Jiří Pospíšil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o bývalém ministru spravedlnosti (nikoliv senátorovi). Další významy jsou uvedeny v článku Jiří Pospíšil (rozcestník).
JUDr. Jiří Pospíšil
Jiří Pospíšil
Jiří Pospíšil
Ve funkci:
4. září 2006 – 8. května 2009
Předseda vlády Mirek Topolánek
Předchůdce Pavel Němec
Nástupce Daniela Kovářová
Ve funkci:
13. července 2010 – 27. června 2012
Předseda vlády Petr Nečas
Předchůdce Daniela Kovářová
Nástupce Pavel Blažek

Ve funkci:
4. září 2006 – 9. ledna 2007
Předchůdce Pavel Zářecký
Nástupce Cyril Svoboda
Ve funkci:
13. července 2010 – 13. července 2011
Předchůdce Pavel Zářecký
Nástupce Karolína Peake

Ve funkci:
19. prosince 2012 – 28. srpna 2013

místopředseda ODS
Ve funkci:
20. června 2010 – 18. ledna 2014

Úřadující
Ve funkci od: 1. července 2014

Ve funkci:
15. června 2002 – 28. srpna 2013
Ve funkci:
26. října 2013 – 20. června 2014

Úřadující
Ve funkci od: 13. října 2012

Narození 24. listopadu 1975 (39 let)
Chomutov
Československo Československo
Politický subjekt ODA (1994-1998)
ODS (1998-2014)
nestraník za TOP 09
Choť svobodný
Děti bezdětný
Vzdělání ZČU v Plzni
Zaměstnání poslanec
Profese právník
Commons Kategorie Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil (* 24. listopadu 1975 Chomutov) je český politik, v letech 20102014 místopředseda ODS a v letech 20022014 poslanec Parlamentu České republiky.

V minulosti zastával úřad ministra spravedlnosti, nejdříve v letech 20062009prvnídruhé vládě Mirka Topolánka, a opět mezi roky 20102012kabinetu Petra Nečase. V období 2006–2007 a 2010–2011 byl předsedou Legislativní rady vlády. V letech 20092010 byl také děkanem Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni. Od prosince 2012 do srpna 2013 byl místopředsedou Poslanecké sněmovny. V roce 2014 byl zvolen poslancem Evropského parlamentu.

Vzdělání a profesní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval gymnázium na Mikulášském náměstí v Plzni. V roce 1999 ukončil studium na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. V roce 2002 získal titul JUDr.

Od roku 2007 je členem redakční rady časopisu Státní zastupitelství.

29. září 2009 rektor Západočeské univerzity v Plzni Josef Průša dočasně pověřil Jiřího Pospíšila funkcí děkana Právnické fakulty, když děkan Zachariáš a proděkani Tomažič a Kindl se pod tlakem médií vzdali funkcí poté, co byli obvinění z plagiátorství.[1] V listopadu 2009 se stal po volbě děkanem oficiálně.

Jiří Pospíšil je dlouholetým spolupracovníkem významné české mecenášky umění Medy Mládkové. Je členem správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových, která spravuje Museum Kampa umístěné v prostorách Sovových mlýnů na pražské Kampě.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1994 vstoupil do ODA, ještě v komunálních volbách roku 1998 za ODA neúspěšně kandidoval do zastupitelstva města Plzeň. Profesně se tehdy uvádí jako student ZČU.[2] V roce 1998 pak vstoupil do ODS a spoluzaložil regionální sdružení Mladých konzervativců v Plzni.

Ve volbách v roce 2002 byl zvolen do poslanecké sněmovny za ODS (volební obvod Plzeňský kraj).[3] Byl místopředsedou sněmovního ústavněprávního výboru. Mandát poslance obhájil ve volbách v roce 2006. Byl členem ústavněprávního výboru. Opětovně byl do sněmovny zvolen ve volbách v roce 2010. Od prosince 2012 je místopředsedou organizačního výboru sněmovny.[4][5][6] V roce 2000 – 2004 působil jako zastupitel Plzeňského kraje, opětovně zvolen v roce 2012.[7]

V první vládě Mirka Topolánka i druhé vládě Mirka Topolánka zastával v letech 2006-2009 post ministra spravedlnosti. Jako ministr odvolal v roce 2007 vrchního státního zástupce Jiřího Kulvejta a novým jmenoval Vlastimila Rampulu[8], toho však později, zejména z důvodu účelového protahování ve vyšetřování některých kauz, taktéž odvolal. V médiích se také zastal nového náměstka Libora Grygárka s tím, že je přesvědčen o jeho vysokých odborných předpokladech.[9]

