Miroslav Kalousek

Ing. Miroslav Kalousek
8. a 10. ministr financí České republiky
Úřadující
Ve funkci od: 13. července 2010
Předchůdce	Eduard Janota
Ve funkci: 9. ledna 2007 – 8. května 2009
Předchůdce	Vlastimil Tlustý
Nástupce	Eduard Janota
4. předseda KDU-ČSL
Ve funkci: 2003 – 2006
Předchůdce	Cyril Svoboda
Nástupce	Jiří Čunek
Člen Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
Úřadující
Ve funkci od: 1998
Narození	17. prosince 1960 Tábor, Československo
Politický subjekt	TOP 09 (od r. 2009) KDU-ČSL (1984 - 2009)
Choť	Radka Kalousková

Miroslav Kalousek (* 17. prosince 1960 v Táboře) je český politik, zakladatel a 1. místopředseda TOP 09, poslanec Parlamentu České republiky a od července 2010 ministr financí Nečasovy vlády. Tuto pozici již zastával v letech 2007–2009 v rámci druhého Topolánkova kabinetu. V období 2003–2006 byl předsedou Křesťanské a demokratické unie - Československé strany lidové.

Před vstupem do vysoké politiky pracoval na Úřadu vlády ČR. Byl odborným poradcem místopředsedy vlády, ředitelem odborů poradců místopředsedy vlády ČSFR a náměstkem ministra obrany, odpovědným za rozpočet a akviziční procesy.

Dlouhou dobu působil v KDU-ČSL. Za tuto stranu byl také v roce 1998 zvolen do Poslanecké sněmovny PČR. V roce 2003 byl na sjezdu zvolen předsedou strany. V roce 2006 na tento post rezignoval poté, kdy většina strany odmítla jeho návrh na koncept menšinové vlády s ČSSD podporované komunisty, vznesením tohoto návrhu chtěl zabránit sestavení velké koalice mezi ODS a ČSSD. Jak se po letech nechal slyšet Zdeněk Škromach: „My jsme vlastně tehdy s Nečasem a se Sobotkou dojednávali poslední podmínky dohody o toleranci vlády ODS, což bylo velmi reálné." V červnu 2009 odešel z KDU-ČSL, založil novou politickou stranu TOP 09 a stal se jejím prvním místopředsedou.

Biografie

Mládí a předlistopadové období

Miroslav Kalousek se narodil 17. prosince 1960 v Táboře. Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, kde v roce 1984 získal titul inženýra. Od roku 1984 do roku 1990 pracoval jako technolog a vedoucí investičního útvaru ve výrobním podniku Mitas Praha n.p.

Počátky kariéry a působení ve vládních úřadech

V roce 1984 se stal členem Československé strany lidové v Praze 10. ČSL byla do roku 1990 spolu s KSČ ad. součástí Národní fronty a on byl ve stejném roce zaměstnán jako poradce, později vedoucí odborného útvaru místopředsedy vlády. V letech 1993–1998 zastával post náměstka ministra obrany ČR, staral se o finanční řízení resortu, armádní restrukturalizace i řízení armádních zakázek.

V roce 1993, kdy byl Miroslav Kalousek náměstkem na Ministerstvu obrany ČR, si objednala Armáda ČR od ministerstva padáky pro dopravu skupin hloubkového průzkumu a seskoků (za použití techniky HAHO a HALO). Ve výběrovém řízení vyhrála firma Anex Cirus pana Andrlíka, která měla dodat padáky s názvem VTP-100. V roce 1994 armáda zadání výběrového řízení rozšířila. K padáku VTP-100 byl přidán hlavní kulatý padák a záložní kulatý padák. Odborníci paraclubu tvrdí, že VTP-100 měl příliš funkcí, jež si vzájemně odporovaly. Přesto byla padáková souprava VTP-100 v roce 1996 zavedena do výzbroje Armády České republiky. V roce 1997 došlo ke smrtelné nehodě na VTP-100, při které zahynul vojín Prinich. Podle Petra Blahout z 1. vojenského paraklubu Plzeň expertízy neprokázaly jako příčinu nehody technickou závadu padáku, přesto byly tyto padáky v roce 1998 zakázány.

Vzestup na politické scéně

V roce 1998 byl v Jihočeském kraji zvolen za KDU-ČSL do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Stal se členem Hospodářského výboru, Výboru pro obranu a bezpečnost a Stálé komise pro kontrolu činnosti Vojenského obranného zpravodajství PČR. Mezi lety 1999 - 2001 byl místopředsedou KDU-ČSL, v té době byla součástí tzv. Čtyřkoalice. Miroslav Kalousek byl tak členem stínové vlády Čtyřkoalice pro resort průmyslu a obchodu. V letech 2000 - 2002 byl členem vyšetřovací komise a předsedou sněmovní vyšetřovací komise pro objasnění rozhodování státu v IPB. Ve funkčním období Poslanecké sněmovny PČR 2002 - 2006 působil jako předseda rozpočtového výboru. V roce 2005 na tuto funkci rezignoval, poté co bylo podáno trestní oznámení na jeho manželku pro nezaplacení dědické daně. Toto obvinění se však nikdy nepotvrdilo. Miroslav Kalousek prohlásil, že podání trestního oznámení pro nezaplacení dědické daně na jeho manželku je vykonstruovaná lež, která může ještě více ohrozit už tak otřesenou důvěru veřejnosti v politiku: "Rezignuji proto na funkci předsedy rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Činím tento krok jako nezbytný vklad k politické kultuře naší země. Proti původcům pomluv a křivých obvinění budu postupovat právní cestou. Jsem totiž přesvědčen, že k politické kultuře patří i předpoklad, že pomluvy a křivá obvinění nelze realizovat beztrestně."

Předseda KDU-ČSL

V roce 2003 byl v Ostravě na sjezdu KDU-ČSL zvolen předsedou strany. Tento post obhájil i v roce 2005 na sjezdu v Plzni. Pod jeho vedením získala KDU-ČSL v krajských volbách roku 2004 12,5 % rozdělovaných mandátů, což je o jednu šestinu více krajských zastupitelů než měla předtím. Uspěla i ve volbách do Evropského parlamentu, kde získala dva mandáty.

Na jaře 2005 média poukázala na nejasné okolnosti, za kterých Kalousek s manželkou přišli ke svým nemovitostem. Luxusní byt v Praze na Veleslavíně prý koupil Kalouskův švagr Lubomír Kašák, když předtím od Kalouskovy manželky, své sestry, dostal směnku na šest a půl milionu korun a následně byt Kalouskovým pronajal. Podle analytika BBC Daniela Kaisera tento případ „vykazuje všechny známky praní politikových peněz“. Podnikatel Kašák byl vyšetřován policií a byl v září 2002 v Solenicích na Příbramsku zastřelen svým obchodním partnerem Zdeňkem Němcem, který poté spáchal sebevraždu. Nedlouho poté Kašákova vdova převedla byt na Kalouskovi. Ke kauze se vyjádřil i otec Lubomíra Kašáka Ing. František Kašák: „Směnku na 6,5 mil. Kč podepsal můj syn ing. Lubomír Kašák své sestře ing. Radce Kalouskové, CSc., na základě dohody se mnou. Od počátku 90. let jsem veškeré své úsilí a úspory věnoval na podporu podnikání svého syna. V roce 1999 jsem se rozhodl jako otec obou dětí učinit narovnání, jak je podělit stejným dílem. Částka 6,5 mil. Kč odpovídala profitu, který představoval příslušný díl mé pomoci do začátku podnikání a výnosů z mé spolupráce ve firmách KANAKO Příbram a IDOS Praha. Jako nejvhodnější instrument tohoto narovnání se nám po vzájemné dohodě jevil závazek s časovým odkladem – tedy směnka. Toto narovnání jsem učinil podle svého nejlepšího svědomí a dodnes ho pokládám za správné."

Po patovém výsledku voleb v roce 2006, se Miroslav Kalousek v čele KDU-ČSL pokoušel společně s ODS a zelenými vytvořit vládu. 24. srpna 2006 předseda ČSSD Jiří Paroubek veřejně nabídl lidovcům účast v menšinové vládě s tolerancí KSČM. Před volbami 2006 se KDU-ČSL svým voličům zavázala, že nebude ve vládě podporované KSČM. Vzhledem ke komplikované povolební situaci však Miroslav Kalousek se souhlasem předsednictva KDU-ČSL začal jednat o nabídce ČSSD na vstup do vlády. Paroubkova nabídka mimo jiné lidovcům slibovala mírné snížení daní, zrušení kontroverzní novely církevního zákona, ratifikaci smlouvy s Vatikánem a čistě poměrný volební systém, čímž alespoň částečně vykryl většinu programových bodů KDU-ČSL. Proti účasti strany ve vládě za tiché podpory komunistů protestovaly některé krajské, okresní i městské organizace a někteří jednotliví senátoři a poslanci. Celostátní výbor strany ukončil jednání o vládě a Miroslav Kalousek rezignoval na funkci předsedy. Rezignovala také část místopředsedů strany.

Po odstoupení z funkce předsedy KDU-ČSL

Miroslav Kalousek na konferenci Firma a konkurenční prostředí na MZLU.

Miroslav Kalousek po odstoupení z funkce předsedy KDU-ČSL v roce 2006 zůstal členem strany. Ve stejném roce kandidoval do zastupitelstva města Bechyně a získal zde třetí nejvyšší počet voličských hlasů. Mezi lety 2007 - 2009 byl ministrem financí ve vládě Mirka Topolánka, zároveň zastával post místopředsedy rozpočtového výboru a také byl členem kontrolního výboru. Kalouskem vedené ministerstvo financí připravilo státní rozpočty na léta 2008 a 2009 s deficity 107,2 resp. 178,7 miliard korun - druhá suma je rekordním deficitem státního rozpočtu v dějinách České republiky. Později rámci kampaně před volbami do PSP v roce 2010 rozesílala Kalouskova strana TOP 09 občanům symbolické složenky na úhradu jejich údajného podílu na státním dluhu. Cílem složenek mělo být upozornit občany na rostoucí zadlužení České republiky. Kalousek k tomu dodal: "To není dluh někoho jiného, zaplatit ho budeme muset všichni". Za tuto kampaň byl Kalousek silně kritizován.

V roce 2009 z pozice ministra financí podepsal dohodu s japonskou investiční bankou Nomurou, čímž ukončil spor, který byl veden od roku 2000. Nomura žalovala český stát o náhradu škody ve výši 120 miliard Kč, a to kvůli zastavení činnosti Investiční a poštovní banky (IPB). Nomura poté žaloby u soudu stáhla.

Kalousek také z pozice ministra financí hájil zadání více než sto miliardové veřejné zakázky na odstraňování ekologických zátěží jediné firmě. "Během šestnácti let bylo vyčištěno pouze 32 procent postižených lokalit a odstraněno pouhých 26 procent škod - měřeno očekávaným objemem prací," uvedlo ministerstvo. "Místo dalších 20 let by tak ekologické škody mohly být odstraněny do roku 2015," argumentoval Kalouskův úřad. Po Kalouskově odchodu v květnu 2009 chtělo ministerstvo financí v tendru pokračovat. Důvodem mělo být, že by se díky tendru podařilo částku na odstranění ekologických závazků státu, které vznikly před rokem 1992, snížit. Pokud by se ekologické škody odstraňovaly zadáváním jednotlivých zakázek, nestihl by stát podle ministerstva do roku 2015 dostát svým závazkům. Ty jsou právně vymahatelné a při jejich nesplnění mohou státu hrozit žaloby nebo arbitráže. Podle české pobočky organizace Transparency International jde o neuvážený experiment s veřejnými prostředky, který by údajně zatížil státní rozpočet zbytečně nejméně o 30 miliard korun. K záměru na jedinou zakázku se kriticky vyjádřila také Hospodářské komora ČR.

Do druhého kola tendru postupily tři firmy, z nichž nejnižší nabídku podala firma Marius Pedersen Engineering za 56,8 miliardy korun. Ministr Kalousek nedoporučil tuto nejnižší nabídku přijmout. Předseda vlády Petr Nečas poté oznámil, že žádného uchazeče nevybere a projekt se uzavře. V prosinci 2011 vláda zakázku na odstranění ekologických škod zrušila.

Související informace naleznete v článku Státní zakázka na sanaci starých ekologických zátěží.

V této době proběhla další kauza, a sice ohledně smlouvy mezi státem a společností OKD. Miroslav Kalousek byl v souvislosti s touto kauzou několikrát kritizován za liknavý postup a člen ČSSD Lubomír Zaorálek jej otevřeně obvinil z nečestného jednání. Podle Kalouska v uplynulých dvou letech ministerstvo svůj přístup zlepšilo, ale odmítá vést soudní spory, které jsou předem prohrané. Ještě před odchodem z funkce ministra financí dal podnět k auditu v bytovém fondu, o který se jednalo.

Související informace naleznete v článku Kauza bytů OKD.

Jinou kauzou spojenou s Miroslavem Kalouskem v té době bylo povolení internetového sázení českým firmám v rozporu se stanoviskem KDU-ČSL. Tehdejší předseda strany Jiří Čunek tvrdil, že v roce 2008 KDU-ČSL dostala nabídku sponzorského daru osm až deset milionů korun od firmy Penta za umožnění sázení přes internet. Kalousek nařčení z přijetí úplatku odmítl s vysvětlením, že povolení kurzovního sázení po internetu začalo platit pro všechny české společnosti, které o to žádaly, nikoliv jen pro Pentu.

