Jiří Pospíšil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o bývalém ministru spravedlnosti (nikoliv senátorovi). Další významy jsou uvedeny v článku Jiří Pospíšil (rozcestník).
JUDr. Jiří Pospíšil
Jiří Pospíšil
Jiří Pospíšil
Ve funkci:
4. září 2006 – 8. května 2009
Předseda vlády Mirek Topolánek
Předchůdce Pavel Němec
Nástupce Daniela Kovářová
Ve funkci:
13. července 2010 – 27. června 2012
Předseda vlády Petr Nečas
Předchůdce Daniela Kovářová
Nástupce Pavel Blažek

Ve funkci:
4. září 2006 – 9. ledna 2007
Předchůdce Pavel Zářecký
Nástupce Cyril Svoboda
Ve funkci:
13. července 2010 – 13. července 2011
Předchůdce Pavel Zářecký
Nástupce Karolína Peake

Ve funkci:
19. prosince 2012 – 28. srpna 2013

místopředseda ODS
Ve funkci:
20. června 2010 – 18. ledna 2014

Úřadující
Ve funkci od: 1. července 2014

Ve funkci:
15. června 2002 – 28. srpna 2013

Commons Kategorie Jiří Pospíšil
Ve funkci:
26. října 2013 – 20. června 2014

Úřadující
Ve funkci od: 13. října 2012
Ve funkci:
12. listopadu 2000 – 12. listopadu 2004

Narození 24. listopadu 1975 (38 let)

Chomutov
Československo Československo

Politický subjekt ODA (1994-1998)
ODS (1998-2014)
nestraník za TOP 09
Choť svobodný
Děti bezdětný
Vzdělání ZČU v Plzni
Zaměstnání poslanec
Profese právník
Commons Kategorie Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil (* 24. listopadu 1975 Chomutov) je český politik, v letech 20102014 místopředseda ODS a v letech 20022014 poslanec Parlamentu České republiky.

V minulosti zastával úřad ministra spravedlnosti, nejdříve v letech 20062009prvnídruhé vládě Mirka Topolánka, a opět mezi roky 20102012kabinetu Petra Nečase. V období 2006–2007 a 2010–2011 byl předsedou Legislativní rady vlády. V letech 20092010 byl také děkanem Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni. Od prosince 2012 do srpna 2013 byl místopředsedou Poslanecké sněmovny. V roce 2014 byl zvolen poslancem Evropského parlamentu.

Vzdělání a profesní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval gymnázium na Mikulášském náměstí v Plzni. V roce 1999 ukončil studium na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. V roce 2002 získal titul JUDr.

Od roku 2007 je členem redakční rady časopisu Státní zastupitelství.

29. září 2009 rektor Západočeské univerzity v Plzni Josef Průša dočasně pověřil Jiřího Pospíšila funkcí děkana Právnické fakulty, když děkan Zachariáš a proděkani Tomažič a Kindl se pod tlakem médií vzdali funkcí poté, co byli obvinění z plagiátorství.[1] V listopadu 2009 se stal po volbě děkanem oficiálně.

Jiří Pospíšil je dlouholetým spolupracovníkem významné české mecenášky umění Medy Mládkové. Je členem správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových, která spravuje Museum Kampa umístěné v prostorách Sovových mlýnů na pražské Kampě.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1994 vstoupil do ODA, ještě v komunálních volbách roku 1998 za ODA neúspěšně kandidoval do zastupitelstva města Plzeň. Profesně se tehdy uvádí jako student ZČU.[2] V roce 1998 pak vstoupil do ODS a spoluzaložil regionální sdružení Mladých konzervativců v Plzni.

Ve volbách v roce 2002 byl zvolen do poslanecké sněmovny za ODS (volební obvod Plzeňský kraj).[3] Byl místopředsedou sněmovního ústavněprávního výboru. Mandát poslance obhájil ve volbách v roce 2006. Byl členem ústavněprávního výboru. Opětovně byl do sněmovny zvolen ve volbách v roce 2010. Od prosince 2012 je místopředsedou organizačního výboru sněmovny.[4][5][6]

V první vládě Mirka Topolánka i druhé vládě Mirka Topolánka zastával v letech 2006-2009 post ministra spravedlnosti. Jako ministr odvolal v roce 2007 vrchního státního zástupce Jiřího Kulvejta a novým jmenoval Vlastimila Rampulu[7], toho však později, zejména z důvodu účelového protahování ve vyšetřování některých kauz, taktéž odvolal. V médiích se také zastal nového náměstka Libora Grygárka s tím, že je přesvědčen o jeho vysokých odborných předpokladech.[8]

