Vladimír Železný
| PhDr. Vladimír Železný | |
|---|---|
 |
|
|
2. senátor za obvod č. 54 - Znojmo
|
|
| Ve funkci: 26. října 2002 – 20. července 2004 |
|
| Předchůdce | Milan Špaček |
| Nástupce | Milan Špaček |
|
poslanec Evropského parlamentu
|
|
| Ve funkci: 20. července 2004 – 20. července 2009 |
|
|
|
|
| Narození | 3. března 1945 (68 let) Samara,  Sovětský svaz |
| Děti | syn Jakub Železný |
| Vzdělání | Univerzita Karlova v Praze |
PhDr. Vladimír Železný (* 3. března 1945, Samara, SSSR) je český podnikatel a politik.
Obsah |
Mládí [editovat]
Narodil se na konci 2. světové války v ruské Samaře, kde si jeho otec, příslušník československých jednotek v zahraničí, které bojovaly proti nacistickému Německu, léčil zranění, která utrpěl při bojích pod Kyjevem. V roce 1963 odmaturoval na Střední všeobecně vzdělávací škole v Praze a nastoupil na pozici asistenta produkce v Československé televizi. V roce 1964 začal studovat Institutu osvěty a novinářství (dnešní FSV)[1] Univerzity Karlovy v Praze, obor sociologie-publicistika. V roce 1968 působil v Československé televizi jako redaktor a přispíval do časopisů Reportér a Student. Během srpnové invaze se aktivně účastnil ilegálního televizního vysílání proti okupaci. Poté odjel do Spojeného království, kde působil v agentuře Associated Press. Po návratu do Československa v roce 1969 dokončil své studium FSVP UK (Institut osvěty a novinářství se mezitím přejmenoval přes Fakultu osvěty a novinářství na Fakultu společenských věd a publicistiky, FSVP) a získal titul PhDr.
Normalizace [editovat]
V období normalizace působil opět v Československé televizi jako redaktor, komentátor a režisér a mimo jiné pro ni komentoval i tři lety Apolla k Měsíci. Počátkem 70. let se stal pro nakladatelství SNTL redaktorem časopisu Technický magazín. Pod pseudonymem Vladimír Silný psal scénáře k populárně naučným pořadům a televizním inscenacím. Známý je především pořad Okna vesmíru dokořán. Pod pseudonymem Jakub Stein přispíval do samizdatových časopisů.
Sametová revoluce [editovat]
Po sametové revoluci se v roce 1990 stal mluvčím Občanského fóra a také hlavním dramaturgem jeho volební kampaně. Po rozpadu Občanského fóra byl v roce 1991 ještě krátce mluvčím Občanského hnutí, pak mluvčím Vlády České republiky a poradcem tehdejšího premiéra Petra Pitharta. Usiloval také ve výběrovém řízení o post ředitele České televize, ale byl poražen Ivem Mathém.
TV Nova [editovat]
Roku 1993 získala společnost CET 21 se Železného projektem od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání licenci na vysílání celoplošného kanálu. Železný v projektu nabízel televizi s kulturním programem ve stylu ČT2. Televize Nova s pomocí amerického investora CME začala vysílat v únoru 1994 a její vysílací schéma bylo velmi odlišné od vítězného projektu. Přesto se však Vladimíru Železnému nikdo nepostavil a ten mohl začít budovat své mediální impérium. Nova se stala brzy nejsledovanějším kanálem v Česku. Železný měl v televizi svůj vlastní pořad Volejte řediteli, kde odpovídal na dotazy divákům, ale také komentoval různé věci, mimo jiné i politiku včetně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Právě kvůli tomu bylo proti němu vedeno v roce 1998 řízení o odebrání licence. To však bylo později zastaveno.
V roce 1999 se ve zlém rozešel s investorem CME a přestěhoval televizi z Měšťanské besedy na Barrandov. Kvůli tomu se konaly tři mezinárodní arbitráže. Podle jedné Železný investora svým jednáním nepoškodil, ale tribunál nařídil zúčastněným stranám vzájemně si navrátit plnění smlouvy o prodeji akcií společnosti Nova Consulting, a.s. (držela 1% podíl v CET 21) - CME vrátila akcie a Železný zhruba miliardu korun. V dalších dvou arbitrážích se CME soudila s Českou republikou kvůli špatné ochraně investic. Podle první z nich český stát zahraničního investora nepoškodil, druhou arbitráž stát však prohrál a musel zaplatit zhruba 10 miliard korun.
V roce 2002 firma PPF Petra Kellnera koupila od původních společníků CET 21 (Josefa Alana, Vlastimila Venclíka a Petera Hunčíka) jejich podíly (sdružené pod VILJA, a.s.) a stala se tak majoritním vlastníkem držitele licence TV Nova. PPF později uhradila Železného dluhy z arbitráže a o rok později ho propustila z postu ředitele televize, kde strávil více než 9 let.
