Právní moc

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Právní moc je procesní institut, vlastnost soudního nebo správního rozhodnutí spočívající v jeho konečnosti, závaznosti a nezměnitelnosti.

Rozhodnutí nabývá právní moci z časového hlediska zásadně tehdy, pokud proti němu není přípustný řádný opravný prostředek, nebo pokud sice přípustný je, ale nebyl podán v zákonné lhůtě, pokud došlo ke vzdání se práva jej podat, anebo pokud byl podán, ale následně byl vzat zpět. Na právní moc nemají vliv mimořádné opravné prostředky.

Materiální a formální právní moc[editovat | editovat zdroj]

Konečnost pravomocného rozhodnutí je vnitřní procesní účinek, který se označuje jako formální právní moc a znamená, že dané rozhodnutí již nelze napadnout řádným opravným prostředkem. Uvedená skutečnost musí nastat vůči všem účastníkům řízení, pokud i jen jeden z nich řádný opravný prostředek podat může, rozhodnutí právní moci zatím nenabývá.

Naopak závaznost a nezměnitelnost pravomocného rozhodnutí navenek je označována jako materiální právní moc. Závaznost rozhodnutí se projevuje jak ohledně předmětu řízení (objektivní meze závaznosti), tak ohledně dotčených osob (subjektivní meze závaznosti). Jestliže bylo o určité věci pravomocně rozhodnuto, tak je takové rozhodnutí vůči účastníkům řízení a státním orgánům závazné. Výjimkou jsou např. rozhodnutí o osobním stavu v občanském soudním řízení (rozhodnutí o rozvodu nebo o neplatnosti manželství, o osvojení, o svéprávnosti, o zjištění otcovství nebo o prohlášení za mrtvého), nebo vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu, která jsou závazná pro každého. Nezměnitelnost se pak projevuje v tom, že o dané věci již nelze znovu v novém řízení jednat a rozhodnout, právní mocí nastává tzv. překážka věci rozsouzené (rozhodnuté) - res iudicata. Pokud však jde o rozhodnutí nemeritorní, tzn. většinou v procesních otázkách, tato překážka neplatí.

Přes uvedený dvojí účinek právní moci je právní moc samozřejmě jen jedna, neboť oba tyto účinky nastávají současně.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • WINTEROVÁ, Alena, a kolektiv Civilní právo procesní. Praha : Linde, 2008. ISBN 978-80-7201-726-3. S. 311 - 323. (česky) 
  • STAVINOHOVÁ, Jaruška. Civilní proces a organizace soudnictví. Brno : Doplněk, 2003. ISBN 80-210-3271-5. S. 405 - 406. (česky) 
  • SKULOVÁ, Soňa a kolektiv. Správní právo procesní. Plzeň : Aleš Čeněk, 2008. ISBN 978-80-7380-110-6. S. 239 - 241. (česky) 
  • DVOŘÁK, Bohumil. Právní moc civilních soudních rozhodnutí : procesní studie. Praha : C. H. Beck, 2008. ISBN 978-80-7400-095-9. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]