Do funkce ministra spravedlnosti se vrátil v rámci vlády Petra Nečase v roce 2010 a v téže době se na volebním kongresu ODS v červnu 2010 stal jedním z místopředsedů strany.[10] Od července 2010 – července 2011 působil jako předseda Legislativní rady vlády.[11] V průběhu roku 2010 vláda odvolala Nejvyšší státní zástupkyni Renátu Veseckou a do této funkce byl na návrh Jiřího Pospíšila jmenován tehdejší zástupce českého státu u Eurojustu v Haagu Pavel Zeman. Vedle přípravy rozsáhlých právních kodifikací došlo za ministra Pospíšila ke zrychlení soudního řízení o více než jednu třetinu nebo navýšení počtu pracujících vězňů o téměř 20 procent. 27. června 2012 byl ovšem prezidentem Václavem Klausem z funkce ministra spravedlnosti odvolán na návrh předsedy vlády Petra Nečase.[12] Oficiálním důvodem bylo manažerské selhání při řízení resortu; tento důvod ale řada politiků i odborníků označila za zástupný a jako skutečný důvod uvedla Pospíšilův úmysl jmenovat Lenku Bradáčovou do funkce vrchní státní zástupkyně v Praze. S tím nesouhlasila část politické scény, včetně části Pospíšilovy ODS.[13] Proti Pospíšilovu odvolání bylo uspořádáno několik demonstrací[14] a některé nevládní protikorupční organizace vyzvaly premiéra kvůli odvolání ministra spravedlnosti k rezignaci.[15] V krajských volbách 2012 pak jako lídr vedl kandidátku ODS v Plzeňském kraji, kde se ODS podařilo nakonec zvítězit se ziskem 26,5 % a porazit sociální demokracii. Plzeňský kraj byl také jediným krajem, kde zvítězila ODS. Hejtmanem se ale nestal, protože koalici uzavřela ve volbách druhá ČSSD s třetí KSČM. Od 19. prosince 2012[16] do 28. srpna 2013 zastával pozici místopředsedy Poslanecké sněmovny.

V Topolánkově vládě Pospíšil prosadil z pozice ministra spravedlnosti mj. přijetí nového trestního zákoníku, v Nečasově vládě pak mj. nový občanský zákoník a nový zákon o obchodních korporacích. Tím došlo ke kompletní rekodifikaci českého soukromého práva. Za Pospíšila byl také přijat nový zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim či nový zákon o obětech trestných činů.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval v Plzeňském kraji jako lídr ODS [17] a byl zvolen s druhým nejvyšším procentuálním počtem preferenčních hlasů. Od 5. prosince zastával pozici místopředsedy sněmovního ústavně právního výboru, ze které však po vystoupení z ODS později sám odstoupil.[18]

Na 24. kongresu ODS kandidoval na post 1. místopředsedy ODS, získal 193 hlasů delegátů a nebyl tak zvolen. Porazil jej Jan Zahradil.[19] Neuspěl ani v první volbě řadových místopředsedů. Spolu s Petrem Sokolem postoupil až do třetího kola volby, ale ani jeden z nich nezískal dostatečný počet hlasů.[20] Získal nominaci i ve druhé volbě, ale vzdal se jí.[21]

Dne 30. ledna 2014 odešel z ODS. Důvodem podle něj byla oboustranná ztráta důvěry u nemalé části členů a funkcionářů ODS. Odchodem chtěl také umožnit, aby byla ODS jednotná a schopná úspěšně realizovat svůj restart. Poslanecký mandát si ponechal.[22] Zároveň oznámil, že možná požádá Poslanecký klub TOP 09 a STAN o spolupráci (vstupovat do žádné strany však podle svých slov nehodlá).[23]

Kandidatura do Evropského parlamentu[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidoval z pozice nestraníka za TOP 09 a STAN na 2. místě jejich kandidátky.[24] Získal 77 724 preferenčních hlasů (v rámci voleb vůbec nejvíce; 32,15 %), přeskočil tak lídra kandidátky Luďka Niedermayera a byl zvolen poslancem Evropského parlamentu. Vzhledem k neslučitelnosti funkcí rezignoval dne 20. června 2014 na mandát poslance Poslanecké sněmovny PČR, ve Sněmovně ho nahradil Vladislav Vilímec.[25] Pospíšil působí ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO).