Politika [editovat]
Do politiky vstoupil Vladimír Železný v roce 2002 kandidaturou do Senátu ve volebním okrsku č. 54 – Znojmo za hnutí NEZÁVISLÍ. Ve volbách v roce 2002 jako jediný kandidát získal nadpoloviční počet hlasů, a byl tak zvolen již v prvním kole.
V roce 2004 kandidoval za hnutí NEZÁVISLÍ do Evropského parlamentu. Hnutí získalo překvapivě 2 křesla, a Železný se tak stal europoslancem.
O rok později založil novou politickou stranu Nezávislí demokraté a byl zvolen jejím předsedou. Jako lídr pak kandidoval o rok později v parlamentních volbách. Strana však získala jen něco málo přes 36 tisíc hlasů, což je 0,68 % ze všech platných lístků a žádný z jejich kandidátů se do sněmovny nedostal.[2]
V lednu 2009 Železný v Česku zaregistroval značku Libertas.cz, aby využil mediálního zájmu o projekt euroskeptické strany Libertas.eu, který inicioval irský podnikatel Declan Ganley.[3] V březnu 2009 bylo ohlášeno, že nová strana bude kandidovat do Evropského parlamentu pod vedením Vlastimila Tlustého.[4] 13. května republiková rada koalice Libertas.cz a Nezávislých demokratů rozhodla, že Vladimír Železný bude dvojkou na kandidátní listině Libertas.cz právě za Vlastimilem Tlustým. Tématem jejich rozhodnutí bylo i to, zdali by Železný měl kandidovat i přes to, že je pravomocně odsouzený za trestný čin krácení daní.[5]
Nezákonné krácení daní [editovat]
V srpnu 2007 byl Vladimír Železný odsouzen k dvouletému podmíněnému trestu odnětí svobody a k maximální možné, pětimilionové pokutě za to, že při dovozu obrazů spolu s galeristou George Novotnym připravili stát na daních o téměř šest milionu korun.[6]
Vladimír Železný čelí před soudy ještě dvěma dalším vážným obviněním. Jedná se o údajné poškozování věřitele, když se Železný zbavoval fiktivně majetku, aby nemusel platit dluh svému věřiteli a bývalému partnerovi – firmě CME. Další obvinění se týká daňového úniku, kterého se měl dopustit tím, že nezaplatil daň z prodeje svého obchodního podílu ve firmě CET 21.
Záliby [editovat]
Vladimír Železný je sběratel výtvarného umění. Například v roce 2005 koupil na aukci za 3,6 milionu korun obraz od Rudolfa Kremličky z roku 1919 s názvem Po koupeli.[7] Kromě toho mezi jeho záliby patří i víno a vinohradnictví a sportovní střelba.
Osobní život [editovat]
V roce 2002 se po dvaatřiceti letech rozvedl se svou ženou Martou. O rok později se oženil se svou bývalou sekretářkou Konstancií Záhorkovou,[8] která je více než o třicet let mladší. S první manželkou má dva syny, staršího Davida[9] a mladšího Jakuba, který v současnosti působí jako moderátor publicistických pořadů České televize. Se druhou manželkou má dceru Ester.[10]
Vladimír Železný v jednom interview a „on-line chatu s osobností“ prozradil, že se považuje za neortodoxně věřícího Žida, s velkými sympatiemi k Izraeli.[11]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ http://fsv.cuni.cz/FSVTEMP-121.html
- ↑ Oficiální výsledky voleb
- ↑ Železný: O jedničce na kandidátce Libertas.cz rozhodnou Češi, ne Irové – iDNES.cz, 24. 1. 2009
- ↑ Tlustý bude lídrem Libertas.cz, Železný je dvojkou, číslem tři Schwippel – iDNES.cz, 31. 3. 2009
- ↑ Železný šidil na daních, přesto se chce nechat zvolit – Aktuálně.cz, 13. 5. 2009
- ↑ Železný je vinen, dostal dvouletou podmínku – Deník, 20. 8. 2007
- ↑ Železný koupil obraz za 3,6 milionu – iDNES.cz, 23. 5. 2005
- ↑ Vladimír Železný se oženil – iDNES.cz, 28. 11. 2003
- ↑ VIP rodinné trable: Syn Vladimíra Železného byl obviněn ze znásilnění! – Ahaonline.cz, 18. 4. 2011
- ↑ Železný se pochlubil utajovanou dcerou! – Blesk.cz, 14. 10. 2008
- ↑ Vladimír Železný se představuje v roli fotografa – iDNES.cz, 13. 5. 2008
Externí odkazy [editovat]
| Senátor za obvod Znojmo | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Milan Špaček |
2002-2004 Vladimír Železný |
Nástupce: Milan Špaček |