Do funkce ministra spravedlnosti se vrátil v rámci vlády Petra Nečase v roce 2010 a v téže době se na volebním kongresu ODS v červnu 2010 stal jedním z místopředsedů strany.[9] V průběhu roku 2010 vláda odvolala Nejvyšší státní zástupkyni Renátu Veseckou a do této funkce byl na návrh Jiřího Pospíšila jmenován tehdejší zástupce českého státu u Eurojustu v Haagu Pavel Zeman. Vedle přípravy rozsáhlých právních kodifikací došlo za ministra Pospíšila ke zrychlení soudního řízení o více než jednu třetinu nebo navýšení počtu pracujících vězňů o téměř 20 procent. 27. června 2012 byl ovšem prezidentem Václavem Klausem z funkce ministra spravedlnosti odvolán na návrh předsedy vlády Petra Nečase.[10] Oficiálním důvodem bylo manažerské selhání při řízení resortu; tento důvod ale řada politiků i odborníků označila za zástupný a jako skutečný důvod uvedla Pospíšilův úmysl jmenovat Lenku Bradáčovou do funkce vrchní státní zástupkyně v Praze. S tím nesouhlasila část politické scény, včetně části Pospíšilovy ODS.[11] Proti Pospíšilovu odvolání bylo uspořádáno několik demonstrací[12] a některé nevládní protikorupční organizace vyzvaly premiéra kvůli odvolání ministra spravedlnosti k rezignaci.[13] V krajských volbách 2012 pak jako lídr vedl kandidátku ODS v Plzeňském kraji, kde se ODS podařilo nakonec zvítězit se ziskem 26,5 % a porazit sociální demokracii. Plzeňský kraj byl také jediným krajem, kde zvítězila ODS. Hejtmanem se ale nestal, protože koalici uzavřela ve volbách druhá ČSSD s třetí KSČM. Od 19. prosince 2012[14] do 28. srpna 2013 zastával pozici místopředsedy Poslanecké sněmovny.

V Topolánkově vládě Pospíšil prosadil z pozice ministra spravedlnosti mj. přijetí nového trestního zákoníku, v Nečasově vládě pak mj. nový občanský zákoník a nový zákon o obchodních korporacích. Tím došlo ke kompletní rekodifikaci českého soukromého práva. Za Pospíšila byl také přijat nový zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim či nový zákon o obětech trestných činů.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval v Plzeňském kraji jako lídr ODS [15] a byl zvolen s druhým nejvyšším procentuálním počtem preferenčních hlasů. Od 5. prosince zastával pozici místopředsedy sněmovního ústavně právního výboru, ze které však po vystoupení z ODS později sám odstoupil.[16]

Na 24. kongresu ODS kandidoval na post 1. místopředsedy ODS, získal 193 hlasů delegátů a nebyl tak zvolen. Porazil jej Jan Zahradil.[17] Neuspěl ani v první volbě řadových místopředsedů. Spolu s Petrem Sokolem postoupil až do třetího kola volby, ale ani jeden z nich nezískal dostatečný počet hlasů.[18] Získal nominaci i ve druhé volbě, ale vzdal se jí.[19]

Dne 30. ledna 2014 odešel z ODS. Důvodem podle něj byla oboustranná ztráta důvěry u nemalé části členů a funkcionářů ODS. Odchodem chtěl také umožnit, aby byla ODS jednotná a schopná úspěšně realizovat svůj restart. Poslanecký mandát si ponechal.[20] Zároveň oznámil, že možná požádá Poslanecký klub TOP 09 a STAN o spolupráci (vstupovat do žádné strany však podle svých slov nehodlá).[21]

Kandidatura do Evropského parlamentu[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidoval z pozice nestraníka za TOP 09 a STAN na 2. místě jejich kandidátky.[22] Získal 77 724 preferenčních hlasů (v rámci voleb vůbec nejvíce; 32,15 %), přeskočil tak lídra kandidátky Luďka Niedermayera a byl zvolen poslancem Evropského parlamentu. Vzhledem k neslučitelnosti funkcí rezignoval dne 20. června 2014 na mandát poslance Poslanecké sněmovny PČR, ve Sněmovně ho nahradil Vladislav Vilímec.[23] Pospíšil působí ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO).

Kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Celá kariéra Jiřího Pospíšila je spojována s plzeňským podnikatelem Romanem Jurečkem, který je novináři označován ze jednoho z kmotrů ODS.[24]

Jiří Pospíšil v prvním období v křesle ministra spravedlnosti podpořil nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou při postupu v kauze Čunek, kdy došlo den před podáním obžaloby k odejmutí případu státnímu zástupci. Tento postup podpořilo svým právním posudkem jako jediné právě ministerstvo pod vedením Jiřího Pospíšila. V Nečasově vládě dle médií Pospíšil předchozí chyby napravil – prosadil odvolání Vesecké, kterou nahradil novým nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem a připravil nový zákon o státním zastupitelství, který měl výrazně posílit nezávislost veřejné žaloby.[25] Po vleklých soudních sporech prosadil i odvolání vrchního státního zástupce v Praze Vlastimila Rampuly, kterého předtím sám do funkce jmenoval, a za jehož éry se veřejné žalobě nedařilo dotáhnout do konce velké korupční kauzy.[26]

V červenci 2009 byl Jiří Pospíšil v Toskánsku, kde se setkal s generálním ředitelem ČEZ Martinem Romanem a se správcem systému exekucí Pavlem Šikošem.[27] Krátce před setkáním s generálním ředitelem Martinem Romanem, hlasoval Jiří Pospíšil ve třetím čtení pro přílepek „lex ČEZ“[28] k zákonu o spotřební dani, který zajistil ČEZu emisní povolenky v hodnotě 68 miliard korun.[29]

V říjnu 2010 po rezignaci na funkci děkana Právnické fakulty v Plzni podpořil do funkce děkana kontroverzního Květoslava Růžičku před favorizovaným Karlem Eliášem.[30]

Poté, co web gaynet.cz přinesl v květnu 2010 spekulaci o údajném Pospíšilově milostném vztahu s Václavem Moravcem,[31][32] se toto tvrzení objevilo i v dalších médiích,[33][34][35] ale již o 4 měsíce dříve se zmínka o Pospíšilově orientaci objevila například v příloze Kavárna deníku MF Dnes.[36] Veřejně se však k těmto osobním otázkám nevyjadřuje. Expremiér Mirek Topolánek v rozhovoru pro server Česká-justice.cz v březnu 2014 uvedl, že Pospíšila před nástupem do stínové vlády v roce 2003 vyzval ke coming outu, aby nemohl být vydíratelný. Při jeho odvolání z funkce pak údajně označil za chybu, že tak nikdy neučinil.[37] Jiří Pospíšil uvedl, že mu Topolánek nic podobného neřekl.[38]

