Disertační práce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Disertační práce neboli disertace je závěrečná práce studentů třetího (t. č. nejvyššího) stupně vysokoškolského studia, tedy studia doktorského. Očekávají se od ní nové originální a dosud nepublikované poznatky. Úspěšný obhájce či úspěšná obhájkyně disertační práce získává právo užívat akademický titul doktor, případně doktor teologie. Zkratka těchto titulů (Ph.D., Th.D.) se uvádí za jménem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Disertace byla vedle složení ústní rigorózní zkoušky až do roku 1953 vědeckým pojednáním nutným k získání titulu doktora teologie,[1] filozofie,[2] zvěrolékařství,[3] zemědělství,[4] přírodních,[5] technických[6] či obchodních[7] věd. Naopak pro dosažení titulů doktora práv[8] a medicíny[9] její sepsání potřeba nebylo. Disertační práce se pak vrátila roku 1990, kdy bylo její obhájení, opět vedle složení ústní rigorózní zkoušky, nutné k získání titulu doktora (Dr.). Student měl jejím prostřednictvím prokázat schopnost samostatně vědecky pracovat.[10]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nařízení ministra věcí duchovních a vyučování ze dne 8. dubna 1903, č. 97/1903 ř. z.
  2. Nařízení ministra věcí duchovních a vyučování ze dne 16. března 1899, č. 36/1899 ř. z. (výslovně § 4 odst. 3)
  3. Nařízení ministra věcí duchovních a vyučování ze dne 14. září 1908, č. 205/1908 ř. z.
  4. Nařízení ministra věcí duchovních a vyučování ze dne 3. července 1906, č. 140/1906 ř. z. (výslovně § 2 odst. 1)
  5. Vládní nařízení ze dne 9. června 1921, č. 214/1921 Sb. z. a n.
  6. Nařízení ministra věcí duchovních a vyučování ze dne 13. dubna 1901, č. 38/1901 ř. z. (výslovně § 4 odst. 3)
  7. Vládní nařízení ze dne 27. dubna 1934, č. 84/1934 Sb. z. a n.
  8. Nařízení ministra věcí duchovních a vyučování ze dne 15. dubna 1872, č. 57/1872 ř. z.
  9. Nařízení ministra věcí duchovních a vyučování ze dne 21. prosince 1899, č. 271/1899 ř. z.
  10. § 22 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách