Jiří Pospíšil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
O psychologovi, poslanci Federálního shromáždění a senátorovi pojednává článek Jiří Pospíšil (senátor).
JUDr. Jiří Pospíšil
Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil
Ve funkci:
4. září 2006 – 8. května 2009
Předchůdce Pavel Němec
Nástupce Daniela Kovářová
Ve funkci:
13. července 2010 – 27. června 2012
Předchůdce Daniela Kovářová
Nástupce Pavel Blažek
Ve funkci:
4. září 2006 – 9. ledna 2007
Předchůdce Pavel Zářecký
Nástupce Cyril Svoboda
Ve funkci:
13. července 2010 – 1. července 2011
Předchůdce Pavel Zářecký
Nástupce Karolína Peake
Úřadující
Ve funkci od: 15. června 2002
Úřadující
Ve funkci od: 19. prosince 2012
místopředseda ODS
Úřadující
Ve funkci od: 20. června 2010
Ve funkci:
29. září 2009 – 8. srpna 2010
Předchůdce Jaroslav Zachariáš
Nástupce Květoslav Růžička
Narození 24. listopadu 1975
(37 let)
Chomutov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Politický subjekt ODA (1994-1998)
ODS (od 1998)
Vzdělání ZČU Plzeň
Zaměstnání poslanec
Profese právník

Jiří Pospíšil (* 24. listopadu 1975 Chomutov) je český politik, místopředseda ODS a od roku 2002 poslanec Parlamentu České republiky.

V minulosti zastával úřad ministra spravedlnosti, nejdříve v letech 2006–2009 v první a druhé vládě Mirka Topolánka, a opět mezi roky 2010–2012 v kabinetu Petra Nečase. V období 2006–2007 a 2010–2011 byl předsedou Legislativní rady vlády. V letech 2009–2010 byl také děkanem Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni. V prosinci 2012 byl zvolen místopředsedou Poslanecké sněmovny.

Obsah

Vzdělání a profese [editovat]

Vystudoval gymnázium na Mikulášském náměstí v Plzni. V roce 1999 ukončil studium na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. V roce 2002 získal titul JUDr.

Od roku 2007 je členem redakční rady časopisu Státní zastupitelství.

29. září 2009 rektor Západočeské univerzity v Plzni Josef Průša dočasně pověřil Jiřího Pospíšila funkcí děkana Právnické fakulty, když děkan Zachariáš a proděkani Tomažič a Kindl se pod tlakem médií vzdali funkcí poté, co byli obvinění z plagiátorství.[1] V listopadu 2009 se stal po volbě děkanem oficiálně.

Politická kariéra [editovat]

V roce 1994 vstoupil do ODA, ještě v komunálních volbách roku 1998 za ODA neúspěšně kandidoval do zastupitelstva města Plzeň. Profesně se tehdy uvádí jako student ZČU.[2] V roce 1998 pak vstoupil do ODS a spoluzaložil regionální sdružení Mladých konzervativců v Plzni.

Ve volbách v roce 2002 byl zvolen do poslanecké sněmovny za ODS (volební obvod Plzeňský kraj).[3] Byl místopředsedou sněmovního ústavněprávního výboru. Mandát poslance obhájil ve volbách v roce 2006. Byl členem ústavněprávního výboru. Opětovně byl do sněmovny zvolen ve volbách v roce 2010. Od prosince 2012 je místopředsedou organizačního výboru sněmovny.[4][5][6]

V první vládě Mirka Topolánka i druhé vládě Mirka Topolánka zastával v letech 2006-2009 post ministra spravedlnosti. Jako ministr odvolal v roce 2007 vrchního státního zástupce Jiřího Kulvejta a novým jmenoval Vlastimila Rampulu.[7] V médiích se také zastal nového náměstka Libora Grygárka s tím, že je přesvědčen o jeho vysokých odborných předpokladech.[8]

Do funkce ministra spravedlnosti se vrátil v rámci vlády Petra Nečase v roce 2010 a v téže době se na volebním kongresu ODS v červnu 2010 stal jedním z místopředsedů strany.[9] 27. června 2012 byl ovšem prezidentem Václavem Klausem z funkce ministra spravedlnosti odvolán na návrh předsedy vlády Petra Nečase.[10] Oficiálním důvodem bylo manažerské selhání při řízení resortu; tento důvod ale řada politiků i odborníků označila za zástupný a jako skutečný důvod uvedla Pospíšilův úmysl jmenovat Lenku Bradáčovou do funkce vrchní státní zástupkyně v Praze. S tím nesouhlasila část politické scény, včetně části Pospíšilovy ODS.[11] Proti Pospíšilovu odvolání bylo uspořádáno několik demonstrací[12] a některé nevládní protikorupční organizace vyzvaly premiéra kvůli odvolání ministra spravedlnosti k rezignaci.[13] V krajských volbách 2012 pak jako lídr vedl kandidátku ODS v Plzeňském kraji, kde se ODS podařilo nakonec zvítězit a porazit sociální demokracii. Plzeňský kraj byl také jediným krajem, kde zvítězila ODS. Hejtmanem se ale nestal, protože koalici uzavřela ve volbách druhá ČSSD s třetí KSČM. Od 19. prosince 2012 zastává pozici místopředsedy Poslanecké sněmovny.[14]

V Topolánkově vládě Pospíšil prosadil z pozice ministra spravedlnosti mj. přijetí nového trestního zákoníku, v Nečasově vládě pak mj. nový občanský zákoník a nový zákon o obchodních korporacích. Tím došlo ke kompletní rekodifikaci českého soukromého práva.

Kontroverze [editovat]

Celá kariéra Jiřího Pospíšila je spojována s kontroverzním plzeňským podnikatelem Romanem Jurečkem, který je novináři označován ze jednoho z kmotrů ODS.[15]

Jiří Pospíšil v prvním období v křesle ministra spravedlnosti podpořil nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou při postupu v kauze Čunek, kdy došlo den před podáním obžaloby k odejmutí případu státnímu zástupci. Tento postup podpořilo svým právním posudkem jako jediné právě ministerstvo pod vedením Jiřího Pospíšila. V Nečasově vládě dle médií Pospíšil předchozí chyby napravil – prosadil odvolání Vesecké, kterou nahradil novým nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem a připravil nový zákon o státním zastupitelství, který měl výrazně posílit nezávislost veřejné žaloby.[16] Po vleklých soudních sporech prosadil i odvolání vrchního státního zástupce v Praze Vlastimila Rampuly, kterého předtím sám do funkce jmenoval, a za jehož éry se veřejné žalobě nedařilo dotáhnout do konce velké korupční kauzy.[17]

V červenci 2009 byl Jiří Pospíšil v Toskánsku, kde se setkal s generálním ředitelem ČEZ Martinem Romanem a se správcem systému exekucí Pavlem Šikošem.[18] Krátce před setkáním s generálním ředitelem Martinem Romanem, hlasoval Jiří Pospíšil ve třetím čtení pro přílepek „lex ČEZ“[19] k zákonu o spotřební dani, který zajistil ČEZu emisní povolenky v hodnotě 68 miliard korun.[20]

V říjnu 2010 po rezignaci na funkci děkana Právnické fakulty v Plzni podpořil do funkce děkana kontroverzního Květoslava Růžičku před favorizovaným Karlem Eliášem.[21]

Spekulace o sexuální orientaci [editovat]

Poté, co web gaynet.cz přinesl v květnu 2010 spekulaci o údajném Pospíšilově milostném vztahu s Václavem Moravcem,[22][23] se toto tvrzení objevilo i v dalších médiích,[24][25][26] ale již o 4 měsíce dříve se zmínka o Pospíšilově orientaci objevila například v příloze Kavárna deníku MF Dnes.[27] Veřejně se však k těmto osobním otázkám nevyjadřuje.

Reference [editovat]

