Petra Buzková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
JUDr. Petra Buzková
Petra Buzková na 43. KVIFF

Petra Buzková na 43. KVIFF
Ve funkci:
1992 – 1992[1]
Ve funkci:
1993 – 2004
Ve funkci:
červenec 2002 – srpen 2006
Předchůdce Eduard Zeman
Nástupce Miroslava Kopicová
Narození 7. prosince 1965
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Politický subjekt ČSSD
Choť Josef Kotrba
Děti Anna
Příbuzenstvo
pradědeček František Modráček
manžel Josef Kotrba

Petra Buzková (* 7. prosince 1965 Praha) je česká politička ČSSD, v 90. letech a na počátku 21. století poslankyně České národní rady a Poslanecké sněmovny, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny a česká ministryně školství. V komunálních volbách roku 2006 neúspěšná kandidátka ČSSD na primátorku hlavního města Prahy.

Obsah

Život [editovat]

Je pravnučkou významného prvorepublikového sociálnědemokratického politika Františka Modráčka a patří k zakladatelům obnovené polistopadové sociální demokracie.

V rámci ČSSD se zpočátku angažovala jako předsedkyně klubu Sociálně demokratické ženy.[2]

Ve volbách v roce 1992 byla zvolena za ČSSD do České národní rady (volební obvod Jihočeský kraj). Zasedala ve výboru petičním, pro lidská práva a národnosti a v mandátovém a imunitním výboru.[3][4] Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Mandát v poslanecké sněmovně obhájila ve volbách v roce 1996, volbách v roce 1998 a volbách v roce 2002. V letech 1998-2002 byla místopředsedkyní sněmovny. V období od června do srpna 2002 byla krátce místopředsedkyní poslaneckého klubu ČSSD.[5][6][7][8]

Po nástupu Miloše Zemana na post předsedy ČSSD v roce 1993 patřila k představitelům proudu kritického vůči Zemanovi. Tato skupina (patřil do ní mj. i Petr Kučera) ale byla relativně slabá.[9] V roce 1996 se její výhrady k Miloši Zemanovi vyhrotily. Spolu se Stanislavem Grossem kritizovala angažmá Miroslava Šloufa ve volební kampani ČSSD. Sjezd strany v Bohumíně roku 1997 ovšem pozici kritiků Miloše Zemana oslabil, byť Buzková si udržela post místopředsedkyně ČSSD. Od Zemanova vedení strany se odlišovala i hodnocením opoziční smlouvy z roku 1998, kterou považovala za krátkodobé řešení a nehodlala ustupovat v programových otázkách ODS. I přesto byla v roce 199 opětovně potvrzena na postu místopředsedkyně strany. Na místopředsednické křeslo rezignovala v roce 2000 jako výraz nesouhlasu s tím, že ODS a ČSSD podepsaly takzvaný toleranční patent (dohoda posilující spolupráci ODS a ČSSD). V polovině roku 2000 pak vnitrostranický konflikt okolo Petry Buzkové eskaloval během takzvané aféry Olovo, kdy byl jeden z poradců premiéra Zemana obviněn ze sepsání plánu veřejné diskreditace Buzkové.[10] Neshody mezi Zemanem a Buzkovou se později ještě řešily veřejně. V Zemanově vzpomínkové knize Jak jsem se mýlil v politice i v rozhovorech pro média označil bývalou místopředsedkyni strany za „příšerně línou.“[11] Buzková na to reagovala s tím, že Zeman „se zachoval jako prase.“[12]

Její politická kariéra vyvrcholila v následném volebním období, tedy již po odchodu Miloše Zemana z předsednického postu. V letech 2002-2006 byla ministryní školství ČR ve vládě Vladimíra Špidly, vládě Stanislava Grosse a vládě Jiřího Paroubka. Kvůli ministerskému angažmá složila v září 2004 poslanecký mandát.[13]

Počátkem roku 2006 ohlásila odchod z politiky a ve volbách do Poslanecké sněmovny již nekandidovala.[14] Později se rozhodla účastnit se komunálních voleb roku 2006. Byla kandidátkou ČSSD na primátora Prahy. ČSSD ale získala jen 15 % hlasů a primátorem se stal občanský demokrat Pavel Bém.[15] Byla nicméně zvolena do Zastupitelstva hlavního města Prahy, když získala nejvíce preferenčních hlasů z kandidátů ČSSD. Svého mandátu se však vzdala.[16]

Je vdaná za finančníka Josefa Kotrbu, má dceru Annu.

Odkazy [editovat]

Reference [editovat]

  1. ↑ Do zániku Československa v prosinci 1992, pak ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu samostatné České republiky.
  2. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. s. 1467. (česky) 
  3. ↑ Volby do České národní rady konané ve dnech 5. - 6.6.1992 [online]. volby.cz, [cit. 2012-10-21]. Dostupné online. (česky) 
  4. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-10-21]. Dostupné online. (česky) 
  5. ↑ Petra Buzková [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-10-21]. Dostupné online. (česky) 
  6. ↑ Petra Buzková [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-10-21]. Dostupné online. (česky) 
  7. ↑ Petra Buzková [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-10-19]. Dostupné online. (česky) 
  8. ↑ Petra Buzková [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-10-19]. Dostupné online. (česky) 
  9. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. s. 1470. (česky) 
  10. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. s. 1472-. (česky) 
  11. ↑ Hašek se přiznal, že má za poradkyni Buzkovou [online]. blisty.cz, [cit. 2012-10-21]. Dostupné online. (česky) 
  12. ↑ Sjezd ČSSD odmítl povolit spolupráci s KSČM [online]. bbc.co.uk, [cit. 2012-10-21]. Dostupné online. (česky) 
  13. ↑ Zpráva ČTK: Gross a Buzková složili poslanecký mandát, aby měli čas na vládu, Datum vydání: 21.9.2004, Čas vydání: 19:29, ID: 20040921F02572.
  14. ↑ Petra Buzková opouští politiku, bude advokátkou – iDNES, 10. června 2006
  15. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 20.10. - 21.10.2006 [online]. volby.cz, [cit. 2012-10-21]. Dostupné online. (česky) 
  16. ↑ Volilo ji 70 tisíc lidí, ale mandátu se vzdala - server Lidových novin, 1. prosince 2006

Literatura [editovat]

  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha : Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. s. 71.  
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. s. 87.  
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. s. 165.  

Externí odkazy [editovat]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Petra Buzková