„Chci dbát na to, aby EU při tvorbě norem a zákonů nezacházela příliš daleko a nesnažila se chránit občany i tam, kde o to nestojí. Podpořím také studentskou mobilitu formou výměnných programů jako je Erasmus."

Kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Celá kariéra Jiřího Pospíšila je spojována s plzeňským podnikatelem Romanem Jurečkem, který je novináři označován ze jednoho z kmotrů ODS.[26]

Jiří Pospíšil v prvním období v křesle ministra spravedlnosti podpořil nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou při postupu v kauze Čunek, kdy došlo den před podáním obžaloby k odejmutí případu státnímu zástupci. Tento postup podpořilo svým právním posudkem jako jediné právě ministerstvo pod vedením Jiřího Pospíšila. V Nečasově vládě dle médií Pospíšil předchozí chyby napravil – prosadil odvolání Vesecké, kterou nahradil novým nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem a připravil nový zákon o státním zastupitelství, který měl výrazně posílit nezávislost veřejné žaloby.[27] Po vleklých soudních sporech prosadil i odvolání vrchního státního zástupce v Praze Vlastimila Rampuly, kterého předtím sám do funkce jmenoval, a za jehož éry se veřejné žalobě nedařilo dotáhnout do konce velké korupční kauzy.[28]

V červenci 2009 byl Jiří Pospíšil v Toskánsku, kde se setkal s generálním ředitelem ČEZ Martinem Romanem a se správcem systému exekucí Pavlem Šikošem.[29] Krátce před setkáním s generálním ředitelem Martinem Romanem, hlasoval Jiří Pospíšil ve třetím čtení pro přílepek „lex ČEZ“[30] k zákonu o spotřební dani, který zajistil ČEZu emisní povolenky v hodnotě 68 miliard korun.[31]

V říjnu 2010 po rezignaci na funkci děkana Právnické fakulty v Plzni podpořil do funkce děkana kontroverzního Květoslava Růžičku před favorizovaným Karlem Eliášem.[32]

Poté, co web gaynet.cz přinesl v květnu 2010 spekulaci o údajném Pospíšilově milostném vztahu s Václavem Moravcem,[33][34] se toto tvrzení objevilo i v dalších médiích,[35][36][37] ale již o 4 měsíce dříve se zmínka o Pospíšilově orientaci objevila například v příloze Kavárna deníku MF Dnes.[38] Veřejně se však k těmto osobním otázkám nevyjadřuje. Expremiér Mirek Topolánek v rozhovoru pro server Česká-justice.cz v březnu 2014 uvedl, že Pospíšila před nástupem do stínové vlády v roce 2003 vyzval ke coming outu, aby nemohl být vydíratelný. Při jeho odvolání z funkce pak údajně označil za chybu, že tak nikdy neučinil.[39] Jiří Pospíšil uvedl, že mu Topolánek nic podobného neřekl.[40]