  1. ↑ Plzeňští plagiátoři končí ve funkci, fakultu povede Pospíšil, ČT24, 29. 9. 2009
  2. ↑ Počet obyvatel: 162 759 Osoba: Jiří Pospíšil [online]. komunalnipolitika.cz, [cit. 2013-01-13]. Dostupné online. (česky) 
  3. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 14. - 15.6.2002 [online]. volby.cz, [cit. 2013-01-13]. Dostupné online. (česky) 
  4. ↑ Jiří Pospíšil [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2013-01-13]. Dostupné online. (česky) 
  5. ↑ Jiří Pospíšil [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2013-01-13]. Dostupné online. (česky) 
  6. ↑ Jiří Pospíšil [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2013-01-13]. Dostupné online. (česky) 
  7. ↑ Ministr odvolal vrchního státního zástupce Kulvejta
  8. ↑ Exkomunistický prokurátor Grygárek dělá hvězdnou kariéru, TV Nova, 10.4.2007
  9. ↑ Na kongresu ODS prohráli kmotři. Do vlády míří Vondra, Pospíšil i Drobil
  10. ↑ Prezident odvolal ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila
  11. ↑ Proti jmenování Bradáčové byla část ODS. Zřejmě proto Pospíšil skončil
  12. ↑ [1]
  13. ↑ [2]
  14. ↑ VÁLKOVÁ, Hana. Sněmovna má opět čtyři místopředsedy, počet doplnili Pospíšil a Hamáček. iDNES.cz [online]. 2012-12-19 [cit. 2012-12-19]. Dostupné online.  
  15. ↑ HOLEC, Petr. Jiří Pospíšil odchází a s ním i kmotr Jurečko. Na jak dlouho?. reflex.cz [online]. 2012-7-12 [cit. 2012-7-19]. Dostupné online.  
  16. ↑ Syrovátka, T.: Nepospíšil, MF DNES, 28.6.2012, s. 3; Kundra, O.: Tam a zase zpátky, Respekt, 19.12.2011
  17. ↑ [3]
  18. ↑ Pospíšil v Itálii: Pobyl u šéfa ČEZ se správcem exekucí
  19. ↑ Poslanci přiklepli ČEZu 68 miliard, demonstranti odešli s prázdnou
  20. ↑ Takže Jiří Pospíšil povede ODS do voleb?
  21. ↑ Ministr: Nikoho jsem nepřemlouval
  22. ↑ Exkluzivně! Gay Václav Moravec: víme, s kým má sex!, Gaynet, 10. 5. 2010
  23. ↑ Exkluzivně! Gay Václav Moravec: s Pospíšilem už dokonce bydlí!, Gaynet, 11. 5. 2010
  24. ↑ GayNet: Exministr Pospíšil žije s moderátorem Moravcem!, AhaOnLine, 26. 5. 2010, anotace na Monitoruji.cz
  25. ↑ Moravec prý žije s exministrem ODS Pospíšilem, ePortal, 28. 5. 2010
  26. ↑ Moravec prý žije s exministrem ODS Pospíšilem, Prvnizpravy.cz, 27. 5. 2010 (abb)
  27. ↑ Zdeněk Sloboda: Polemika: Jiří Hromada před některými problémy gayů a leseb strká hlavu do písku, Kavárna, příloha MF Dnes, 27. 1. 2010

Externí odkazy [editovat]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Jiří Pospíšil
První vláda Mirka Topolánka
Předseda vlády
Mirek Topolánek (jmenován 16. srpna 2006, ODS)
Členové v den jmenování vlády
4. září 2006
Petr Nečas (místopředseda vlády, práce a sociální věci, ODS) • Ivan Langer (vnitro, informatika, ODS) • Alexandr Vondra (zahraniční věci, nestraník) • Jiří Šedivý (obrana, nestraník) • Vlastimil Tlustý (finance, ODS) • Aleš Řebíček (doprava, ODS) • Martin Říman (průmysl a obchod, ODS) • Milena Vicenová (zemědělství, nestranička) • Tomáš Julínek (zdravotnictví, ODS) • Miroslava Kopicová (školství, mládež a tělovýchova, nestranička) • Petr Kalaš (životní prostředí, nestraník) • Martin Štěpánek (kultura, nestraník) • Petr Gandalovič (místní rozvoj, ODS) • Jiří Pospíšil (spravedlnost, ODS)
Druhá vláda Mirka Topolánka
Předseda vlády
Mirek Topolánek (jmenován 8. listopadu 2006, ODS)
Členové v den jmenování vlády
9. ledna 2007
Jiří Čunek (1. místopředseda vlády, místní rozvoj – demise 13. listopadu 2007, KDU-ČSL) • Martin Bursík (místopředseda vlády, životní prostředí, školství, mládež a tělovýchova – pověřen 4. října 2007 – odvolán 4. prosince 2007, SZ) • Petr Nečas (místopředseda vlády, práce a sociální věci, ODS) • Alexandr Vondra (místopředseda vlády pro evropské záležitosti, ODS) • Vlasta Parkanová (obrana, 1. místopředsedkyně vlády – od 23. ledna 2009, KDU-ČSL) • Ivan Langer (vnitro, informatika, ODS) • Karel Schwarzenberg (zahraniční věci, nestraník za SZ) • Martin Říman (průmysl a obchod, ODS) • Tomáš Julínek (zdravotnictví – odvolán 23. ledna 2009, ODS) • Jiří Pospíšil (spravedlnost, ODS) • Miroslav Kalousek (finance, KDU-ČSL) • Dana Kuchtová (školství, mládež a tělovýchova – demise 3. října 2007, SZ) • Aleš Řebíček (doprava – odvolán 23. ledna 2009, ODS) • Petr Gandalovič (zemědělství, ODS)  • Helena Třeštíková (kultura – demise 26. ledna 2007, nestranička za KDU-ČSL) • Cyril Svoboda (předseda Legislativní rady vlády – odvolán 23. ledna 2009, místní rozvoj – pověřen 23. ledna 2009, KDU-ČSL) • Džamila Stehlíková (lidská práva a národnostní menšiny – odvolána 23. ledna 2009, SZ)
Členové jmenovaní později
26. ledna 2007
4. prosince 2007
Ondřej Liška (školství, mládež a tělovýchova, SZ)
1. dubna 2008
Jiří Čunek (1. místopředseda vlády, místní rozvoj – demise 12. ledna 2009, KDU-ČSL)
23. ledna 2009
Daniela Filipiová (zdravotnictví, ODS) • Petr Bendl (doprava, ODS) • Pavel Svoboda (předseda Legislativní rady vlády, KDU-ČSL) • Michael Kocáb (lidská práva a národnostní menšiny, nestraník za SZ)
Vláda Petra Nečase
Předseda vlády
Petr Nečas (jmenován 28. června 2010, ODS)
Členové v den jmenování vlády
13. července 2010
Karel Schwarzenberg (1. místopředseda vlády, zahraniční věci, TOP 09) • Radek John (místopředseda vlády – odvolán 20. května 2011, vnitro – odvolán 21. dubna 2011, VV) • Alexandr Vondra (obrana – odvolán 7. prosince 2012, ODS) • Jiří Pospíšil (spravedlnost, ODS – odvolán 27. června 2012) • Martin Kocourek (průmysl a obchod, ODS – odvolán 14. listopadu 2011) • Pavel Drobil (životní prostředí, ODS – odvolán 21. prosince 2010) • Ivan Fuksa (zemědělství – odvolán 4. října 2011, ODS) • Miroslav Kalousek (finance, TOP 09) • Leoš Heger (zdravotnictví, TOP 09) • Jaromír Drábek (práce a sociální věci – demise 31. října 2012, TOP 09) • Jiří Besser (kultura, nestraník za TOP 09 – odvolán 16. prosince 2011) • Vít Bárta (doprava, VV – odvolán 21. dubna 2011) • Josef Dobeš (školství, VV – odvolán 30. března 2012) • Kamil Jankovský (místní rozvoj, VV/LIDEM)
Členové jmenovaní později
17. ledna 2011
Tomáš Chalupa (životní prostředí, ODS)
21. dubna 2011
Jan Kubice (vnitro, nestraník) • Radek Šmerda (doprava, nestraník – odvolán 1. července 2011)
1. července 2011
Karolína Peake (místopředsedkyně vlády, obrana – jmenována 12. prosince 2012, odvolána 20. prosince 2012, VV/LIDEM) • Pavel Dobeš (doprava, VV/LIDEM – demise 3. prosince 2012)
6. října 2011
Petr Bendl (zemědělství, ODS)
16. listopadu 2011
Martin Kuba (průmysl a obchod, ODS)
20. prosince 2011
Alena Hanáková (kultura, nestraník za TOP 09)
2. května 2012
Petr Fiala (školství, nestraník)
3. července 2012
Pavel Blažek (spravedlnost, ODS)
16. listopadu 2012
Ludmila Müllerová (práce a sociální věci, TOP 09)
12. prosince 2012
Zbyněk Stanjura (doprava, ODS) • Petr Mlsna (bez portfeje, nestraník za LIDEM)
19. března 2013
Vlastimil Picek (obrana, nestraník)


Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jiří_Pospíšil&oldid=10306678“