Vláda Vladimíra Špidly
Předseda vlády
Vladimír Špidla (jmenován 12. července 2002, ČSSD)
Členové v den jmenování vlády
15. července 2002
Stanislav Gross (1. místopředseda vlády, vnitro, ČSSD) • Cyril Svoboda (místopředseda vlády, zahraniční věci, KDU-ČSL) • Pavel Rychetský (místopředseda vlády, spravedlnost – demise 5. srpna 2003, ČSSD) • Petr Mareš (místopředseda vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje, US-DEU) • Bohuslav Sobotka (místopředseda vlády – pověřen 30. října 2003, finance, ČSSD) • Jaroslav Tvrdík (obrana – demise 9. června 2003, ČSSD) • Jiří Rusnok (průmysl a obchod – demise 19. března 2003, ČSSD) • Zdeněk Škromach (práce a sociální věci, ČSSD) • Milan Šimonovský (doprava a spoje, KDU-ČSL) • Jaroslav Palas (zemědělství, ČSSD) • Marie Součková (zdravotnictví – demise 14. dubna 2004, ČSSD) • Petra Buzková (školství, mládež a tělovýchova, ČSSD) • Pavel Dostál (kultura, ČSSD) • Libor Ambrozek (životní prostředí, KDU-ČSL) • Pavel Němec (místní rozvoj, US-DEU) • Vladimír Mlynář (informatika, US-DEU)
Členové jmenovaní později
19. března 2003
Milan Urban (průmysl a obchod, ČSSD)
9. června 2003
16. září 2003
Karel Čermák (spravedlnost – demise 15. června 2004, nestraník)
14. dubna 2004
Jozef Kubinyi (zdravotnictví, ČSSD)
Vláda Stanislava Grosse
Předseda vlády
Stanislav Gross (jmenován 26. července 2004, ČSSD)
Členové v den jmenování vlády
4. srpna 2004
Zdeněk Škromach (1. místopředseda vlády, práce a sociální věci, ČSSD) • Milan Šimonovský (místopředseda vlády, doprava, KDU-ČSL) • Pavel Němec (místopředseda vlády, spravedlnost, US-DEU) • Martin Jahn (místopředseda vlády pro ekonomiku, nestraník za ČSSD) • František Bublan (vnitro, nestraník za ČSSD) • Karel Kühnl (obrana, US-DEU) • Bohuslav Sobotka (finance, ČSSD) • Cyril Svoboda (zahraniční věci, KDU-ČSL) • Jiří Paroubek (místní rozvoj, ČSSD) • Petra Buzková (školství, mládež a tělovýchova, ČSSD) • Milada Emmerová (zdravotnictví, ČSSD) • Pavel Dostál (kultura, ČSSD) • Milan Urban (průmysl a obchod, ČSSD) • Jaroslav Palas (zemědělství, ČSSD) • Libor Ambrozek (životní prostředí, KDU-ČSL) • Vladimír Mlynář (informatika, US-DEU) • Jaroslav Bureš (předseda Legislativní rady vlády, nestraník za ČSSD)
Vláda Jiřího Paroubka
Předseda vlády
Jiří Paroubek (jmenován 25. dubna 2005, ČSSD)
Členové v den jmenování vlády
25. dubna 2005
Bohuslav Sobotka (1. místopředseda vlády, finance, ČSSD) • Zdeněk Škromach (místopředseda vlády, práce a sociální věci, zdravotnictví – pověřen 12. října 2005 – odvolán 4. listopadu 2005, ČSSD) • Milan Šimonovský (místopředseda vlády, doprava, KDU-ČSL) • Pavel Němec (místopředseda vlády, spravedlnost, US-DEU) • Martin Jahn (místopředseda vlády pro ekonomiku – demise 31. prosince 2005, nestraník za ČSSD) • Cyril Svoboda (zahraniční věci, KDU-ČSL) • Karel Kühnl (obrana, US-DEU) • František Bublan (vnitro, nestraník za ČSSD) • Milan Urban (průmysl a obchod, ČSSD) • Petr Zgarba (zemědělství – demise 10. listopadu 2005, ČSSD) • Milada Emmerová (zdravotnictví – odvolána 12. října 2005, ČSSD) • Petra Buzková (školství, mládež a tělovýchova, ČSSD) • Libor Ambrozek (životní prostředí, KDU-ČSL) • Pavel Dostál (kultura – zemřel 24. července 2005 ČSSD) • Libor Ambrozek (životní prostředí, KDU-ČSL) • Radko Martínek (místní rozvoj, ČSSD) • Dana Bérová (informatika, nestranička za US-DEU) • Pavel Zářecký (předseda Legislativní rady vlády, nestraník za ČSSD)
Členové jmenovaní později
17. srpna 2005
Vítězslav Jandák (kultura, nestraník za ČSSD)
4. listopadu 2005
David Rath (zdravotnictví, nestraník za ČSSD)
16. listopadu 2005
Jan Mládek (zemědělství, ČSSD)
3. ledna 2006
Jiří Havel (místopředseda vlády pro ekonomiku, ČSSD)
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Petra_Buzková&oldid=10253617“