V červnu 2014 pak v pořadu České televize 168 hodin uvedl, že nemá klasickou rodinu, manželku, děti a žije sám. Dodal, že asi proto hrají v jeho životě významnou roli starší ženy (konkrétně mluvil o Věře Janouškové a Medě Mládkové), které jej obohacují duchovně a nikoliv jinak. Vše uzavřel s tím, že v tom není žádná vypočítavost, ale možná jeho přirozenost.[39]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Plzeňští plagiátoři končí ve funkci, fakultu povede Pospíšil, ČT24, 29. 9. 2009
  2. Počet obyvatel: 162 759 Osoba: Jiří Pospíšil [online]. komunalnipolitika.cz, [cit. 2013-01-13]. Dostupné online. (česky) 
  3. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 14. - 15.6.2002 [online]. volby.cz, [cit. 2013-01-13]. Dostupné online. (česky) 
  4. Jiří Pospíšil [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2013-01-13]. Dostupné online. (česky) 
  5. Jiří Pospíšil [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2013-01-13]. Dostupné online. (česky) 
  6. Jiří Pospíšil [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2013-01-13]. Dostupné online. (česky) 
  7. Ministr odvolal vrchního státního zástupce Kulvejta
  8. Exkomunistický prokurátor Grygárek dělá hvězdnou kariéru, TV Nova, 10.4.2007
  9. Na kongresu ODS prohráli kmotři. Do vlády míří Vondra, Pospíšil i Drobil
  10. Prezident odvolal ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila
  11. Proti jmenování Bradáčové byla část ODS. Zřejmě proto Pospíšil skončil
  12. [1]
  13. [2]
  14. VÁLKOVÁ, Hana. Sněmovna má opět čtyři místopředsedy, počet doplnili Pospíšil a Hamáček. iDNES.cz [online]. 2012-12-19 [cit. 2012-12-19]. Dostupné online.  
  15. Němcová chce být superlídrem ODS, Kubu ve středních Čechách nechtěli [online]. iDNES.cz, 2013-09-02, [cit. 2013-09-03]. Dostupné online.  
  16. Sněmovní ústavně právní výbor si do čela zvolil Tejce. Aktuálně.cz [online]. 2013-12-05 [cit. 2013-12-05]. Dostupné online.  
  17. ODS povede Fiala se Zahradilem v zádech, zbývá zvolit posledního místopředsedu. iHNed.cz [online]. 2014-01-18 [cit. 2014-01-18]. Dostupné online.  
  18. Místopředsedy ODS jsou Zahradil, Kupka, Tošenovský a Vystrčil. Lidovky.cz [online]. 2014-01-18 [cit. 2014-01-18]. Dostupné online.  
  19. Novým předsedou ODS je Petr Fiala, bude česká Thatcherová?. Česká televize [online]. 2014-01-18 [cit. 2014-01-18]. Dostupné online.  
  20. Exministr Jiří Pospíšil opustil ODS, poslancem zůstává. iDNES.cz [online]. 2014-01-30 [cit. 2014-01-30]. Dostupné online.  
  21. Pospíšil opustil ODS, stojí o spolupráci s TOP 09. Týden.cz [online]. 2014-01-31 [cit. 2014-02-04]. Dostupné online.  
  22. Volby do EP: Nabízíme mezinárodně uznávané odborníky [online]. TOP 09, 2014-02-20, [cit. 2014-02-20]. Dostupné online.  
  23. JUDr. Jiří Pospíšil [online]. Poslanecká sněmovna PČR, [cit. 2014-07-01]. Dostupné online.  
  24. HOLEC, Petr. Jiří Pospíšil odchází a s ním i kmotr Jurečko. Na jak dlouho?. reflex.cz [online]. 2012-7-12 [cit. 2012-7-19]. Dostupné online.  
  25. Syrovátka, T.: Nepospíšil, MF DNES, 28.6.2012, s. 3; Kundra, O.: Tam a zase zpátky, Respekt, 19.12.2011
  26. [3]
  27. Pospíšil v Itálii: Pobyl u šéfa ČEZ se správcem exekucí
  28. Poslanci přiklepli ČEZu 68 miliard, demonstranti odešli s prázdnou
  29. Takže Jiří Pospíšil povede ODS do voleb?
  30. Ministr: Nikoho jsem nepřemlouval
  31. Exkluzivně! Gay Václav Moravec: víme, s kým má sex!, Gaynet, 10. 5. 2010
  32. Exkluzivně! Gay Václav Moravec: s Pospíšilem už dokonce bydlí!, Gaynet, 11. 5. 2010
  33. GayNet: Exministr Pospíšil žije s moderátorem Moravcem!, AhaOnLine, 26. 5. 2010, anotace na Monitoruji.cz
  34. Moravec prý žije s exministrem ODS Pospíšilem, ePortal, 28. 5. 2010
  35. Moravec prý žije s exministrem ODS Pospíšilem, Prvnizpravy.cz, 27. 5. 2010 (abb)
  36. Zdeněk Sloboda: Polemika: Jiří Hromada před některými problémy gayů a leseb strká hlavu do písku, Kavárna, příloha MF Dnes, 27. 1. 2010
  37. MALECKÝ, Robert. Mirek Topolánek: Nečas je jen náhradní cíl. Česká-justice.cz [online]. 2014-03-31 [cit. 2014-04-01]. Dostupné online.  
  38. pet. Přiznej se, že jsi gay! řekl Topolánek Pospíšilovi! Ten to popírá. TN.cz [online]. 2014-03-31 [cit. 2014-04-01]. Dostupné online.  
  39. STRNADOVÁ, Tereza. 168 hodin: Skrytá tvář Jiřího Pospíšila. Česká televize [online]. 2014-06-01 [cit. 2014-06-02]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Jiří Pospíšil ve Wikimedia Commons

děkan Fakulty právnické ZČU Plzeň
Předchůdce:
Jaroslav Zachariáš
29. září 20098. srpna 2010
Jiří Pospíšil
Nástupce:
Květoslav Růžička