V roce 2009 po 25 letech ukončil Miroslav Kalousek členství v KDU-ČSL. Někteří členové strany jej obviňovali z přílišných sympatií
k ODS. Své rozhodnutí Miroslav Kalousek komentoval pro iDNES.cz: "V mé straně teď sílí názor, že sociální spravedlnost znamená rovnou spotřebu. To je politika, kterou já nemohu dělat. Na tom nic nemůže změnit volba toho či onoho předsedy."

Vznik TOP 09

Související informace naleznete v článku TOP 09.

Miroslav Kalousek pět měsíců před předčasnými sněmovními volbami roku 2009 přemýšlel o založení nové strany. Jako ideologii pro svou stranu zvolil pravicový konzervatismus a název TOP 09. Vznik své strany podmínil podporou Karla Schwarzenberga, ten jeho nabídku přijal. V listopadu na Ustanovujícím sjezdu TOP 09 byl zvolen 1. místopředsedou strany. Pro sněmovní volby roku 2010 byl lídrem TOP 09 ve Středočeském kraji.

2. října 2009 novinářka Sabina Slonková zveřejnila na portálu Aktuálně.cz informaci, že největší sponzor TOP 09 vede od roku 2005 soudní spor se státem o více než 70 milionů korun. Brněnský podnikatel Dušan Novotný věnoval straně TOP 09 11 milionů korun. Firma Orgapol, ve které Dušan Novotný působí, vyžaduje od ministerstva financí náhradu škody, která měla být způsobená při dodatečném vyměření daně finančním úřadem. Firma Orgapol podala žalobu v době, kdy byl ministrem financí Miroslav Kalousek. Soudní při potvrdil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, ale detaily odmítl zveřejnil s odkazem na povinnosti mlčenlivosti u pravomocně neukončeného sporu. Podle Novotného dar pro TOP 09 se sporem nijak nesouvisel a uvedl, že nemá důvod si politiky finančně zavazovat. Miroslav Kalousek k tomu uvedl:„Jedná se o soudní spor o náhradu škody, která dle názoru vedení Orgapol, a. s., vznikla společnosti chybným postupem Finančního úřadu. V roce 2007 navrhl Orgapol, a. s., Ministerstvu financí mimosoudní vyrovnání. Tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek ve shodě s názorem škodní komise Ministerstva financí požadovanou částku odmítl vyplatit. Spor tak řeší nezávislý soud standardním postupem. Pokud by existovala jakákoliv účelová vazba mezi tehdejším ministrem financí a MVDr. Dušanem Novotným, nebylo by nic snazšího než na mimosoudní vyrovnání přistoupit a požadovanou částku vyplatit.TOP 09 tak pokládá oba dva dary od fyzických osob za zcela transparentní a věrohodné“.

Nečasova vláda

Ve sněmovních volbách roku 2010 získala TOP 09 16,7% a podílela se následně spolu s ODS a Věcmi veřejnými na vzniku vlády premiéra Petra Nečase, kde Kalousek zastává funkci ministra financí. V průběhu března 2011 se dostal do sporu s ministrem obrany Alexandrem Vondrou v rámci aféry ProMoPro. Ministerstvo financí v lednu 2011 podalo trestní oznámení kvůli údajně podezřelé zakázce, kterou v době českého předsednictví bez soutěže získala od státu firma ProMopro. Zakázka byla společnosti přidělena vládní sekcí pro české předsednictví vedená tehdy Alexandrem Vondrou. Podle Ministerstva financí není zřejmé, co stát získal asi za polovinu plateb firmě ProMoPro při českém předsednictví EU. Část peněz zhruba z půl miliardy korun údajně směřovala na podezřelé účty v Rakousku. V únoru 2011 zahájila protikorupční policie úkony trestního řízení kvůli možnému porušování povinnosti při správě cizího majetku. Doposud nepadlo žádně obvinění.

Ocenění

Miroslav Kalousek vyhlášen ministrem financí roku 2008 pro oblast rozvíjejících se trhů.

V roce 2008 Kalouska mezinárodní časopis Emerging Markets vyhlásil „ministrem financí roku 2008 pro oblast rozvíjejících se evropských ekonomik“. Emerging Markets každý rok vyhodnocuje vývoj veřejných financí v zemích rozvíjejících se evropských ekonomik a v rozvojových zemích. Hodnotí prosazování reforem vedoucích ke stabilitě a udržitelnosti veřejných rozpočtů. Ceny se udělují na základě hlasování analytiků, bankéřů, zástupců finančních institucí a jiných expertů.

