Občanské fórum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Občanské fórum
Zkratka: OF
Datum založení: 19. listopadu 1989
Datum rozpuštění: 1991 (rozpad)
Předseda: Václav Klaus
Ideologie: antikomunismus, liberální demokracie, různé ideologie[1]

Občanské fórum, ve zkratce OF, bylo politické hnutí, které vzniklo dva dny po začátku tzv. „Sametové revoluce“ v Praze jako široká, spontánní platforma občanských nezávislých aktivit. OF odmítalo totalitní komunistický režim. Později se OF orientovalo politicky do pravého středu. Jediným předsedou OF byl od října 1990 zvolen Václav Klaus,[2] který se později stal předsedou ODS, ministrem financí, předsedou vlády, předsedou Poslanecké sněmovny a prezidentem ČR. Na Slovensku obdobnou roli hrálo hnutí Verejnosť proti násiliu (VPN).

Obsah

Vznik [editovat]

Vzniklo 19. listopadu 1989 jako reakce na brutální zásah proti studentské demonstraci na Národní třídě, úvodní prohlášení sepsal Václav Havel,[3] sdružení bylo založeno v Činoherním klubu.[3] Cílem založení bylo začít vést dialog s představiteli komunistické moci,[3] čímž pokračovalo ve snaze Charty 77, od níž se lišilo širším polem působnosti, když zde působili i představitelé studentských stávkových výborů.[3]

Ideologická orientace [editovat]

Občanské fórum zahrnovalo široké spektrum názorů a osobností z levice i pravice, společným cílem byl přechod k demokratické společnosti.[4] Kromě nestraníků kandidovalo ve volbách roku 1990 pod hlavičkou OF čtrnáct politických subjektů, jejichž orientace sahala od reformního komunismu (Obroda) nebo krajní levice (Levá alternativa) až ke konzervatismu (ODA) či libertarianismu (Transnacionální radikální strana):[1]

V září 1990 se převážně z iniciativy Daniela Kroupy zformoval Meziparlamentní klub demokratické pravice, který se stal nejsilnější parlamentní frakcí v rámci OF. V opozici vůči němu vznikl v prosinci Liberální klub Občanského fóra, který byl ale početně slabší (působili v něm např. Petr Pithart, Jan Sokol, Jiří Dienstbier nebo Miloš Zeman). Názorově blízko k němu měl Klub sociálních demokratů Občanského fóra, který byl ustanovený také v prosinci a vytýkal ostatním členům fóra odklon napravo a chybějící sociální a ekologický program. Liberálové a sociální demokraté stáli v opozici vůči předsedovi Klausovi, který měl ale podporu v regionech.

Lídři [editovat]

Občanské fórum, založené jako politické hnutí, vznikalo v době odporu vůči stranictví obecně. Mělo tak velmi volnou strukturu a ze začátku ani funkci předsedy. Hybatelem dění fóra se tak stával kolektivní orgán Koordinačního centra OF (KC). Jako hlavní lídr celého hnutí se pak dá označit post hlavního představitele KC, kterým byl jako první Václav Havel. Díky přípravám na jeho zvolení prezidentem ČSSR přebírá 14. prosince 1989 tuto úlohu právník Petr Pithart. Jeho nejznámějším projevem v této funkci je televizní vysílání 19. ledna 1990 překřtěné na „možná, že slyším trávu růst“, kterým se proslavil. Když pak odchází na Úřad vlády a stává se premiérem ČR na jeho místo nastupuje novinář Jan Urban, který dovádí hnutí k prvním svobodným parlamentním volbám v červnu 1990. Sám však kandidovat odmítal a už dopředu avizované odstoupení po červnových volbách den po oznámení volebních výsledků rezignací uskutečnil.

Do čela fóra se tak postavil Petr Kučera, dosavadní člen KC. Proměňující se politická situace a nespokojenost regionálních fór v průběhu léta a na podzim roku 1990 způsobily debatu o budoucnosti OF, která vyústila ve sněm, konající se 15. září 1990. Nové stanovy zde schválené počítaly s vytvořením nového kolektivního lídra OF, který představovali čtyři představitelé následně zvolení - Martin Palouš, Vojtěch Sedláček, Petr Kučera a Dagmar Havlová (švagrová V. Havla). Ještě na tomtéž sněmu však byla položena otázka, zda není lepší ustanovit přímo předsedu fóra. Tato myšlenka byla uskutečněna za méně než měsíc.

Transformace [editovat]

Martin Palouš, jeden ze čtyř představitelů OF, získal při předchozí volbě nejvíce hlasů. Byl tak přirozeně jmenován jako kandidát na předsedu, zejména pak prohavlovskou částí OF. Protikandidátem se stal - v té době federální ministr financí - Václav Klaus, kterého podporovaly zejména regiony a Meziparlamentní klub demokratické pravice. Třetím kandidátem byl Pavel Rychetský, ten se však kandidatury chvíli před volbou vzdal. Na sněmu, který se konal 13. října 1990 v pražské Hostivaři, byl v poměru 115 ku 52 hlasům zvolen na post předsedy OF právě Václav Klaus. Spolu s volbou získal také nově schválené pravomoci, díky kterým mohl začít s transformací OF směrem od hnutí ke straně (sněm 12.-13. ledna 1991). Vnitřní rozpory dvou politických proudů však způsobily postupný rozpad OF, který nastal 23. února 1991. Spolu s ním samozřejmě zaniká předsednické funkce. Klaus tak byl prvním a zároveň posledním předsedou OF.

Název [editovat]

Slovo fórum navrhl Jan Urban, neboť se inspiroval východním Německem a jeho Neues Forum (Nové fórum), adjektivum občanské přidal Václav Havel.[5]

Nástupnické politické strany [editovat]

Reference [editovat]

  1. ↑ a b MALÍŘ, Jiří; MAREK, Pavel. Politické strany - vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu 1861-2004. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8.  
  2. ↑ http://www.totalita.cz/vysvetlivky/of.php
  3. ↑ a b c d MÜLLEROVÁ, Alena; HANZEL, Vladimír. Albertov 16:00 Příběhy sametové revoluce. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7422-002-9. Kapitola Slovníček, s. 278.  
  4. ↑ http://zpravy.idnes.cz/vzpominate-ceskoslovenske-volby-v-roce-1990-to-byla-divocina-po9-/kavarna.aspx?c=A100531_180603_kavarna_chu
  5. ↑ MÜLLEROVÁ, Alena; HANZEL, Vladimír. Albertov 16:00 Příběhy sametové revoluce. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7422-002-9. Kapitola Alexandr Vondra, s. 247.  

Literatura [editovat]

SUK, Jiří. Občanské fórum: Listopad - prosinec 1989. 2. díl. Dokumenty. Brno : Doplněk, 1998. 328 s. ISBN 80-85270-78-1, ISBN 80-7239-007-4.  

Související články [editovat]

Externí odkazy [editovat]

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Občanské_fórum&oldid=10076834“