Daň dědická, darovací a z převodu nemovitosti
Daň dědická, darovací a z převodu nemovitosti je přímá majetková daň, vybíraná v České republice. Platí se při dědění, darování a převodu nemovitostí. Ačkoliv by ji šlo rozdělit na tři daně, řadí se jako jedna, především protože jsou její tři složky definovány v jednom společném zákoně. Této dani se tedy vzhledem k její charakteristice říká také trojdaň.
Do 30 dnů od nabytí právní moci v rámci dané transakce (ukončené dědického řízení, uzavřením smlouvy o bezúplatném převodu a převod nemovitosti) je nutno podat tzv. dílčí daňové přiznání. Daň darovací a dědickou vypočítá správce daně, termín její splatnosti je 30 dnů od obdržení platebního výměru, daň z převodu nemovitostí je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání, tedy většinou do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byl zapsán vklad práva do katastru nemovitostí, a to ve výši přiznané částky.
Obsah |
Tři skupiny poplatníků [editovat]
Složky této daně mají určité společné rysy, například její poplatníci se dělí do tří skupin podle svého příbuzenského vztahu. Podle těchto skupin se ale také kromě výše daně rozhoduje i například o osvobození od jejího placení. Daň v první skupině (příbuzní v řadě přímé) se neplatí. Poplatníci se dělí na linie následujícím způsobem:
- v přímé příbuzenské linii (rodiče a děti) a manželé
- v pobočné příbuzenské linii – sourozenci, tety, strýcové, neteře, synovci, sestřenice, bratranci
- ostatní fyzické a právnické osoby, tzv. obmyšlení
Ačkoliv poplatníci z první a druhé skupiny „platí“ nulovou daň, je vždy nutné podat dílčí daňové přiznání.
Dědická daň [editovat]
Dědická daň je taková platba, kterou platí dědici státu, na základě dědictví ze zákona nebo ze závěti. Jejím předmětem je nabytí nemovitého, movitého i nehmotného majetku děděním. Až na výjimečné případy se vztahuje na všechny, je splatná do třiceti dnů ode dne doručení platebního výměru.
Sazba dědické daně závisí na příbuzenském vztahu mezi jednotlivými osobami a na hodnotě děděného majetku. Základem této daně – podle českých zákonů – je cena majetku nabytého jednotlivým dědicem, snížená o mnohé výlohy, které jsou spojené s pohřbem, odměnu notáře či o další dědické dávky, placené v zahraničí. Zákonným právem je dědictví odmítnout, například pokud by zděděné dluhy převýšily hodnotu majetku. V tomto případě pak dědictví převezme stát a dluhy umoří prodejem jeho části. Dědictví však může být odmítnuto nebo přijato pouze jako celek, nikoliv pouze určitá část. V případě, že dědictví je součástí soudního šetření, jeho převod se povinně odkládá do konce šetření. Proti tomuto šetření se může dědic odvolat, avšak pouze do 30 dnů od doby, kdy obdrží oznámení o úmrtí.
Sazby [editovat]
Sazby jsou progresívní a shodné se sazbami daně darovací, přičemž sazby daně dědické jsou poloviční.
Osvobození od daně [editovat]
Osvobozeny od daně jsou movité věci a peníze do následujících hodnot:
- u 3. linie do 20 000 Kč.
Darovací daň [editovat]
Tato daň se velmi podobá předchozí, platí se ale tehdy, je-li darováním bezúplatně převeden majetek mezi několika osobami jinak než smrtí zůstavitele.
Existují výjimky, kterými jsou například darování nemovitosti, která je kulturní památkou či darování peněz a majetku, který bude prokazatelně využit na studium, léčení, úhradu sociálních služeb, nákup zdravotních pomůcek nebo na charitativní účely.
Základem daně je cena majetku, snížená o prokázané dluhy. Daň darovací platí většinou obdarovaný, dárce je ručitelem daně. V případě daru do ciziny platí daň dárce. Sazba není stejná jako u daně dědické (je dvojnásobná).
Osvobození od daně [editovat]
Také jsou osvobozeny peněžité dary a dary movitých věcí, které zasahují do všeobecně popsaného rozsahu v zákoně o daních, pokud jejich hodnota nepřesáhne určitou, zákonem danou hranici:
- u 3. linie do 20 000 Kč.
Daň z převodu nemovitosti [editovat]
Daň z převodu nemovitosti je jednorázová, stejně jako dvě předcházející. Základem daně je buď cena podle znaleckého posudku nebo kupní cena; je jím vyšší z těchto dvou cen. Sazba daně je 4%. Poplatníkem daně je prodávající, avšak jejím ručitelem je kupující. Daňové přiznání je potřeba podat a daň zaplatit do tří měsíců od konce měsíce, v kterém byl vklad zapsán do katastru nemovitostí.