Stejné ocenění bylo Miroslavu Kalouskovi uděleno časopisem Emerging Markets podruhé v roce 2011, kdy byl vyhlášen "ministrem financí roku 2011 pro oblast rozvíjejících se evropských ekonomik".

Rodinný život

Rodinnému životu Miroslava Kalouska je věnována publicita jen občasně. Jeho manželkou je Radka Kalousková, rozená Kašáková, inženýrka chemie, asistentka v Ústavu polymerů Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, seznámila se s ním v roce 1984 jako s profesním kolegou a řadovým členem Československé strany lidové (téhož roku Kalousek do strany vstoupil).

V roce 2002 MF Dnes při prověřování majetkových poměrů politiků zjistila, že aniž by si půjčoval peníze v bance, investoval celkem přes tři miliony korun do stavby rodinného domu v Bechyni za 2,3 milionu korun a odkoupení třípokojového bytu v panelovém domě v Praze za 752 tisíc Kč, do té doby užívala jeho rodina luxusní dvousetmetrový půdní byt v Praze-Veleslavíně, pronajatý od Lubomíra Kašáka údajně za třikrát nižší nájemné, než by bylo tržní. MF Dnes došla k závěru, že sponzorem Kalouskovy předvolební kampaně v roce 1998 i veleslavínského bytu je Kalouskův švagr Lubomír Kašák, majitel stavební firmy IDOS Praha, profitující mimo jiné z veřejných zakázek v Příbrami. Ve firmě má 5% podíl i Radka Kalousková. Příbramským starostou v době získání zakázek byl člen celostátního vedení KDU-ČSL a Kalouskův přítel Josef Vacek. Radka Kalousková získala veleslavínský byt výměnou za směnku v hodnotě 6,5 milionu korun, kterou v její prospěch vystavil v roce 1999 po dohodě s jejich otcem její bratr Lubomír Kašák v rámci vyrovnání mezi sourozenci. Lubomír pak byl v roce 2002 zavražděn údajně svým společníkem Zdeňkem Němcem, který se po činu také zastřelil. K darovací dani přiznala Radka Kalousková směnku až po letech poté, co se o daňový únik na základě anonymního podnětu začala zajímat policie.

V září 2011 Miroslav Kalousek zmínil, že má syna v přibližně stejném věku, jako asi dvacetiletý mladík, s nímž měl konflikt. Podle rozhovoru zveřejněného v Aha! si své soukromí chrání a o své manželce, synovi a dceři téměř nemluví.

Vztahy s veřejností

Aha! o něm referuje, že sbírá karikatury o sobě a že Štěpána Mareše za drsný vtip nejen nezažaloval, ale naopak chtěl kresbu odkoupit jako dárek pro manželku. Karikatury nepovažuje za urážku, ale za nadsázku, za kterou něco malého je. Zlobit se kvůli karikaturám může podle něj jen trouba.

Charakteristická je historka z jeho jednání s odborářskými demonstranty v červnu 2011. Ti na něj před budovou ministerstva financí volali „Kalousku, vylez!“ a poté, co vyšel mezi ně, jedna z demonstrujících žen změnila názor a prohlásila: „On má tu drzost sem přijít!“. Ve sněmovně se pak omluvil za pozdní příchod slovy: „Považoval jsem za svoji povinnost setkat se se zástupci pracujících, kteří dnes nepracují.“

21. září 2011 na Malostranském náměstí v Praze profackoval čtyřmi fackami asi dvacetiletého mladíka poté, co jej dotyčný oslovil: „Kalousku, ty kurvo jedna zlodějská“. Kalousek poté prohlásil, že facka je pedagogický instrument. Předseda vlády Petr Nečas postup zhodnotil slovy, že Kalousek rozhodně neaspiruje na titul pedagoga roku. Policii nebyl incident hlášen, přesto jej však vyšetřuje. Média o něm informoval poslanec VV Petr Skokan, který však nebyl přímým svědkem.

Externí odkazy

• Miroslav Kalousek na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
• Miroslav Kalousek v pořadu Impulsy Václava Moravce, 8. března 2010
• Miroslav Kalousek v pořadu Impulsy Václava Moravce, 30. dubna 2008
• Miroslav Kalousek v interview Václava Moravce pro BBC, 23. srpna 2005
• Bohumil Pečinka: První muž TOP 09: vzestupy a pády Miroslava Kalouska 16. června 2009, idnes.cz
• Lucie Strašíková: Kalousek má jedinečnou schopnost - cokoliv přežít, ČT24, 22. dubna 2009