V červnu 2014 pak v pořadu České televize 168 hodin uvedl, že nemá klasickou rodinu, manželku, děti a žije sám. Dodal, že asi proto hrají v jeho životě významnou roli starší ženy (konkrétně mluvil o Věře Janouškové a Medě Mládkové), které jej obohacují duchovně a nikoliv jinak. Vše uzavřel s tím, že v tom není žádná vypočítavost, ale možná jeho přirozenost.[41]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Plzeňští plagiátoři končí ve funkci, fakultu povede Pospíšil, ČT24, 29. 9. 2009
  2. Počet obyvatel: 162 759 Osoba: Jiří Pospíšil [online]. komunalnipolitika.cz, [cit. 2013-01-13]. Dostupné online. (česky) 
  3. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 14. - 15.6.2002 [online]. volby.cz, [cit. 2013-01-13]. Dostupné online. (česky) 
  4. Jiří Pospíšil [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2013-01-13]. Dostupné online. (česky) 
  5. Jiří Pospíšil [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2013-01-13]. Dostupné online. (česky) 
  6. Jiří Pospíšil [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2013-01-13]. Dostupné online. (česky) 
  7. [1]
  8. Ministr odvolal vrchního státního zástupce Kulvejta
  9. Exkomunistický prokurátor Grygárek dělá hvězdnou kariéru, TV Nova, 10.4.2007
  10. Na kongresu ODS prohráli kmotři. Do vlády míří Vondra, Pospíšil i Drobil
  11. [2]
  12. Prezident odvolal ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila
  13. Proti jmenování Bradáčové byla část ODS. Zřejmě proto Pospíšil skončil
  14. [3]
  15. [4]
  16. VÁLKOVÁ, Hana. Sněmovna má opět čtyři místopředsedy, počet doplnili Pospíšil a Hamáček. iDNES.cz [online]. 2012-12-19 [cit. 2012-12-19]. Dostupné online.  
  17. Němcová chce být superlídrem ODS, Kubu ve středních Čechách nechtěli [online]. iDNES.cz, 2013-09-02, [cit. 2013-09-03]. Dostupné online.  
  18. Sněmovní ústavně právní výbor si do čela zvolil Tejce. Aktuálně.cz [online]. 2013-12-05 [cit. 2013-12-05]. Dostupné online.  
  19. ODS povede Fiala se Zahradilem v zádech, zbývá zvolit posledního místopředsedu. iHNed.cz [online]. 2014-01-18 [cit. 2014-01-18]. Dostupné online.  
  20. Místopředsedy ODS jsou Zahradil, Kupka, Tošenovský a Vystrčil. Lidovky.cz [online]. 2014-01-18 [cit. 2014-01-18]. Dostupné online.  
  21. Novým předsedou ODS je Petr Fiala, bude česká Thatcherová?. Česká televize [online]. 2014-01-18 [cit. 2014-01-18]. Dostupné online.  
  22. Exministr Jiří Pospíšil opustil ODS, poslancem zůstává. iDNES.cz [online]. 2014-01-30 [cit. 2014-01-30]. Dostupné online.  
  23. Pospíšil opustil ODS, stojí o spolupráci s TOP 09. Týden.cz [online]. 2014-01-31 [cit. 2014-02-04]. Dostupné online.  
  24. Volby do EP: Nabízíme mezinárodně uznávané odborníky [online]. TOP 09, 2014-02-20, [cit. 2014-02-20]. Dostupné online.  
  25. JUDr. Jiří Pospíšil [online]. Poslanecká sněmovna PČR, [cit. 2014-07-01]. Dostupné online.  
  26. HOLEC, Petr. Jiří Pospíšil odchází a s ním i kmotr Jurečko. Na jak dlouho?. reflex.cz [online]. 2012-7-12 [cit. 2012-7-19]. Dostupné online.  
  27. Syrovátka, T.: Nepospíšil, MF DNES, 28.6.2012, s. 3; Kundra, O.: Tam a zase zpátky, Respekt, 19.12.2011
  28. [5]
  29. Pospíšil v Itálii: Pobyl u šéfa ČEZ se správcem exekucí
  30. Poslanci přiklepli ČEZu 68 miliard, demonstranti odešli s prázdnou
  31. Takže Jiří Pospíšil povede ODS do voleb?
  32. Ministr: Nikoho jsem nepřemlouval
  33. Exkluzivně! Gay Václav Moravec: víme, s kým má sex!, Gaynet, 10. 5. 2010
  34. Exkluzivně! Gay Václav Moravec: s Pospíšilem už dokonce bydlí!, Gaynet, 11. 5. 2010
  35. GayNet: Exministr Pospíšil žije s moderátorem Moravcem!, AhaOnLine, 26. 5. 2010, anotace na Monitoruji.cz
  36. Moravec prý žije s exministrem ODS Pospíšilem, ePortal, 28. 5. 2010
  37. Moravec prý žije s exministrem ODS Pospíšilem, Prvnizpravy.cz, 27. 5. 2010 (abb)
  38. Zdeněk Sloboda: Polemika: Jiří Hromada před některými problémy gayů a leseb strká hlavu do písku, Kavárna, příloha MF Dnes, 27. 1. 2010
  39. MALECKÝ, Robert. Mirek Topolánek: Nečas je jen náhradní cíl. Česká-justice.cz [online]. 2014-03-31 [cit. 2014-04-01]. Dostupné online.  
  40. pet. Přiznej se, že jsi gay! řekl Topolánek Pospíšilovi! Ten to popírá. TN.cz [online]. 2014-03-31 [cit. 2014-04-01]. Dostupné online.  
  41. STRNADOVÁ, Tereza. 168 hodin: Skrytá tvář Jiřího Pospíšila. Česká televize [online]. 2014-06-01 [cit. 2014-06-02]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Děkan Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni
Předchůdce:
Jaroslav Zachariáš
29. září 20098. srpna 2010
Jiří Pospíšil
Nástupce:
Květoslav Růžička