Pavel Rychetský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
JUDr. Pavel Rychetský
Pavel Rychetský v roce 2011
Pavel Rychetský v roce 2011
Úřadující
Ve funkci od: 6. srpna 2003
Předchůdce Miloš Holeček

Místopředseda vlády Miloše Zemana a Vladimíra Špidly
Ve funkci:
22. července 1998 – 5. srpna 2003

Místopředseda vlády Mariána Čalfy
Ve funkci:
27. června 1990 – 2. července 1992

Ve funkci:
15. července 2002 – 5. srpna 2003
Předseda vlády Vladimír Špidla
Předchůdce Jaroslav Bureš
Nástupce Karel Čermák

Ve funkci:
23. listopadu 1996 – 6. srpna 2003
Předchůdce Senát PČR vznikl
Nástupce Josef Kalbáč

2003– Ústavní soud

Narození 17. srpna 1943 (71 let)

Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava

Politický subjekt KSČ (1966–1969)
OF (1989–1991)
OH (1991–1995)
ČSSD (1996–2003)[1]
Vztahy Helena Zmatlíková (teta)
Vzdělání

Univerzita Karlova

Zaměstnání vysokoškolský učitel, právník, generální prokurátor ČR, místopředseda vlády, senátor, ministr spravedlnosti, ústavní soudce
Profese právník, politik

Pavel Rychetský (* 17. srpna 1943 Praha) je politik, právník a od srpna 2003 předseda Ústavního soudu České republiky. Od července 1998 do července 2002 byl místopředsedou vlády Miloše Zemana a zastával post předsedy Legislativní rady vlády. V následující vládě Vladimíra Špidly zastával až do srpna 2003 stejné posty, navíc byl ministrem spravedlnosti. Od ustavení Senátu v roce 1996 až do jmenování ústavním soudcem byl rovněž senátorem za Strakonicko.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mezi hosty při vzpomínkovém aktu k 17. listopadu 1939

Narodil se v rodině pražského advokáta. Jeho otec Josef Rychetský hájil v roce 1956 komunistického soudce Karla Vaše, strůjce řady justičních vražd. Jeho syn, Pavel Rychetský, považuje Vaše, na rozdíl od některých historiků, za politického vězně, který se stal také obětí politických procesů, protože v nich byli souzeni i lidé, kteří je původně pomáhali rozjíždět.[2]

Studoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Členem KSČ v letech 1966 až 1969. Po studiích nastoupil k Městskému soudu v Praze jako justiční čekatel, ale bylo proti němu zahájeno soudní stíhání kvůli jeho nesouhlasu s procesem vedeným proti účastníkům tzv. majálesových událostí. Od té doby pracoval jako asistent na právnické fakultě. Od roku 1968 až do sametové revoluce pracoval jako podnikový právník v SBD Pokrok. Stal se signatářem Charty 77, publikoval v samizdatu i exilových časopisech. Dne 8. ledna 1990 byl jmenován generálním prokurátorem.

V červnu 1990 se stal místopředsedou československé vlády. Ze své pozice předložil Federálnímu shromáždění řadu ústavních zákonů. Od roku 1992 vykonával advokátní praxi a přednášel politologii na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE v Praze. V letech 1996 až 2003 byl senátorem za ČSSD ve volebním obvodu č. 12 (Strakonice). Do jmenování místopředsedou vlády ČR zastával funkci předsedy Ústavně právního výboru Senátu Parlamentu ČR, byl členem Mandátového a imunitního výboru a Organizačního výboru.

Dne 6. srpna 2003 byl jmenován soudcem a předsedou Ústavního soudu. Funkce ústavního soudce trvá deset let, v květnu 2013 jej ale prezident Miloš Zeman hodlal jmenovat opětovně a v červnu k tomu získal potřebný souhlas Senátu. Rychetský nicméně dopředu prohlásil, že podruhé chce funkci soudce Ústavního soudu zastávat jen do roku 2017.[3]

Názory[editovat | editovat zdroj]

Kritika amnestie vyhlášené prezidentem Klausem[editovat | editovat zdroj]

Po amnestii, vyhlášené prezidentem Václavem Klausem, kritizoval Pavel Rychetský její rozsah a celkovou nepřipravenost. „Od roku 1920 všechny amnestie připravovala vždycky vláda v čele s ministrem spravedlnosti, ne Hrad,“ uvedl Rychetský.[4] Dále zdůraznil, že u amnestie není institut kontrasignace premiérem formální akt. „Není možné o něm hovořit tak, že když to chtěl prezident, tak to musí premiér podepsat. To je takový diletantismus, že jej může vyslovit jen někdo, kdo nemá ani tušení o historii institutu kontrasignace v Československé republice od roku 1920,“ reagoval Rychetský nepřímo na tvrzení premiéra Petra Nečase, že „amnestii nemohl nepodepsat“.[5] Kontrasignace je podle Rychetského v ústavě proto, aby vláda mohla mít amnestii nejen připravenou, ale aby také včas dopředu posoudila, koho amnestie očistí. Její řádná příprava je podle něj náročná práce na řadu měsíců pro specialisty z ministerstva spravedlnosti, případně z kanceláře prezidenta.[4]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Dne 12. července 2005 obdržel francouzský Řád čestné legie v hodnosti důstojníka. V srpnu 2011 se stal předsedou Alliance Française Brno.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Jeho tetou byla malířka a ilustrátorka Helena Zmatlíková.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JUDr. Pavel Rychetský [online]. Brno: Ústavní soud České republiky, [cit. 2014-07-24]. Dostupné online.  
  2. GOLIS, Ondřej. Spor o rudého kata Vaše. Byl politický vězeň, tvrdí Rychetský. Lidovky.cz [online]. 2013-02-26 [cit. 2014-07-24]. Dostupné online.  
  3. Ústavními soudci budou Rychetský, Šimáčková, David. Výborný neprošel. iDNES.cz [online]. 2013-06-20 [cit. 2013-06-20]. Dostupné online.  
  4. a b KREČ, Luboš. Pavel Rychetský: Říkat, že premiérův podpis u amnestií je formalita, může jen diletant. iHNed.cz [online]. 2013-01-13 [cit. 2014-07-24]. Dostupné online.  
  5. KOPECKÝ, Josef. Nečas: Sundávání Klausových portrétů kvůli amnestii je hloupé gesto. iDNES.cz [online]. 2013-01-09 [cit. 2014-07-24]. Dostupné online.  
  6. NĚMEČEK, Tomáš. T. Němeček, P. Rychetský: Diskrétní zóna. iHNed.cz [online]. 2012-11-08 [cit. 2014-07-24]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]