Metoděj Kubáň
| Msgre. Metoděj Kubáň | |
|---|---|
 Metoděj Kubáň v hodnosti plukovníka v roce 1935 | |
| Narození | 18. září 1885 Horní Bečva  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 5. března 1942 (ve věku 56 let) Koncentrační tábor Dachau  Německá říše |
| Civilní činnost | duchovní Římskokatolické církve |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | Brigádní generál |
| Velel | Duchovní správa Čsl. armády |
| Války | 1. světová válka |
| Vyznamenání | Československý válečný kříž in memoriam |
 multimediální obsah na Commons | |
Brigádní generál Metoděj Kubáň (18. září 1885 Horní Bečva[1] – 5. března 1942 Koncentrační tábor Dachau) byl český katolický duchovní, generál československé armádní duchovní správy.
Život[editovat | editovat zdroj]
Do roku 1918[editovat | editovat zdroj]
Narodil se dne 18. září 1885 v Horní Bečvě.[1] Po studiu na českém gymnáziu v Místku se stal studentem teologické fakulty v Olomouci a 5. července 1908 byl vysvěcen na kněze. Jeho prvním působištěm v civilní duchovní správě se stal Bergstadt a Frankštát.
Dne 1. května 1909 byl jmenován polním kurátem v záloze. Bezprostředně po vypuknutí první světové války byl povolán v rámci mobilizace do rakousko-uherské armády a nastoupil službu v záložní nemocnici v Olomouci. Záhy se nemocnice stěhovala na ruskou frontu a později na Balkán.
Po vzniku ČSR[editovat | editovat zdroj]
Po vzniku samostatné Československé republiky sloužil u vojenského velitelství v Moravské Ostravě. Od 1. června 1919 se stal vojenským kaplanem v posádkové nemocnici v Brně. Odtud byl přeložen na Slovensko, kde prožil takřka deset let své vojenské kariéry.
V dubnu 1929 byl převelen ze Slovenska do Hradce Králové a Josefova, kde byl až do listopadu 1934 duchovním správcem 4. pěší divize. Dalším místem jeho vojenské kariéry se stala Praha. Zde byl pověřen funkcí přednosty katolické skupiny I/6. oddělení Ministerstva národní obrany. V únoru 1935 byl jmenován generálním vikářem československé branné moci, v červenci 1935 byl povýšen na plukovníka a o tři roky později, 23. srpna 1938 mu byla dekretem prezidenta republiky udělena hodnost generála duchovní služby.[pozn. 1]
Okupace a smrt[editovat | editovat zdroj]
Jako důstojník Československé armády a vlastenec velmi těžce nesl přijetí Mnichovské dohody a následnou okupaci republiky v březnu 1939. Zapojil se proto do protinacistického odboje v řadách Obrany národa a podílel se na organizaci pomoci rodinám zatčených a pronásledovaných důstojníků čs. armády.
V roce 1940 byl na udání Franze Bobeho zatčen, uvězněn a odsouzen pro „urážku německé branné moci“.[2] Trest odnětí svobody si odpykával v káznici v Budyšíně, v Praze na Pankráci, v Malé pevnosti v Terezíně, a nakonec byl 13. února 1942 odeslán do koncentračního tábora Dachau jako politický vězeň č. 29214. Zde byl vystaven brutálnímu mučení a dne 5. března 1942 v ranních hodinách zemřel.
Po osvobození byl in memoriam vyznamenán Československým válečným křížem a povýšen do hodnosti generála šéfa duchovní služby.[pozn. 2]
Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]
Záslužný kříž pro duchovní[3], II. třída, 1915 (Rakousko-Uhersko)
Čestné vyznamenání za zásluhy o červený kříž[4], II. třída s válečnou dekorací, 1917 (Rakousko-Uhersko)
Řád Františka Josefa, V. třída – rytíř, 1917 (Rakousko-Uhersko)
Československá medaile Vítězství, 1937
Řád jugoslávské koruny, IV. třída, 1939 (Jugoslávské království)
Československý válečný kříž 1939, 1945 in memoriam
.png){kind=small}
.svg){kind=small}
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Odpovídala tehdejší hodnosti brigádního generála u generálů zbraní.
- ↑ Odpovídala tehdejší hodnosti divizního generála.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnosti Horní Bečva
- ↑ HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. ISBN 80-7325-029-2. S. 16, 79.
- ↑ Válka.cz, Záslužný kříž pro duchovní
- ↑ [Válka.cz, Čestné vyznamenání za zásluhy o červený kříž]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- STEHLÍK, Eduard. Páter Method. Praha: Ministerstvo obrany ČR, Agentura vojenských informací a služeb, 2006. ISBN 80-7278-370-X.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Metoděj Kubáň na Wikimedia Commons - Kubáň, Metoděj: generál šéf duchovní služby in memoriam na webu Válka.cz
- LAŇKA, Mgr. et Mgr. Jiří Ignác. Vojenská duchovní služba v československé armádě v letech 1918–1939 se zvláštním přihlédnutím k římskokatolické církvi. České Budějovice, 2017 [cit. 2021-09-25]. 284 s. Disertační práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích; Teologická fakulta; Katedra teologických věd. Vedoucí práce prof. ThLic. PaedDr. Martin Weis, Th.D.. s. 87 až 92 (kapitola: 5.1.4 generál duchovní Msgre. Methoděj Kubáň). Jmenný rejstřík: Methoděj Kubáň se v práci vyskytuje na stranách: 11, 13, 39, 45, 58, 66, 67, 87–92, 105, 114, 166, 175, 206, 207, 209, 214, 221, 223, 224, 226, 228, 236, 237, 240, 251, 259, 274, 282. Dostupné online.
- Čeští římskokatoličtí duchovní
- Českoslovenští generálové
- Oběti nacistického Německa
- Oběti druhé světové války
- Vězni koncentračního tábora Terezín
- Brigádní generálové
- Narození v roce 1885
- Narození 18. září
- Úmrtí v roce 1942
- Úmrtí 5. března
- Úmrtí v koncentračním táboře Dachau
- Vězni koncentračního tábora Dachau
- Narození v Horní Bečvě
- Nositelé Řádu Františka Josefa
- Nositelé Řádu jugoslávské koruny
- Držitelé Československé medaile Vítězství
- Nositelé Československého válečného kříže 1939