Jaroslav Škárka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mgr. Jaroslav Škárka
J Škárka crop.jpg
3. předseda Věcí veřejných
Ve funkci:
5. března 2005 – 27. června 2009
Předchůdce Stanislava Moravcová
Nástupce Radek John

výkonný místopředseda
Věcí veřejných
Ve funkci:
27. června 2009 – 5. dubna 2011

Ve funkci:
29. května 2010 – 28. srpna 2013

Ve funkci:
21. října 2006 – 21. října 2010

Narození 24. listopadu 1970 (43 let)

TCH Ostrava Československo

Politický subjekt ODS (90. léta)
VV (2003-2011)
nestraník (od 2011)
Vzdělání Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
Profese politik
Webová stránka www.jaroslavskarka.cz

Mgr. Jaroslav Škárka (* 24. listopadu 1970, Ostrava) je český politik bez politické příslušnosti, v letech 2005–2009 předseda a poté výkonný místopředseda strany Věci veřejné. Od května 2010 do srpna 2013 byl poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky zvoleným za tuto stranu, z níž byl vyloučen 5. dubna 2011 poté, co veřejně prohlásil, že se účastnil vnitrostranické korupce.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval pedagogiku a výchovné poradenství na Masarykově univerzitě v Brně, je podnikatel. V 90. letech byl členem ODS, v roce 2003 vstoupil do Věcí veřejných, kde se zprvu věnoval komunální politice na Praze 1 a byl tam zvolen zastupitelem v komunálních volbách v roce 2006. V březnu 2005 se stal předsedou strany Věci veřejné, v červnu 2009 byl vystřídán Radkem Johnem. V parlamentních volbách v roce 2010 byl zvolen z prvního místa kandidátky VV v Plzeňském kraji. V dolní komoře vykonává funkci místopředsedy Kontrolního výboru.

Známým se stal kontroverzní výrok na jeho blogu „Do tramvaje nastoupím opravdu jenom tehdy, když není zbytí, protože špinavé sedačky, upatlaná madla, ukrajinští dělníci ve špinavých montérkách, kteří se na mě lepí ze všech stran, a smradlaví spící bezdomovci nejsou pro mě lákadla ve prospěch městské dopravy.“[2]

V časopise Respekt vyšel 4. dubna 2011 článek, podle něhož se Škárka redaktorům přiznal, že pravidelně bere od Víta Bárty peníze za loajalitu.[3] Po jeho uveřejnění Škárka i Bárta zprvu vnitrostranickou korupci popřeli;[4] Škárka ovšem zanedlouho verzi Respektu potvrdil a rozhodl se odejít ze strany.[5] Avšak dříve než tak učinil, byl ze strany vyloučen.[1]

V souvislosti s touto kauzou byl 13. dubna 2012 odsouzen k nepodmíněnému tříletému trestu odnětí svobody ve vězení s dozorem a k desetiletému zákazu činnosti poslance, když jej soud uznal vinným z podvodu. Toho se měl Škárka dopustit manipulováním s nahrávkou, kterou soudu předložil jako důkaz proti Bártovi.[6][7] Proti rozsudku se odvolal a uspěl. V novém jednání byli Škárka společně i s Vítem Bártou zproštěni obvinění. V lednu 2014 Nejvyšší soud zamítl dovolání státního zástupce proti dřívějšímu rozsudku, a tím byl Škárka definitivně zproštěn všech obvinění.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b KOPECKÝ, Josef; VESELÁ, Lenka. Věci veřejné vyloučily Škárku ze strany i poslaneckého klubu. iDNES.cz [online]. 2011-04-05 [cit. 2011-04-05]. Dostupné online.  
  2. VALÁŠKOVÁ, Marie. Jaroslav Škárka: Když jede ukrajinský dělník v tramvaji, měl by přece být čistě oblečený. iHNed.cz [online]. 2010-05-05 [cit. 2011-04-05]. Dostupné online. ISSN 1213-7693.  
  3. Ondřej Kundra, Ivana Svobodová: Strach a úplatky nad VV, Respekt 14/2011, s. 17-21
  4. Škárka z VV popřel braní peněz za loajalitu, Respekt však prý má nahrávku. e15.cz [online]. 2011-04-03 [cit. 2012-04-18]. Dostupné online.  
  5. KREČ, Luboš. Beru od Bárty peníze, přiznal Škárka. Po dalším obratu ho véčkaři vyhodili. iHNed.cz [online]. 2011-04-05 [cit. 2011-04-05]. Dostupné online. ISSN 1213-7693.  
  6. NOHL, Radek: Bárta dostal podmínku. Škárka tři roky ve vězení - článek na serveru Aktuálně.cz, dostupné on-line
  7. Koncept rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 [online]. iDNES.cz, [cit. 2012-04-21]. Dostupné online. (česky) 
  8. Exposlanci Bárta se Škárkou jsou definitivně osvobozeni, ceskenoviny.cz, 24. 1. 2014

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]