Bárta, faktický vedoucí činitel Věcí veřejných, rozvíjí koncepci navýšení ekonomické moci společnosti ABL v České republice do r. 2014 prostřednictvím zvýšení politické moci Věcí veřejných (koalice s ODS na radnici hl.m. Prahy, rozvoj vztahů s představiteli ČSSD) a z ní posléze plynoucího navýšení zakázek od veřejné sféry a ekonomických elit země.

Koaliční smlouva a podmíněný odchod z vlády

Na jaře 2011 si Věci veřejné spolu s se stranami ODS a TOP 09 vyjednali koaliční dohodu, ve které VV požadovaly patřičné zastoupení ve vládě, jmenovitě křesla ministrů, z toho nezbytně post ministra vnitra. Pokud by je do 7. června strana nedostala, popřípadě pokud by ve vládě zůstal Alexandr Vondra, Ivan Fuksa a Miroslav Kalousek, nebo v ní naopak nebyl Radek John, hrozila odchodem z vlády a tím propuknutí vládní krize. Premiér Nečas obratem od VV požadoval odchod lidí spojených s firmou ABL. Požadavky obou stran dohody nebyly splněny. Po vypršení termínu byl vyjednán dodatek ke smlouvě a nový termín, stanovený na 30. června. K tomuto datu se premiér a Věci veřejné dohodli na „úpravách“ ve vládě a přiřknutí čtyř ministerských postů.

Volební preference od roku 2010

Volební průzkumy podle Factum Invenio od voleb v květnu 2010 ukazují, že obliba strany Věci veřejné prudce klesá a v současné době není atmosféra mezi voliči pro tuto stranu příznivá.

Datum průzkumu	Procenta	Mandáty
24.5. 2010	12,6 %	26
31.8. 2010	7,9 %	17
29.9. 2010	8,8 %	17
7.10. 2010	9,6 %	17
5.11. 2010	6,3 %	9
2.2. 2011	7,3 %	15
2.3. 2011	6,5 %	11
7.4. 2011	6,7 %	11
29.4. 2011	4,7 %	0
31.5. 2011	3,0 %	0
29.7. 2011	3,7 %	0
30.8 2011	3,7 %	0
23.9. 2011	3,3 %	0
7.10. 2011	3,6 %	0
4.11. 2011	2,2 %	0
2.12. 2011	2,5 %	0
13.2. 2012	2,2 %	0

Odkazy

Reference

http://www.novinky.cz/domaci/259130-john-ma-na-kahanku-po-volbach-ho-muze-vystridat-peake.html

Externí odkazy

• Oficiální stránky strany
• Oficiální stránky předsedy strany Radka Johna
• Tomáš Němeček: Černý kůň, zlatý John (LN 12.6.2010)