Petra Buzková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
JUDr. Petra Buzková
Petra Buzková na 43. KVIFF
Petra Buzková na 43. KVIFF

Ve funkci:
15. července 2002 – 4. září 2006
Předseda vlády Vladimír Špidla
Stanislav Gross
Jiří Paroubek
Předchůdce Eduard Zeman
Nástupce Miroslava Kopicová

místopředsedkyně ČSSD
Ve funkci:
1990 – 2000

místopředsedkyně
Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
27. června 1996 – 19. června 1998
Ve funkci:
17. července 1998 – 20. června 2002

Ve funkci:
1. ledna 1993 – 21. září 2004

Ve funkci:
6. června 1992 – 31. prosince 1992 [1]

Ve funkci:
21. října 2006 – 30. listopadu 2006

Narození 7. prosince 1965 (48 let)

Československo Praha Československo

Politický subjekt ČSSD (od 1989)
Choť Josef Kotrba
Vztahy František Modráček (pradědeček)
Děti dcera Anna
Vzdělání Univerzita Karlova v Praze
Commons Kategorie Petra Buzková

Petra Buzková (* 7. prosince 1965, Praha) je česká politička ČSSD, v 90. letech a na počátku 21. století poslankyně České národní rady a Poslanecké sněmovny, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny a česká ministryně školství. V komunálních volbách roku 2006 neúspěšná kandidátka ČSSD na primátorku hlavního města Prahy.

Život[editovat | editovat zdroj]

Je pravnučkou významného prvorepublikového sociálnědemokratického politika Františka Modráčka a patří k zakladatelům obnovené polistopadové sociální demokracie.

V rámci ČSSD se zpočátku angažovala jako předsedkyně klubu Sociálně demokratické ženy.[2]

Ve volbách v roce 1992 byla zvolena za ČSSD do České národní rady (volební obvod Jihočeský kraj). Zasedala ve výboru petičním, pro lidská práva a národnosti a v mandátovém a imunitním výboru.[3][4] Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Mandát v poslanecké sněmovně obhájila ve volbách v roce 1996, volbách v roce 1998 a volbách v roce 2002. V letech 1996-2002 byla místopředsedkyní sněmovny. V období od června do srpna 2002 byla krátce místopředsedkyní poslaneckého klubu ČSSD.[5][6][7][8]

Po nástupu Miloše Zemana na post předsedy ČSSD v roce 1993 patřila k představitelům proudu kritického vůči Zemanovi. Tato skupina (patřil do ní mj. i Petr Kučera) ale byla relativně slabá.[9] V roce 1996 se její výhrady k Miloši Zemanovi vyhrotily. Spolu se Stanislavem Grossem kritizovala angažmá Miroslava Šloufa ve volební kampani ČSSD. Sjezd strany v Bohumíně roku 1997 ovšem pozici kritiků Miloše Zemana oslabil, byť Buzková si udržela post místopředsedkyně ČSSD. Od Zemanova vedení strany se odlišovala i hodnocením opoziční smlouvy z roku 1998, kterou považovala za krátkodobé řešení a nehodlala ustupovat v programových otázkách ODS. I přesto byla v roce 1999 opětovně potvrzena na postu místopředsedkyně strany. Na místopředsednické křeslo rezignovala v roce 2000 jako výraz nesouhlasu s tím, že ODS a ČSSD podepsaly takzvaný toleranční patent (dohoda posilující spolupráci ODS a ČSSD). V polovině roku 2000 pak vnitrostranický konflikt okolo Petry Buzkové eskaloval během takzvané aféry Olovo, kdy byl jeden z poradců premiéra Zemana obviněn ze sepsání plánu veřejné diskreditace Buzkové.[10] Neshody mezi Zemanem a Buzkovou se později ještě řešily veřejně. V Zemanově vzpomínkové knize Jak jsem se mýlil v politice i v rozhovorech pro média označil bývalou místopředsedkyni strany za „příšerně línou.“[11] Buzková na to reagovala s tím, že Zeman „se zachoval jako prase.“[12]

Její politická kariéra vyvrcholila v následném volebním období, tedy již po odchodu Miloše Zemana z předsednického postu. V letech 2002-2006 byla ministryní školství ČR ve vládě Vladimíra Špidly, vládě Stanislava Grosse a vládě Jiřího Paroubka. Kvůli ministerskému angažmá složila v září 2004 poslanecký mandát.[13]

Počátkem roku 2006 ohlásila odchod z politiky a ve volbách do Poslanecké sněmovny již nekandidovala.[14] Později se rozhodla účastnit se komunálních voleb roku 2006. Byla kandidátkou ČSSD na primátora Prahy. ČSSD ale získala jen 15 % hlasů a primátorem se stal občanský demokrat Pavel Bém.[15] Byla nicméně zvolena do Zastupitelstva hlavního města Prahy, když získala nejvíce preferenčních hlasů z kandidátů ČSSD. Svého mandátu se však vzdala.[16]

Je vdaná za finančníka Josefa Kotrbu, má dceru Annu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Do zániku Československa v prosinci 1992, pak ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu samostatné České republiky.
  2. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1467. (česky) 
  3. Volby do České národní rady konané ve dnech 5. - 6.6.1992 [online]. volby.cz, [cit. 2012-10-21]. Dostupné online. (česky) 
  4. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-10-21]. Dostupné online. (česky) 
  5. Petra Buzková [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-10-21]. Dostupné online. (česky) 
  6. Petra Buzková [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-10-21]. Dostupné online. (česky) 
  7. Petra Buzková [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-10-19]. Dostupné online. (česky) 
  8. Petra Buzková [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-10-19]. Dostupné online. (česky) 
  9. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1470. (česky) 
  10. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1472-. (česky) 
  11. Hašek se přiznal, že má za poradkyni Buzkovou [online]. blisty.cz, [cit. 2012-10-21]. Dostupné online. (česky) 
  12. Sjezd ČSSD odmítl povolit spolupráci s KSČM [online]. bbc.co.uk, [cit. 2012-10-21]. Dostupné online. (česky) 
  13. Zpráva ČTK: Gross a Buzková složili poslanecký mandát, aby měli čas na vládu, Datum vydání: 21.9.2004, Čas vydání: 19:29, ID: 20040921F02572.
  14. Petra Buzková opouští politiku, bude advokátkou – iDNES, 10. června 2006
  15. Volby do zastupitelstev obcí 20.10. - 21.10.2006 [online]. volby.cz, [cit. 2012-10-21]. Dostupné online. (česky) 
  16. Volilo ji 70 tisíc lidí, ale mandátu se vzdala - server Lidových novin, 1. prosince 2006

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha : Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 71.  
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 87.  
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 165.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu